19 C 42/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 710 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný jel v následujících dnech pražskou hromadnou dopravou:- dne 1. 12. 2022 (linkou A),- dne 9. 2. 2023 (linkou 26),- dne 14. 2. 2023 (linkou 25),- dne 27. 2. 2023 (linkou A),- dne 22. 3. 2023 (linkou 324),- dne 25. 6. 2023 (linkou 10),- dne 24. 3. 2025 (linkou 20),při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a k výzvě kontrolora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši vždy ode dne následujícího po dni jednotlivých kontrol, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se v odstavci 1 uvedených dnech přepravoval uvedenými prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní. Protože se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou, naúčtovala mu žalobkyně u každé z těchto jízd kromě jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které žalovaný na místě neuhradil (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ; Smluvní přepravní podmínky PID, Tarif pražské integrované dopravy). Dlužnou částku v celkové výši 10 710 Kč žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy (předžalobní výzva z 3. 3. 2025 včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzva z 25. 7. 2025 včetně potvrzení o odeslání).

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z."), ve spojení s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně.

5. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný opakovaně cestoval veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení jízdného ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z. ve výši dle Tarifu pražské integrované dopravy) a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek, jedná se o smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000).

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné a přirážku k jízdnému na místě k výzvě revizora ani dodatečně žalobkyni nezaplatil, dostal se s plněním svého dluhu podle § 1968 o. z. do prodlení a částku činící 10 710 Kč je povinen žalobkyni zaplatit podle § 1970 o. z. spolu s úrokem z prodlení, běžícím ode dne následujícího každé provedené kontrole až do zaplacení, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 710 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.