19 C 424/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem jméno FO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0. sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 41 628,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 628,90 Kč ode dne 27. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 58 371,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 371,10 Kč ode dne 27. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Ve vztahu k žalované je žalobce povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 4 585,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované.

IV. Ve vztahu k vedlejšímu účastníku na straně žalované je žalobce povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 3 508,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované.

V. Žalobci se vrací část soudního poplatku ve výši 621 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 112 402,50 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že jednatel žalované, advokát tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, působil jako právní zástupce žalobce v trestním řízení zahájeném usnesením právnická osoba ze dne 19. 12. 2017, č. j. KRPA-174562/TČ-2017-001171-1-SL (ve kterém žalobce vystupoval v pozici obviněného). V předmětném trestním řízení byl žalobce zproštěn obžaloby rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 7 T 34/2018-276 ze dne 18. 2. 2019, jenž nabyl právní moci dne 15. 4. 2019. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, podal za žalobce dne 4. 11. 2019 žádost o odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se podle zákona č. 82/1998 Sb. promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, byl nárok v době podání žádosti promlčen a žádosti nebylo vyhověno. Žalobce má za to, že v důsledku chybného postupu jednatele žalované nebyla žalobci vyplacena požadovaná náhrada nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a žalovaná za újmu způsobenou tímto pochybením odpovídá podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Dále žalobce požadoval uhrazení částky 12 402,50 Kč, která měla představovat náklady vynaložené na právní služby spojené s přípravou a podáním žádosti o odškodnění, a úroky z prodlení v zákonem stanovené výši.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Učinila nespornou skutečnost, že jednatel žalované, advokát tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, byl právním zástupcem žalobce v trestním řízení zahájeném usnesením právnická osoba ze dne 19. 12. 2017, č. j. KRPA-174562/TČ-2017-001171-1-SL. Zároveň potvrdila, že žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 7 T 34/2018-276 ze dne 18. 2. 2019, který byl potvrzen usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 8 To 178/2019 ze dne 29. 5. 2019, zproštěn obžaloby. Žalovaná má ovšem za to, že rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn viny, nabyl právní moci až dne 29. 5. 2019, neboť do výroku o zproštění obžaloby podal poškozený odvolání, jež pro nedůvodnost zamítnul Městský soud v Praze usnesením, které nabylo právní moci 29. 5. 2019. Vzhledem k tomu má žalovaná za to, že běh šestiměsíční promlčecí doby začal běžet 30. 5. 2019 a skončil 30. 11. 2019. Když tedy žalovaná podala jménem žalobce žádost o odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním dne 4. 11. 2019, byla žádost podána včas. Žalovaná následně vypověděla dne 8. 4. 2020 žalobci smlouvu o poskytování právních služeb, o čemž vyrozuměla i právnická osoba. Stanovisko právnická osoba bylo vydáno 23. 11. 2020. Žalovaná je přesvědčena, že bylo na žalobci, aby se ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti obrátil s nárokem dle poučení na soud. Žalobce své právo neuplatnil, čímž neučinil základní krok k tomu, aby předešel vzniku škody na své straně. Žalovaná má za to, že svou povinnost neporušila, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi tvrzeným porušením povinnosti a vznikem škody, když není jasné, že by uplatnění nároku žalobce bylo úspěšné a v jakém rozsahu a konečně nemá za prokázaný vznik škody a její výše, když požadovaná výše nároku na náhradu újmy neodpovídá odškodněním přiznaným v obdobných případech. K nárokované částce 12 402,50 Kč žalovaná uvedla, že žalobce odměnu ve fakturované výši neuhradil. Nadto má za to, že se jedná o nárok z odpovědnosti za vady, přičemž výsledek poskytnuté služby nelze reklamovat a porušení smlouvy o poskytování služeb žalobce nenamítl.

3. Podáním ze dne 12. 2. 2023 vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované: právnická osoba., IČO: IČO, z titulu odpovědnostního pojistitele žalované v souladu s § 92 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná se vstupem vedlejšího účastníka na straně žalované do řízení vyslovila souhlas.

4. Vedlejší účastník jako odpovědnostní pojistitel žalované ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že odpovědnost advokáta za škodu je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou porušení povinnosti při výkonu advokacie, vznik škody jako následek a konečně příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Ve vztahu k částce 100 000 Kč tvrdil, že je přesvědčen, že tato částka by žalobci nebyla přiznána, neboť je nepřiměřená okolnostem daného případu. K částce 12 402,50 Kč vedlejší účastník na straně žalované sdělil, že jde o nárok z titulu odpovědnosti za vady, který není krytý pojištěním, proto sek ní blíže nebude vyjadřovat. Závěrem navrhnul, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

5. Na vyjádření žalované reagoval žalobce replikou, v níž uvedl, že soudní rozhodnutí nabývá právní moci ze zákona a doložka právní moci může být s touto skutečností v rozporu. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. III. ÚS 456/97 však platí, že: „doložka právní moci… je úředním osvědčením o právní skutečnosti – nabytí právní moci. Jako takové jí svědčí presumpce správnosti a strana soudního sporu není povinna zkoumat, či nahlíženmí do spisu ověřovat, zda takto úředně osvědčena právní skutečnost nastala, jak je v osvědčení uvedeno.“ Pokud však žalovaná měla za to, že rozsudek nabyl právní moci později, mohl na tuto nesprávnost Obvodní soud pro Prahu 1 upozornit. Dále se žalobce vyjádřil, že uplynutím promlčecí lhůty, kdy byl žalobce zastupován žalovanou, nastal nenávratný stav, který již nešlo zhojit. Proto nelze žalobci vyčítat, že nepodal příslušnému soudu žalobu ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jak uvedla žalovaná. Žalobce vzal současně žalobu v rozsahu částky 12 402,50 Kč zpět. V této části následně nadepsaný soud řízení usnesením ze dne 14. 11. 2023, č. j. 19 C 424/2022-81 zastavil.

6. Ve věci proběhla ústní jednání nařízená na 14. 11. 2023, 22. 2. 2024 a na 30. 4. 2024.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané: Z výpisu z obchodního rejstříku žalované má soud za prokázané, že tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, je jednatelem a společníkem žalované. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 7 T 34/2018-276 ze dne 18. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobce byl zproštěn obžaloby, na rozsudku je vyznačena doložka právní moci s datem 15. 4. 2019. Z žádosti o odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním má soud za prokázané, že byla podána dne 4. 11. 2019. Z potvrzení právnická osoba o doručení podání ze dne 5. 11. 2019, č. j. MSP-2805/2019-ODSK-ODSK/2 má soud za prokázané, že žádost o odškodnění újmy byla doručena právnická osoba dne 4. 11. 2019. Ze stanoviska Anonymizováno ze dne 23. 11. 2020, č. j. MSP-2805/2019-ODSK-ODSK/7 má soud za prokázané, že právnická osoba vyhodnotilo nárok na poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu jako promlčený. Z faktury žalované ze dne 13. 11. 2019, č. FAK20190267 má soud za prokázané, že žalovaná si za poskytnuté právní služby vyfakturovala částku 12 402,50 Kč. Z výzvy k náhradě škody ze dne 19. 3. 2021 včetně doručenky má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody. Z oznámení o ukončení právního zastoupení ze dne 8. 4. 2020 adresované právnická osoba včetně doručenky má soud za prokázané, že tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, oznámil ukončení právního zastoupení žalobce právnická osoba. Z usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 8 To 178/2019, ze dne 29. 5. 2019 má soud za prokázané, že odvolání poškozeného do výroku o vině a trestu bylo zamítnuto. Ze smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 2. 7. 2019 má soud za prokázané, že jednatel žalované poskytoval právní služby žalobci. Z vypovězení smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 8. 4. 2020 adresované žalobci má soud za prokázané, že tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, vypověděl žalobci smlouvu o poskytování právních služeb. Ze seznamu zveřejněného právnická osoba „Satisfakce za trestní stíhání dle odvolacích soudů na web 5-2022“ má soud za prokázané, že průměrná přiznaná částka za jeden měsíc trestního stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví činí přibližně 2 685,76 Kč. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 12. 2017 má soud za prokázané, že žalobce byl trestně stíhán ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 13. 5. 2017 kolem 00:30 hodin v baru Hangár v adresa, jako člen ochranky přistoupil k spícímu poškozenému a po následné slovní výměně obviněný udeřil poškozeného 1) jedním úderem pěstí do obličeje, čímž mu způsobil zlomeninu nosních kůstek s posunem úlomku doprava a nosní přepážky doleva, a následně obviněný udeřil jedním úderem do obličeje poškozeného 2) a tomuto způsobil pohmoždění měkkých tkání pravé tváře. Z obžaloby ze dne 26. 3. 2018 sp. zn. 2 ZT 291/2017-15 má soud za prokázané, že na žalobce byla státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podána obžaloba pro spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Z trestního příkazu č. j. 7 T 34/2018-189 ze dne 18. 4. 2018 má soud prokázané, že na žalobce byl vydán trestní příkaz za spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Z odporu ze dne 23. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalobce podal proti trestnímu příkazu č. j. 7 T 34/2018-189 ze dne 18. 4. 2018 odpor. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. 8 To 426/2018-253 ze dne 31. 10. 2018 má soud za prokázané, že rozsudek soudu prvního stupně ve věci Jméno zainteresované osoby 0/0 obžalovaného ze spáchání přečinu ublížení na zdraví v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví byl zrušen a vrácen k novému projednání a rozhodnutí. Z výslechu svědkyně jméno FO, bytem adresa, adresa, která je partnerkou žalobce, má soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání žalobce v domácnosti žalobce panovala nepříjemná atmosféra, žalobce a jeho partnerka se hádali, měli nedostatek peněz. Partnerka žalobce v tomto pro rodinu náročném období v prvním měsíci těhotenství potratila. Z výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce pracoval jako vrátný v adresa, kde došlo ke konfliktu, za který byl žalobce trestně stíhán. V důsledku trestního stíhání byl žalobce převeden na pozici údržbáře, na které pobíral o 85 Kč nižší mzdu na hodinu než na pozici vrátného. Dle žalobcova odhadu tak měsíčně pobíral přibližně o 7 000 Kč méně. To vyústilo v tíživou finanční situaci rodiny a časté hádky, přičemž žalobce si klade za vinu, že jeho partnerka v důsledku toho přišla o dítě. V trestním řízení byl zastupován tituly před jménem Dittrichem, tituly za jménem, který mu skončení trestního řízení přislíbil, že za žalobce podá žádost o náhradu škody za nezákonné trestní stíhání. O uplynutí prekluzivní lhůty se žalobce dozvěděl z vyrozumění právnická osoba. Následně kontaktovaná žalovaná mu sdělila, že žádost byla podána včas. Částka uplatňovaná u právnická osoba měla zohledňovat především ušlý výdělek žalobce. Z výslechu svědkyně jméno FO, narozené datum, bytem adresa, která pracovala v baru adresa na pozici manažerky, má soud za prokázané, že žalobce v důsledku trestního stíhání převeden na méně placenou pozici údržbáře, na které byl izolován od většiny ostatních zaměstnanců, neboť nutné opravy prováděl žalobce mimo otevírací dobu klubu. Toto převedení bylo provedeno především za účelem ochrany dobrého jména společnosti, ve které žalobce pracoval, nikoliv z důvodu ztráty důvěry v žalobce.

8. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Advokát tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jednatel žalované, vystupoval jako právní zástupce žalobce – obviněného v trestním řízení zahájeném usnesením právnická osoba ze dne 19. 12. 2017, č. j. KRPA-174562/TČ-2017-001171-1-SL. V předmětném trestním řízení byl žalobce zproštěn obžaloby rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 7 T 34/2018-276 ze dne 18. 2. 2019, jenž nabyl právní moci dne 15. 4. 2019. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, podal za žalobce dne 4. 11. 2019 žádost o odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se podle zákona č. 82/1998 Sb. promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, byl nárok v době podání žádosti promlčen. V důsledku chybného postupu jednatele žalované tak nebyla žalobci vyplacena náhrada nemajetkové újmy.

9. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle následujících ustanovení: Dle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. Dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Dle § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost.

10. Soud dospěl k závěru, že zde existuje odpovědnostní titul ve vztahu k požadavku žalobce na náhradu škody.

11. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda by právo žalobce na plnění z důvodu nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a na jeho základě vedené trestní řízení pod sp. zn. 7 T 34/2018 u Obvodního soudu pro Prahu 1, bylo úspěšně uplatnitelné. Soud má za to, že zahájení trestního stíhání bylo ve vztahu k žalobci nezákonným rozhodnutím, když nezákonnost tohoto rozhodnutí byla deklarována zprošťujícím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 7 T 34/2018-276 ze dne 18. 2. 2019, který nabyl právní moci dne 15. 4. 2019. Z toho důvodu žalobci náleží náhrada škoda ve smyslu § 1 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 4768/2007, ze dne 22. 10. 2009, je ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Soud tak došel k závěru, že žalobce by se svým včasně podaným požadavkem na náhradu škody u právnická osoba uspěl.

12. Dále bylo na soudu, aby vyhodnotil, zda jednatel žalované, advokát tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, porušil své povinnosti plynoucí z § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Poté, co se dozvěděl o rozsudku, který žalobce zprostil viny, bylo jeho úkolem postupovat takovým způsobem, aby prosadil oprávněné zájmy klienta, jež jsou v tomto případě představovány náhradou škody ve smyslu § 1 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Protože zprošťující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 7 T 34/2018-276, ze dne 18. 2. 2019, byl opatřen doložkou právní moci s datem 15. 4. 2019, bylo povinností advokáta podat žádost o odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním v rámci zákonné šestiměsíční promlčecí lhůty, tedy do 15. 10. 2019. Tuto skutečnost nemůže ovlivnit ani tvrzení žalované, že doložka právní moci byla vyznačena chybně. Doložka právní moci totiž není právní skutečností, která zakládá, mění nebo ruší právní vztahy, je však úředním osvědčením o právní skutečnosti – nabytí právní moci – a jako takové jí svědčí presumpce správnosti a strana soudního sporu není povinna si ověřovat správnost tohoto úředního osvědčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1291/1999, rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1057/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3094/2020). Jednatel žalované uplatnil nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným trestním stíháním u právnická osoba až dne 4. 11. 2020, a z důvodu promlčení nároku nebylo vyhověno. Nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným trestním stíháním tak advokát žalobce, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, uplatnil v rozporu se zákonnými požadavky stanovenými § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, čímž byla splněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu při výkonu advokacie v souladu s § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Vzhledem k tomu, že advokát tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, vykonává advokacii ve společnosti právnická osoba., IČO: IČO, za škodu způsobenou žalobci odpovídá v souladu s § 24 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, žalovaná.

13. K otázce vzniku škody žalobci soud odkazuje k závěrům, k nimž dospěl při řešení předběžné otázky. Soud je toho názoru, že pokud by byl požadavek na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání u právnická osoba uplatněn v rámci promlčecí lhůty, byla by mu náhrada přiznána. Tato náhrada tak představuje škodu, která vznikla žalobci v důsledku opožděného podání jeho právního zástupce. Výši takto vzniklé škody však soud posoudil odlišně od žalobce. Žalobcem nárokovaná náhrada ve výši 100 000 Kč dle názoru soudu výrazně vybočuje z rozhodovací praxe, když za 1 měsíc trestního stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví je odvolacími soudy přiznáváno průměrně 2 685,76 Kč (dle údajů uveřejňovaných právnická osoba). Předmětné trestní stíhání žalobce dosáhlo délky 15 měsíců a 15 dnů. Při takovéto délce trestního stíhání s přihlédnutím k rozhodovací praxi považuje soud za přiměřenou náhradu, která by byla přiznána, částku ve výši 41 628,90 Kč. V úvahu vzal přitom skutečnost, že v důsledku trestního stíhání byl žalobce přemístěn na méně placenou pozici, což zapříčinilo tíživou finanční situaci celé domácnosti žalobce. Trestní stíhání žalobce a s tím způsobené napětí v jeho partnerských vztazích mohlo být také faktorem samovolného přerušení těhotenství jeho životní partnerky.

14. Konečně má soud za to, že mezi porušením povinnosti advokáta tituly před jménem, tituly za jménem, který zastupoval žalobce v průběhu sporu, a vzniklou škodou existuje vztah příčinné souvislosti. Pokud by totiž advokát tituly před jménem, tituly za jménem, postupoval v souladu se zákonem o advokacii a uplatnil by žalobcův nárok na odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním v zákonem stanovené šestiměsíční promlčecí lhůtě, byla by žalobci náhrada škody přiznána.

15. Argumentu žalované, že bylo na žalobci, aby se ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti obrátil s nárokem dle poučení na soud, soud nemohl přisvědčit. Příčinou nevyhovění nároku žalobce na odškodnění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním totiž bylo opožděné podání žádosti právním zástupcem žalobce. Pokud by se tedy žalobce na soud dle poučení obrátil, na situaci by se ničeho nezměnilo, protože vzniklou škodu v důsledku pochybení právního zástupce žalobce již nebylo možno odvrátit.

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 41 628,90 Kč včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, dle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce požadoval v řízení zaplacení částky v celkové výši 100 000 Kč, přičemž žaloba byla zamítnuta co do částky 58 371,10 Kč a úspěšná byla do částky 41 628,90 Kč. Co do přibližně 58,37 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do přibližně 41,63 % předmětu řízení žalobce, žalobce je proto povinen uhradit žalované 16,74 % jejích nákladů řízení. Ve věci 100 % nákladů řízení žalované by bylo představováno odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 12. 1. 2023) v souladu s ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) po 5 620 Kč z tarifní hodnoty ve výši 112 402,50 Kč, dále odměnou za 2 úkony právní služby (účast na jednání dne 22. 2. 2024 s 30. 4. 2024) v souladu s ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. g) a. t. po 5 100 Kč z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč, náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 4 754,40 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 27 394,40 Kč, 16,74 % je pak dáno částkou 4 585,82 Kč.

18. Za situace, kdy na straně žalované v řízení vystupuje vedlejší účastník, náleží v souladu s § 93 odst. 3 o. s. ř. náhrada 16,74 % nákladů také jemu. 100 % nákladů řízení vedlejšího účastníka by bylo představováno odměnou za 3 úkony podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a), b), c) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč (vyjádření k žalobě z 12. 4. 2023, příprava účasti na jednání, účast na jednání dne 14. 11. 2023), odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 22. 2. 2024 a 30. 4. 2024) v souladu s ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. a), g) a. t. po 5 100 Kč z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč, cestovným podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 398/2023 Sb. za cestu ze sídla právního zástupce v adresa k soudu v adresa, celkem 188 km automobilem zn. Volkswagen při průměrné spotřebě motorové nafty 3,8 l na 100 km, celkem ve výši 2 658 Kč a náhradou za promeškaný čas strávený na cestě ze sídla právního zástupce v plzni k soudu v adresa dne 22. 2. 2024 a 30. 4. 2024 dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 12 půlhodin po 100,- Kč v celkové výši 1 200 Kč. Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 20 958 Kč, 16,74 % je pak dáno částkou 3 508,37 Kč.

19. Řízení bylo v částce 12 402,50 Kč zastaveno usnesením nadepsaného soudu ze dne 14. 11. 2023, č. j. 19 C 424/2022-81, které nabylo právní moci dne 28. 12. 2023. O nákladech v rozsahu tohoto částečného zastavení rozhodl soud v souladu s § 151 odst. 1 o. s. ř. výrokem V. rozsudku. Soud rozhodl o vrácení částky ve výši 621 Kč, která představuje přeplatek na soudním poplatku, žalobci v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (5 620 Kč – 5000 Kč) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.