19 C 434/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 65 625,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 65 625,24 Kč s úrokem z prodlení z částky 37 705,18 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, s úrokem z prodlení z částky 109 059,53 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 7 959,53 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 9 001 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 65 625,24 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalovaná je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet], na který byly bez právního důvodu poukazovány platby náležející do majetku žalobkyně, když okolnosti důvodu těchto plateb jsou předmětem trestního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanou osobou je matka osoby, která měla přístup k bankovnímu účtu žalobkyně, resp. osoby, která platby zadávala do systému odcházejících plateb od žalobkyně. Při komunikaci s dodavatelem energií společnosti [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení] nepravdivě uvedla jako bankovní spojení pro refundace určené žalobkyni jako číslo bankovního účtu žalobkyně - č. [bankovní účet], ačkoliv šlo o účet její matky, který ovládala, načež od dodavatele služeb takto uvedeného v omyl vylákala hrazení přeplatků na tento účet z účtu č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši 37 705,18 Kč, dne [datum] částku 10 959,53 Kč, dne [datum] částku 7 959,53 Kč a z bankovního účtu č. [bankovní účet] dne [datum] částku 9 001 Kč. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] k navrácení dlužné částky. Na tuto předžalobní výzvu nereagovala. Celkem tak byla na účet žalované vyplacena bez právního důvodu bankovním převodem částka ve výši 65 625,24 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla pasivní věcnou legitimaci ve sporu a dodala, že předmětný nárok se může nějakým způsobem týkat dcery žalované [jméno] [příjmení] [jméno] žádných příchozích či odchozích částkách na uvedeném účtu žalovaná neví, protože tento účet neužívá. Užívá ho její dcera. Dodala, že má povědomí o tom, že její dcera byla v souvislosti se svým někdejším zaměstnáním obžalovaná a je vedeno proti ní trestní řízení.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované žalované právním zástupcem žalobkyně má soud prokázané, že žalovaná byla vyzvána mimo jiné k vrácení částky ve výši žalované částky, kterou obdržela na účet, jehož je majitelem, bez právního důvodu. Součástí předžalobní výzvy je i doručenka potvrzující odeslání předžalobní výzvy žalované, která si předžalobní výzvu nevyzvedla.

5. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba], má soud prokázané, že žalobkyni byl vyúčtován přeplatek ve výši 10 959,53 Kč.

6. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného [právnická osoba], má soud prokázané, že žalobkyni byl vyúčtován přeplatek za odběr elektrické energie ve výši 9 001 Kč.

7. Ze souhrnné faktury za elektřinu vystavené společností [právnická osoba], má soud prokázané, že žalobkyni byl vyfakturován přeplatek za odběr elektrické energie ve výši 7 959,53 Kč.

8. Z opravného daňového dokladu k daňovému dokladu [číslo] má soud prokázané, že byl vystaven [datum] k vrácené platbě ve výši 37 705,18 Kč.

9. Z obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] [jméno] [příjmení], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] má soud prokázané, že vůči [jméno] [příjmení], narozené [datum], probíhá trestní řízení pro trestní čin podvodu podle ust. § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že mimo jiné nepravdivě uvedla jako bankovní spojení pro refundace určené poškozené společnosti [právnická osoba], jako číslo jejího bankovního účtu č. [bankovní účet], ačkoliv šlo o účet její matky, který ovládala, načež od dodavatele služeb takto uvedeného v omyl vylákala hrazení přeplatku na tento účet z účtu č. [bankovní účet], a to dne [datum] částku ve výši 37 705,18 Kč, dne [datum] částku 10 959,53 Kč, dne [datum] částku 7 959,53 Kč, dne [datum] částku 9 001 Kč a užila je pro vlastní potřebu. Dcera žalované [jméno] [příjmení] vykonávala na základě dohody o provedení práce pracovní činnost na pozici office manažerky pro společnost [právnická osoba], [IČO], která vykonává správu nemovitostí pro více vlastníků nemovitostí, mimo jiné i pro žalobkyni, přičemž [jméno] [příjmení] využila svého pracovního postavení v uvedené společnosti a při komunikaci s dodavatelem energií společností [právnická osoba], nepravdivě uvedla jako bankovní spojení pro refundace určené žalobkyni číslo jejího bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení] na jméno žalované - [celé jméno žalované], která je matkou obviněné, kdy tento bankovní účet měla [jméno] [příjmení] k výhradnímu užívání. Mezi jiným tak způsobila škodu i žalobkyni.

10. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 19 C 493/2019, má soud prokázané, že žalovaná je majitelkou běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], kdy podpisové oprávnění k účtu měly žalovaná a [jméno] [příjmení] s tím, že elektronické bankovnictví bylo zřízeno ve prospěch žalované [celé jméno žalované], která je držitelem debetní karty MasterCard Standard s tím, že vkládat platby na účet má možnost jakákoliv osoba a vybírat pouze osoba, která má k účtu dispoziční oprávnění.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve věci sp. zn. 20 C 403/2020 ze dne 16. 9. 2021 má soud prokázané, že [jméno] [příjmení], dcera žalované, pracovala u žalobkyně na základě Dohody o provedení práce ze dne [datum], přičemž odměna za práci byla sjednána okolo 5 000 Kč měsíčně z důvodu, že [jméno] [příjmení] řekla svědkovi, že se právě, tedy v době uzavírání dohody o provedení práce, rozvádí s bohatým manželem a potřebuje evidovat nízké příjmy. Zároveň uvedla, že je nemocná a že bude pracovat na částečný úvazek. [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že byla její mzda sjednána ve výši 100 000 Kč až 150 000 Kč, považoval za zcela absurdní, neboť její odměna za provedenou práci odpovídala malému množství její práce, kterou pro žalobkyni vykonávala. Nikdy se s paní [jméno] [příjmení] nedomlouval na jednotlivých odměnách za jednotlivé měsíce, vždy jí byla hrazena odměna dle dohody o provedení práce.

12. U jednání soudu dne [datum] vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení] ve věci. Soudu sdělila, že ve věci trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 bylo již nalézacím soudem rozhodnuto, kdy byla uznána vinnou z trestného činu podvodu podle ust. § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku. Věc není pravomocná z důvodu odvolání obžalované do tohoto rozsudku. Svědkyně uvedla, že žalované částky představují ekvivalent její mzdy z pracovně právního vztahu, který uzavřela na základě ústní dohody s panem [příjmení], jakožto majitelem několika firem. Soud její výpověď vyhodnotil jako zcela nevěrohodnou s ohledem na evidentní zájem na výsledku řízení ve prospěch žalované - její matky - a rovněž za nedůvěryhodnou a účelovou, a to s ohledem na různou výši provedených plateb, které odpovídaly právě přeplatkům vyúčtovaných společností [právnická osoba], tak i z jejich rozsahu.

13. Z Dohody o provedení práce uzavřené dne [datum] předložené žalovanou v neúplné a neoriginální verzi má soud prokázané, že [jméno] [příjmení] pracovala u žalobkyně v rozsahu 50 hodin měsíčně během doby od [datum] do [datum] a pak další kalendářní měsíc do [datum] v rozsahu 50 hodin měsíčně s měsíční sazbou 4 600 Kč.

14. Návrhy žalované na provedení výslechu paní [příjmení], paní [příjmení] a [příjmení] soud pro nadbytečnost zamítnul.

15. U jednání soudu dne [datum] byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů k prokázání existence právního důvodu, na základě kterého si peněžní prostředky poukázané na její účet může žalovaná ponechat na svém účtu.

16. Žalovaná prostřednictvím právního zástupce opětovně tvrdila, že platby na účet žalované od společnosti [právnická osoba], byly platby, které odpovídaly mzdě [jméno] [příjmení] u společnosti vedené [jméno] [příjmení], jednatelem žalobkyně, na základě ústní dohody s [jméno] [příjmení].

17. U jednání soudu vzal zástupce žalobkyně žalobu v části týkající se částky 4 800 Kč zpět. O částečném zpětvzetí bylo rozhodnuto rovněž u jednání soudu dne [datum]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci vzhledem téhož dne, vzhledem ke skutečnosti, že jak žalobkyně, tak žalovaná se práva odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí vzdaly.

18. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval pro nadbytečnost, i když žalovaná navrhla provedení výslechu svědků [příjmení], Sinkovskaje, [příjmení]. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

20. Ze skutkových zjištění má soud za prokázané, že žalovaná je majitelkou účtu [číslo] [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Z účtu společnosti [právnická osoba], č. [bankovní účet] byla dne [datum] vyplacena na účet žalované částka 37 705,18 Kč, dne [datum] částka 10 959,53 Kč, dne [datum] částka 7 959,53 Kč a dne [datum] částka 9 001 Kč z účtu společnosti [právnická osoba], č. [bankovní účet], tedy v celkové výši 65 625,24 Kč.

21. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, mezi žalovanou a žalobkyní je absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se dostalo plněním bez právního titulu či důvodu majetkové hodnoty v podobě peněžitého plnění v celkové výši 65 625,24 Kč, což se projevilo zvětšením majetku žalované. K nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plateb náležejících do majetku žalobkyně. Povinnost vydat platby získané bez právního důvodu tak vzniká tomu, komu byly tyto platby bez právního důvodu připsány, tj. žalované. Odpovědnostní závazkový vztah k bezdůvodnému obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení NS ČR 28 Cdo 2698/2014 ze dne 1. 4. 2015). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal - v posuzované věci žalovaná. V daném řízení došlo k převodu prostředků na účet žalované bez vědomí a příkazu žalobkyně, mezi níž a žalovanou nebyl žádný právní vztah. Za daných okolností je nerozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři [jméno] [příjmení], neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly z účtu žalobkyně odvedeny. Vzhledem k tomu, že dcera žalované převedla finanční prostředky z účtu žalobkyně na účet žalované coby majitele účtu, žalovaná se tak bezdůvodně přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodně obohatila. Jelikož se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by jí připsané platby náležely a které by si tak mohla z tvrzeného právního důvodu ponechat. Žalovaná ani na výzvu soudu a po poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neprokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by si mohla finanční prostředky od žalobkyně ponechat.

25. K námitce žalované týkající se nedostatku pasivní věcné legitimace z důvodu probíhajícího adhezního řízení o téže věci týchž účastníků ve smyslu ust. § 83 o. s. ř., soud sděluje, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovaná a je povinná vydat žalobkyni plnění z bezdůvodného obohacení, neboť je to právě žalovaná, která se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a navíc v daném případě se nejedná ani o totožné nároky, když v tomto řízení žalobkyně uplatňuje s ohledem na skutková tvrzení nárok z titulu bezdůvodného obohacení po žalované, zatímco v adhezním řízení (potažmo v trestním řízení) je poškozenou uplatněn nárok na náhradu škody, kdy trestně stíhaná je právě dcera žalované. Trestní řízení navíc doposud nebylo pravomocně ukončeno.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku včas a řádně žalobkyni nevydala, ocitla se se splacením dluhu v prodlení, soud jí proto přiznal rovněž požadovaný zákonný úrok v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 068 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 626 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 65 625,24 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci, replika a účast na ústním jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 200 Kč ve výši 4 242 Kč.