19 C 472/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 38 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 560 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč ve výši 10 % ročně od 7. 4. 2020 do zaplacení, z částky 1 960 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 5. 2020 do zaplacení, z částky 533 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 5. 2020 do zaplacení, z částky 7 890 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 6. 2020 do zaplacení, z částky 2 110 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 6. 2020 do zaplacení, z částky 7 890 Kč ve výši 8,25 % ročně od 7. 7. 2020 do zaplacení, z částky 2 110 Kč ve výši 8,25 % ročně od 7. 7. 2020 do zaplacení, z částky 7 890 Kč ve výši 8,25 % ročně od 6. 8. 2020 do zaplacení, z částky 2 110 Kč ve výši 8,25 % ročně od 6. 8. 2020 do zaplacení, z částky 4 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení, z částky 1 067 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 673 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 12. 2020 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 38 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne 25. 4. 2019 ve znění Dodatku [číslo] ze dne 19. 9. 2019, užívala žalovaná byt [číslo] nacházející se v budově na adrese [adresa] (dále jen„ jednotka“). Nájem jednotky byl ujednán na dobu určitou od 5. 5. 2019 do 5. 10. 2020. Na základě nájemní smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíční nájemné ve výši 15 000 Kč spolu se zálohou na služby ve výši 4 000 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději k 5. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná při zahájení nájmu dne 29. 4. 2019 složila k rukám žalobkyně jistotu ve výši 19 000 Kč. Žalovaná byla od března 2020 do září 2020 v prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby. Na základě dohody účastníků došlo ke dni 13. 9. 2020 k ukončení nájemního vztahu a k předání jednotky zpět do dispozice žalobkyně. S ohledem na předčasné ukončení nájemního vztahu byla žalovaná povinna zaplatit za měsíc září 2020 pouze poměrnou část nájemného ve výši 4 000 Kč a zálohy na služby ve výši 1 067 Kč. Žalovaná za období od března 2020 do září 2020 dlužila na nájemném částku ve výši 51 340 Kč a na zálohách na služby částku ve výši 13 727 Kč. Žalobkyně provedla jednostranné započtení vzájemných pohledávek, a to započtení svých pohledávek vzniklých z titulu nároku na zaplacení nájemného a záloh na služby vůči pohledávkám žalované vzniklých z titulu nároku na vrácení jistoty ve výši 19 000 Kč a dále nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby v roce 2019 ve výši 7 507 Kč. Po provedení započtení dluží žalovaná žalobkyni částku v celkové výši 38 560 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:

5. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne 25. 4. 2019. Předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti [výměra], v [číslo] nadzemním podlaží bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 5. 5. 2019 do 5. 10. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 000 Kč měsíčně. Dále bylo ujednáno, že žalovaná ke dni podpisu nájemní smlouvy uhradí k rukám žalobkyně kauci ve výši 19 000 Kč, což učinila. Strany si dále ujednaly možnost skončení nájmu písemnou dohodou smluvních stran.

6. Z informace o jednotce soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa], v katastrálním území [část obce], zapsané na [list vlastnictví].

7. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 25. 4. 2019 soud zjistil, že byl uzavřen mezi účastníky dne 19. 9. 2019. Předmětem dodatku bylo prodloužení doby nájmu dle smlouvy o nájmu a to tak, že se nájem prodlužuje na jeden rok do 5. 10. 2020.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek vyplývajících z titulu dlužného nájemného a dlužných záloh na služby. V rámci této upomínky provedla žalobkyně jednostranné započtení části své pohledávky na dlužném nájemném za období května 2020 ve výši 5 930 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby za rok 2019 ve výši 5 930 Kč a dále provedla jednostranný zápočet části své pohledávky na dlužných zálohách na služby za období května 2020 ve výši 1 577 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby za rok 2019 ve výši 1 577 Kč. Předžalobní upomínku si žalovaná osobně převzala dne 13. 9. 2020, což stvrdila svým podpisem.

9. Z dopisu ze dne 5. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně provedla jednostranné započtení části své pohledávky na dlužném nájemném za období března 2020 ve výši 7 890 Kč a dlužných zálohách na služby za období března 2020 ve výši 2 110 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení jistoty ve výši 10 000 Kč a dále provedla jednostranný zápočet části své pohledávky na dlužném nájemném za období dubna 2020 ve výši 6 890 Kč a dlužných zálohách na služby za období dubna 2020 ve výši 2 110 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení jistoty ve výši 9 000 Kč. Dopis byl žalované odeslán dne 5. 10. 2020, jak vyplývá z dodejky a informací k zásilce.

10. Z předávacího protokolu bytu soud zjistil, že dne 13. 9. 2020 došlo ze strany žalované k předání jednotky zpět do dispozice žalobkyně.

11. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve znění dodatku [číslo] na základě které se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná složila k rukám žalobkyně kauci ve výši 19 000 Kč. Žalovaná řádně neuhradila žalobkyni nájemné a zálohy na služby za období od března 2020 do září 2020. Žalobkyně provedla vůči žalované jednostranné započtení svých pohledávek z titulu dlužného nájemného a dlužných záloh na služby vůči pohledávkám žalované z titulu nároku na vrácení jistoty a nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby za rok 2019, po kterém žalovaná žalobkyni nadále dluží částku ve výši 38 560 Kč.

12. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle ust. § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Dle ust. § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle ust. § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovanou byla ve smyslu ust. § 2201 o. z. uzavřena nájemní smlouva, na základě které přenechala žalobkyně žalované do užíváním byt [číslo] v domě č.p [číslo], v ulici [adresa], [obec] - [část obce], ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 000 Kč měsíčně, a to do 5. dne příslušného měsíce za daný měsíc (§ 2251 odst. o. z.). Tato povinnost splněna nebyla, žalobkyni tak vznikl nárok vůči žalované na uhrazení dlužné částky ve výši 51 340 Kč (dlužné nájemné) a dlužné částky ve výši 13 727 Kč (dlužné zálohy na služby). Žalobkyně provedla vůči žalované jednostranné započtení ve smyslu ust. § 1982 o. z., když započetla část své pohledávky na dlužném nájemném za období května 2020 ve výši 5 930 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby za rok 2019 ve výši 5 930 Kč a dále započetla část své pohledávky na dlužných zálohách na služby za období května 2020 ve výši 1 577 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení přeplatku z vyúčtování záloh na služby za rok 2019 ve výši 1 577 Kč. Dále žalobkyně provedla ve smyslu ust. § 1982 o. z. a ust. § 2254 odst. 2 o. z. jednostranné započtení části své pohledávky na dlužném nájemném za období března 2020 ve výši 7 890 Kč a dlužných zálohách na služby za období března 2020 ve výši 2 110 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení jistoty ve výši 10 000 Kč a dále jednostranný zápočet části své pohledávky na dlužném nájemném za období dubna 2020 ve výši 6 890 Kč a dlužných zálohách na služby za období dubna 2020 ve výši 2 110 Kč vůči části pohledávky žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení jistoty ve výši 9 000 Kč. Po provedeném započtení tak žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 38 560 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku 38 560 Kč uhradila, to však neučinila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 928 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 2 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 12 673 Kč.