19 C 53/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 52 244 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 16 500 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, b) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, c) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, d) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, e) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, f) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, g) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, h) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, i) částku 4 468 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 249 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 224 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] mimo jiné s nájemkyní [anonymizována dvě slova], kterou této nájemkyni přenechala do dočasného užívání byt na adrese [adresa], za což se nájemkyně zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč a poplatek za služby ve výši 3 500 Kč, tj. celkem částku 16 500 Kč. Dne [datum] uhradila nájemkyně nájemné a poplatek za služby ve výši 16 500 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. Uvedené finanční prostředky byly na účet žalované uhrazeny z důvodu, že uvedený účet uvedla nepravdivě při komunikaci s uvedenou nájemkyní jako bankovní spojení pro platbu nájemného dcera žalované, [jméno] [příjmení] ([datum narození]), vůči které probíhá v této souvislosti trestní řízení. Postup dcery žalované je podrobně popsán v obžalobě vypracované dne [datum] Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] [číslo jednací]. Žalovaná se tak přijetím uvedené platby na svůj účet ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku bez spravedlivého důvodu obohatila a je povinna vydat ochuzené takové bezdůvodné obohacení.

2. Žalobkyně je dále vlastníkem bytu na adrese [ulice a číslo] v Praze - Vršovicích, který je přenechán k dočasnému užívání nájemkyni, [jméno] [příjmení], za což tato nájemkyně hradí žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 4 468 Kč. Dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] uhradila uvedená nájemkyně nájemné ve výši 4 468 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet], celkem částku 35 744 Kč. Uvedený účet žalované uvedla rovněž nepravdivě při komunikaci s nájemkyní jako bankovní spojení pro platbu nájemného dcera žalované, [jméno] [příjmení] ([datum narození]), vůči které probíhá v této souvislosti trestní řízení. Postup dcery žalované je i v tomto případě podrobně popsán v obžalobě vypracované dne [datum] Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] [číslo jednací]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a toto obohacení dosud žalobkyni nevrátila, a to ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum].

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že na její straně je nedostatek pasivní věcné legitimace, žalovaná o žádných částkách příchozích ani odchozích na účtu nevěděla; dále uplatnila námitku litispendence, neboť žalobkyně uplatnila v trestním řízení nárok na náhradu škody vůči dceři žalované [jméno] [příjmení]. Dále žalovaná uvedla, že má za to, že žalobkyně již totožný nárok uplatnila v jiném řízení u zdejšího soudu. Žalobkyně dále při jednání namítla nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, neboť není zřejmé, z čeho dovozuje oprávnění k přijímání plateb nájemného, není tedy doloženo, že by žalobkyně byla vlastníkem uvedených nemovitostí. Žalovaná zpochybnila, zda vůbec byly platby na účet připsány.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 dne 25. 3. 2020, [číslo jednací] (č. l. 15 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v červnu 2017 telefonicky a poté mailem nepravdivě informovala nájemkyni [jméno] [příjmení] o změně účtu pronajímatele na č. [bankovní účet], ačkoli šlo o účet její matky (žalované), který ovládala, načež od nájemkyně takto uvedené v omyl vylákala hrazení nájemného v období od [datum] do [datum] v celkové výši 116 168 Kč, které použila pro svou potřebu, čímž způsobila žalobkyni škodu ve výši 113 755 a společnosti [právnická osoba], škodu ve výši 2 413 Kč (bod 1) obžaloby). [příjmení] [jméno] [příjmení] koncem roku 2017 písemně nepravdivě informovala nájemkyni [anonymizována dvě slova], [datum narození], nájemkyni bytu [číslo] na adrese [adresa], o změně účtu pronajímatele na č. [bankovní účet], ačkoli šlo o účet její matky (žalované), který ovládala, načež od nájemkyně takto uvedené v omyl vylákala uhrazení nájemného na tento účet dne [datum] ve výši 16 500 Kč, což užila pro svou potřebu, čímž způsobila poškozené [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem a.s. škodu ve výši 16 170 Kč a společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 300 Kč (bod 9 obžaloby).

6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] (č. l. 25) soud zjistil, že mezi žalobkyní a paní [příjmení] [jméno], nar. dne [datum], byla uzavřena nájemní smlouva, jejíž předmětem byl byt na adrese [adresa], za což se nájemkyně zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč a poplatek za služby ve výši 3 500 Kč, tj. celkem částku 16 500 Kč. Nájem byl sjednán do [datum].

7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] (č. l. 32 spisu) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 1 408 175,06 Kč (včetně v žalobě uvedených částek) ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Dle obálky a dodejky od této upomínky (č. l. 35 - 36 spisu) byla předžalobní upomínka odeslána žalované dne [datum].

8. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 84) má soud za prokázané, že žalovaná je majitelkou běžného účtu [číslo] vedeného u tohoto peněžního ústavu.

9. Z výpisů z účtů u [právnická osoba] bank (č. l. 85-109) za období od [datum] do [datum] vedeného na jméno [celé jméno žalované] č. ú. [bankovní účet] soud zjistil, že na tento účet přišla dne [datum] částka 16 500 Kč od plátce: [anonymizována dvě slova], popis platby: [příjmení] [jméno]; dále na tento účet přišla dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] částka 4 468 Kč, celkem 35 744 Kč od plátce: [jméno] [příjmení].

10. Z nájemní smlouvy mezi PhDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č. l. 113) a z úředního záznamu o podání vysvětlení u Policie ČR ze dne [datum] (na č. l. 114) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedla na policii, že již 17 let bydlí na adrese [adresa], kde má pronajatý byt [číslo], za dobu, co v bytě bydlí, se několikrát měnil majitel, úvodní nájemní smlouvu uzavřela s PhDr. [jméno] [příjmení], užívá byt [číslo] I. kategorie. První splátku nájemného na bankovní účet č. [bankovní účet] uhradila [datum], volala jí administrativní pracovnice, aby částku uhradila na uvedený účet. Na uvedený bankovní účet zasílala měsíční nájemné ve výši 4 468 Kč pravidelně každý měsíc od července 2017 včetně do května 2019 včetně, celkem 22 měsíců.

11. Ze žalob vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci 6 C 506/2020, 19 C 37/2021, 19 C 493/2019, 21 C 441/2020, 19 C 434/2020, 6 C 315/2020, 6 C 302/2020, 20 C 403/2020, 11 C 63/2021 soud zjistil, že proti žalované je vedeno u zdejšího soudu několik dalších řízení, předmětem žalob je zaplacení peněžité částky představující bezdůvodné obohacení, ani jedno z uvedených řízení se skutkově neshoduje s žalobním nárokem, který je předmětem tohoto sporu.

12. Soud zamítl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalované pro nadbytečnost, neboť žalovaná tyto důkazy navrhla k prokázání obraného tvrzení, že žalobkyně měla uzavřenou pracovní smlouvu s dcerou žalované a finanční prostředky, které byly poukázané na účet žalované, představovaly mzdu dcery žalované. Tento důkaz soud považuje za zcela irelevantní i z toho důvodu, že předmětem řízení bylo vydání finančních částek, které byly poukázané nikoliv z účtu žalobkyně na účet žalované, ale z účtu nájemců nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, které byly zaslány na účet žalované.

13. Soud rovněž pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], který navrhla žalovaná za účelem prokázání existence nájemního vztahu k bytu, který měla užívat [jméno] [příjmení]. Soudu postačovala k důkazu předložená nájemní smlouva viz odst. 6 tohoto rozsudku a úřední záznam o podání vysvětlení u Policie ČR viz odst. 10 tohoto rozsudku.

14. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci provedení dalších důkazů nad rámec provedených a zamítnutých již nenavrhovali, respektive setrvali na svých důkazních návrzích. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

16. Ze skutkových zjištění má soud prokázané, že žalovaná je majitelkou účtu [číslo] [bankovní účet], vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], na který byly převedeny finanční prostředky z účtu paní [příjmení] [jméno], č. účtu [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], v celkové výši 16 500 Kč, a finanční prostředky z účtu paní [jméno] [příjmení], č. účtu [bankovní účet], ve výši 35 744 Kč vedeného u [právnická osoba], které měly být převedeny na účet žalobkyně jako úhrada nájemného a poplatků za služby za pronajaté nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně.

17. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 o. z., podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

18. Ust. § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Dikce předmětné normy postihuje základní kvalifikační předpoklady vzniku bezdůvodného obohacení, jímž jsou: a) získání majetkového prospěchu obohacením, b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby (z nich obohacení se negativně projevilo v majetkové sféře ochuzeného) a c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 148/2010, sp. zn. 28 Cdo 509/2019, sp. zn. 28 Cdo 1904/2018).

19. Skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je definičně vymezená tím, že již v době plnění (slovy judikatury„ od počátku“) absentuje právní důvod, který by ochuzenému zakládal povinnost poskytnout předmětné hodnoty (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4277/2019). Už v okamžiku přijetí plnění rovněž vzniká bezdůvodné obohacení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4126/2019).

20. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají se zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi žalovanou (obohacenou) a ochuzenou (žalobkyní) je absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se dostalo plněním bez právního důvodu majetkové hodnoty, což se v majetkovém poměru žalované projevilo zvětšením jejího majetku, a přitom zde nebyl pro tento stav žádný právní titul od počátku, vzhledem k absenci právního vztahu mezi oběma subjekty, tj. k nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plnění finančních prostředků od [právnická osoba], určené žalobkyni. Povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, komu bylo plněno bez právního důvodu. [příjmení], povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu, je tedy adresát tohoto plnění. Odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2998/2014). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal -v posuzované věci žalovaná.

21. V daném řízení došlo k převodu finančních prostředků na účet žalované z finančních prostředků určených žalobkyni. Za daných okolností je zcela nerozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři [jméno] [příjmení], neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly odvedeny. Za majitele účtu je třeba považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídl na základě smlouvy účet. S peněžními prostředky na účtu jsou oprávněni nakládat jen osoby uvedené v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance (mající tzv. dispoziční oprávnění). V posuzované věci uzavřela žalovaná s peněžním ústavem smlouvu o běžném účtu, ke kterému nechala zřídit dispoziční právo pro svou dceru [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že dcera žalované nechala převést finanční prostředky určené žalobkyni na účet žalované coby majitele účtu, žalovaná se bezdůvodně obohatila přijetím plnění bez právního důvodu. Žalovaná v řízení neprokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by si mohla finanční prostředky určené žalobkyni ponechat. Takovou skutečnost netvrdila, ani neprokázala. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně prokázala tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by připsané platby nájemného a poplatků za služby za užívání bytu, určené žalobkyni mohla z tvrzeného právního důvodu nechat. Z tvrzení žalované, že se jedná o ekvivalent mzdy dcery žalované za odvedenou práci pro firmy pana [jméno] [příjmení], žalovaná v řízení žádným způsobem neprokázala. K námitce aktivní věcné legitimace žalobkyně vznesené žalovanou soud uvádí, že tato je zcela irelevantní, neboť žalobkyně je subjektem, kterému byly určeny platby za nájemné a poplatky za služby, na základě nájemních smluv uzavřených s paní [příjmení] [jméno] a s paní [jméno] [příjmení]. K námitce žalované týkající se nedostatku pasivní věcné legitimace soud uvádí, že vzhledem k tomu, že žalovaná je majitelem účtu, na který byly finanční prostředky určené žalobkyni převedeny z účtů nájemců, je její legitimace na straně žalované dána.

22. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán na základě § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje od [datum], neboť v případě bezdůvodného obohacení je dlužník v prodlení až poté, co je vyzván věřitelem k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně jako věřitel vyzvala žalovanou jako dlužníka k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované odeslána poštou dne [datum]. Žalovaná si tuto upomínku nepřevzala. Dle § 573 občanského zákoníku se tak má za to, že tato upomínka došla žalované dne [datum] a žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, tj. do [datum], žalovaná je tak v prodlení s úhradou dluhu od [datum]. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum], soud i v této části žalobě vyhověl.

23. Pokud jde o námitku žalované týkající se litispendence, kdy zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (§ 83 odst. 1 o. s. ř.), tato není opodstatněná. Totožnost věci je dána totožností předmětu řízení a totožností účastníků. Za předmět řízení je považován procesní nárok, který je tvořen dvěma složkami: jednak základem procesního nároku, jenž je vymezen žalobcem tvrzenými skutkovými okolnostmi, a předmětem procesního nároku, jímž je v žalobě uvedený petit (žalobní návrh). Žalovaná není účastníkem trestního ani adhezního řízení, nejedná se o totožné nároky, kdy v tomto řízení žalobkyně uplatňuje s ohledem na skutková tvrzení nárok z titulu bezdůvodného obohacení po žalované, zatímco v adhezním řízení (potažmo trestním řízení) je poškozenou uplatněn nárok na náhradu škody, kdy trestně stíhána je dcera žalované; není tak dána totožnost účastníků řízení ani totožnost skutku.

24. Pokud jde o námitku žalované, že není jisté, zda uvedené částky na účet skutečně přišly s ohledem na probíhající trestní řízení, uvádí soud, že tato byla rovněž v řízení vyvrácena provedením dokazování výpisy z účtu č. [bankovní účet]. Z těchto výpisů je patrné, že žalobou požadované platby byly na účet žalované připsány.

25. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 249 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 090 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 244 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 220 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 220 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 220 Kč za vyjádření k odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 4 039 Kč. Soud zároveň nepřiznal náhradu nákladů za jeden úkon právní služby, a to za doplnění důkazů žalobkyní ze dne [datum] neboť tento úkon byl činěn na výzvu soudu a byly předloženy důkazy, které mohly a měly být předloženy již v rámci návrhu na zahájení řízení.