19 C 560/2018

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené opatrovníkem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky 36 784 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 784 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 8. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 574 580,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 částku ve výši 1 839 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 3. 8. 2018, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 784 000 s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 19. 3. 2018, právní moc 4. 4. 2018, byl zjištěn úpadek [právnická osoba] bank, a. s., v konkurzu, [IČO], a na její majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem úpadce byla ustanovena JUDr. [jméno] [příjmení] - žalobkyně. Úpadce je akciovou společností, která do okamžiku, kdy jí byla Českou národní bankou odebrána bankovní licence, podnikala jako banka. Dne 14. 9. 2015 byla mezi žalovanou jako budoucím prodávajícím a úpadcem jako budoucím kupujícím uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ SOSB“), ve které se smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu za předpokladu a podmínek stanovených ve SOSB. Dne 15. 9. 2015 uzavřely smluvní strany dodatek č. 1 ke SOSB, dne 22. 2. 2016 dodatek č. 2 k SOSB a dne 27. 4. 2016 dodatek č. 3 Předmětem kupní smlouvy měla být podle článku 3 SOSB jednotka - nebytový prostor, nacházející se v 1. PP, 1. NT a 2. NT tehdy rozestavěné budovy, která vznikla novou výstavbou v rámci projektu„ Bytový dům [ulice a číslo] a [číslo]“, stojících na pozemcích parcely [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [územní celek], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku. Předmět kupní smlouvy následně modifikovaly dodatky č. 1 a 2 ke SOSB, které rozšířily předmět převodu o příslušenství a součástí jednotky, které jsou nezbytné k tomu, aby mohla být v jednotce provozována bankovní pobočka, přičemž toto nezbytné příslušenství a součásti měly tvořit zejména movité věci vyjmenované v dodatcích. V prohlášení vlastníka byl předmět převodu následně vymezen jako jednotka [číslo] vymezená podle občanského zákoníku, jiný nebytový prostor, nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parcely [číslo] včetně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku, zapsaná v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [územní celek], na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ jednotka“). Kupní cena dle SOSB, ve znění dodatku č. 1, 2 a 3, byla sjednaná na částku 39 500 000 Kč + DPH. Úpadce uhradil na kupní cenu dne 16. 9. 2015 zálohu ve výši 29 000 000 Kč + DPH (tj. 35 090 000 Kč) a dne 23. 2. 2016 zálohu ve výši 1 400 000 Kč + DPH (tj. 1 694 000 Kč). Úpadce tak z titulu SOSB uhradil žalované částku 36 784 000 Kč včetně DPH. Kupní smlouva nakonec mezi stranami uzavřená nebyla a SOSB ke dni 30. 6. 2016 v souladu s článkem 7.8 SOSB zanikla, neboť úpadce nikdy neobdržel od žalované kvalifikovanou výzvu k uzavření kupní smlouvy předvídanou v článku 3.5 SOSB. Žalobkyně má za to, že v případě SOSB se jedná o hospodářsky neodůvodněné plnění ve smyslu ust. § 12 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, neboť je zde zřejmý nepoměr mezi kupní cenou sjednanou v SOSB ve výši 39 500 000 Kč + DPH a odpovídající kupní cenou ve výši 13 349 000 Kč + DPH. Tato cena byla stanovena dle znaleckého posudku [číslo] 2017 ze dne 19. 1. 2017, ve znění doplňku č. 1 ze dne 19. 12. 2017, který vypracovala společnost [právnická osoba], [IČO], a jehož předmětem bylo stanovení tržní hodnoty nemovité věci, tedy předmětné jednotky. Protože kupní cena dle SOSB téměř trojnásobně převyšuje odpovídající cenu, je SOSB pro úpadce právním jednáním nápadně nevýhodným ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o bankách, když úpadce zavazuje hospodářsky neodůvodněnému plnění, resp. plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. V tomto ohledu je tak naplněno ust. § 12 odst. 2 zákona o bankách, a SOSB je tak od samého počátku neplatným právním úkonem.

2. Žalobkyně rovněž tvrdí, že z důvodu předběžného opatření České národní banky ze dne 8. 3. 2016, [číslo jednací], sp. zn. Sp [rok] [číslo], ani úpadce kupní smlouvu nemohl uzavřít. V předběžném opatření totiž mimo jiné bylo přikázáno zdržet se jakéhokoliv jednání vedoucího k pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 % s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu. Česká národní banka výslovně konstatovala, že úpadce nemůže předmětnou kupní smlouvu uzavřít. Tuto skutečnost potvrdila Česká národní banka úpadci i ve svém sdělení ze dne 21. 3. 2016, [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že SOSB zanikla, respektive je od samého počátku neplatná, žalovaná nevrátila úpadci, resp. žalobkyni, zaplacenou zálohu na kupní cenu ve výši 36 784 000 Kč, a to přes výzvu učiněnou prostřednictvím předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 24. 5. 2018.

3. Žalobkyně žádala, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 784 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 090 000 Kč ode dne 17. 9. 2015 do zaplacení, z částky 1 694 000 Kč ode dne 24. 2. 2016 do zaplacení a náklady soudního řízení.

4. U jednání soudu dne 21. 1. 2021 bylo řízení z části o zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 090 000 Kč od 17. 9. 2015 do 7. 6. 2018, ve výši 8,05 % ročně z částky 1 694 000 Kč od 24. 2. 2016 do 7. 6. 2018 zastaveno.

5. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 14. 9. 2015, potvrdila úhradu ve výši 35 090 000 Kč a 1 694 000 Kč ve dnech 15. 9. 2015 a 23. 2. 2016. Uvedla, že důvody zániku či neplatnosti SOSB nejsou dány. Žalovaná vyzvala úpadce k uzavření kupní smlouvy podle ustanovení článku 7.8 SOSB při respektování lhůty 20 dnů od splnění citovaných podmínek podle článku 3.6 SOSB. Výzva byla učiněna 21. 3. 2016 emailem i osobně, a strany tak byly povinny kupní smlouvu uzavřít do 5 pracovních dnů, tj. do 30. 3. 2016. Úpadce však odmítl uzavřít kupní smlouvu z důvodu, že dne 8. 3. 2016 vydala Česká národní banka rozhodnutí o předběžném opatření [číslo jednací], kterým úpadci uložila zdržet se jednání vedoucího k pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 %, a tak úpadci zakázala přistoupit k uzavření kupní smlouvy z důvodu výlučně na straně úpadce. Strany následně uzavřely dne 27. 4. 2016 dodatek č. 3 ke SOSB a změnily její znění tak, že obě smluvní strany se zavázaly kupní smlouvu uzavřít do 6 měsíců poté, co žalovaná vyzve úpadce k jejímu uzavření za předpokladu, že bude uhrazena první záloha na kupní cenu ve výši 29 000 000 Kč, bude vydán kolaudační souhlas a bude proveden zápis prohlášení vlastníka v katastru nemovitostí. Povinnost uzavřít kupní smlouvu ve lhůtě bez zbytečného odkladu od výzvy byla dohodou stran modifikovaná na povinnost tuto kupní smlouvu uzavřít ve lhůtě nejprve 5 pracovních dnů a později ve lhůtě 6 měsíců (dle dodatku č. 3) od výzvy žalované. Žalovaná uvedla, že výzva byla učiněna 21. 3. 2016 a šestiměsíční lhůta uplynula dne 21. 9. 2016. Žalovaná tedy řádně a včas vyzvala úpadce k uzavření kupní smlouvy, nicméně úpadce nedostál svým povinnostem a kupní smlouva nebyla uzavřena. Vzhledem k tomu byla ze strany žalované podána u [název soudu] žaloba na nahrazení projevu vůle ve smyslu ust. § 1787 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), ve které se žalovaná domáhá uzavření předmětné smlouvy, a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Odkaz žalobkyně na ust. § 12 odst. 2 zákona o bankách považuje za nepřípadný, když podle posudku objednaného v roce 2017 by měla hodnota nemovité věci činit 13 000 000 Kč. Naopak sám úpadce si nechal zpracovat odhad obvyklé ceny nemovitosti znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil hodnotu nebytové jednotky částkou 38 000 000 Kč. Následně si žalovaná nechala zpracovat [právnická osoba] - znalecký ústav, spol. s r. o., posudek [číslo] o odhadu tržní hodnoty jednotky, podle kterého činila hodnota nebytové jednotky 30,5 milionů Kč. Z uvedeného má za to, že kupní cena je kupní cenou obvyklou v daném místě a čase a rozhodně se nejedná o nějaké hospodářsky neodůvodněné plnění nebo plnění, které zjevně neodpovídá poskytované protihodnotě. Má za to, že i kdyby se mělo jednat o hospodářsky neodůvodněné plnění nebo plnění, které zjevně neodpovídá poskytované protihodnotě, což ale odmítá, tak by to mělo vliv na platnost uzavřené SOSB. Aplikace ustanovení § 12 odst. 2 zákona o bankách na daný případ by byla v rozporu se základními ústavně právními principy, na kterých je založeno soukromé právo. Jde především o porušení zásady pacta sunt servanda. Současně namítla, že ani vydání předběžného opatření vůči úpadci není důvodem pro to, aby nebylo možné plnit podmínky vyplývající z SOSB. Předběžné opatření nemohlo být pro úpadce nepředvídatelné, když bylo způsobeno jejím vlastním jednáním, opomenutím a hospodářskou situací, tedy skutečnostmi výlučně na straně úpadce. Předběžné opatření trvalo do 16. 8. 2016, kdy bylo vydáno rozhodnutí o odnětí bankovní licence, a tímto rozhodnutím předběžné opatření zaniklo.

6. V doplněném podání učiněném opatrovníkem žalované žalovaná uvádí, že je zarážející, že zástupce, resp. představitelé žalobkyně, nejdříve podepsali kupní smlouvu a následně až za rok a půl si nechali vypracovat na stejné nemovitosti znalecký posudek, což měli učinit před uzavřením předmětné smlouvy. Pokud došlo k nápadně nevýhodným podmínkám ve vztahu k žalobkyni, potom je zde nutné odvést pozornost od žalované k zástupcům, resp. k tehdejším pracovníkům žalobkyně, kteří řádně nevykonávali správu svěřeného majetku, a tedy poškodili svého zaměstnavatele, resp. nejednali s péčí řádného hospodáře a poškodili tak cizí majetek. Dodává, že mělo být žalováno na náhradu škody, a to proti zaměstnancům, resp. osobám odpovědným za jednání žalobkyně. Vznesl námitku pasivní legitimace žalované.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

8. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka], má soud prokázané, že byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], v likvidaci, a byl prohlášen konkurz na jeho majetek. Současně byla ustanovena insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] - žalobkyně.

9. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. 9. 2015 (shodně jako č. l. 106-112) má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] bank dne 14. 9. 2015. Předmětem bylo uzavření kupní smlouvy k jednotce, která zahrnuje nebytový prostor v 1. PP, 1. NP a 2. NP, a dále spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci na pozemku parcely [číslo] v k. ú. [obec]. Kupní cena byla stanovena částkou 39 500 000 Kč s tím, že záloha ve výši 29 000 000 Kč bude zaplacena do 10 dnů od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí; doplatek 10 500 000 Kč bude zaplacen do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Smluvní strany se zavázaly uzavřít kupní smlouvu do 5 pracovních dnů poté, kdy prodávající (žalovaná) vyzve druhou stranu k uzavření kupní smlouvy. Současně bylo sjednáno, že prodávající (žalovaná) vyzve kupujícího (banku) k uzavření kupní smlouvy do 20 dnů od splnění podmínek dle smlouvy o smlouvě budoucí. Dle čl. 7 v případě, že budoucímu kupujícímu nebyla doručena žádná výzva dle smlouvy o smlouvě budoucí, nebo nebudou splněny podmínky uvedené v článku 3.5 ve lhůtě do 30. 6. 2016, zaniká smlouva o smlouvě budoucí v plném rozsahu. V článku 9.6 jsou uvedeny adresy pro doručování v případě budoucího kupujícího [právnická osoba]: k rukám [jméno] [příjmení] [jméno], emailová adresa: [email] Smluvní strany se výslovně dohodly, že smlouvy mohou být zasílány druhé straně i elektronickou poštou (emailem) na emailovou adresu uvedenou v tomto článku a rovněž osobně kurýrní službou nebo doporučenou poštou na výše uvedenou adresu pro doručování, tedy nikoliv elektronickou poštou (emailem)

10. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 25. 8. 2015 (příloha č. 1 ke SOSB) má soud prokázané, že žalovaná byla k datu prokazující stav evidovaný v katastru nemovitostí ke dni 25. 8. 2015 vlastníkem parcely [číslo] v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], na základě kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2012, právní účinky vkladu práva ke dni 31. 10. 2012.

11. Z nákresu nebytového prostoru (příloha č. 2 ke SOSB) má soud prokázané, jakým způsobem byl situován předmětný nebytový prostor.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ke dni 9. 9. 2015 má soud prokázané, že kupující - [příjmení] bank je akciová společnost.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku prodávajícího - žalované má soud prokázané, žalovaná je k datu 9. 9. 2015 zapsaná jako obchodní společnost s právní formou společnost s ručením omezeným.

14. Z dodatku č. 1 ke SOSB uzavřeného dne 15. 9. 2015 (shodné č. l. 116-117) má soud prokázané, že smluvní strany rozšířily předmět převodu o příslušenství a součásti nemovitosti.

15. Z dodatku č. 2 ke SOSB uzavřeného dne 22. 2. 2016 (shodné č. l. 117-119) má soud prokázané, že byl uzavřen opět mezi smluvními stranami, kdy došlo k rozšíření předmětu převodu o příslušenství a součásti jednotky. Byla stanovena kupní cena 39 500 000 Kč (záloha 29 000 000 Kč + DPH, které měly být zaplaceny do 10 dnů od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí; záloha 1 400 000 Kč + DPH měla být zaplacena nejpozději do 23. 2. 2016; doplatek ve výši 9 100 000 Kč + DPH měl být uhrazen do 3 dnů ode dne doručení výzvy).

16. Z dodatku č. 3 ke SOSB uzavřeného dne 27. 4. 2017 (shodné č. l. 119-120) má soud prokázané, že byl uzavřen z důvodu dočasného omezení vyplývajícího pro kupujícího - banku - z předběžného opatření [obec] národní banky ze dne 8. 3. 2016 - byl upraven článek 3.5 SOSB tak, že smluvní strany se zavázaly uzavřít kupní smlouvu do 6 měsíců poté, kdy prodávající (žalovaná) vyzve druhou stranu k uzavření kupní smlouvy.

17. Z posudku vypracovaného společností [právnická osoba] [číslo] [rok] má soud prokázané, že zadavatelem posudku byla společnost [právnická osoba], kdy návrh tržní hodnoty jednotky [číslo] jiného nebytového prostoru se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ke dni 6. 1. 2017, je stanoven částkou 13 349 000 Kč. Posudek je datován dnem 19. 1. 2017.

18. Ze sdělení České národní banky ze dne 21. 3. 2016 adresovaného [právnická osoba], má soud prokázané, že Česká národní banka sdělila, že z rozhodnutí o předběžném opatření, [číslo jednací], vyplývá, že společnost [právnická osoba] nemůže nabýt aktivum ve formě nemovitosti, neboť se jedná o rizikové aktivum, které není nutné k zajištění běžného provozu.

19. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 5. 2018 včetně podacího archu ze dne 25. 5. 2018 má soud prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení do 10 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy.

20. Z daňového dokladu [číslo] na částku 214 108 Kč má soud prokázané, že žalovaná vyfakturovala [právnická osoba], k úhradě částku 214 108 Kč za pronájem nebytových prostor a movitých věcí za duben a květen 2016, kde žalovaná vystupuje jako pronajímatel a [právnická osoba], jako nájemce.

21. Z daňového dokladu [číslo] na částku 188 918,60 Kč má soud prokázané, že žalovaná vyfakturovala [právnická osoba], k úhradě předmětnou částku za pronájem nebytových prostor a movitých věcí za červen 2016.

22. Z opakované výzvy k uzavření kupní smlouvy, doplacení kupní ceny a předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2017 má soud prokázané, že zaslání této výzvy reflektuje uzavření dodatku [číslo] ke SOSB. Žalovaná zde uvádí, že šestiměsíční lhůta uplynula dne 21. 9. 2016. Výzva byla učiněna 21. 3. 2016.

23. Z výzvy k uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 3. 2016 (shodné č. l. 124) zaslané emailem dne 21. 3. 2016 na adresu [email] a [email] v kopii zaslané [email], [email] má soud prokázané, že žalovaná uvedla, že podmínky dle článku 3.5 SOSB byly splněny s tím, že banka uhradila zálohu na kupní cenu, byl vydán kolaudační souhlas a byl proveden zápis v katastru nemovitostí vkladem Prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí. Výzva je podepsaná Mgr. [jméno] [příjmení], jednatelkou žalované. Z odeslání výzvy prostřednictvím emailových adres má soud prokázané, že žádná z emailových adres neodpovídá emailové adrese uvedené v článku 9.6 - adresy pro doručování budoucímu kupujícímu.

24. Z žaloby a nahrazení projevu vůle ze dne 24. 3. 2017 má soud prokázané, že byla podána u [název soudu] a byla zde vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobcem je [právnická osoba], s. r. o. (v našem případě žalovaná) a žalovanou je společnost [právnická osoba] (v našem případě úpadce).

25. Z listiny nazvané započtení pohledávek ze dne 30. 1. 2017 má soud prokázané, že žalovaná započetla vůči [právnická osoba], složenou kauci ve výši 428 733 Kč na úhradu části dlužného nájemného za tři měsíce ve výši 428 733 Kč.

26. Z rozhodnutí České národní banky o předběžném opatření ze dne 8. 3. 2016, [číslo jednací], má soud prokázané, že [právnická osoba], byla Českou národní bankou uložena povinnost zdržet se jednání vedoucího k pořizování aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší 0 % s výjimkami aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách, kterým byla k jejich činnosti udělena licence.

27. Z listiny - odhad obvyklé ceny nemovitosti [číslo] ze dne 8. 4. 2015 má soud prokázané, že odhad zhotovil Ing. [jméno] [příjmení] na objednávku [název] banky a. s. ([právnická osoba]), kdy účelem ocenění úvěrové řízení a jednalo se o odhad nebytové jednotky v rozestavěné budově na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Znalec ohodnotil nemovitost k 8. 4. 2015 ve výši 8 500 000 Kč a budoucí stav 38 000 000 Kč bez zohlednění vybavení jednotky.

28. Ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru ze dne 27. 4. 2016 včetně příloh má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalovanou (pronajímatelem) a [právnická osoba] (nájemcem) smlouva. Smlouva byla uzavřena na 3 měsíce s automatickým opakovaným prodloužením v případě, že nájemce neoznámí, že o prodloužení nemá zájem. Nájemné bylo sjednáno na částku 142 911 Kč bez DPH měsíčně za nebytové prostory a částku 13 220 Kč bez DPH za měsíc za movité věci nacházející se v nemovitosti, tj. nebytového prostoru [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku parcely [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek]. Nájemce měl složit jistotu ve výši 428 733 Kč.

29. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [právnická osoba] - znalecký ústav, spol. s r. o., má soud prokázané, že byl vypracován na základě objednávky žalované, kdy poradní tržní hodnota jednotky [číslo] jiný nebytový prostor se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parcely [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ke dni 20. 3. 2018, je stanovena částkou 30 500 000 Kč bez zohlednění vybavení.

30. Z návrhu na zápis poznámky o započtení výkonu zástavního práva ze dne 11. 6. 2019 má soud prokázané, že tento návrh podala [právnická osoba] [název] & [název] [název].

31. Z oznámení o započtení výkonu zástavního práva zástavním věřitelem ze dne 3. 6. 2019 má soud prokázané, že [právnická osoba] [název] & [název] [název] (jako zástavní věřitel) oznámila žalované (jako zástavnímu dlužníkovi), že na základě zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne 8. 3. 2019 započala výkon zástavního práva soudním prodejem zástavy.

32. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 7. 8. 2019 má soud prokázané, že žalovaná je nadále vlastníkem jednotky [číslo] jiný nebytový prostor - se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parcely [číslo] na [list vlastnictví] v k. ú. [obec].

33. Ze zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne 8. 3. 2019 má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalovanou a [název] [název] & [název] [název], kdy předmětem zástavy je jednotka [číslo] jiný nebytový prostor - se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec].

34. Z protokolu o jednání vedeného u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne 23. 11. 2020 má soud prokázané, že byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která byla statutárním orgánem (jednatelem) žalované v období od 9. 6. 2003 do 10. 12. 2007. Soudem předložené listině - výzvě k uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 3. 2016 (č. l. 123) uvedla, že [právnická osoba] byl zaslán email, pak osobně výzvu donesla a přebíral ji pan [příjmení] s tím, že výzvu podepisoval pan [příjmení]. Z výzvy ze dne 21. 3. 2016 má soud prokázané, že se nachází podpis označený příjmením [ulice] a 35. podpis osoby [příjmení osoby]. Vypověděla, že výzvu osobně vezla k žalované.

36. Z protokolu o jednání věci vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 11. 2020 má rovněž soud prokázané, že byla vyslechnuta žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyně [právnická osoba], která sdělila, že u žalované prověžovali, zda byla výzva k uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 3. 2016 doručena do datových schránek, ale nic nepřišlo. Tuto skutečnost prověřila i IT firma. Z protokolu má rovněž prokázané, že byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který působil a stále působí jako ředitel právního odboru u žalobkyně od 1. 4. 2016. K dotazu ohledně výzvy sdělil, že o této výzvě v bance nikdo nic nevěděl. Email ze dne 21. 3. 2016 byl zaslán před jeho nástupem do funkce. V té době byl jediným právníkem u žalobce pan [příjmení], který o emailu nikoho neinformoval. Uvedl, že právě dne 21. 3. 2016 přišel [právnická osoba] dopis z [obec] národní banky, kde bylo výslovně uvedeno, že nemovitost nemůže být předmětem koupě. Výzva ze dne 21. 3. 2016 nebyla u banky nikdy nalezena. Viděl ji poprvé v souvislosti s žalobou.

37. Z protokolu z téhož dne má soud prokázané, že byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že si nevybavuje, že by žalovaná učinila nějakou výzvu ohledně smlouvy o smlouvě budoucí.

38. Z výpisu z účtu [právnická osoba] bank, a. s., má soud prokázané, že dne 15. 9. 2015 uhradila na účet žalované částku 35 090 000 Kč a dne 23. 2. 2016 uhradila na účet žalované částku 1 694 000 Kč.

39. Z výpisu z účtu žalované má soud prokázané, že dne 15. 9. 2015 byla na účet žalované připsána částka 35 090 000 Kč a dne 23. 2. 2016 byla připsána na účet žalované částka 1 694 000 Kč. Účet [právnická osoba] bank, a. s., je veden pod [číslo] účet společnosti žalované je veden pod [číslo].

40. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2021 má soud prokázané, že žaloba žalované v tomto řízení žalobkyně, kterou se domáhala nahrazení projevu vůle [právnická osoba] bank, a. s., uzavření kupní smlouvy s žalovanou, byla zamítnuta.

41. Z úřední činnosti soud zjistil, že rozsudek doposud nenabyl právní moci z důvodu odvolání.

42. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci ani provedení dalších důkazů nenavrhovali. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

43. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Ze shodných skutkových zjištění má soud prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne 14. 9. 2015 uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, ve které se obě smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu za podmínek uvedených ve smlouvě o smlouvě budoucí. Účastníci řízení a smluvní strany uzavřely tři dodatky ke smlouvě o smlouvě budoucí, a to dne 15. 9. 2015, 22. 2. 2016 a 27. 4. 2016. Předmětem kupní smlouvy měl být nebytový prostor nacházející se v tehdy rozestavěné budově, jednotka [číslo] nebytový prostor nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parcely [číslo] to včetně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku, zapsaná v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] na [list vlastnictví], vedené [stát. instituce], [stát. instituce]. Kupní cena byla ve SOSB, ve znění dodatků, sjednána ve výši 39 500 000 Kč + DPH. [právnická osoba], uhradila na kupní cenu dne 15. 9. 2015 částku 29 000 000 Kč + DPH (tj. 35 090 000 Kč) a dne 23. 2. 2016 částku 1 400 000 Kč + DPH (tj. 1 694 000 Kč). Celkově uhradila žalované částku 36 784 000 Kč včetně DPH. Žalobkyně považuje smlouvu SOSB za neplatnou a domáhá se vydání bezdůvodného obohacení po žalované spočívající v zaplacení částky 36 784 000 Kč, které představuje část kupní ceny za bytovou jednotku, která byla uhrazena [příjmení] bankou žalované.

44. Podle ust. § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

45. Podle ust. § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

46. Podle ust. § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

47. Podle ust. § 1788 odst. 1 o. z., nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

48. Podle ust. § 1788 odst. 2 o. z., změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházeli, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná straně oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

49. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

50. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, která odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl plnit po právu sám.

51. Dle ust. § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

52. Dle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejich vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.

53. Podle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění, nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

54. Dle ust. § 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, 55. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba, která byla podána, je důvodná.

56. Platnost SOSB, pasivní věcná legitimace. Jako předběžnou otázku řešil soud platnost SOSB ze dne 14. 9. 2015 uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], a to vzhledem k námitce žalobkyně, že SOSB je od samého počátku neplatná. Smlouvou o budoucí smlouvě (pactum de contrahendo) se zakládá mezi subjekty smluvní (kontraktační) povinnost. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že si její subjekty v souladu se širokou smluvní volností písemně, shodně, a tím závazně ujednají, že spolu do sjednané doby uzavřou budoucí, resp. realizační smlouvu, na jejichž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Soud hodnotí SOSB ze dne 14. 9. 2015 jako absolutně neplatný právní úkon, neboť představuje ve smyslu ust. § 12 odst. 2 zákona o bankách hospodářsky neodůvodněné plnění, když je zde patrný zřejmý nepoměr mezi kupní cenou sjednanou ve SOSB ve výši 39 500 000 Kč + DPH a odpovídající kupní cenou ve výši 13 349 000 Kč + DPH, která byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne 19. 1. 2017, ve znění doplňku [číslo] ze dne 19. 12. 2017 vypracovaným společností [právnická osoba] Sjednaná kupní cena, téměř trojnásobně převyšuje odpovídající kupní cenu, a je tak dle shora zmiňovaného ustanovení § 12 odst. 2 zákona o bankách právním jednáním nápadně nevýhodným pro banku, když tuto zavazuje k hospodářsky neodůvodněnému plnění. Uvedené ustanovení zakazuje uzavírání smluv, které jsou pro banku nápadně nevýhodné. Zákaz se tedy nevztahuje na jakékoliv nevýhodné smlouvy, ale jen na takové, jejichž nevýhodnost je zřejmá i nezasvěcenému pozorovateli. Nápadná nevýhodnost musí objektivně existovat již při uzavření smlouvy. Typickým příkladem nevýhodných smluv zákon uvádí mimo jiné i smlouvy, na jejichž základě je banka povinna poskytnout plnění zjevně neodpovídajícím poskytované protihodnotě. S ohledem na zkušenosti s tzv. tunelováním bank a rizika s ním související zákonodárce zavedl vedle výslovného zákazu uzavírání takových smluv současně stanovení jejich absolutní neplatnosti. Nápadně nevýhodné smlouvy jsou neplatné. Jedná se při tom o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z., protože takové smlouvy jsou nejen v rozporu se zákonem, ale i zjevně narušují veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že nápadně nevýhodné smlouvy jsou absolutně neplatné, ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc) nemá smlouva, která je v rozporu se zákonem, právní následky zamýšlené smluvními stranami bez ohledu na to, která ze smluvních stran neplatnost způsobila a bez ohledu na to, zda některá ze smluvních stran smlouvu uzavřela v dobré víře (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2012, č. j. 32 Cdo 4123/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 1996, sp. zn. II. Odon 53/96).

57. Soud v dané věci nepředvolával znalce, který je autorem znalecké posudku k ústnímu slyšení, neboť provedl důkaz listinou - rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2021, z něhož má prokázané, že znalec byl u jednání soudu v tomto řízení vyslechnut a k tržní hodnotě nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] k. ú. [obec] ve výši 13 349 000 Kč dospěl na základě svého znaleckého zkoumání na základě dvou metod vhodných pro stanovení tržní hodnoty nemovité věci, a to metody porovnávací a metody výnosové. V případě výnosové metody dospěl znalec k hodnotě ve výši 13 349 000 Kč. V případě porovnávací metod k hodnotě ve výši 13 096 000 Kč. Znalecký posudek soud hodnotil jako každý jiný důkaz podle ust. § 132 o. s. ř., ale odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad vyjádřených v ust. § 132 o. s. ř. Hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud tedy hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001) a neměl pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku.

58. Ze sdělení České národní banky ze dne 21. 3. 2016 rovněž vyplynulo, že rozhodnutím o předběžném opatření [číslo jednací] vyplývá, že účastník řízení - [právnická osoba], nemůže nabýt aktivum ve formě nemovitosti, neboť se jedná o rizikové aktivum, které není nutné k zajištění běžného provozu (příkaz zdržet se jakéhokoliv jednání vedoucího k pořizování aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 %, s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu. Za této situace má soud za to, že smluvní strany nemají ani povinnost uzavřít kupní smlouvu minimálně do doby odklizení účinku předběžného opatření České národní banky, neboť v opačném případě by [příjmení] bank jednala zcela v rozporu s konstitutivním aktem vydaným orgánem dohlížejícím na činnost tohoto subjektu.

59. Vzhledem k tomu, že soud v rámci řešení předběžné otázky týkající se platnosti SOSB ze dne 14. 9. 2015 uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] dospěl k závěru, že tento právní úkon je absolutně neplatný, nevznikly z tohoto úkonu subjektivní práva a povinnosti smluvních stran. Jak již bylo výše konstatováno, bezdůvodně se obohatí zvlášť ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V daném případě [příjmení] bank poskytla žalované plnění z neplatné smlouvy v celkové výši 36 784 000 Kč včetně DPH. Důsledkem plnění z neplatné smlouvy je povinnost účastníků smlouvy vzájemně si vrátit vše, čeho plněním ze smlouvy nabyly. Rozhodovací praxe se ustálila v názoru, podle něhož spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci. Věcná legitimace (ať už aktivní nebo pasivní) je tedy dána pouze na straně účastníků smlouvy. SOSB uzavřená dne 14. 9. 2015 mezi [právnická osoba] bank, a. s., a žalovanou - coby neplatný právní úkon - s sebou nese důsledky bezdůvodného obohacení pouze mezi těmito jejími účastníky. Žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimována. Žalobkyni tak přísluší podle § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení kupní ceny, kterou uhradila [právnická osoba] bank, a.s. ve výši žalované částky.

60. Vzhledem k tomu se soud dále nezbýval hodnocením důkazů a právním posouzením, zdali se výzva ze dne 21. 3. 2016 k uzavření kupní smlouvy dle čl. 3 5. SOSB dostala či nikoli do dispoziční sféry [právnická osoba] bank, a.s. k uzavření kupní smlouvy v souladu se smluvními podmínkami, konkrétně článku 9.6 písm. d) SOSB. Pro úplnost soud uvádí, účinky vyvolává pouze výzva učiněná v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí, přičemž lhůta k výzvě k uzavření smlouvy je prekluzivní. Společnost. [právnická osoba], plnila žalované bez právního důvodu a v takovém případě má v souladu s ust. § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná naopak jako ten, kdo se na úkor [právnická osoba] bank, a. s., obohatil bez právního důvodu, má v souladu s ust. § 2991 o. z. povinnost vydat, oč se obohatila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku včas, dostala se do prodlení s plněním peněžitého závazku dle § 1970 o. z., a proto má žalobkyně též právo na úroky z prodlení. Jejich výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty vyplývající z předžalobní výzvy ze dne 25. 8. 2018 (lhůta uplynula dnem 7. 6. 2018).

61. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá odměně advokáta za 7 úkonů právní služby dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 59 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření žalobkyně ze dne 21. 8. 2020 a vyjádření žalobkyně ze dne 16. 2. 2021), odměně advokáta za 2 půl-úkony právní služby dle ust. § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 29 510 Kč (odvolání ze dne 29. 4. 2019 a vyjádření k dovolání ze dne 11. 10. 2019), náhradě hotových výdajů za 9 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady řízení činí 574 580,60 Kč.

62. Dle ust. §. 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků. Dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle ust. § 4 odst. 1) písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Dle přílohy zákona č. 549/1991 Sb, sazebníku soudních poplatků činí poplatek 1 839 200 Kč. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., věty druhé, vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnosti poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší. V daném případě je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků, soud proto uložil žalované uhradit soudní poplatek ve výši 1 839 200 Kč.