19 C 60/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 160 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 11 460 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník a provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to v době od 13. 2. 2024 do 11. 6. 2024, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 11 460 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 11 160 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal, žalobkyně nadto vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2021 uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím soud zjistil, že žalovaný jako kupující nabyl vlastnické právo k vozidlu reg. zn. , SPZ, .Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 8. 2024 včetně výpisu Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný jako provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , tj. vozidla v kategorii osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3, neměl ohledně uvedeného vozidla, vedeného v příslušném registru vozidel, v období od 13. 2. 2024 do 11. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za nepojištěné období, tj. celkem za 120 zjištěných dní nároku na příspěvek po 93 Kč za den, ve výši 11 160 Kč. Ve výzvě byla zároveň stanovena šedesátidenní lhůta k zaplacení.Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě základu příspěvku a tentokrát rovněž k úhradě nákladů na uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Z předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2025 včetně potvrzení o odeslání a výpisu Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 6. 1. 2025, jak vyplývá z podacího archu.Z výpisu z registru silničních vozidel soud zjistil, že jako vlastník/provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, je od 17. 6. 2019 až dosud registrována , jméno FO, .

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla reg. zn. , SPZ, je od 17. 6. 2019 , jméno FO, . Žalovaný vozidlo reg. zn. , SPZ, koupil smlouvou ze dne 9. 6. 2021. Protože k danému vozidlu nebylo v období od 13. 2. 2024 do 11. 6. 2024 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou z 8. 8. 2024 k uhrazení příspěvku, což žalovaný ani přes výzvy neučinil.

6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena v části žalovaného období od 13. 2. 2024 do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), který byl platný a účinný do 31. 3. 2024, a v části žalovaného období od 1. 4. 2024 do 11. 6. 2024 dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024.

7. Povinnost žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, mít toto vozidlo pojištěné vyplývala v období od 13. 2. 2024 do 31. 3. 2024 z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku dále povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanovovalo Ministerstvo financí do 31. 3. 2024 vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „vyhláška č. 205/1999 Sb.“).

8. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. je provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je koncipováno toliko jako vyvratitelná zákonná domněnka.

9. Povinnost žalovaného jako provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, mít toto vozidlo pojištěné vyplývala v období od 1. 4. 2024 do 11. 6. 2024 z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška č. 69/2024 Sb.“).

10. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Žalobkyně prokázala, že žalovaný je od 9. 6. 2021 na základě kupní smlouvy vlastníkem vozidla reg. zn. , SPZ, , přičemž vlastnické právo na něho přešlo ve smyslu § 2079 a násl. a § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jde-li o posouzení, zda je žalovaný zároveň provozovatelem vozidla reg. zn. , SPZ, , když s účinností od 1. 4. 2024 je osobou povinnou k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pouze provozovatel vozidla, soud dospěl k závěru, že v řízení byla vyvrácena zákonná domněnka uvedená v § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a oproti zapsanému stavu v registru silničních vozidel je skutečným provozovatelem vozidla žalovaný. Soud při své úvaze vycházel z toho, že v registru silničních vozidel je jako vlastník a zároveň provozovatel předmětného vozidla v rozporu se skutečným stavem zapsána , jméno FO, , která vozidlo prodala žalovanému, přičemž z ustanovení kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2021 nevyplývá, že by – oproti běžnému režimu při koupi vozidla – bylo úmyslem smluvních stran, aby prodávající zůstala provozovatelem vozidla, tím spíše pokud článek VI. kupní smlouvy ukládá žalovanému povinnost „nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel“. Dále žalobkyně prokázala, že žalovaný jako vlastník a provozovatel neměl k danému vozidlu v období od 13. 2. 2024 do 11. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení zákonného příspěvku dle shora cit. ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 30/2024 Sb. Výše příspěvku za žalované období činí 11 160 Kč (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb. – 120 dní po 93 Kč), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. v částce 300 Kč. Žalobkyně žalovaného k uhrazení daného příspěvku řádně vyzvala dne 8. 8. 2024, žalovaný ho však ani přes opakované výzvy neuhradil, proto žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti stanovené ve výzvách.

11. Protože tedy žalobkyně svůj nárok řádně tvrdila a prokázala, naopak žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic netvrdil (že by nárok nevznikl, neexistoval či že by žalovaný daný příspěvek uhradil), natož dokazoval, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 460 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.