19 C 91/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 431 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 3 431 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno] kontrolován hlídkou Policie ČR, když žalovaný užíval motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se podrobil pozitivnímu orientačnímu testu na přítomnost návykových látek a následně bylo provedeno odborné lékařské vyšetření v [nemocnice], opět s pozitivním nálezem. Žalovaný tak byl povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s lékařským vyšetřením, které byly žalobkyní nemocnici uhrazeny a které spolu s dopravou činily 3 431 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že dne [datum] byl při kontrole žalovaného při řízení vozidla [značka automobilu], [registrační značka] zjištěn pozitivní výsledek na návykové látky. Žalobkyně požádala o provedení lékařského a toxikologického vyšetření pro žalovaného, přičemž vyšetření dopadlo s pozitivním nálezem na návykové látky. [nemocnice] vyúčtovala žalobkyni náklady spojené s vyšetřením, které byly žalobkyní proplaceny. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za vyšetření včetně odběru a nákladů za dopravu (ty činily 42,48 Kč) částku 3 431 Kč fakturou [číslo] splatnou dnem 1. 3. 2019 O úhradu dlužné částky byl žalovaný vyzýván výzvou ze dne 30. 5. 2019, která byla žalovanému odeslána. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalobkyně na základě ust. § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyzvala žalovaného k podrobení se vyšetření na přítomnost návykové látky, a to s pozitivním výsledkem. Žalovaný se tak následně podrobil vyšetření v [nemocnice] [anonymizováno] [obec], opětovně s pozitivním výsledkem, byl tak povinen uhradit žalobkyni náklady s tím spojené dle ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že náklady vyúčtované v celkové částce 3 431 Kč uhradil, to však neučinil. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků. Dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle ust. § 4 odst. 1) písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Dle přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku soudních poplatků, položka 1 odst. 1 písm. a), činí poplatek za řízení 1 000 Kč. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích věty druhé, vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až i), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnosti poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.