20 C 10/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 93 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 93 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 93 000 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 1. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 93 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě Zřizovací listiny je oprávněna hl. městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 10. 2. 2022 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ , SPZ, , o čemž byl sepsán protokol o odtahu č. 687955. Uvedené vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden na základě postupu dle § 19d zákona o pozemních komunikacích. Cena za odtah je určena dle nařízení hl. m. Prahy platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalovaná částka sestává z částky za odtah ve výši 1 900 Kč, z částky za parkovné ve výši 99 600 Kč (za 1. až 3. den střežení činí parkovné 250 Kč, za 4. až 180. den střežení činí parkovné 400 Kč a za každý den po 180. dni střežení činí parkovné 50 Kč), přičemž od této částky je odečtena odpovídající část výtěžku z dražby automobilu ve výši 8 500 Kč, žalovaná částka tak činí 93 000 Kč. Žalovaný byl o odtahu vozidla a jeho umístění na odtahovém parkovišti žalobkyní informován a byl vyzvána k úhradě částky za odtah a parkovné. Na svůj dluh však doposud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal na základě § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.

4. Na základě předložených důkazů zjistil ve věci tento skutkový stav: Dne 10. 2. 2022 byl proveden odtah vozidla tovární značky Renault, RZ , SPZ, , barvy modré, z , adresa, , o čemž byl sepsán protokol. Uvedené vozidlo bylo odtaženo na parkoviště , adresa, (protokol o odtahu vozidla č. 687955). Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že vlastníkem/provozovatelem vozidla RZ , SPZ, je od 10. 12. 2024 pan , jméno FO, (výpis z evidence registru silničních vozidel ze dne 28. 6. 2021). Soud má za prokázané, že uvedené vozidlo bylo smlouvou ze dne 29. 10. 2018 (kupní smlouva ze dne 29. 10. 2018). Předmětem činnosti žalobkyně je mimo jiné zajišťování materiálně technického zázemí pro svého zřizovatele hlavní město Prahu, mezi které patří též výkon oprávnění hlavního města Prahy, uvedený v ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, spočívající v odstranění vozidel z komunikací, včetně jejich hlídání (změna zřizovací listiny žalobkyně ze dne 21. 12. 2020). Ceny za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti stanoví Nařízení hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Maximální cena za jeden úplný nucený odtah činí dle uvedeného nařízení 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pak činí za 1. až 3. den střežení 250 Kč/den, za 4. až 180. den střežení 400 Kč/den a za každý den po 180. dni činí 50 Kč/den (usnesení Rady hl. m. Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013, nařízení č. 2/2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinné od 12. 2. 2013). Úřad MČ Praha 13 rozhodl o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě (rozhodnutí ze dne 3. 11. 2023 sp. zn. S/P13-57048/2023). Vozidlo bylo prodáno za 8 500 Kč (potvrzení o udělení příklepu ze dne 20. 2. 2024). Žalobkyně dopisy ze dne 15. 11. 2024 a 2. 12. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, jinak bude dluh vymáhán soudní cestou (výzva k úhradě dlužné částky ze dne 15. 11. 2024, dodejka; výzva k úhradě dlužné částky ze dne 21. 12. 2024, dodejka).

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Vozidlo RZ , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, bylo dne 10. 2. 2022 na dle ustanovení § 19d zákona č. 553/1991 Sb., odtaženo z , adresa, , na parkoviště provozované žalobkyní, odkud si jej žalovaný i přes výzvu žalobkyně nevyzvedl. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy ze dne 15. 11. 2024 a 2. 12. 2024 žalobkyni neuhradil.

7. Z ust. § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vyplývá jednak samotné ukotvení žalobkyně jakožto právnické osoby a dále žalobkyní uplatněné nároky týkající se odtahů vozidla, jak je tomu v posuzovaném případě. Cena za nucený odtah a za služby parkovišť určených ke střežení vozidel je stanovena ust. § 2 nařízení hl. m. Prahy č. 2 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti.

8. Podle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, je vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Podle § 19d odst. 2 citovaného zákona po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. A konečně, podle §19d odst. 4 citovaného zákona platí, že nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.

9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení došel k závěru, že v důsledku odtahu vozidla a jeho následného umístění na střežené parkoviště vznikl žalobkyni nárok na úhradu částky 93 000 Kč složené z rozdílu celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. K úhradě této částky je povinný žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla. Žalobkyni se podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil. To však žalovaný neučinil. S ohledem na shora uvedené soud shledal nárok žalobkyně jako důvodný, a proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl.

10. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nezaplatil, dostal se s jeho úhradou do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení v souladu s § 513 a § 1907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 250 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 650 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba).