20 C 111/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 300 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 23 653,84 Kč, dále se smluvním úrokem ve výši 2,5 % ročně z částky 300 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 300 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 13 688 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 227 249 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 23. 4. 2015 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným uzavřeli dne 1. 6. 2012 smlouvu o poskytování služeb (dále jen„ smlouva o poskytování služeb“), jejímž předmětem bylo poskytování služeb žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně potřebných k uvolnění zádržného. Dle smlouvy o poskytování služeb vystavil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně následující faktury: - fakturu [číslo] 2013 ze dne 4. 11. 2013 se splatností 18. 11. 2013 v částce 121 000 Kč, na kterou právní předchůdce žalobkyně zaplatil dne 21. 1. 2014 částku 21 000 Kč, - fakturu [číslo] 2013 ze dne 2. 12. 2013 se splatností 16. 12. 2013 v částce 121 000 Kč, na kterou právní předchůdce žalobkyně zaplatil dne 21. 1. 2014 částku 21 000 Kč a - fakturu [číslo] 2013 ze dne 6. 1. 2014 se splatností 20. 1. 2014 v částce 121 000 Kč, na kterou právní předchůdce žalobkyně zaplatil dne 21. 1. 2014 částku 21 000 Kč. Zároveň právní předchůdce žalobkyně jakožto věřitel uzavřel se žalovaným jakožto dlužníkem dne 29. 4. 2013 smlouvu o půjčce ve výši 600 000 Kč, se sjednaným dnem splatnosti 31. 12. 2014 a s úrokem ve výši 2,5% p.a. z půjčené částky (dále jen„ smlouva o půjčce“). Dne 31. 12. 2013 a dne 14. 1. 2014 účastníci řízení uzavřeli dvě dohody o vzájemném započtení pohledávek (mělo se jednat o část pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným vzniklou z titulu výše uvedené půjčky a pohledávky žalovaného za právním předchůdcem žalobkyně vzniklou z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté služby vyúčtované výše uvedenými fakturami). Právní předchůdce žalobkyně dále dne 9. 2. 2015 provedl jednostranné započtení výše popsaných pohledávek vůči žalovanému, toto započtení se dostalo do dispozice žalovaného dne 10. 2. 2015. Započtením byla na pohledávku žalovaného za právním předchůdcem žalobkyně (po zohlednění částečných úhrad), v celkové výši 300 000 Kč započtena pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným ve výši 600 000 Kč (jistina poskytnuté půjčky), a to s účinky a k okamžiku, kdy se jednotlivé vzájemné pohledávky střetly a v rozsahu, v němž se vzájemně kryjí. Po tomto započtení tedy kompletně zanikla pohledávka žalovaného za právním předchůdcem žalobkyně z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté služby dle smlouvy o poskytování služeb a pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným nadále existuje v celkové výši 300 000 Kč. Jednostranným započtením a výzvou k úhradě dluhu byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dluhu vůči právnímu předchůdci žalobkyně, ale žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval a do okamžiku podání žaloby neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně resp. žalobkyni na žalovanou částku ničeho.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobkyně měl hradit žalovanému na základě smlouvy o poskytování služeb měsíčně minimální částku 250 000 Kč. Žalovaný tuto smlouvu vypověděl dne 14. 4. 2014, neboť po celou dobu trvání této smlouvy právní předchůdce žalobkyně neuhradil více, než uvedl v žalobě. Dlužnou částku ve výši 2 662 000 Kč pak žalovaný dofakturoval právnímu předchůdci žalobkyně fakturou [číslo] 2014 dne 31. 3. 2014, na kterou však právní předchůdce žalobkyně neuhradil žalovanému ničeho. Žalovaný tak měl za právním předchůdcem žalobkyně pohledávku ve výši 2 662 000 Kč, která vznikla na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 a byla právnímu předchůdci žalobkyně vyúčtována fakturou [číslo] 2014. Tato pohledávka žalovaného měla být na základě dohody o narovnání vzájemných závazků a pohledávek s uznáním dluhu a dohodou o započtení pohledávek ze dne 28. 8. 2014 započtena proti žalobou uplatněné pohledávce právního předchůdce žalobkyně, přičemž právě z důvodu tohoto zápočtu měla v řízení řešená pohledávka žalobkyně zcela zaniknout. Po výzvě soudu doplnil žalovaný svá tvrzení vyjádřením ze dne 3. 5. 2020 o to, že jeho pohledávka ve výši 2 662 000 Kč odpovídá odměně, na kterou měl nárok na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 za provedení činností spočívajících v poskytování služeb právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s výstavbou [anonymizováno] [obec] v období od 1. 6. 2012 do zhruba přelomu roku 2013 2014, poskytování služeb v souvislosti s [anonymizováno] [obec] v období od 1. 6. 2012 do 14. 4. 2014 a poskytování dalších služeb 3. Usnesením ze dne 4. 9. 2015 soud připustil, aby na místo právního předchůdce žalobkyně nastoupila [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], a to z důvodu uvedeného v § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) (postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o úplatném postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2015). Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 1. 2016.

4. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 19. 5. 2016, čj. 20 C 111/2015-168, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 23 653, 84 Kč, dále se smluvním úrokem ve výši 2,5% p.a. z částky 300 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a dále se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 300 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení. Soud shledal žalobu důvodnou, neboť žalobkyně půjčila žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013 částku 600 000 Kč. Žalobkyně se dále zavázala žalovanému zaplatit sjednanou odměnu za služby poskytnuté žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 (celkem částku 361 000 Kč). Na částku 361 000 Kč však žalobkyně žalovanému zaplatila pouze 61 000 Kč, nadále tedy zbývalo zaplatit 300 000 Kč. Započtením ze dne 9. 2. 2015 učinila žalobkyně jednostranné započtení výše uvedené pohledávky (ve výši 600 000 Kč) a dluhu (ve výši 300 000 Kč) a upomenula žalovaného o zaplacení pohledávky ve výši 300 000 Kč, kterou za žalovaným dosud měla (600 000 Kč – 300 000 Kč), což však žalovaný do dne vyhlášení rozsudku neučinil. Žalovaný i přes řádné poučení soudu dle § 118b, § 119a a § 205a o.s.ř. nepředložil soudu originál dohody o narovnání vzájemných závazků a pohledávek s uznáním dluhu a dohodu o započtení pohledávek, prostřednictvím které mělo dojít k zániku pohledávky právního předchůdce žalobkyně. Soud tak nemohl tuto dohodu v rámci posuzování všech důkazů zohlednit.

5. Žalovaný podal proti rozhodnutí soudu I. stupně odvolání a Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 10. 2016, č.j. 72 Co 306/2016-196, výše uvedený rozsudek zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze v rámci odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že na soudu první instance bude, aby doplnil dokazování ve vztahu k otázce platnosti a závaznosti dohody ze dne 28. 8. 2014. Žalovaný nebyl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o eventuálním následku neunesení důkazního břemene v případě nepředložení originálu dohody ze dne 28. 8. 2014. Městský soud v Praze v rámci svého rozhodnutí rovněž poukázal na to, že v praxi a v souladu s § 125 o.s.ř. se běžně provádí dokazování z kopií listin a nelze bez dalšího neprovést důkaz jen z toho důvodu, že se nejedná o originál listiny.

6. V řízení ve fázi před zrušením rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2016, č.j. 20 C 111/2015 – 168, byly provedeny následující důkazy (odstavce 7. až 16.):

7. Z listiny označené jako„ Smlouva o půjčce“ (čl. 17) ze dne 29. 4. 2013 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě této smlouvy finanční půjčku ve výši 600 000 Kč s úrokem 2,5% p.a. a žalovaný se zavázal žalobci tuto půjčku bezhotovostně splatit do 31. 12. 2014 na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně [číslo]. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Bankovní účet žalovaného je ve smlouvě uveden pod [číslo].

8. Z listiny označené jako„ Smlouva o poskytování služeb“ (čl. 5) ze dne 1. 6. 2012 včetně příloh [číslo] až 5 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanému zavázal poskytnout služby k uvolnění zádržného akce [anonymizováno] [obec] a reklamací [právnická osoba], s.r.o. a to v rozsahu: 1. [ulice] vedení reklamačních řízení akce [právnická osoba], s.r.o.

2. Dojednávání obchodních a jiných podmínek s klienty [právnická osoba] a jejich konzultování s právními zástupci [právnická osoba]

3. Zajištění, koordinace a zpracování reklamací pro zákazníky a jeho partnery.

4. Kontrola realizace reklamací [právnická osoba], s.r.o. Za poskytnuté služby bude podle této smlouvy fakturována odměna ve výši 250 000 Kč měsíčně, v této ceně je obsaženo 160 – 200 hodin práce poskytovatele každý měsíc, pokud počet hodin [číslo] bude překročen, bude fakturováno 1 500 Kč za každou hodinu nad 200 hodin/měsíc. Osobou oprávněnou byl určen [jméno] [příjmení] bez uvedení data narození či jiných ztotožňujících údajů.

9. Z výpisu z běžného účtu [číslo] (č.l. 19) má soud za zjištěné, že dne 29. 4. 2013 byla z účtu [číslo] (účet právního předchůdce žalobkyně viz odst. 7. tohoto rozsudku) zaslána na účet [číslo] (účet žalovaného viz odst. 7 tohoto rozsudku) částka ve výši 600 000 Kč s označením„ [anonymizováno]“.

10. Z faktury označené jako„ faktura [anonymizováno] [rok]“ (čl. 20) soud zjistil, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vystavil fakturu na částku 121 000 Kč se splatností 18. 11. 2013. Z faktury označené jako„ faktura [anonymizováno] [rok]“ (čl. 21) soud zjistil, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vystavil fakturu na částku 121 000 Kč se splatností 16. 12. 2013. Z faktury označené jako„ faktura [anonymizováno] [rok]“ (čl. 22) soud zjistil, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vystavil fakturu na částku 121 000 Kč se splatností 20. 1. 2014.

11. Z listiny označené jako„ výpis z účtu [číslo]“ (čl.23) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně z účtu [číslo] na každou z faktur [číslo] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], zaplatil částku ve výši 21 000 Kč, celkem tedy částku 63 000 Kč.

12. Z listiny označené jako„ Smlouva o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne 31. 12. 2013“ (čl. 24) ze dne 31. 12. 2013 soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dohodu o započtení pohledávek v celkové výši 200 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl proti pohledávkám žalovaného svoji pohledávku ve výši 200 000 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013.

13. Z listiny označené jako„ Smlouva o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne 14. 1. 2014“ (čl. 25) ze dne 14. 1. 2014, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o započtení pohledávek v celkové výši 100 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl proti pohledávce žalovaného svoji pohledávku ve výši 100 000 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013.

14. Z listiny označené jako„ Jednostranné započtení pohledávek a výzva k úhradě dluhu“ (čl. 26) ze dne 9. 2. 2015 (včetně dodejky na č.l. 31) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému jednostranně započetl na půjčku ve výši 600 000 Kč (pohledávka právního předchůdce žalobkyně) částku ve výši 300 000 Kč (pohledávka žalovaného).

15. Z listiny označené jako„ Smlouva o úplatném postoupení pohledávky ze dne 4.8.2015“ (č.l. 72) soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], a [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], uzavřeli smlouvu o úplatném postoupení pohledávky, na jejímž základě [právnická osoba], s.r.o., [IČO], postoupila svou splatnou pohledávku vůči [právnická osoba] družstvo [ulice], družstvo, [IČO], se sídlem [adresa žalované], představujícím část nevrácené půjčky poskytnuté postupitelem coby věřitelem dlužníkovi na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013.

16. Z e-mailu od [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2016 (č.l. 140) soud zjistil, že v textu tohoto e-mailu je mimo jiné uvedeno:„ K zaverce 2013 potrebujem v po rozhodnuti a doreseni viz zaslany soubory…………… 4. [příjmení] [jméno] – treba odsouhlasit a podepsat dokumenty o zápoctech vuci [příjmení] fakturam a zapocet za auta a za zbytek castek nakoupit nejake pohledávky [anonymizováno] a zapocist take vysledne do cca 0…….Potrebuji to kompletne do pondeli doresit. JS neprisel ani dnes ani vcera – rika, ze nestiha“ přílohou tohoto e-mailu byl mimo jiné také soubor:„ zapocet.xlsx“. Tato příloha (excelový soubor) je tabulkou (č.l. 142), která je z velké části začerněná fixem. V nezačerněné části je uvedena pohledávka žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 2 662 000 a dále pohledávka právního předchůdce žalobkyně z půjčky ze dne 29. 4. 2013 ve výši 300 000, úrok z půjčky ve výši 13 534,25, pohledávky právního předchůdce žalobkyně z prodeje Berlinga ve výši 70 000 a z prodeje Porsche Panemara ve výši 1 624 500. Celkový poměr pohledávek (po vzájemném odečtení) je 653 965,75 ve prospěch žalovaného.

17. Soudem prvního stupně byly v řízení ve fázi po zrušení rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2016, č.j. 20 C 111/2015 – 168, provedeny následující důkazy (odstavce 18. až 24.)

18. V listině označené jako„ Dohoda o narovnání vzájemných závazků a pohledávek s uznáním dluhu a dohodou o započtení pohledávek ze dne 28.8.2014“ (čl. 143, 215, 404 – soudem učiněná kopie originálu dohody, kterou předložil žalovaný u soudního jednání dne 30. 4. 2019 – č.l. 375) je uvedeno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dohodu o vzájemném započtení pohledávek, které na straně právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému byly složeny z a) půjčky ve výši 600 000 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 2,5% p.a., a to na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013, s ujednaným dnem splnění 31.12.2014 b) kupní ceny ve výši 70 000 Kč za osobní automobil Citroen Berlingo, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne 9.6.2014, s ujednaným dnem splnění 9.7.2014 c) kupní ceny ve výši 1 624 500 Kč za osobní automobil Porsche Panamera, [registrační značka], [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2014, která měla být splněna do 9. 7. 2014 a na straně žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně složena z d) faktury [číslo] [rok] na částku 121 000 Kč vystavenou žalovaným dne 4. 11. 2013 za základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 a splatnou dne 18. 11. 2013, přičemž strany činí dále nesporným, že na tuto fakturu byla dne 21. 1. 2014 uhrazena částka ve výši 21 000 Kč, a aktuální výše dluhu činí 100 000 Kč e) faktury [číslo] [rok] na částku 121 000 Kč vystavenou žalovaným dne 2. 12. 2013 za základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 a splatnou dne 16. 12. 2013, přičemž strany činí dále nesporným, že na tuto fakturu byla dne 21. 1. 2014 uhrazena částka ve výši 21 000 Kč, a aktuální výše dluhu činí 100 000 Kč f) faktury [číslo] [rok] na částku 121 000 Kč vystavenou žalovaným dne 6. 1. 2014 za základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 a splatnou dne 20. 1. 2014, přičemž strany činí dále nesporným, že na tuto fakturu byla dne 21. 1. 2014 uhrazena částka ve výši 21 000 Kč, a aktuální výše dluhu činí 100 000 Kč g) faktury [číslo] [rok] na částku 2 662 000 Kč vystavenou žalovaným dne 31. 3. 2014 na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 a splatnou dne 14. 4. 2014. Dlužník tímto uznal vůči věřiteli svůj dluh ve výši 667 500 Kč plynoucí ze smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 se splatností do 28. 8. 2015. Oba podpisy na obsahově totožných listinách (č.l. 143 a 215 oproti č.l. 404) jsou na první i laický pohled rozdílné, když je odlišné umístění podpisů na listině i podoba těchto podpisů. V této dohodě je uvedeno, že za žalovanou podepisoval dohodu Ing. [jméno] [příjmení], předseda žalovaného a za právního předchůdce žalobkyně [příjmení] [příjmení], jednatel.

19. Z listiny označené jako„ daňový doklad – faktura [číslo] [rok]“ (č.l. 230) soud zjistil, že [název žalované], [IČO], vystavilo dne 31. 3. 2014 [právnická osoba], s.r.o., [IČO], fakturu dle smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012, na částku 2 662 000 Kč se splatností 14. 4. 2014. V této faktuře je uvedeno, že se jedná o dofakturaci služeb do 31. 3. 2014 bez bližší specifikace. Faktura neobsahuje žádný podpis či razítko.

20. Z dopisu ze dne 24. 4. 2014 (č.l. 146, včetně podacích lístků na č.l. 147) má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že faktura [číslo] [rok] (viz o odstavec výše) neobsahuje předepsané náležitosti, a ro přílohu s výkazem práce, rozsahem a specifikací poskytnutých služeb. Z tohoto důvodu vrátil právní předchůdce žalobkyně předmětnou fakturu žalovanému zpět a žádal o její doplnění.

21. Ze zprávy od Mgr. [jméno] [příjmení], znalce v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne 5. 9. 2017 (č.l. 358) soud zjistil, že lze mít důvodné pochybnosti o pravosti podpisu Ing. [jméno] [příjmení], narozeného 30. 12. 1952, na dohodě o narovnání vzájemných závazků a pohledávek s uznáním dluhu a dohodou o započtení pohledávek ze dne 28. 8. 2014. Znalec rovněž vyslovil názor, že podpis [jméno] [příjmení], narozeného 13. 3. 1979, má shody a podobnosti, které mohou nasvědčovat vyhotovení sporných podpisů právě [jméno] [příjmení], narozeným 13. 3. 1979.

22. Z e-mailové korespondence z června 2014 (č.l. 501) soud zjistil, že přílohou této e-mailové korespondence byl soubor:„ Postoupení pohledávek [anonymizováno] návrhy.xlsx. Tato příloha (excelový soubor) je tabulkou, v které je mimo jiné uvedené, že půjčka [anonymizováno] [ulice] je včetně dopočtu úroků plně započtena k 9. 6. 2014. 23. [jméno] [příjmení], [datum narození], v rámci své svědecké výpovědi uvedl (č.l. 549), že pro [právnická osoba], s.r.o., prováděl pracovní činnost, a to jak prostřednictvím [anonymizováno] družstva [ulice], tak rovněž sám jako fyzická osoba. Se [právnická osoba] spolupracoval sám jako fyzická osoba zhruba od roku 2005 a prostřednictvím [anonymizováno] družstva [ulice] asi od roku 2010. Svědek uvedl, že smlouvu o poskytování služeb mezi [anonymizováno] družstvem [ulice] a [právnická osoba], ze dne 1. 6. 2012 nepodepisoval za [anonymizováno] družstvo on, nýbrž jeho otec. Svědek uvádí, že sjednanou činnost za žalovanou pro [anonymizováno] vykonával přímo on a také jeho otec [jméno] [příjmení] a rovněž další osoby, který již svědek není schopen určit. Svědek však dále uvedl, že nedokáže říci, kdo měl být osobou oprávněnou ze smlouvy, tj. kdo měl vykonávat činnost ve smlouvě uvedenou, a to i přesto, že v příloze je uvedeno jméno [jméno] [příjmení], nicméně on smlouvu nepodepisoval a nezná její obsah, pouze věděl, že taková smlouva existuje. Svědek nebyl schopen uvést, kdy pro [anonymizováno] prováděl a účtoval práce přímo na sebe, a kdy je prováděl prostřednictvím žalovaného. V obou případech však tuto svou činnost nevyúčtovával [právnická osoba] on, ale pan [příjmení]. Dle svědka rozhodoval pravděpodobně pan [příjmení] (pozn. jednatel [příjmení]) o tom, kdy se bude jeho práce pro [anonymizováno] účtovat za žalovaného, a kdy se bude účtovat přímo za něj jako fyzickou osobu. Svědek neví, jak často žalovaný vystavoval [právnická osoba] faktury za provedené práce, pouze ví, že za něj jako za fyzickou osobu byly vystavovány faktury každý měsíc, avšak neví v jaké výši. Rovněž mu není známo, zda-li [anonymizováno] družstvo [ulice] má nebo mělo nějakou pohledávku za [právnická osoba], s.r.o. Je mu známo, že na konci spolupráce mezi [anonymizováno] družstvem [ulice] a [právnická osoba], s.r.o., mělo dojít k zápočtu, po kterém se [anonymizováno] družstvo [ulice] stalo věřitelem [právnická osoba], s.r.o., avšak není mu známa částka, ani konečný stav věci. Za [anonymizováno] družstvo [ulice] neuzavíral žádné smlouvy. Listinu založenou ve spise na čl. 143 ze dne 28. 8. 2014 nezná, neví, z jakého důvodu mohla vzniknout. Svědek dále uvedl, že pokud došlo k nějakému zápočtu pohledávek mezi [anonymizováno] a žalovaným, tak tento zápočet provedl pan [příjmení].

24. Při svém svědeckém výslechu Ing. [jméno] [příjmení] uvedl (č.l. 550), že je jednatelem právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], s.r.o. Svědek potvrdil, že [právnická osoba], s.r.o. skutečně obdržela od [anonymizováno] družstva [ulice] fakturu ze dne 31. 3. 2014 na částku 2 662 000 Kč, která byla odmítnuta, neboť neměla smluvené náležitosti a rovněž si není vědom toho, že by [anonymizována dvě slova] [ulice], provedlo fakturované práce, které touto fakturou chtělo proplatit. Další faktury vyúčtované [anonymizováno] družstvem [ulice] [právnická osoba] byly uhrazeny a rovněž byly zaplaceny veškeré žalovaným provedené práce. Provádění prací pro [anonymizováno] ze strany žalovaného mohlo dle svědka skončit někdy na podzim roku 2013. Práce byly prováděny na základě smlouvy o poskytování služeb z června 2012. Svědek dále uvedl, že byl předsedou žalovaného zhruba v období od roku 2011 až 2012, přičemž toto bytové družstvo (žalovaného) zakládal pro účely podnikání a investic pana [jméno] [příjmení] mladšího. Poté co svědek přestal být předsedou žalovaného, tak již u žalovaného nikterak nepůsobil a nečinil za žalovaného žádné právní jednání, rovněž tedy za žalovaného nevystavoval žádné faktury on sám či prostřednictvím nějaké právnické osoby. Faktury měl dle svědka za žalovaného vystavovat pan [příjmení]. Svědek si pamatuje, že v roce 2014 probíhala jednání o započtení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalovaným, přičemž v rámci těchto jednání se řešila i uváděná částka 2 662 000 Kč. K žádné dohodě však mezi [anonymizováno] a žalovanou nakonec nedošlo, neboť svědek tato jednání ukončil a zrušil. Svědkovi byla dále předložena k nahlédnutí e-mailová korespondence na č.l. 501, ke které uvedl, že tento e-mail skutečně odeslal on, přičemž k přiložené excelové tabulce uvedl, že od účetní [právnická osoba] – paní [příjmení] obdržel tuto tabulku s jinou částkou v kolonce [anonymizováno] [ulice], kde byla uvedena namísto částky 300 000 Kč částka 500 000 Kč a jiný předpis úroku, než je uveden v tabulce na č.l.

502. Svou verzi tabulky předložil svědek soudu a uvedl, že ke kolonce [anonymizováno] [ulice] 500 000 Kč a k předpisu úroků ve výši 10 150,68 Kč doplnil v tabulce„ zrušeno“. Takto upravenou verzi tabulky zaslal svědek zpět paní [příjmení] a následně i panu [příjmení]. Svědek tak uvádí, že tabulka na č.l. 502 má jiný obsah, než jak ji zasílal panu [příjmení]. Ve spisu založené tabulce je tak dle svědka uvedena jiná částka u půjček [anonymizováno] [ulice] a rovněž zde chybí poznámky po pravé straně tabulky. Svědek tak za [právnická osoba] rozhodně neprovedl prostřednictvím uvedené tabulky zápočet pohledávky žalovaného vůči pohledávkám [právnická osoba]. Po nahlédnutí do e-mailové zprávy ze dne 12. 6. 2014 na č.l. 140 spisu svědek uvedl, že se jedná o e-mail, který zasílal panu [příjmení]. I v rámci tohoto e-mailu probíhalo mezi účastníky jednání o možném započtení pohledávek žalovaného a [právnická osoba], nicméně k finálnímu provedení zápočtu mezi stranami nedošlo, neboť právníci [právnická osoba] sdělili svědkovi, že není možné započítávat pohledávky, které fakticky neexistují, tj. za práce, které nebyly provedeny. K tabulce na č.l. 142 spisu, která měl být přiložena k výše zmíněnému e-mailu ze dne 12. 6. 2014 svědek uvedl, že již nedokáže říct, že tuto tabulku skutečně odeslal jako přílohu uvedeného e-mailu. Svědek dále poukazuje na to, že značná část tabulky nazvaná jako„ zápočet“ je začerněná a i z toho důvodu se k ní nedokáže blíže vyjádřit. K dohodě o započtení pohledávek dne 28. 8. 2014 svědek uvedl, že se jedná o falzifikát, a v této věci je podáno již trestní oznámení. Dále k této dohodě uvádí, že nemohl dát v předmětné době pokyn panu [příjmení], aby uzavřel dohodu za [právnická osoba] s [anonymizováno] družstvem [ulice], neboť v období od 21. 8. 2014 do 2. 9. 2014 došlo ze strany pana [příjmení], pana [příjmení] mladšího a pana [příjmení] k podvodnému převzetí [právnická osoba], s.r.o., přičemž v tomto období byly uvedené osoby zapsány do obchodního rejstříku, tyto osoby tak logicky jednaly proti jeho vůli.

25. Z důvodu nedostatečného vylíčení rozhodných skutečností žalovaným týkajících se činností, které měl vykonat žalovaný pro právního předchůdce žalobkyně za částku 2 662 000 Kč, zamítl soud provedení následujících žalovaným navržených důkazů (popis postupu silikonování panelů na č.l. 423, emailové zpráva ze dne 30. října 2013 na č. l. 425, emailová komunikace ze srpna 2013 na č.l. 426 spisu, protokol o předání elektro práce [obec] na č. l. 427, emailová zpráva ze dne 14. 6. [číslo] na č. l. 428 spisu, tabulka činností za rok 2013 na stavbě FVE [obec] na č.l. 429, faktura [číslo] 2012 ze dne 24. 1. 2012 na č.l. 430, předávací protokol na č. l. 430 p. v. až 431, emailová zpráva ze dne 20. 4. 2012 na č.l. 432 spisu, emailová zpráva ze dne 31. 10. 2013 na č.l. 433, znalecký posudek [číslo] 2012 na č.l. 434, emailová korespondence z ledna 2014 na č. l. 439, emailové korespondence ze dne 31. 10. 2013 na č.l. 440, reklamace od spol. [právnická osoba] na č. l. 441, stanovisko [právnická osoba] ze dne 26. 8. 2013 na č. l. 441 p. v., faktura [číslo] 2012 na č. l. 442, předávací protokol na č. l. 442 p. v. a 443, dopis ze dne 30. 5. 2012 od pana [příjmení] na č. l. 444, email ze dne 4. 9. 2013 na č. l. 445, email ze dne 31. 5. 2012 na č. l. 446, zpráva – dopis od Společenství vlastníků jednotek [ulice] ze dne 16. 1. 2014 na č. l. 447, dohoda o narovnání a úpravě vzájemných vztahů mezi spol. [právnická osoba] a spol. [právnická osoba] na č. l. 448, email ze dne 13. 2. 2012 na č. l. 450, soupis prováděné práce na č. l. 451, dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo na generální dodávku stavby [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2019 na [číslo] posouzení deformace panelů na [anonymizováno] [obec] na č. l. 457), neboť z nich právě z důvodu nedostatečných tvrzení žalovaného nelze bez dalšího zjistit, jaké konkrétní činnosti a v jakém časovém rozsahu měl žalovaný tyto činnosti pro právního předchůdce žalobkyně provést. Z uvedených důkazů zároveň nelze zjistit, že žalovaná provedla pro právního předchůdce žalobkyně činnosti za žalovaným uváděnou částku 2 662 000 Kč.

26. Vzhledem k tomu, že toto řízení bylo zahájeno dnem 23. 4. 2015, dle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a § 3028 odst. 3 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto ve věci jednal a rozhodoval podle předpisů platných do 31. 12. 2013.

27. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

28. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

29. Dle § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Dle § 544 odst. 2 občanského zákoníku lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

30. Dle § 580 občanského zákoníku mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

31. Dle § 581 odst. 2 občanského zákoníku nelze započíst pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

32. Po provedeném dokazování, po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a řídíc se závazným názorem Městského soudu v Praze dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

33. Soud předně uvádí, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 29. 4. 2013 uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 občanského zákoníku, což vyplývá nejen ze samotné písemně uzavřené smlouvy (viz odst. 7. tohoto rozsudku), ale především pak z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně (viz odst. 9. tohoto rozsudku), z kterého má soud zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně skutečně poskytl (prostřednictvím bankovního převodu) dne 29. 4. 2013 žalovanému půjčku ve výši 600 000 Kč (půjčka je reálný kontrakt). Z důvodu jednotlivých zápočtů a plateb mezi účastníky zbývalo žalovanému z poskytnuté půjčky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně jistinu ve výši 300 000 Kč. Půjčka byla splatná dne 31. 12. 2014. Ve smlouvě o půjčce byl rovněž sjednán smluvní úrok z půjčky ve výši 2,5 % ročně a také smluvní pokuta ve výši 0,05% denně z dlužné částky v případě prodlení žalovaného s vrácením půjčky. Žalovaný v celém průběhu řízení nezpochybňoval uzavření řešené smlouvy o půjčce ani reálné předání peněz ze strany právního předchůdce žalobkyně, ale jeho procesní obrana spočívala v tvrzení, že měl za právním předchůdcem žalobkyně pohledávku ve výši 2 662 000 Kč, která vznikla na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2012 (viz odst. 8. tohoto rozsudku) a byla právnímu předchůdci žalobkyně vyúčtována fakturou [číslo] [rok] (viz odst. 19. tohoto rozsudku). Tato pohledávka žalovaného měla být na základě dohody o narovnání vzájemných závazků a pohledávek s uznáním dluhu a dohodou o započtení pohledávek ze dne 28. 8. 2014 (viz odst. 18 tohoto rozsudku) započtena proti žalobou uplatněné pohledávce právního předchůdce žalobkyně, přičemž právě z důvodu tohoto zápočtu měla v řízení řešena pohledávka žalobkyně zaniknout. Soud se tak v dalším průběhu řízení zabýval především tím, zda žalobou uplatněná pohledávka skutečně zanikla uváděným zápočtem ze strany žalovaného. Žalovaný svou obranu opíral především o výše uváděnou dohodu o narovnání vzájemných závazků ze dne 28. 8. 2014, v rámci které se měl právní předchůdce žalobkyně dohodnout se žalovaným na zápočtu mimo jiné žalobou uplatněné pohledávky oproti pohledávce žalovaného ve výši 2 662 000 Kč. Soud se řídil právním názorem Městského soudu v Praze, který byl uveden v usnesení ze dne 5. 10. 2016, č.j. 72 Co 306/2016-196, a uložil žalovanému s poučením a na základě § 118a odst. 3 o.s.ř., aby soudu předložil originál této dohody ze dne 28. 8. 2014, neboť měl na základě tvrzení žalobkyně a jí předložené zprávy od znalce [příjmení] [příjmení] (viz odst. 25. tohoto rozsudku) důvodné pochybnosti o předložených prostých či úředně ověřených kopiích této listiny, které žalovaný založil do spisu. Při jednání soudu dne 30. 4. 2019 přinesl žalovaný originál dohody ze dne 28. 8. 2014 (viz protokol o jednání na č.l. 375). Tvar i umístění podpisů na této dohodě se i na první pohled laika podstatně odlišoval od do spisu založených kopií na č.l. 143 a 215. Žalovaný odmítl tento originál dohody ze dne 28. 8. 2014 založit do soudního spisu. Soud tak založil do spisu alespoň jeho kopii, kterou sám vyhotovil (č.l. 404). Zřejmou rozlišnost podpisů mezi originálem a kopií žalovaný vysvětlil tím, že se jedná o jeho pochybení a že existuje ještě jeden originál předmětné dohody ze dne 28. 8. 2014, který je schopen soudu předložit. Soud tak opětovně žalovaného poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby soudu předložil žalovaným uváděné druhé vyhotovení dohody ze dne 28. 8. 2014. Žalovaný následně přípisem ze dne 20. 5. 2019 (č.l. 379) soud informoval, že druhé vyhotovení dohody ze dne 28. 8. 2014 nemá. V konečném důsledku tak nejvíce zpochybnil existenci, a to zda byla dohoda ze dne 28. 8. 2014 skutečně uzavřena, sám žalovaný právě předložením originálu s podpisy, které se i na pohled laika jednoznačně liší od podpisů na žalovaným předložených kopiích této dohody. Za nestandartní považoval soud v kontextu posouzení existence předmětného dohody ze dne 28. 8. 2014 i to, že žalovaný odmítl předat originál listiny soudu a založit jej do spisu, ale pouze jej soudu předložil k nahlédnutí (soud tak z tohoto důvodu nemohl eventuálně zadat vypracování znaleckého posudku pro posouzení pravosti podpisů na originálu listiny). Žalovaný tak nesplnil svou povinnost předložit soudu originál listiny, který by byl zcela (včetně podpisů) totožný s do spisu založenými kopiemi a neunesl tak své důkazní břemeno dle § 118a odst. 3 o.s.ř., o čemž byl soudem poučen. Soud tak nemohl tuto dohodu ze dne 28. 8. 2014 považovat za relevantní důkaz (resp. z ní nemohl učinit skutkový závěr, že taková dohoda byla skutečně mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena), a to právě z již uváděného důvodu, že její pravost zpochybnil sám žalovaný předložením dohody se zcela odlišnými podpisy oproti kopiím. I z důvodu, že žalovaný nebyl schopen v řízení prokázat existenci dohody stran o započtení pohledávek dohodou ze dne 28. 8. 2014, vyzval jej soud opětovně a poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby přesně uvedl a vyčíslil (č.l. 408, č.l. 507 z druhé strany, č.l. 522), z čeho se skládá žalovaným uváděná pohledávka ve výši 2 662 000 Kč, dále měl uvést druh práce, přesné množství práce, kdy byly tyto práce prováděny, zda byly tyto práce vyúčtovány a oznámeny ze strany žalovaného právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaný na tyto výzvy soudu reagoval pouze vyjádřením ze dne 3. 5. 2020 (č.l. 421), že pohledávka žalovaného ve výši 2 662 000 Kč vychází z provedených činností v období od července 2013 a„ dofakturace“ těchto činností spočívajících v poskytování služeb v souvislosti s výstavbou [anonymizováno] [obec] v období od 1. 6. 2012 do zhruba přelomu roku 2013 2014, poskytování služeb v souvislosti s [anonymizováno] [obec] v období od 1. 6. 2012 do 14. 4. 2014 a poskytování dalších služeb. Žalovaný tak neunesl ani své břemeno tvrzení, když ani po několika výzvách a poučeních od soudu nebyl schopen vůbec zdůvodnit výši své tvrzené pohledávky ve výši 2 662 000 Kč (neuvedl žádný výpočet ani metodiku, jak k této částce došel) a zároveň nebyl ani schopen přesně a přesvědčivě uvést, jaké konkrétní práce v přesně určeném období pro právního předchůdce žalobkyně prováděl (tvrzení:„ služby byly poskytovány od 1. 6. 2012 do cca přelomu roku 2013 2014“, a že v případě částky 2 662 000 Kč se jedná o„ dofakturaci“, za přesné a úplné vylíčení rozhodných skutečnosti rozhodně považovat nelze). Žalovaný tak v řízení nejenže nebyl schopen prokázat existenci své tvrzené pohledávky ve výši 2 662 000 Kč, ale primárně ji nedokázal ani přesvědčivě a úplně skutkově vysvětlit. K tvrzení žalovaného, že existence pohledávky žalovaného ve výši 2 662 000 Kč a rovněž provedení zápočtu této pohledávky oproti žalobou uplatněné pohledávce je prokázáno e-maily ze dne 10. 6. 2014 a 12. 6. 2014 od jednatele právního předchůdce žalobkyně [příjmení] [příjmení], ke kterým byly přiloženy excelové tabulky„ zapocet.xlsx“ (e-mail ze dne 12. 6. 2014, viz odst. 16. tohoto rozsudku) a„ Postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova]“ (e-mail ze dne 10. 6. 2014, viz odst. 22. tohoto rozsudku), soud uvádí, že ze samotných e-mailových zpráv ani z jejich příloh skutečně nelze dojít k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uznal existenci pohledávky žalovaného ve výši 2 662 000 Kč a následně se dohodnul na jejím započtení oproti pohledávce, která je uplatněna touto žalobou. V e-mailové zprávě ze dne 10. 6. 2014 totiž není uvedený žádný text e-mailu. V jeho příloze„ Postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova]“ je sice v tabulce uvedeno u položky půjčka [anonymizováno] [ulice] plně započteno k 9. 6. 2014 včetně úroků, ale jak již vyplývá ze samotného názvu tohoto souboru –„ návrhy“, i kdyby skutečně tuto tabulku tohoto znění vytvářel právní předchůdce žalobkyně, z ničeho nevyplývá a nelze dovodit, že zde byl jakýkoliv finální vážný projev vůle spočívající v tom, že právní předchůdce žalobkyně uznává existenci pohledávky žalovaného ve výši 2 662 000 Kč a už vůbec z této tabulky nelze dovozovat, že právní předchůdce žalobkyně se s žalovanou dohodli na vzájemném započtení pohledávek. Téměř totožné závěry lze učinit i o tabulce„ zapocet.xlsx“, která je navíc z velké části začerněná fixem, což pravděpodobně v původní příloze e-mailu (excelový soubor) nebylo. Z textu e-mailu ze dne 12. 6. 2014 od Ing. [příjmení] ve znění:„ K zaverce 2013 potrebujem v po rozhodnuti a doreseni viz zaslany soubory…………… 4. [příjmení] [jméno] – treba odsouhlasit a podepsat dokumenty o zápoctech vuci [příjmení] fakturam a zapocet za auta a za zbytek castek nakoupit nejake pohledávky [anonymizováno] a zapocist take vysledne do cca 0…….Potrebuji to kompletne do pondeli doresit. JS neprisel ani dnes ani vcera – rika, ze nestiha“ jednoznačně vyplývá, že celou věc (týkající se zápočtů) bylo potřeba dle Ing. [příjmení] v pondělí vyřešit („ potrebujem v po rozhodnuti a doreseni“) a bylo potřeba odsouhlasit a podepsat dokumenty o zápočtech („ treba odsouhlasit a podepsat dokumenty o zapoctech“). Ani v souvislosti s přiloženou tabulkou tak z e-mailu ze dne 12. 6. 2014 nevyplývá nic jiného, než že právní předchůdce žalobkyně chtěl řešit mimo jiné i žalobou uplatněnou pohledávku a pohledávku žalovaného ve výši 2 662 000 Kč při dalších jednáních. Žádné uznání pohledávky žalovaného ve výši 2 662 000 Kč či provedení zápočtu tak z e-mailu ze dne 12. 6. 2014 ve spojení s jeho přílohou nevyplývá, a to ani při maximální snaze tzv.„ čtením mezi řádky“. Na základě uvedeného tak žalovaný v řízení neprokázal zánik žalobou uplatněné pohledávky započtením a zároveň neprokázal ani samotnou existenci pohledávky žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 2 662 000 Kč. Soud tak žalobě zcela vyhověl včetně sjednaného úroku z půjčky dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku a smluvní pokuty dle § 544 občanského zákoníku. Žalovaná pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník platný a účinný od 1. 1. 2014 (k postoupení pohledávky došlo ke dni 4. 8. 2015).

34. Vzhledem k tomu, že soud vyměřil a žalobkyně následně uhradila soudní poplatek pouze ve výši 15 000 Kč, když správná výše soudního poplatku měla být 28 688 Kč, rozhodl soud na základě § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o tom, že žalobkyně je povinna doplatit neuhrazenou část soudního poplatku ve výši 13 688 Kč. Původní nižší soudní poplatek ve výši 15 000 Kč byl žalobkyni vyměřen i z důvodu, že žalobkyně se v petitu své žaloby dopustila písařské chyby, když požadovala na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 4. 2013 smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 300 000 Kč, přičemž v uvedené smlouvě byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně a nikoliv tedy úrok z prodlení. Žalobkyně napravila tuto svou písařskou chybu v žalobě podáním ze dne 19. 4. 2021 (č.l. 548).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 142 o.s.ř., když žalobkyně jako v řízení zcela úspěšný účastník má právo na náhradu nákladu řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá soudnímu poplatku ve výši 28 688 Kč, odměně advokáta za 4,5 úkonu právní služby dle ust. § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 10 620 Kč za celkem 16 úkonů (dva z nich v poloviční výši, tj. 15 x 10 620 Kč) uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření k procesnímu odvolání žalovaného ze dne 29. 9. 2015 – č.l. 83 – poloviční výše, účast u soudního jednání dne 27. 4. 2016 – č.l. 134, účast u soudního jednání dne 19. 5. 2016 – č.l. 165, vyjádření k odvolání ze dne 7. 7. 2016 – č.l. 187, účast u soudního jednání dne 13. 7. 2017 – č.l. 212, účast u soudního jednání dne 19. 10. 2017 – č.l. 234, odvolání proti procesnímu rozhodnutí ze dne 18. 12. 2017 – č.l. 303 – poloviční výše, uvedení nových tvrzení a důkazů ze dne 19. 2. 2019 – č.l. 350, účast u soudního jednání dne 6. 3. 2019 – č.l. 374, účast u soudního jednání dne 30. 4. 2019 – č.l. 375, účast u soudního jednání dne 19. 1. 2021 – č.l. 507, účast u soudního jednání dne 30. 3. 2021 – č.l. 545, účast u soudního jednání dne 21. 4. 2021 - č.l. 549 – dva úkony - jednání trvalo od 13:30 do 16:25), náhradě hotových výdajů za 16 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř ve výši 34 461 Kč Celkem náklady řízení činí 227 249 Kč.