20 C 124/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 30 900 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 688 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 30 900 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení provedla žalobkyně na základě pokynu strážníka Městské policie hlavního města Prahy dne 17. 9. 2014 odtah motorového vozidla, [registrační značka], jehož provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný, na střežené parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaný si automobil vyzvedl dne 22. 8. 2018. V souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 tak žalobkyni vznikl nárok na uhrazení ceny odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného, které činí za 1. až 3. den parkování 250 Kč denně, za 4. až 180. den parkování 400 Kč denně a za každý další i jen započatý den od 180. dne po přitažení vozidla na parkoviště 50 Kč. Pohledávka žalobkyně za odtah vozidla a parkovné za období od 17. 9. 2014 do 12. 12. 2016 byla žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 6. 2017, č. j. 9 C 113/2017-103. V podané žalobě žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení pohledávky ve výši 30 900 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení za parkovné v období od 13. 12. 2016 do 22. 8. 2018. Přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V předmětné věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze zřizovací listiny ze dne 9. 7. 2013 soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy jako příspěvková organizace. Na základě této zřizovací listiny je žalobkyně mimo jiné oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání.

6. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že žalobkyně provedla na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy dne 17. 9. 2014 odtah vozidla značky Renault, [registrační značka].

7. Z karty vozidla [anonymizováno] soud zjistil, že vlastníkem odtaženého vozidla je od 26. 6. 2012 žalovaný.

8. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o provedení odtahu jím provozovaného motorového vozidla, [registrační značka], ze dne [datum] a vyzvala ho k jeho převzetí. Žalovaný byl upozorněn, že mu bude účtována cena za odtah vozidla a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013. Dle dodejky bylo oznámení zasláno žalovanému dne [datum], na uvedené adrese žalovaný neměl označenu domovní schránku.

9. Z nařízení Rady hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 soud zjistil, že maximální cena za úplný nucený odtah vozidla je 1 900 Kč a maximální cena za parkovné činí 250 Kč denně za 1. až 3. den parkování, 400 Kč denně za 4. až 180. den parkování a dále ve výši 50 Kč denně za každý další den po 180. dni parkování.

10. Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 6. 2017, č. j. 9 C 113/2017-103, soud zjistil, že žalobkyni byla přiznána pohledávka vůči žalovanému ve výši 105 700 Kč s příslušenstvím za odtažení vozidla a parkovné za období od 17. 9. 2014 do 12. 12. 2016.

11. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 900 Kč za parkovné za období od 13. 12. 2016 do 22. 8. 2018.

12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 17. 9. 2014 provedla žalobkyně v souladu se svou zřizovací listinou na základě pokynu strážníka Městské policie hlavního města Prahy odtah motorového vozidla, [registrační značka], a umístila ho na jí provozovaném střeženém parkovišti. Žalovanému byl odtah oznámen dopisem ze dne [datum], žalovaný si automobil vyzvedl dne 22. 8. 2018. Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti byla žalovanému vyúčtována cena za odtah ve výši 1 900 Kč a dále parkovné, které za 1. až 3. den činí 250 Kč denně, za 4. až 180. den činí 400 Kč denně a za každý následující den po 180. dni činí 50 Kč denně. Žalobkyni byla pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 6. 2017, č. j. 9 C 113/2017-103, přiznána pohledávka za odtah předmětného vozidla a parkovné za období od 17. 9. 2014 do 12. 12. 2016. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za parkovné za období od 13. 12. 2016 do 22. 8. 2018. Žalovaný doposud neuhradil ani část dluhu.

13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze, a § 23 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jako taková je oprávněna na území hlavního města Prahy provádět odtahy vozidel.

14. Ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát.

15. Dle § 2 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 činí maximální cena za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dále dle § 2 odst. 3 tohoto nařízení za 1. až 3. den 250 Kč denně, od 4. dne do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od 181. dne 50 Kč denně.

16. Dle § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 17. 9. 2014 odtah motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k datu odtahu žalovaný. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 30 900 Kč za parkovné za období od 13. 12. 2016 do 22. 8. 2018 uhradil. To však žalovaný neučinil, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 688 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 236 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu za odtah a parkovné), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.