20 C 18/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované o 60.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 000 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 498 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací část složené zálohy na znalecký posudek ve výši 3 490 Kč po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím, neboť mezi účastníky byla dne 12. 9. 2019 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaná prodala žalobkyni vozidlo [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [anonymizováno], za kupní cenu 300 000 Kč. V kupní smlouvě bylo výslovně uvedeno, že rok výroby vozidla je 2010 a jeho technický stav je v pořádku. Po převzetí vozidla však žalobkyně zjistila, že vozidlo bylo vyrobeno již v roce 2006 (konkrétně 18. 9. 2006). Žalobkyně tuto vadu vytkla žalované nejprve ústně a následně i e-mailem. Žalovaná této výtce nevyhověla a uvedla, že vadu nezavinila, a proto nebude žalobkyni nic kompenzovat. Uvedená vada (jiný rok výroby) nebyla ze strany žalobkyně zjistitelná při vynaložení obvyklé pozornosti již při převzetí vozidla. Žalobkyně tuto vadu zjistila až u autorizovaného dealera [příjmení], který sám na tuto vadu poukázal, protože má v záznamech přesný datum výroby vozidla, a tím je 18. 9. 2006, k prvnímu prodeji vozidla došlo rovněž v roce 2006. Na základě uvedených skutečností tak žalobkyně v souladu s § 1921 občanského zákoníku vytkla zmíněnou vadu žalované dopisem ze dne 17. 10. 2019 a požadovala slevu z ceny vozidla v rozsahu 10 000 Kč za každý rok odchylky od deklarovaného roku výroby. Za stáří vozidla odlišné o čtyři roky tak činila celková požadovaná sleva 40 000 Kč. Tato vada navíc činí vozidlo v budoucnu prakticky neprodejné, neboť nelze budoucímu zájemci o koupi tvrdit, že vozidlo vyrobené v roce 2006„ omládlo“, a proto má nyní v technickém průkazu rok výroby 2010. Tento nesoulad bude vždy budit podezření, že se jedná o nějaký podvod a nekalé praktiky s vozem. Z tohoto důvodu požaduje žalobkyně další slevu ve výši 20 000 Kč. Žalovaná celkovou dlužnou částku ve výši 60 000 Kč neuhradila, i když byla žalobkyní k zaplacení písemně vyzvána.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 12. 2. 2020, kde uvedla, že tvrzení žalobkyně o skutečném roku výroby vozidla v roce 2006 se nezakládá na žádných relevantních skutečnostech. Údaj o první registraci vozidla v roce 2010 je uveden jak v technickém průkazu Itálie, tak rovněž v technickém průkazu České republiky. Lze tak důvodně předpokládat, že příslušné orgány v Itálii a v České republice zapsaly tento údaj na základě řádného prokázání. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že pro údaje obsažené v listině vydané orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci platí presumpce správnosti. Žalovaná tak má za to, že údaje z jakési internetové aplikace nemají způsobilost výše uvedené zpochybnit, natož prokázat opak. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyni nic nebránilo v tom, aby poté co si vozidlo prohlédla a seznámila se se všemi dokumenty, provedla kontrolu stáří vozidla v jednotlivých databázích ještě před uzavřením kupní smlouvy. Žalovaná tak navrhuje žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci provedl následující dokazování.

4. Z kupní smlouvy 2019 [číslo] ze dne 12. 9. 2019 (v přílohách spisu) soud zjistil, že žalovaná jako prodávající prodala žalobkyni jako kupující vozidlo [anonymizováno 5 slov], [příjmení]: [anonymizováno] za kupní cenu 300 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že vozidlo bylo vyrobeno v roce 2010.

5. Z informace o vozidle ze sytému autoDNA (v přílohách spisu) má soud za zjištěné, že datum výroby vozidla [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno], je 18. 9. 2006, u data prodeje vozidla je uvedeno datum 17. 12. 2006.

6. Z certifikátů s počtem kilometrů (v italštině, v přílohách spisu) soud zjistil, že předmětné vozidlo mělo v roce 2018 najeto 225 000 km.

7. Z technické zprávy od řešeného vozidla (č.l. 30) má soud za zjištěné, že u data sestavení vozidla je uvedeno 18. 9. 2006.

8. Z technického průkazu Italské republiky od předmětného vozidla (č.l. 35) soud zjistil, že datum první registrace vozidla nastalo v roce 2010.

9. Ze zprávy od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne 12. 1. 2021 (č.l. 60) má soud za zjištěné, že řešené vozidlo bylo vyrobeno dne 2. 10. 2006.

10. Ze znaleckého posudku ze dne 14. 12. 2021, [číslo jednací] (č.l. 90), soud zjistil, že obvyklá cena vozidel [anonymizována čtyři slova] byla v roce 2019 v případě roku výroby vozidla v roce 2006 250 448 Kč, v případě roku 2010 pak 616 000 Kč. Obvyklá - obecná tržní cena těchto vozidel vyrobených v roce 2006 byla v roce 2019 při odhadovaném nájezdu 149 000 km - 431 000 Kč, časová cena posuzovaného vozidla vyrobeného v roce 2006 byla 250 448 Kč při odhadovaném nájezdu 149 000 km. Obvyklá - obecná tržní cena posuzovaného vozidla vyrobeného v roce 2010 při nájezdu zhruba 132 000 km činila 613 000 Kč, časová cena takového vozidla vyrobeného v roce 2010 činila 328 006 Kč při nájezdu zhruba 132 000 km.

11. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Dle § 2095 občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Dle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

14. Dle § 2100 odst. 1 občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

15. Dle § 2103 občanského zákoníku nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

16. Dle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

17. Dle § 2112 odst. 1 občanského zákoníku neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

18. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními došel soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo mezi stranami nesporné, že dne 12. 9. 2019 prodala žalovaná žalobkyni vozidlo [anonymizováno 5 slov] za kupní cenu 300 000 Kč. Sporná byla otázka, kdy bylo předmětné vozidlo vyrobeno, když v kupní smlouvě byl uveden rok výroby 2010. Z provedeného dokazování bylo bez jakýchkoliv pochyb zjištěno, že vozidlo bylo vyrobeno v roce 2006, jak tvrdí žalobkyně. Tato skutečnost, stáří vozidla, má samozřejmě podstatný vliv na cenu automobilu a žalovaná tak dodala žalobkyni vadné plnění, čímž žalobkyni vzniklo právo z odpovědnosti za vady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1847/2009, kde se rovněž řešil skutečný rok výroby vozidla oproti tomu, který byl uveden v kupní smlouvě). Žalovaná jako podnikatel v oblasti prodeje aut„ ujistila“ žalobkyni v kupní smlouvě, že předmětné vozidlo bylo vyrobeno v roce 2010, žalobkyně jako průměrný spotřebitel nemusela s využitím obvyklé pozornosti tuto vadu zjistit již při uzavírání smlouvy. Bylo především povinností žalované jako profesionála v dané oblasti si celkem jednoduše z databáze výrobce vozidla ověřit, kdy bylo předmětné vozidlo vyrobeno. Pokud soud vyloučí možnost, že žalovaná účelově uvedla pozdější rok výroby z důvodu vyšší prodejní ceny (soud vychází primárně z dobré víry žalované), nelze učinit jiný závěr než, že žalovaná jako podnikatel – profesionál v dané oblasti zcela zanedbala svoji povinnost, když nezjistila správný rok výroby vozidla a uvedla do kupní smlouvy chybný rok výroby. Dle provedeného znaleckého posudku byla v roce 2019 časová cena modelu vozidla, který se řeší v tomto řízení, vyrobeného v roce 2006 při odhadovaném nájezdu 149 000 km - 250 448 Kč. Časová cena řešeného modelu vyrobeného v roce 2010 činila v roce 2019 při nájezdu zhruba 132 000 km – 328 006 Kč. Předmětné vozidlo mělo dle certifikátů již v roce 2018 najeto 225 000 km. Obvyklá cena v žalobě řešeného vozidla tak musela být ještě o něco nižší, než jak je uvedeno ve znaleckém posudku. Časová cena předmětného vozidla vyrobeného v roce 2006 se tak jistě pohybovala pod 250 000 Kč a v případě, že by vozidlo bylo vyrobeno v roce 2010, jeho cena by se pravděpodobně pohybovala právě okolo 300 000 Kč, za které bylo vozidlo prodáno. Žalobkyní požadovaných 60 000 Kč bude tak velice blízko rozdílu ceny řešeného vozidla vyrobeného v roce 2006, oproti tomu, kdyby bylo vyrobeno v roce 2010. Z uvedeného důvodu soud považuje právě částku 60 000 Kč za přiměřenou slevu z kupní ceny dle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tak žalobě zcela vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jako ve věci zcela úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 32 498 Kč Tyto náklady se skládají za zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 400 Kč, z nevrácené zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 510 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč, která tak vychází na částku 3 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 4. 6. 2020, účast na jednání soudu dne 12. 1. 2021, účast na jednání soudu dne 13. 10. 2022) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů, což v daném případě činí 4 788 Kč.

20. Z důvodu, že žalobkyně složila zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč a znalečné nakonec činilo jen 2 510 Kč, vrátil soud žalobkyni ze složené zálohy výrokem III. částku 3 490 Kč.