20 C 198/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 315,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 315,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 815 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000,39 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 9 315,39 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 12. 2003 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o používání safesové schránky [právnická osoba], kdy na základě této Smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému uzamykatelný prostor bezpečnostní schránky [číslo] na pobočce [obec] - [příjmení] [anonymizováno]. Za pronájem schránky byla stanovena cena ve výši 3 000 Kč plus 21 % DPH ročně. Žalovaný neuhradil odměnu za leden až prosinec 2020 a dne 29. 5. 2020 došlo k ukončení smluvního vztahu. Žalovaný tak dluží za nájem safesové schránky od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 částku ve výši 1 815 Kč včetně 21 % DPH. Jelikož žalovaný bezpečnostní schránku nevyklidil, byla žalobkyně nucena přistoupit dne 2. 9. 2020 k násilnému otevření bezpečnostní schránky a v této souvislosti pak po žalovaném požaduje úhradu nákladů za otevření schránky ve výši 6 000,39 Kč včetně 21 % DPH. Žalobkyně rovněž uplatňuje v rámci žaloby smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč z důvodu prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Kromě dlužné částky požadovala žalobkyně také zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Jelikož jde v dané věci o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi účastníky byla dne 1. 12. 2003 uzavřena Smlouva o používání safesové schránky [právnická osoba] Byla stanovena roční cena za užívání schránky. Z důvodu neplacení byla smlouva ukončena, a jelikož žalovaný schránku k určenému datu nevyklidil, byla žalobkyně nucena přistoupit k jejímu násilnému otevření. Po žalovaném požaduje úhradu dlužného nájemného ve výši 1 815 Kč a dále úhradu nákladů za otevření schránky ve výši 6 000,39 Kč. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % ze sjednané roční ceny za každý započatý kalendářní měsíc v případě opožděné úhrady ceny za službu, za 5 měsíců (od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020) tedy 1 500 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván dopisem ze dne 1. 7. 2020 a dále pak v předžalobní upomínce ze dne 2. 11. 2020. Žalovaný ze svého dluhu vůči žalobkyni ničeho neuhradil.

6. Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

7. Dle § 671 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

8. Dle § 682 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

9. Dle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Výše uvedenými právními předpisy se soud při svém rozhodování řídil a aplikoval je i po 1. 1. 2014, a to v souladu s § 3028 odst. 3 větou prvou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle které se právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených před 1. 1. 2014, řídí dosavadními právními předpisy.

10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu dle § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (smlouva byla uzavřena před 1. 1. 2014), na základě které měl žalovaný v nájmu safesovou schránku, za kterou se zavázal platit nájemné stanovené ve smlouvě. Po skončení nájmu byl žalovaný povinen schránku vrátit v souladu s § 682 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, což žalovaný neučinil a žalobkyni tak v souvislosti s tímto vrácením schránky vznikly náklady. Smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána v souladu s § 544 a násl. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že předmětnou částku uhradil. To neučinil, soud proto žalobě vyhověl.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 300 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 1 600 Kč.