20 C 213/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem JUDr.. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o 2 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 500 000 Kč od 19. 9. 2019 do 19. 7. 2021 zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 5 % ročně z částky 2 500 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 316 119,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že v období let 2013 – 2017 poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 000 Kč. Tento svůj dluh vůči žalobci ve výši 15 000 000 Kč ze zápůjčky uznal žalovaný dne 11. 12. 2017 písemně a jeho podpis na této listině je úředně ověřen. Dluh žalovaného vůči žalobci byl poté ponížen na částku 12 000 000 Kč, jak vyplývá z dohody mezi účastníky ze dne 25. 1. 2019 a následně dluh žalovaného vůči žalobci poklesl na částku 9 500 000 Kč, což účastníci stvrdili dohodou ze dne 23. 5. 2019. První splátka celkového dluhu žalovaného ve výši 9 500 000 Kč byla sjednána se splatností do 30. 6. 2019 ve výši 2 500 000 Kč. Splatnost této první splátky však neměla nastat dříve, než 30 dnů ode dne, ve kterém bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba], k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba]. Žalobce splnil svou smluvní povinnost a doložil žalovanému zánik výše uvedeného ručení, směnečných ručení, zajištění a zástavních práv mezi citovaným subjekty, a to: potvrzením společnosti s [právnická osoba] o neexistenci ručení žalovaného za společností [právnická osoba], notářským zápisem ze dne 8. 8. 2019 sepsaným Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou, kterým bylo osvědčeno zničení blankosměnek, jejichž avalem byla [právnická osoba] s.r.o., [celé jméno žalovaného], [list vlastnictví] pro k.ú [část obce]. Žádné jiné ručení, směnečná ručení ani zástavní právo poskytnuté žalovaným či jeho manželkou anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba], k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba], respektive [právnická osoba] ([právnická osoba]) neexistuje. Dopis s doložením splnění podmínek pro splatnost žalované pohledávky byl zaslán žalovanému dne 12. 8. 2019. Tento dopis žalovaný převzal a reagoval na něj tak, že žalobcem předložené listiny neprokazují zánik veškerých ručení, zajištění atd. Žalovaný však současně nesdělil informaci o jediném nesplněném závazku žalobce, o existenci jediného zajištění či ručení. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaný k žalobě podáním ze dne 13. 1. 2020 uvedl, že žaloba není důvodná, když splatnost žalované částky, dle podmínek sjednaných mezi účastníky, nenastala. Žalobce totiž neprokázal, že byly splněny podmínky pro splatnost, tedy že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] s.r.o. Potvrzení společnosti s [právnická osoba], ze dne 12. 8. 2019 vzhledem ke své formě i obsahu není listinou, která by shora uvedené skutečnosti prokazovala. Z uvedeného důvodu žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Podáním ze dne 25. 8. 2020 žalovaný uvedl, že žalobou uplatněná pohledávka zanikla započtením, které učinil žalovaný vůči žalobci přípisem ze dne 30. 7. 2020, který byl žalobci doručen dne 13. 8. 2020. Při jednání u soudu dne 22. 4. 2021 žalovaný uvedl, že žalobou uplatněná pohledávka zanikla započtením pohledávky žalovaného vůči žalobci ve výši 4 425 440,33 Kč, žalovaný uplatnil tuto kompenzační námitku pouze do výše žalované částky. V rámci podání ze dne 13. 5. 2021 žalovaný upřesnil, že pohledávka žalovaného za žalobcem ve výši 4 425 440,33 Kč vznikla tak, že žalobce jako prokurista [právnická osoba] s.r.o. prováděl v období od 1. 10. 2014 do 13. 10. 2017 neodůvodněné bezhotovostní převody ze [právnická osoba] s.r.o. na svůj účet, čímž způsobil [právnická osoba] s.r.o. škodu ve výši 4 425 440,33 Kč. Tuto pohledávku představující nárok na náhradu škody postoupila [právnická osoba] s.r.o. na žalobce, což bylo žalobci oznámeno přípisem ze dne 27. 7. 2020.

3. Soud ve věci provedl následující dokazování.

4. Z uznání dluhu ze dne 11. 12. 2017 (č.l. 20 spisu) má soud za zjištěné, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 15 000 000 Kč. Důvodem vzniku tohoto dluhu je poskytnutá zápůjčka v uvedené výši v období let 2013 až 2017. Podpis žalovaného na tomto uznání je úředně ověřen.

5. Z potvrzení o ponížení uznaného dluhu a dohody o změně splatnosti dluhu ze dne 25. 1. 2019 (č.l. 15 spisu) soud zjistil, že původní výše dluhu žalovaného vůči žalobci ve výši 15 000 000 Kč, která byla písemně uznána žalovaným dne 11. 12. 2017, byla ponížena o 3 000 000 Kč na 12 000 000 Kč. Tato listina je podepsána oběma účastníky.

6. Z potvrzení o ponížení uznaného dluhu a dohody o změně splatnosti dluhu ze dne 23. 5. 2019 (č.l. 9 spisu) má soud za zjištěné, že původní výše dluhu žalovaného vůči žalobci ve výši 15 000 000 Kč, která byla písemně uznána žalovaným dne 11. 12. 2017, byla dále ponížena o 2 500 000 Kč na 9 500 000 Kč. Tento uznaný a zbývající dluh ve výši 9 500 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci prostřednictvím tří splátek, přičemž první splátka ve výši 2 500 000 Kč je splatná do 30. 6. 2019, druhá splátka ve výši 2 500 000 Kč je splatná do 30. 9. 2019 a třetí splátka ve výši 4 500 000 Kč je splatná do 31. 12. 2019. Žalobce s žalovaným si v rámci této dohody ujednali, že splatnost 1. splátky však nenastane dříve, než 30 dnů ode dne, ve kterém bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] s.r.o. Splatnost 2. a 3. splátky pak nenastane dříve, než se stane splatnou 1. splátka a než 30 dnů ode dne, ve kterém bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů [právnická osoba] s.r.o. Tato dohoda je podepsána oběma účastníky.

7. Z přípisu nazvaného potvrzení o rozsahu závazků vyplývajících z ručení ze dne 12. 8. 2019 od společnosti s [právnická osoba] (č.l. 18 spisu) soud zjistil, že uvedená společnost potvrdila, že žalovaný a [právnická osoba] s.r.o. již vůči společnosti s [právnická osoba], neručí za pohledávky společnosti [právnická osoba], vzniklé na základě nebo v souvislosti se Smlouvou o dlouhodobém financování č. [spisová značka] ze dne 20. 3. 2017, ani za pohledávky [právnická osoba] s.r.o., vzniklé na základě nebo v souvislosti s Rámcovou smlouvou na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne 27. 7. 2016.

8. Z přípisu nazvaného potvrzení o rozsahu závazků vyplývajících z ručení ze dne 5. 3. 2020 od společnosti s [právnická osoba] (č.l. 42 spisu) soud zjistil, že uvedená společnost potvrdila, že nejpozději ke dni 28. 2. 2019 zanikla (existovala-li vůbec) vůči společnosti s [právnická osoba], veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalobce anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]).

9. Z notářského zápisu [spisová značka] od notářky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 8. 2019 (č.l. 10 spisu) má soud za zjištěné, že byly zničeny celkem tři směnky, a to: 1) biankosměnka vlastní, vystavená v [obec] dne 20. 3. 2017, číslo směnky: [číslo], výstavce [právnická osoba] s.r.o., jako rukojmí za výstavce: [jméno] [příjmení], žalobce, [právnická osoba], na řad s [právnická osoba], 2) biankosměnka vlastní, vystavená v [obec] dne 27. 7. 2016, číslo směnky: [anonymizováno], výstavce [právnická osoba] s.r.o., jako rukojmí za výstavce: žalobce, žalovaný, na řad s [právnická osoba], 3) biankosměnka vlastní, vystavená v [obec] dne 27. 7. 2016, číslo směnky: [anonymizováno], výstavce [právnická osoba] s.r.o., jako rukojmí za výstavce: žalobce, žalovaný, na řad s [právnická osoba]

10. Z výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se [list vlastnictví] v obci [obec], [katastrální uzemí], ze dne 22. 4. 2021 (č.l. 105 spisu) soud zjistil, že nemovitosti specifikované na výše uvedeném LV jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. Na nemovitostech uvedených na předmětném LV vázne zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] (dříve s [právnická osoba]) a [právnická osoba] Zástavní právo na těchto nemovitostech ve prospěch společnosti [právnická osoba], bylo zřízeno na základě smlouvy [číslo] ze dne 29. 5. 2018 (až do výše 115 000 000 Kč) a dále na základě smlouvy [číslo] ze dne 9. 7. 2019 (až do výše 40 000 000 Kč). Na základě žádné jiné smlouvy nesvědčí společnosti [právnická osoba], zástavní právo k nemovitostem specifikovaným v [list vlastnictví].

11. Z dopisu od žalobce ze dne 12. 8. 2019 (č.l. 21 spisu) má soud za zjištěné, že žalobce oznamoval žalovanému, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný, nebo [jméno] [příjmení], nebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba], k zajištění dluhů žalobce, [právnická osoba] s.r.o. či [právnická osoba] Toto tvrzení žalobce má vyplývat z dopisu přiloženého notářského zápisu NZ [číslo] ze dne 8. 8. 2019, z potvrzení od s [právnická osoba] a z [list vlastnictví] v k.ú. [část obce]. Žalobce oznámil žalovanému, že třicetidenní lhůta do splatnosti 1. splátky ve výši 2 500 000 Kč začíná běžet žalovanému od převzetí tohoto dopisu. Dle sledování zásilek od České pošty byl tento dopis doručen žalovanému dne 19. 8. 2019 (č.l. 22 spisu).

12. Z dopisu žalovaného ze dne 18. 9. 2019 (č.l. 25 spisu) má soud za zjištěné, že žalovaný reagoval na dopis žalobce ze dne 12. 8. 2019 a oznamoval mu, že jím předložené listiny neprokazují, že zanikla veškerá ručení, zajištění atd., uvedená v dohodě o změně splatnosti. Žalovaný dále oznamoval žalobci, že od něj očekává, že se postaví čelem k nedořešeným vzájemným starým vztahům ohledně cca 9 mil. Kč, které měl žalovaný dostat.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2019 (č.l. 16 spisu) soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 5 000 000 Kč (tj. první i druhé splátky vždy ve výši 2 500 000 Kč). Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 10. 10. 2019 (č.l. 17 spisu).

14. Z prohlášení ručitele ze dne 20. 3. 2017 (č.l. 41 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. učinila ručitelské prohlášení dle § 2018 občanského zákoníku a zavázala se ručit společnosti s [právnická osoba] za závazky [právnická osoba] s.r.o., které vznikly či mohou vzniknout [právnická osoba] s.r.o. vůči společnosti s [právnická osoba], z rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový ráme č. [spisová značka] uzavřené mezi těmito subjekty dne 27. 7. 2016.

15. Z kompenzačního projevu ze dne 30. 7. 2020 (č.l. 46 spisu) má soud za zjištěné, že žalovaný informoval žalobce o tom, že [právnická osoba] s.r.o. postoupila svou pohledávku za žalobcem ve výši 4 425 440,33 Kč na žalovaného. Tato pohledávka má odpovídat rozdílu mezi žalobcem zaslanými finančními prostředky na účty [právnická osoba] s.r.o. a vyplacenými částkami z účtů [právnická osoba] s.r.o. na účty žalobce. Tuto pohledávku započetl žalovaný proti pohledávce žalobce, která je řešena v rámci tohoto řízení.

16. Z dohody o podřízení závazků ze dne 1. 8. 2016 (č.l. 199 spisu) soud zjistil, že mezi společností s [právnická osoba] a společností [právnická osoba] bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] jako povinný se zavazuje podřídit své závazky ke společníkům ve vlastním jmění ve výši 35 000 000 Kč a v případě poskytnutí dalších finančních prostředků [právnická osoba] s.r.o. kdykoliv v budoucnu pak i takové závazky, angažovanosti s [anonymizováno]. Uzavření této smlouvy požadovala společnost s [anonymizováno] jako formu zajištění pro uzavření rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne 1. 8. 2016 mezi společností s [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se [list vlastnictví] v obci [obec], [katastrální uzemí], ze dne 15. 6. 2021 (č.l. 200 spisu) má soud za zjištěné, že nemovitosti specifikované na výše uvedeném LV jsou ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. Na nemovitostech uvedených na předmětném LV vázne mimo jiné zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] ze dne 20. 6. 2018. Toto zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO] (pozn. dříve s [právnická osoba]) bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne 20. 6. 2018, která byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako zástavcem a společností s [právnická osoba] jako zástavním věřitelem. Tímto zástavním právem se zajišťují dluhy [právnická osoba] s.r.o. a společnosti [právnická osoba] vůči společnosti s [právnická osoba], do výše 60 000 000 Kč a příslušenství.

18. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl (č.l. 212 p.v. spisu), že od roku 2013 poskytl žalovanému zápůjčku v součtu až ve výši 15 000 000 Kč, a to vždy v hotovosti. Žalovanému půjčoval postupně částky v rozmezí od 100 000 Kč až do 2 500 000 Kč, když pravděpodobně někdy v roce 2013 na [anonymizováno] náměstí předával žalovanému před [příjmení] [příjmení] částku asi 100 000 euro. Jednotlivé zápůjčky poskytoval žalobce žalovanému zhruba do roku 2015. Žádné záznamy či doklady o půjčovaných penězích si žalobce nevedl, neboť se s žalovaným stýkal každý den a byl s ním v přátelském vztahu, a proto neměl žádné pochybnosti o tom, že by mu zápůjčka nebyla vrácena. Půjčování peněz žalobcem žalovanému trvalo do doby provedení nákupu nemovitosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl na základě těchto půjček 30 % vlastníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z celkové dlužné částky 15 000 000 Kč mu žalovaný uhradil 5 500 000 Kč v hotovosti, o čemž svědčí jednotlivé listiny, které potvrzují ponížení uznaného dluhu. K žádnému dalšímu dílčímu plnění na dluh ze strany žalovaného již dále nedošlo. Žalobce dále uvedl, že v roce 2014 (pravděpodobně na jaře) v restauraci [příjmení] [jméno] na adrese [adresa], poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 000 Kč v hotovosti. Tato částka byla předána žalovanému v pěti balíčcích s pětitisícovými bankovkami, tj. každý balíček měl 500 000 Kč. U tohoto předání byl přítomen pan [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce měl na uvedeném místě předávat žalovanému peníze opakovaně.

19. Svědek [jméno] [příjmení] (č.l. 214 spisu) při svém výslechu uvedl, že na jaře 2014 byl přítomen v restauraci [příjmení] [jméno], kde žalobce předal žalovanému částku 2 500 000 Kč ve štočku peněz v pětitisícovkách. U tohoto předání peněz byl přítomen svědek [příjmení], žalobce, žalovaný a [jméno] [příjmení]. Svědek ví, že se jednalo o částku 2 500 000 Kč z toho důvodu, že žalobce uvedl, že předává žalovanému právě tuto sumu. Dle svědka se ze strany žalobce jednalo o půjčku žalovanému, když toto pravděpodobně zmínil žalobce. U žalovaného bylo zároveň běžné, že mu byly opakovaně půjčovány peníze. Svědek hovořil před svým výslechem o celé věci se žalobcem.

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 214 p.v. spisu) v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že pravděpodobně okolo letních měsíců v roce 2014 byl přítomen u setkání žalobce s žalovaným v restauraci [příjmení] [jméno], při kterém žalobce předal žalovanému zhruba částku 2 500 000 Kč v obálce. Svědek ví, že se jednalo o částku zhruba 2 500 000 Kč z toho důvodu, že buď žalobce, nebo žalovaný peníze přepočítávali a uváděli, že se jedná o takto vysokou částku. V daném případě předání peněz se mělo dle svědka jednat o půjčku. U tohoto předání peněz měl být přítomen vedle svědka [příjmení] [příjmení], žalobce, žalovaný a rovněž [jméno] [příjmení]. Svědek se před svým výslechem bavil o předmětu jednání s právním zástupcem žalobce.

21. Soud zamítl provedení následujících žalovaným navrhovaných důkazů (Výzva k vrácení částky ve výši 4 425 440,33 Kč ze dne 26. 6. 2020 na čl. 120 spisu, rozhodnutí o zřízení pobočky a udělení finální prokury ze dne 1. 10. 2014 na čl. 121 spisu, prohlášení o pravosti podpisu na čl. 122 spisu, rozhodnutí odvolání prokury na čl. 123, výpisy z běžného účtu od [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na čl. 124-149 spisu, výpisy z účtu u [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na čl. 150-174, kurzy devizového trhu na čl. 175-178 spisu, kompenzační projev ze dne 30. 7. 2020 na čl. 179 spisu, přehled bezhotovostních transakcí na čl. 180-181 spisu, podací lístek a informace o odeslání zásilek na čl. 182 a 183 spisu, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 7. 2020 na čl. 184 spisu, přehled bezhotovostních transakcí a podací lístky na čl. 185 – 188 spisu), neboť tyto důkazy se netýkají žalobou specifikovaného nároku, ale pohledávky žalovaného, kterou chtěl žalovaný započíst oproti žalobou uplatněné pohledávce žalobce. Tato žalovaným uváděná pohledávka je však dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku minimálně pro účely tohoto řízení nejistá a neurčitá, a proto není způsobilá k započtení.

22. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Dle § 2391 odst. 1 občanského zákoníku platí, že má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.

24. Dle § 2053 občanského zákoníku platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

25. Dle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

26. Na základě provedených důkazů a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl v období let 2013 - 2017 žalovanému zápůjčku dle § 2390 a násl. občanského zákoníku v celkové výši 15 000 000 Kč (v případě eventuálně půjčených peněz do 31. 12. 2013 se jednalo o smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný a účinný do 31. 12. 2013). Peníze byly předávány žalobcem žalovanému v hotovosti. Existenci této celkové výše zápůjčky ve výši 15 000 000 Kč má soud za prokázanou především z uznání dluhu žalovaným ze dne 11. 12. 2017 (viz odst. 4. tohoto rozsudku) a dále ze dvou potvrzení o ponížení dluhu ze dne 25. 1. 2019 a ze dne 23. 5. 2019 (viz odst. 5. a 6. tohoto rozsudku), z kterých zároveň bylo zjištěno, že celkový dluh žalovaného vůči žalobci se snížil z původních 15 000 000 Kč na 9 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v souladu s § 2053 občanského zákoníku co do důvodu i výše, přešlo důkazní břemeno na žalovaného, který musel prokázat, že dluh neexistuje. Žalovaný v řízení nesporoval existenci svého dluhu vůči žalovanému v žalované výši 2 500 000 Kč, avšak v průběhu řízení začal sporovat právní důvod tohoto svého dluhu. Ovšem i v tomto případě bylo z důvodu uznání dluhu na žalovaném, aby důkazně prokázal, že původní dluh ve výši 15 000 000 Kč, resp. aspoň jeho žalovaná část ve výši 2 500 000 Kč, vznikl z jiného důvodu než ze zápůjčky. Žalovaný však i přes poučení soudem dle § 118a odst. 1 o.s.ř. nedokázal ani přesně uvést (tvrdit), z jakého konkrétního právního důvodu mu žalobou řešený dluh vůči žalobci vznikl. Žalovaný pouze uvedl, že původní celková dlužná částka ve výši 15 000 000 Kč uvedená v uznání dluhu ze dne 11. 12. 2017 měla vzniknout na základě provedeného zápočtu vzájemných pohledávek mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný tak nejenže v řízení neprokázal, že v případě žalované částky se nejedná dluh ze zápůjčky, ale, jak již bylo výše uváděno, ani nebyl schopen přesně uvést žádný jiný konkrétní právní důvod vzniku předmětného dluhu. Další otázkou v dané věci bylo, zda je žalovaný dluh ve výši 2 500 000 Kč splatný. Účastníci si totiž v potvrzení o ponížení uznaného dluhu a dohodě o změně splatnosti dluhu ze dne 23. 5. 2019 ujednali splatnost 1. splátky ve výši 2 500 000 Kč (řešena touto žalobou) do 30. 6. 2019, avšak splatnost této splátky nenastane dříve než 30 dnů od ode dne, ve kterém bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] s.r.o. Soud má za prokázané, že žalovaná částka byla ke dni vyhlášení rozsudku splatná, neboť žalobce prokázal žalovanému, že veškerá výše specifikovaná ručení, zajištění či zástavní práva zanikla, a to notářským zápisem o zničení směnek (viz odst. 9. tohoto rozsudku), výpisem z katastru nemovitostí (viz odst. 10. tohoto rozsudku) a z potvrzení o rozsahu závazků vyplývajících z ručení ze dne 5. 3. 2020 od společnosti s [právnická osoba] (dnes [právnická osoba], viz odst. 8. tohoto rozsudku). Oproti tvrzením v žalobě však soud došel k závěru, že žalovaná částka se stala splatná až dne 19. 7. 2021, když až provedením důkazu - potvrzení o rozsahu závazků vyplývajících z ručení ze dne 5. 3. 2020 od společnosti s [právnická osoba], u soudního jednání dne 17. 6. 2021 bylo žalovanému kompletně prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva mezi výše uvedenými subjekty. Až ode dne 17. 6. 2021 tak začala běžet třicetidenní lhůta pro splatnost 1. splátky dluhu ve výši 2 500 000 Kč, která je předmětem tohoto řízení, a její splatnost tak nastala dne 19. 7. 2021 a ne již dne 18. 9. 2019, jak uváděl žalobce ve svém návrhu. Žalobce odvozoval splatnost žalované částky již od doručení své výzvy ze dne 12. 8. 2019 žalovanému dne 18. 8. 2019 prostřednictvím pošty. K této výzvě přiložil výše uváděný notářský zápis, výpis z katastru nemovitostí a potvrzení od společnosti s [právnická osoba], ze dne 12. 8. 2019. Z tohoto potvrzení od společnosti s [právnická osoba], ze dne 12. 8. 2019 vyplývá však pouze to, že žalovaný a [právnická osoba] s.r.o. již vůči společnosti s [právnická osoba] neručí za pohledávky společnosti [právnická osoba] vzniklé na základě nebo v souvislosti se smlouvou o dlouhodobém financování č. [spisová značka] ze dne 20. 3. 2017, ani za pohledávky [právnická osoba] s.r.o. vzniklé na základě nebo v souvislosti s rámcovou smlouvou na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne 27. 7. 2016. V této listině tak není výslovně uvedeno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka [jméno] [příjmení] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] s.r.o vůči společnosti s [právnická osoba], jak bylo mezi účastníky sjednáno v potvrzení o ponížení uznaného dluhu a dohodě o změně splatnosti dluhu ze dne 23. 5. 2019 Tyto skutečnosti v souvislosti se společností s [právnická osoba] byly soudu i žalovanému prokázány až zmiňovaným potvrzením ze dne 5. 3. 2020. Dále bylo již na žalovaném, aby prokázal své tvrzení, že byť jediné ručení, směnečné ručení, zajištění či zástavní právo mezi výše uvedenými subjekty stále existuje, neboť žalobce i z důvodu jednoho z právních pravidel (a také z důvodu obecné logiky) nemůže prokazovat, že něco neexistuje, a proto bylo na žalovaném, který činil sporným, že nějaké ze zajištění dluhů žalobce či [právnická osoba] s.r.o. stále existuje, aby přesně určil, jaké zajištění stále existuje a toto své tvrzení důkazně prokázal. V této souvislosti soud rovněž poučil žalovaného dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby uvedl a předložil důkazy o tom, která konkrétní zajištění dluhů stále trvají (č.l. 190 spisu) a brání tak tomu, aby se žalovaná pohledávka stala splatnou. Žalovaný však k této výzvě pouze uvedl (č.l. 196 spisu), že má„ oprávněné pochybnosti“, zda došlo k zániku zajištění poskytnutých společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], když uvedené společnosti stále mohou zajišťovat závazky [právnická osoba] s.r.o. vůči společnosti s [právnická osoba], vyplývající z rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [anonymizováno] [číslo], a to na základě listiny prohlášení ručitele ze dne 20. 3. 2017 a na základě dohody o podřízení závazků ze dne 1. 8. 2016. Zánik těchto zajištění však vyplývá z potvrzení od s [anonymizováno] ze dne 5. 3. 2020 i ze dne 12. 8. 2019. Žalovaný sice namítal mimo jiné formální nedostatky těchto potvrzení od společnosti s [právnická osoba], neboť uváděné listiny nejsou podepsány statutárním orgánem této společnosti., avšak k této námitce soud jen v krátkosti uvádí, že v běžné praxi je zcela obvyklé, že ve velkých společnostech (jako např. banky či leasingové společnosti) různé zprávy a potvrzení vyhotovují na základě informací z databází těchto společností přímo jednotliví zaměstnanci a je takřka vyloučené, aby např. prostou informaci o zániku zajištění sepisoval a podepisoval předseda představenstva či ředitel banky. Forma řešených potvrzení od společnosti s [právnická osoba], je tak zcela obvyklá a vyhovující. Žalovaný žádné další existující zajištění neuvedl a už vůbec neprokázal existenci ani jediného zajištění, přičemž jako smluvní strana veškerých i hypotetických smluv o zajištění si musí být vědom existence takových zajištění a měl by je být rovněž schopen prokázat např. i potvrzením podobným těm od společnosti s [právnická osoba], které v řízení předložil žalobce. Žalovaný dále v řízení uplatnil námitku započtení své pohledávky vůči žalobci ve výši 4 425 440,33 Kč, avšak uplatnil ji pouze do výše žalobou požadované částky. V případě částky 4 425 440,33 Kč se původně jednalo o pohledávku [právnická osoba] s.r.o. za žalobcem, která vznikla tak, že žalobce měl jako prokurista uvedené společnosti provádět v období od 1. 10. 2014 do 13. 10. 2017 bezhotovostní transakce mezi svými účty a účty této společnosti, přičemž rozdíl mezi platbami, které přišly z účtů žalobce na účty zmíněné společnosti a naopak činí právě částku 4 425 440,33 Kč ve prospěch žalobce. Tuto pohledávku postoupila [právnická osoba] s.r.o. na žalobce. Uvedená pohledávka však není způsobilá k započtení na základě § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, neboť se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, a to zejména ve srovnání s pohledávkou uplatněnou v žalobě, u které se jedná o relativně jednoduchý závazek ze smlouvy o zápůjčce utvrzený uznáním dluhu. Naopak pohledávka žalovaného je nejistá již jen s ohledem na to, že žalobce namítal její promlčení, neboť uváděné transakce, na základě kterých měla vzniknout uváděná pohledávka, probíhaly v letech 2014 až 2017. Prokazování existence této pohledávky žalovaného by bylo navíc velice skutkově i důkazně náročné, neboť by se musel posuzovat právní důvod každé jednotlivé dílčí platby v uvedeném období, a to by svým rozsahem násobně převyšovalo rozsah i náročnost žalobou uplatněného nároku (k problematice zápočtů nejistých a neurčitých pohledávek v soudním řízení viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020). Žalovaným uplatněnou pohledávkou k započtení se tak soud více nezabýval a neprováděl ani důkazy týkající se této pohledávky. Žalovanému zároveň nic nebrání v tom, aby se zaplacení jím uváděné pohledávky domáhal po žalobci prostřednictvím samostatné žaloby. Na základě uvedeného tak soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žaloba byla zamítnuta pouze v části týkající se příslušenství pohledávky, když žalovaný byl v prodlení s úhradou žalované částky až od 20. 7. 2021 a nikoliv již od 19. 9. 2019, neboť soud, jak je uváděno výše v textu, neposoudil zprávu od s [právnická osoba], ze dne 12. 8. 2019, kterou zaslal žalobce žalovanému společně s výzvou k úhradě dlužné částky dne 12. 8. 2019, jako dostatečný důkaz o tom, že veškerá zajištění ve prospěch s [anonymizováno], a.s, zanikla. Příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení) bylo žalobci přiznáno od 20. 7. 2021 do zaplacení v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jako ve věci úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 316 119,50 Kč Tyto náklady se skládají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 2 500 000 Kč, která tak vychází na částku 18 300 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – poloviční výše odměny, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 25. 6. 2020, účast na jednání soudu dne 8. 9. 2020, účast na jednání soudu dne 22. 4. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 6. 2021 a účast na jednání u soudu dne 21. 9. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny – 2 úkony právní služby) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů advokáta, což v daném případě činí 33 169,50 Kč, a také zaplacený soudní poplatek ve výši 125 000 Kč.