20 C 213/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky, a jméno FO, narozeného Datum narození manžela, uzavřené dne datum před Úřadem městské části adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 23. 5. 2025 domáhal rozvodu manželství uzavřeného s manželkou dne datum před Úřadem městské části adresa. Své podání odůvodnil tím, že manželka po deseti letech manželství (v roce 2007 či 2008) opustila společnou domácnost a začala si žít svým vlastním životem. Manželé mají společně již zletilého syna jméno FO narozeného datum. Za trvání manželství se manželce narodila v roce 2010 dcera jméno FO, která však není dítětem manžela. Manžel nevidí jakoukoliv možnost pro obnovení partnerského soužití s manželkou.

2. Manželka se k návrhu na rozvod připojila. Dle manželky došlo k ukončení partnerského soužití mezi manželi v roce 2008 či 2009, kdy bez předchozího upozornění odešla ze společné domácnosti od manžela. Jako důvod ukončení partnerského soužití s manželem uvedla manželka rozdílné představy manželů o společné budoucnosti, například o tom, kde budou bydlet, o dalších dětech apod. Dále manželka zmínila i problémy manžela s alkoholem. Manželka nevidí jakoukoliv možnost pro obnovení partnerského soužití s manželem.

3. V řízení soud zjistil následující skutkový stav: účastníci uzavřeli manželství dne datum před Úřadem městské části adresa (oddací list ze dne datum). Manžele mají spolu již zletilého syna jméno FO narozeného datum (zjištěno z centrální evidence obyvatel a z rodného listu jméno FO ze dne datum). Manžel není otcem jméno FO narozené datum, která je dcerou manželky (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 3. 2013, č.j. 29 C 17/2012-64). Účastníci spolu od roku 2008 či 2009 partnersky nežijí, citově se odcizili a nevedou společnou domácnost. Ani jeden z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství a nevidí možnost obnovení manželského soužití.

4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 citovaného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

5. Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

6. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum, účastníci spolu již minimálně šestnáct let nežijí, citově se odcizili a nevedou společnou domácnost. Vzhledem k tomu, že manželé spolu již dlouhá léta nemají partnerský vztah (nebydlí spolu, každý z nich dlouhodobě vede vlastní život), je jejich manželství pouze formálním svazkem. Existence rozvratu manželství je tak v daném případě prokázána právě samotnou dobou, po kterou spolu manželé nežijí. V současné situaci, kdy ani jeden z účastníků nemá zájem nadále v manželství setrvávat, je zcela zřejmé, že manželství účastníků neplní svou společenskou funkci a vzhledem k výše uvedenému je zcela nereálné, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití. Účastníci mají své jediné společné dítě již zletilé, a proto zde neexistuje žádná právní překážka, která by bránila rozvodu manželství. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

7. Ze shora uvedeného pak vyplývá, že byly splněny veškeré zákonem požadované podmínky pro rozvod manželství účastníků. Proto soud žalobě vyhověl a manželství účastníků ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 ve spojení s § 756 o.z. rozvedl.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci nejsou splněny, načež sami účastníci na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovali. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.