20 C 223/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu titul Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6 101 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 6 101 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 6 101 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) poskytla dne 26. 3. 2015 žalované úvěr ve výši 4 900 Kč na účet č. bankovní účet, přičemž tento měl být splacen dne 19. 4. 2015. Žalovaná dlužnou částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 201 Kč neuhradila. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že na účet č. bankovní účet byla dne 26. 3. 2015 zaslána částka 4 900 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena dne datum, o čemž byla žalovaná informována. Dle sdělení právnická osoba ze dne datum je majitelem účtu č. bankovní účet jméno jméno Smlouva o úvěru číslo ze dne datum nebyla žalovanou podepsána. V daném případě bylo zjištěno, že se žalobkyně domáhá uhrazení úvěru ve výši 6 101 Kč dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), po žalované, když dne datum zaslala na účet č. bankovní účet částku 4 900 Kč. Soud nicméně ze sdělení právnická osoba zjistil, že majitelem účtu, na který byla uvedená částka zaslána, není žalovaná, ale odlišná osoba od žalované. Je tedy zřejmé, že se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena dle ust. § 1897 o. z., domáhá zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru po osobě, která ale žádné prostředky od žalobkyně neobdržela. Žalobkyně navíc nikterak neprokázala, že mezi účastníky byla skutečně uzavřena uváděná smlouva o úvěru. Žalobkyně tak v řízení nebyla schopna prokázat, že ji žalovaná cokoliv dluží (nebyla schopna prokázat existenci jakéhokoliv závazku mezi účastníky), a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, jelikož jí však v řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.