20 C 241/2022
č. j. 20 C 241/2022-11
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl ve věci o nároku na úhradu regulačního poplatku za poskytnutou lékařskou pohotovostní službu ve výši 90 Kč s úroky z prodlení. Soud vyhověl žalobkyni, protože žalovaný uznal dluh a neuhraďoval jej i po upomínkách. Rozsudek byl založen na § 16a odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 90 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 6. 2019 byla žalovanému u žalobkyně poskytnuta lékařská pohotovostní služba, přičemž výše regulačního poplatku za využití této služby činí 90 Kč. Regulační poplatek byl vyúčtován dokladem číslo splatným dnem 8. 7. 2019. Žalovaný uvedený dluh uznal písemně dne 30. 6. 2019. I přes upomínky od žalobkyně dosud žalovaný nic neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo žalovanému regulační poplatek ve výši 90, Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 30. 6. 2019, faktura byla splatná dne 8. 7. 2019. Dopisem ze dne 14. 8. 2020 a ze dne 10. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto pohotovostní ošetření a žalovaný byl povinen uhradit za toto pohotovostní ošetření dle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, regulační poplatek ve výši 90 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v uvedené výši uhradil. To neučinil, soud proto s ohledem na uvedené žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vznikl žalobkyni nárok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti výše uvedené faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.