20 C 26/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z přísedících Mg. jméno příjmení a jméno příjmení a z předsedy senátu Mgr. Jiřího Petráška ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o náhradu mzdy v důsledku rozvázání pracovního poměru výpovědi

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 412 680 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 10. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 11. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 12. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 12. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 1. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 2. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 440 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 7. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 8. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 9. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 10. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 11. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 12. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 130 320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 5. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 6. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 7. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 8. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 9. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 10. 2014 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 130 320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 11. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 12. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 1. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 28. 2. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 31. 3. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 720 Kč od 30. 4. 2015 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 115 270,80 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 7 602 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet číslo: [číslo], [variabilní symbol].

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 9. 2016 se žalobce domáhal po žalované náhrady mzdy v důsledku rozvázání pracovního poměru za období od září 2013 do února 2014 v celkové výši 260 640 Kč s příslušenstvím, neboť dle žalobce bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 18. 12. 2012 a výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012, které obdržel žalobce od právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.), neplatné. Průměrný výdělek žalobce u právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.) činil počínaje dnem 1. 9. 2012 částku 43 440 Kč, za šest měsíců (od září 2013 do února 2014) tak požaduje žalobce právě již uváděnou částku 260 640 Kč (6 x 43 440 = 260 640 Kč). Návrhem doručeným soudu dne 31. 7. 2018 navrhl žalobce změnu/rozšíření žaloby o náhradu mzdy za dalších sedm měsíců, konkrétně za období od června 2015 do prosince 2015, a to v poloviční výši měsíční mzdy – tj. 21 720 Kč měsíčně, celkem tedy za sedm měsíců navrhl žalobce změnu/rozšíření žaloby o částku 152 040 Kč s příslušenstvím. Žalovaná neuhradila ani část požadovaných částek, i když byla žalobcem o zaplacení písemně upomínána. Tato žaloba je vedena pod spisovou značkou [spisová značka]

2. Žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2017 se žalobce domáhal po žalované náhrady mzdy v důsledku rozvázání pracovního poměru za období od dubna 2014 do září 2014 v celkové výši 130 320 Kč s příslušenstvím, neboť dle žalobce bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 18. 12. 2012 a výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012, které obdržel žalobce od právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.), neplatné. Průměrný výdělek žalobce u právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.) činil počínaje dnem 1. 9. 2012 částku 43 440 Kč, žalobce však požadoval pouze poloviční výši měsíční mzdy – tj. 21 720 Kč měsíčně, za šest měsíců (od dubna 2014 do září 2014) tak požaduje žalobce právě již uváděnou částku 130 320 Kč (6 x 21 720 = 130 320 Kč). Žalovaná neuhradila ani část požadované částky, i když byla žalobcem o zaplacení písemně upomínána. Tato žaloba je vedena pod spisovou značkou [spisová značka].

3. Žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2017 se žalobce domáhal po žalované náhrady mzdy v důsledku rozvázání pracovního poměru za období od října 2014 do března 2015 v celkové výši 130 320 Kč s příslušenstvím, neboť dle žalobce bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 18. 12. 2012 a výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012, které obdržel žalobce od právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.), neplatné. Průměrný výdělek žalobce u právního předchůdce žalované činil počínaje dnem 1. 9. 2012 částku 43 440 Kč měsíčně, žalobce však požadoval pouze poloviční výši měsíční mzdy – tj. 21 720 Kč měsíčně, za šest měsíců (od října 2014 do března 2015) tak požaduje žalobce právě již uváděnou částku 130 320 Kč (6 x 21 720 = 130 320 Kč). Žalovaná neuhradila ani část požadované částky, i když byla žalobcem o zaplacení písemně upomínána. Tato žaloba je vedena pod spisovou značkou [spisová značka].

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 31. 10. 2018, byla řízení pod spisovými značkami [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení pod spisovou značkou [spisová značka].

5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 17. 11. 2018, byla řízení pod spisovými značkami [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení pod spisovou značkou [spisová značka].

6. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 10. 2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 4. 10. 2022, soud připustil žalobcem navrhovanou změnu/rozšíření žaloby ve věci [spisová značka]. Předmětem řízení ve věci [spisová značka] je tak povinnost žalované zaplatit žalobci částku 412 680 Kč s příslušenstvím.

7. Soud ve věci provedl následující dokazování:

8. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2012 (č.l. 27 spisu [spisová značka]) soud zjistil, že žalobce byl od 1. 9. 2012 zaměstnán u právního předchůdce žalované ([anonymizováno] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.) jako vedoucí útvaru kontroly na dobu neurčitou. Oba účastníci učinili za nesporné, že výpovědní doba předmětné pracovní smlouvy byla dvouměsíční.

9. Ze mzdového výměru (č.l. 28 spisu [spisová značka]) má soud za zjištěné, že žalobcova měsíční mzda u právního předchůdce žalované činila od 1. 9. 2012 částku 43 440 Kč.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 3. 2021 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 18. 10. 2021, soud zjistil, že žalobcova žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012 doručená žalobci dne 7. 12. 2012 je neplatná, byla zamítnuta. Uvedená výpověď tak byla platná. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 10. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 18. 10. 2021, potvrdil výše uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 a jinými slovy tím také stvrdil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012 je platná. Usnesením ze dne 30. 6. 2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 21. 7. 2022, Nejvyšší soud České republiky odmítnul dovolání žalobce proti o pár řádků výše citovanému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2021.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se žalované má soud za zjištěné, že žalovaná je právním nástupcem [právnická osoba] a [anonymizováno] [obec a číslo] a.s.

12. Dle § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále v textu jen „zákoník práce“) platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

13. Dle § 69 odst. 2 zákoníku práce platí, že přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

14. Dle § 51 odst. 1 zákoníku práce platí, že byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

15. Dle § 51 odst. 2 zákoníku práce platí, že výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

16. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonným ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že ani jeden z žalovaných nároků není oprávněný (soud rozhodoval o celkem třech žalobách, které byly spojeny do tohoto jednoho řízení). Výpověď ze dne 7. 12. 2012, kterou obdržel žalobce od právního předchůdce žalované, je totiž dle pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2021 č.j. [číslo jednací], platná a pracovní poměr žalobce u právního předchůdce žalované tak skončil ke dni 28. 2. 2013. Žalobce však požadoval náhradu mzdy ve všech třech žalobách až za období od září 2013 dále a logicky tak nemůže mít nárok na mzdu za období, kdy jeho pracovní poměr u právního předchůdce žalované již neexistoval. Především však žalobce nemá nárok na jím požadovanou náhradu mzdy dle § 69 zákoníku práce, neboť výpověď, kterou obdržel, byla platná. Na základě těchto důvodů soud všechny tři žaloby zcela zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jako ve věci zcela úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 115 270,80 Kč. Tato částka se skládá z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 260 640 Kč ve věci [spisová značka] před spojením věcí, která tak vychází na částku 9 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g), a.t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 11. 2016 na č.l. 15, návrh na spojení a přerušení věci ze dne 9. 1. 2018 na č.l. 34, účast na jednání soudu dne 22. 3. 2018 – č.l. 70) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ve věci [spisová značka] tak žalované náleží odměna a náhrada paušálních výdajů za fázi před spojením věcí v celkové výši 38 720 Kč. Dále žalované náleží odměna vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 130 320 Kč v případě žaloby vedené pod spisovou značkou [spisová značka] před spojením věcí, která odpovídá částce 6 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 4. 8. 2017 na č.l. 56, odvolání proti rozsudku ze dne 20. 10. 2017 na č.l. 68, účast na jednání u Městského soudu v Praze dne 13. 3. 2018 – č.l. 144) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ve věci [spisová značka] tak žalované náleží odměna a náhrada paušálních výdajů za fázi před spojením věcí v celkové výši 26 560 Kč. Nárok na odměnu má žalovaná i ve věci [spisová značka], kde se před spojením věcí vycházelo z tarifní hodnoty 130 320 Kč, která odpovídá částce 6 340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 1. 2018 na č.l. 75) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ve věci [spisová značka] tak žalované náleží odměna a náhrada paušálních výdajů za fázi před spojením věcí v celkové výši 13 280 Kč. Po spojení věcí a po rozšíření žaloby ve věci [spisová značka] o částku 152 040 Kč se pro účely stanovení odměny vycházelo na základě § 12 odst. 3 a.t. z tarifní hodnoty 673 320 Kč (součet žalovaných částek 260 640 Kč + rozšíření o 152 040 Kč, 130 320 Kč a 130 320 Kč), která odpovídá částce 11 020 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. g), a.t. (účast u jednání soudu dne 4. 10. 2022 – č.l. 146) včetně jedné paušální náhrady výdajů za 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ve fázi po spojení věcí náleží žalované odměna a náhrada výdajů v celkové výši 11 320 Kč. Celková odměna a paušální náhrada výdajů žalované tak činí 89 880 Kč (38 720 + 26 560 + 13 280 + 11 320 = 89 880). Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů (89 880 Kč), což v daném případě činí 108 754,80 Kč včetně DPH (18 874,80 Kč činí DPH). Do nákladů řízení rovněž patří zaplacený soudní poplatek ve výši 6 516 Kč za odvolání proti rozsudku ve věci [spisová značka] (č.l. 106). Celkové náklady řízení žalované tak činí 115 270,80 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalované nebyla přiznána odměna za úkony spočívající v opakovaných návrzích na spojení řízení či přerušení řízení, neboť za tento úkon jí byla přiznána jedna odměna ve věci [spisová značka] a všechny další tyto návrhy žalované v této i ostatních dvou věcech byly téměř či zcela totožné s prvotním návrhem žalované ze dne 9. 1. 2018 a nelze je rozhodně považovat za účelné z hlediska přiznání odměny. Za žádost o pokračování v řízení ze dne 10. 11. 2021 a za odvolání ze dne 5. 1. 2022 proti usnesení soudu o přerušení řízení nemohl soud žalované přiznat odměnu, neboť žalovaná byla v těchto svých procesních návrzích neúspěšná, když usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2021, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že řízení je i nadále přerušeno. Na základě uváděného odvolání žalované bylo rozhodnutí podepsaného soudu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2022, č.j. [číslo jednací], potvrzeno. Uvedené dva úkony žalované tak soud taktéž považuje za neúčelné. Žalobce v rámci svého závěrečného návrhu žádal soud, aby v případě jeho neúspěchu ve věci samé nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení žalované dle § 150 o.s.ř., neboť se do celé situace dostal bez vlastního přičinění, když obdržel výpověď z pracovního poměru od právního předchůdce žalované. Celé řízení o neplatnosti výpovědi trvalo dlouhou dobu a žalobci bylo zdejším soudem v řízení o neplatnosti výpovědi několikrát vyhověno. Soud však nemohl tomuto procesnímu návrhu žalobce ani z části vyhovět, neboť žalobce neuvedl žádné důvody zvláštního zřetele, které by umožňovaly využití tak mimořádného procesního institutu, jako je moderace nákladů řízení soudem dle § 150 o.s.ř. Soud poukazuje především na skutečnost, že primárně sám žalobce podáním jednotlivých žalob zavinil vznik nákladů řízení žalované. Žalobce byl ve všech řízeních od počátku zastoupen advokátem, který ho jistě informoval o rizicích spojených s podáním žalob, tj. i tom, že v případě neúspěchu v řízení bude muset uhradit náhradu nákladů řízení druhé straně sporu. Od tohoto žalobního rizika nelze odhlédnout, i když byl žalobce dílčím způsobem po nějakou dobu„ úspěšným“ v řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka] o neplatnosti výpovědi, které mělo přímý dopad na nároky žalobce uplatněné ve všech třech zde řešených věcech. I toto nižší riziko neúspěchu žalobce ve věci (a naopak jeho vyšší šance na úspěch) v době, kdy podával zde řešené žaloby, nemůže být samo o sobě důvodem, aby žalobce nemusel žalované uhradit vzniklé náklady řízení. Žalobce netvrdil a už vůbec ničím neprokázal, že by zde byly nějaké morální důvody, zdravotní důvody, nepříznivá sociální situace žalobce, tj. důvody, které dle judikatury či komentářové literatury mohou teoreticky vést k tomu, že úspěšnému účastníkovi bude snížena či zcela nepřiznána náhradu nákladů řízení.

18. Výrokem V. tohoto rozsudku bylo žalobci uloženo, aby doplatil soudní poplatek za rozšíření žaloby ve věci [spisová značka] ve výši 7 602 Kč na základě § 6a odst. 3 zákona o soudních poplatcích, neboť z původně podané žaloby (260 640 Kč) činil soudní poplatek částku ve výši 13 032 Kč (žalobcem již zaplacen) a po rozšíření žaloby o 152 040 Kč činí soudní poplatek celkově částku 20 634 Kč (20 634 – 13 032 = 7 602).