20 C 273/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 15 903,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povine zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 903,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 903,28 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 2. 2024 do 25. 3. 2024, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 580,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně spol. , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ; dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz dne 29. 6. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný částku ve výši 15 903,28 Kč, přičemž tuto částku měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději dne 27. 2. 2024. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 29. 6. 2023 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku ničeho neuhradil, přestože byl písemně upomínám k úhradě. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně se vedle dlužné částky z titulu o úvěru domáhá zaplacení také zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně uvádí, že pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje uhrazení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 6. 2024, jakož i ve svém podání ze dne 30. 9. 2024. Žalovaný, ač mu bylo usnesení řádně doručeno, se k výzvě nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že obsahuje informace o právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaném. Neobsahuje podpis žalovaného ani žádnou jeho náhradu.

5. Z dokumentu označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje informace o spotřebitelském úvěru tak, jak je žalobkyně popsala v žalobě. Neobsahuje podpis žalovaného ani žádnou jeho náhradu.

6. Ze sdělení , Anonymizováno, ze de 15. 10. 2024 včetně přílohy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 29. 6. 2023 částku 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .

7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně dodatku č. 2 k této smlouvě ze dne 18. 11. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 3. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni.

9. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne 16. 3. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu do tří dnů.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 6. 2023 částku 10 000 Kč na jeho bankovní účet. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 16. 3. 2024 vyzvala žalovaného k uhrazení jeho dluhu do tří dnů. Tento dopis byl odeslán téhož dne, tedy 16. 3. 2024.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.

12. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva ve znění předloženém žalobkyní včetně úvěrových podmínek. Smlouva nebyla opatřena vlastnoručním ani zaručeným elektronickým podpisem žalovaného. Přestože si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, má za to, že ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jednoznačné a nezpochybnitelné identifikace stran. V daném případě žalobkyní předložená smlouva (a další související dokumenty) neobsahuje nejen podpis žalovaného, ale ani žádnou jeho hodnověrnou náhradu (např. prostřednictvím mechanických prostředků), přičemž za tohoto stavu je nutné trvat na jiných důkazech svědčící o tom, že to byl žalovaný, kdo s žalobkyní uzavřel smlouvu, a to v právě předloženém znění. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovanému poskytla částku ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu a žalovaný je povinen jí tuto vrátit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. Pohledávka za žalovaným přitom byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Pokud jde o zbývající část žalovaného nároku ve výši 5 903,28 Kč, žalobkyni se nepodařilo prokázat, byť v žalobě tvrdila, že i tuto částku žalovanému poskytla, že se tak opravdu stalo. Ostatně v této souvislosti lze poukázat na shora citované sdělení banky žalovaného a dále na „úvěrovou smlouvu“, kde se uvádí, že jistina činí částku 10 000 Kč a zbývající část tvoří poplatky a úroky.

18. Vzhledem k prodlení žalovaného ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od 28. 2. 2024. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že: „Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Žalovaný tedy byl povinen plnit, nikoliv však první den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 3. 2024. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla žalovanému dne 20. 3. 2024. Žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu do tří dnů. Žalovaný se tedy dostal do prodlení dne 26. 3. 2024. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 26. 3. 2024 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 580,12 Kč, přičemž tato částka představuje 25,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 903,28 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

20. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.