20 C 383/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného pro 62 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 776 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 853,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 444,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 018,51 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 5 018,51 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 25 883,24 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 62 776 Kč s příslušenstvím (úrokem a zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným v písemné formě smlouvu o úvěru č. 0402595, jejíž přílohu č. 1 tvořil předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě shora uvedené smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný převzal v místě svého bydliště, což stvrdil svým podpisem. Spolu s jistou úvěru se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 55 776 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, jejichž splatnost byla stanovena ve smlouvě. Splatnost poslední splátky připadala na 24. 1. 2024. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil. Žalovaný uhradil celkem 8 000 Kč, což odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky jistiny ve výši 25 883,24 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 135,27 Kč, poplatku 12 568 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 560,92 Kč a poplatku za hotovostní úhradu splátek ve výši 4 628,57 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, v žalované částce tvoří tato smluvní pokuta 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 25 883,24 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 135,27 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 12 568 Kč, poplatku za hotovostní splácení 4 628,57 Kč, smluvní pokuty 15 000 Kč, úroku od 25. 1. 2024 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 1 444,46 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 2 853,15 Kč. Dále se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 25 883,24 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 27 018,51 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaný, ač upomenut výzvou ze dne 11. 9. 2024, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný zůstala nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Dne 24. 12. 2022 žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. V rámci žádosti žalovaný uvedl, že je od 3. 5. 2004 zaměstnán, jeho celkový příjem činí 41 322 Kč měsíčně a jeho celkové měsíční výdaje činí 17 250 Kč. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost (žádost o úvěru ze dne 24. 11. 2022).

6. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u , Anonymizováno, od 3. 5. 2004 (pracovní smlouva ze dne 29. 4. 2004). Z výplatních pásek soud zjistil, že průměrný příjem žalovaného činil 36 939 Kč za měsíce srpen – říjen 2022 (výplatní páska 8/2022, výplatní páska 9/2022, výplatní páska 10/2022).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 11. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. 0402595, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč, a to v celkem 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisy smlouvy o úvěru a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, jež tvoří přílohu č. 1 této smlouvy. Součástí smlouvy je prohlášení žalovaného, že celkovou výši spotřebitelského úvěru převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště (smlouva o úvěru ze dne 24. 11. 2022 č. 0402595 včetně přílohy č. 1).

8. Z přehledu transakcí má soud za prokázané, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 2 splátky po 4 000 Kč, a to dne 25. 11. 2022 a dne 19. 12. 2022 (potvrzení transakcí od žalovaného).

9. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 vč. seznamu pohledávek, potvrzení o provedení transakce, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2024).

10. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 25. 9. 2024, a to dopisem ze dne 10. 9. 2024, žalovaný však dosud dluh neuhradila (výzva před podáním žaloby vč. podacího lístku).

11. Z komentáře ČNB k úrokovým sazbám minulých finančních institucí a dynamiky spotřebitelských úvěrů ČNB soud zjistil, že průměrná úroková míra spotřebitelských úvěrů činila v závěru roku 2022 6,5 % - 9 % p. a. (komentář ČNB k úrokovým sazbám, graf dynamika úvěr ČNB monitor).

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 0402595 v souladu s § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly vyplaceny žalovanému téhož dne v hotovosti. Ve smlouvě se žalovaný zavázel, že kromě poskytnutých peněžních prostředků zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 25 776 Kč. Úvěr byl splatný ve formě 14měsíčních splátek po 3 984 Kč. Na úvěrovou smlouvu pak uhradil dvě splátky po 4 000 Kč, celkem 8 000 Kč. Žalobkyně tuto částku započetla částečně na jistinu a částečně na úroky (poplatky) v souladu s uzavřenou smlouvou.

25. Soud se zabýval výši sjednaného úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z.

26. Poskytnutá jistina činila 30 000 Kč, sjednaný úrok pak 25 776 Kč, byť pod označením různých poplatků (za poskytnutí úvěru, za hotovostní splácení, za vyhodnocení úvěrového případu). Přepočtený úrok činil cca 70 % p. a. Tato výše je již na první pohled nepřiměřená, a to zejména ve spotřebitelských vztazích, v nichž není možné poskytnout ochranu takovému jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená i úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v závěru roku 2022 průměrně 6,5 – 9 %. Sjednaná výše úroku je tak více než devítinásobná (průměr hodnot), což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích za absolutně neplatné dle § 580 o. z. z důvodu rozporu s dobrými mravy.

27. S ohledem na shora uvedené, tedy absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako takové pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 a § 588 o. z., dospěl soud k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) a žalovaný je tak povinen tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit.

28. Protože žalovaný plnil podle neplatné smlouvy ve 2 splátkách po 4 000 Kč, tj. 8 000 Kč, vyhověl soud žalobě co do nesplacené jistiny ve výši 22 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 26. 9. 2024 do zaplacení. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou 11. 9. 2024 k zaplacení dlužné částky do 25. 9. 2024, výzva se považuje za doručenou ve smyslu § 573 o. z. dne 16. 9. 2024, od 26. 9. 2025 je žalovaný v prodlení s vrácením částky 22 000 Kč (lhůta stanovená žalobkyní v předžalobní výzvě je pro žalovaného příznivější). Co do zbytku jistiny, části úroku z prodlení a smluvní pokuty soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

29. Postoupení pohledávky pak soud shledal platným v souladu s § 1879 a násl. o. z.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že účastníci byli ve věci úspěšní co do obdobné výše, rozhodl soud, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.