20 C 428/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 93 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 93 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 93 500 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 62 436 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 93 500 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne 9. 6. 2020 uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobkyně jako zhotovitel provedla pro žalovanou jako objednatele demontáž a následnou montáž střechy na objektu na adrese [adresa]. V rámci předání a převzetí díla (po jeho zhotovení) žalovaná potvrdila i v předávacím protokolu, že dílo bylo ze strany žalobkyně realizováno v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo a bez jakýchkoliv vad a nedodělků. Po dokončení díla vyúčtovala žalobkyně žalované doplatek sjednané ceny díla, a to fakturou č. [rok] ze dne 24. 8. 2020 na částku 142 200 Kč. Žalovaná na základě tohoto vyúčtování uhradila žalobkyni pouze částku 48 700 Kč, zbývá tedy uhradit žalovaných 93 500 Kč. Žalovaná neuhradila dlužnou částku, i když byla žalobkyní k zaplacení písemně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2020.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalovaná neplnilo dílo v požadovaném rozsahu, kvalitě a termínu. Nárok na sjednanou cenu díla tak žalobkyni nevznikl. Žalovaná zdůrazňuje, že během realizace díla žalobkyně postupovala laxně a neodborně, kdy v této souvislosti došlo k opakovanému zatečení do přilehlých bytů a vzniku škody na budově a majetku dalších osob. Žalovaná za žalobkyni realizovala část díla, a to v rozsahu zabezpečení střechy v celkovém finančním objemu 47 400 Kč, odpovídající nákladům na materiál a práci. Současně žalovaná za žalobkyni provedla úklid v rozsahu 44 hodin v hodinové sazbě 200 Kč/hod dle smluvního ujednání, tedy 8 800 Kč. V důsledku prodlení ze strany žalobkyně došlo k dalšímu finančnímu plnění ze strany žalované spojené s demontáží lešení ve finančním rozsahu 27 000 Kč (27 dnů x 1000 m2 x 1 Kč/m2). Dopisem ze dne 15. 10. 2020 uplatnila žalovaná vůči žalobkyni nárok slevu z ceny díla ve výši 93 500 Kč. Žalobkyně byla současně v prodlení s realizací díla po dobu 17 dnů, kdy takovýto stav je dle odst. 7. 1. smlouvy o dílo sankcionován smluvní pokutou ve výši 5 500 Kč/den celkem tedy 93 500 Kč. Tato smluvní pokuta byla žalovanou žalobkyni vyúčtována fakturou č. [rok] ze dne 24. 9. 2020 se splatností ke dni 29. 9. 2020. Přestože žalovaná nárok žalobkyně neuznává, provedla z opatrnosti zápočet dopisem ze dne 15. 10. 2020. Žalovaná rovněž tvrdí, že žalobkyně byla prokazatelně opakovaně přistižena při nedodržování BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) na staveništi, kdy ve 4 případech se jednalo o kontrolním orgánem zcela nepřehlédnutelné skutečnosti. Z tohoto důvodu má žalovaná rovněž právo na sjednanou smluvní pokutu dle odst. 7.5 smlouvy o dílo ve výši 5 000 Kč za každé porušení BOZP. Dopisem ze dne 15. 10. 2020 uplatnila žalovaná vůči žalobkyni smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč. Ze všech těchto důvodů navrhovala žalovaná, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Soud ve věci provedl následující dokazování (odst. 4. – 20. tohoto rozsudku):

4. Ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne 9. 6. 2020 soud zjistil, že na základě této smlouvy měla žalobkyně jako zhotovitel provést pro žalovanou jako objednatele provedení nového střešního pláště vč. demontáže; zajištění proti zatečení; výměny tepelné izolace, laťování a bednění; montáže sběhových zachytávačů, větracích tvarovek, hřebenáčů, úžlabí, okapnic, systémových profilů kolem střešních oken; úklidu staveniště do kontejnerů na akci„ Zateplení obvodového pláště [adresa] [číslo], ulice [adresa]“. Dle odst. 2.3. smlouvy bude dílo započato dne 27. 4. 2020 a mělo být dokončeno do 10. 6. 2020 Cena díla byla sjednána v odst. 3.1. smlouvy ve výši 480 Kč/m2. Mezi stranami byla sjednána v odst. 7.1. smlouvy smluvní pokuta pro případ prodlení žalobkyně i) s dokončením díla, nebo ii) odstraněním vad a nedodělků díla v dodatečném termínu, nebo iii) nevypořádáním nároků žalované z poskytnuté záruky tak, že žalobkyně je v uvedených případech povinna uhradit žalované částku ve výši 5 500 Kč za každý den takovéhoto jednotlivého prodlení, a to až do maximální výše ceny díla. Dle odst. 7.5. smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za opakované porušení nebo nepřijetí opatření při nedodržování podmínek BOZP na staveništi za každý zjištěný případ.

5. Z faktury – daňového dokladu č. [rok] ze dne 24. 8. 2020 má soud za zjištěné, že žalobkyně vyúčtovala žalované provedení stavebních prací za 142 000 Kč. Faktura byla splatná ke dni 7. 9. 2020.

6. Z potvrzení o přijetí platby z internetového bankovnictví soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalované na svůj bankovní účet dne 30. 9. 2020 částku 48 700 Kč.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 10. 2020 má soud za zjištěné, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 93 500 Kč do sedmi dnů od doručení této výzvy, a to na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 6. 2020 [číslo]. V této upomínce je rovněž uvedeno, že žalobkyně obdržela od žalované fakturu č. [rok], kde je vyúčtována sankce za prodlení s dokončením díla. Žalobkyně však tuto pohledávku neuznává, neboť případné prodlení s dokončením díla bylo způsobeno stavební nepřipraveností žalované na předmětné akci. Z těchto důvodů žalobkyně nepodepíše navrženou dohodu o vzájemném započtení závazků pohledávek.

8. Ze sdělení k předžalobní upomínce ze dne 15. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce reagovala na předžalobní upomínku od žalobkyně tím, že vznesený nárok neuznává co do důvodu a výše, neboť předmětné dílo nebylo ze strany žalobkyně řádně splněno. V průběhu realizace díla žalobkyní došlo dle žalované k opakovanému zatečení vody do přilehlých bytů a vzniku škody na budově a majetku dalších osob. Žalovaná dále uvádí, že musela za žalobkyni realizovat část díla, a to v rozsahu zabezpečení střechy v celkovém finančním objemu 47 400 Kč. Z těchto důvodů žalovaná uplatnila vůči žalobkyni nárok na slevu z ceny díla ve výši 93 500 Kč. Žalobkyně měla být současně v prodlení s realizací díla po dobu 17 dnů a žalovaná tak požaduje po žalobkyni zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 93 500 Kč. Žalovaná dále uplatnila vůči žalobkyni i další smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč spočívající v porušení BOZP žalobkyní. Žalovaná závěrem z opatrnosti vůči nároku žalobkyně na doplatek ceny díla ve výši 93 500 Kč, byť ho neuznává, započítává pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení ve výši 93 500 Kč.

9. Ze zápisu o předání a převzetí předmětu díla s objednatelem má soud za zjištěné, že dílo nazvané –„ akce: Zateplování obvodového pláště [adresa] [číslo], [obec]“, smlouva o dílo [číslo] bylo ze strany žalobkyně jako zhotovitele dokončeno dne 28. 6. 2020. Termín dokončení prací dle smlouvy o dílo byl sjednán ke dni 10. 6. 2020. Datum zahájení prací žalobkyni dle smlouvy o dílo byl sjednán na 27. 4. 2020 a v ten samý den práce byly práce i skutečně zahájeny. Konečná cena díla činila (po odečtení výpomoci žalované ve výši 8 800 Kč) částku 229 700 Kč bez DPH. V zápisu je dále uvedeno, že jakost díla je v souladu se smlouvou o dílo a ČSN. U soupisu drobných vad a nedodělků předmětu díla zjištěných při prohlídce provedené žalovanou je uvedeno, že žádné nejsou. Zápis obsahuje záznam o tom, že došlo k porušení bodu 7.1. smlouvy o dílo – dokončení díla, když dílo bylo zpožděno o 18 dnů s dohodnutou částkou 5 500 Kč/den. K tomuto zápisu je učiněn zápis rukou, kde je vysloven nesouhlas s tímto zdržením z důvodu stavební nepřipravenosti. Pod zápisem je pak další poznámka rukou označená hvězdičkou, kde je uveden nesouhlas s poznámkou psanou rukou umístěnou u bodu o zpoždění, konkrétně, že ke zpoždění s prací dle smlouvy o dílo došlo v počtu jednoho dne a je odkazováno na stavební deník.

10. Z plánku – půdorys předmětné stavby s harmonogramem prací ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že na uvedené listině jsou uvedeny práce, které mají být provedeny ve IV. etapě, konkrétně oplechování do 20. 6. 2020 a pokládka šindele do 23. 6. 2020. V další V. etapě měla být provedena demontáž ve dnech 26. 6. – 27. 6. 2020, oplechování – panem [příjmení] od 27. 6. do 30. 6. 2020 a nový záklop od 30. 6. do 10. 7. 2020. Dále je na plánku uvedeno, že s tímto harmonogramem byl seznámen [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], žalobkyně na této listině označena není.

11. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] za žalovanou a [příjmení] [příjmení] za žalobkyni ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne vyzýval jednatel žalobkyně pan [příjmení] pana [příjmení] od žalované k převzetí díla dne 17. 8. 2020 v 13:

0. Pan [anonymizováno] potvrdil účast na předání a převzetí díla, konečný předávací protokol bude s datem schůzky, pokud bude dílo bez vad a nedodělků.

12. Z e-mailové zprávy ze dne 26. 8. 2020 od [jméno] [příjmení] od žalované soud zjistil, že pan [příjmení] odeslal e-mail panu [příjmení], kde uvádí, že se mu dostal do ruky konečný předávací protokol s poznámkou od pana [příjmení]. S touto poznámkou pan [příjmení] nesouhlasí a jako důkaz posílá společně předávacím protokolem zápis ze stavebního deníku, kde byl panem [příjmení] odpuštěn jeden den z pozdního dokončení díla žalobkyní.

13. Z evidence docházky od žalované má soud zjištěné, že žalovaná evidovala práce 5 pracovníků žalobkyně na předmětné akci„ [ulice]“ v měsíci květnu 2020 v rozsahu celkem 6 dnů v období od 12. 5. do 15. 5. a v období od 29. 5. do 30. 5., přičemž dne 15. 5. a 30. 5. byla evidována docházka vždy pouze dvou pracovníků žalobkyně. V ostatních dnech května 2020 neevidovala žalovaná docházku žádných pracovníků žalobkyně na stavbě.

14. Ze stavebního deníku z předmětné stavby soud zjistil, že práce na stavbě byly žalobkyní zahájeny dne 23. 4. 2020. Počet lidí (pracovníků) na stavbě byl žalobkyní, která vedla stavební deník, evidován pouze v období od 23. 4. 2020 do 6. 5. 2020, poté již tento údaj nebyl zapisován. Dne 29. 5. 2020 byl panem [příjmení] od žalované proveden zápis do deníku, kde je uvedeno, že došlo ke vzniku škody na bytech, které se nacházejí v předmětném domě, z důvodu deště. Všechny detaily na střeše je tak nutné zabezpečit. Dne 30. 5. 2020 provedl pan [příjmení] další zápis, kde je uvedeno, že pro urychlení činností a z důvodu ochrany před zatékáním a před vznikem dalších škod je žalovaná ochotna vložit vlastní materiál a vlastní pracovníky k zabezpečení střešního pláště. Tyto postupy a práce budou finančně narovnány při konečném předání díla. Ke dni 5. 6. 2020 je panem [příjmení] zapsáno, že z noci 4. 6. 2020 na 5. 6. 2020 došlo k opětovnému zatečení a poškození majetku. Je nutné okamžité jednání a provést nápravu ochranné vrstvy střešního pláště. Stejného dne (5. 6. 2020) je zapsáno žalobkyní, že došlo k okamžité nápravě ochranné vrstvy střešního pláště. Dne 9. 6. 2020 je žalobkyní proveden zápis o tom, že práce byly zastaveny z důvodu nemožnosti pokračovat, dokud pan [příjmení] nedodělá oplechování komínu, což už mělo být hotové. K tomuto zápisu pan [příjmení] uvedl, že se jednalo o zdržení jednoho dne. Žalobkyní je proveden zápis dne 27. 6. 2020, kde je uvedeno, že probíhá finalizace střechy, úklid stavebního pracoviště, lešení a úžlabí. Po tomto zápisu následuje zápis od pana [příjmení] bez uvedení data, kde je uvedeno, že dílo bylo předáno a je odkázáno na samostatný předávací protokol.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že svědek prováděl v květnu či červnu 2020 pro žalovanou klempířské práce v ulici [ulice] v [obec] Tyto práce však fakticky prováděl především jeho syn, rovněž [jméno] [příjmení]. Svědek byl na předmětné stavbě asi dvakrát až čtyřikrát. Klempířské práce byly prováděny na střeše, fasádě, parapetech, arkýřích, komínech atd. Od svého syna svědek ví, že při provádění díla byly problémy s časovým harmonogramem, když se muselo čekat na další dodavatele s tím, aby mohlo být v pracích pokračováno. Konkrétně měly problémy s navazováním jednotlivých prací na sebe. Svědek si vybavuje, že na předmětné stavbě byl problém s lešením, které překáželo v některých částech. Nebylo tak možné dodělat žlaby nebo parapety, ale byly to pouze malé překážky, malé problémy. Svědek dále uvedl, že na předmětné stavbě došlo k zatékání do střechy. Od svého syna svědek ví, že mělo docházet mezi stavbyvedoucím žalovaného a jeho synem k ústním dohodám o prodlužování termínu dokončení díla. Svědek předal dílo asi o 14 dnů později, než bylo ujednáno. Na přesný termín dokončení dle smlouvy o dílo si již svědek nepamatoval. Svědek neví, kterou část střechy zhotovovala na předmětné stavbě žalobkyně. Svědek nedokázal říct, zda on, resp. jeho syn, zapříčinili prodlení se stavbou předmětné střechy, tj. neví, zda zdrželi další subjekty na stavbě. Závěrem svědek uvedl, že i když práce pro žalovanou se synem provedli opožděně, tak jim byla vyúčtovaná částka za provedené práce proplacena.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], má soud za zjištěné, že svědek pro žalovanou pracoval na několika stavbách již zhruba od roku 2016 či 2018. S žalobkyní se svědek setkal pouze na jedné stavbě, a to na opravě střechy na adrese [ulice] v [obec]. Svědek prováděl na předmětné stavbě (na střeše) klempířské práce, které se vzájemně prolínaly a navazovaly na práce žalobkyně a naopak. Dle svědka se provádění předmětného díla zpozdilo od samotného začátku, když dle jeho informací neměla mít jedna ze společností, která se podílela na realizaci předmětného díla, dostatek pracovníků z důvodu covidu. Svědek měl svou část prací na stavbě dokončit do konce června 2020, s pracemi však končil až někdy na konci srpna 2020. Dle svědka žalobkyně skončila své práce na stavbě zhruba dva či tři týdny před svědkem. Žalobkyně se svědkem na vzájemně nezdržovali, vždy se domluvili, jakou část střechy je potřeba udělat a vzájemně se v pracích doplňovali. Dle svědka mohlo zdržení prací způsobit i špatné počasí, když v předmětném období 5 až 8 dnů pršelo. Svědek ví o tom, že do řešené stavby několikrát zateklo, a to i přes část, kterou opravovala žalobkyně. Zatečení vody skrz střechu zdrželo průběh celé stavby. Svědek si myslí, že nezavinil zpoždění žalobkyně s dokončením díla. Svědek si nevybavuje, že by byla nějaká neshoda či nedorozumění mezi ním a žalobkyní ohledně provádění díla. Žalobkyně nikdy svědkovi nevytýkala, že by zdržoval její postup v pracích na předmětné stavbě. Svědek se domnívá, že ho žalobkyně nezdržela v jeho pracích na stavbě. Svědkův otec nebyl pravděpodobně penalizován za to, že dílo bylo ze strany otce, resp. svědka, předáno opožděně zhruba o dva měsíce oproti původně sjednanému datu.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek pracuje pro žalovanou od roku 2019 jako stavbyvedoucí. Žalobkyně dle svědka prováděla pro žalovanou rekonstrukci domu, konkrétně střechy (původní šindelovou střechu nahradila novou šindelovou střechou). V ulici [ulice] v [obec]. Rekonstrukce prováděná žalobkyní probíhala od dubna 2020 do zhruba konce června či začátku července 2020. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, avšak později, než bylo samotné dílo zahájeno. Svědek působil na uvedené stavbě jako stavbyvedoucí. Dílo mělo být žalobkyní dle smlouvy dokončeno zhruba do poloviny června, žalobkyně jej však dokončila právě až na konci června. Dle svědka došlo ke zdržení s realizací díla ze strany žalobkyně z toho důvodu, že pan [příjmení] od žalobkyně nedodržoval technický postup, když v jednotlivých částech díla mohl pokračovat dále. Pan [anonymizováno] uváděl, že nejprve musí být provedena jiná práce na stavbě, například boky arkýřů, avšak dle správného technického postupu mohla a měla žalobkyně pokračovat ve svých pracích a neměla čekat na údajné práce dalších subjektů. Další příčinou zdržení s prováděním díla ze strany žalobkyně mohlo být dle svědka deštivé počasí, avšak tento důvod, toto zdržení, bylo již zahrnuto do smlouvy o dílo, neboť původní termín realizace díla byl asi o deset dnů kratší, než jako bylo následně uvedeno ve smlouvě o dílo. Faktor„ covidu“ průběh stavby nikterak neprodloužil, neboť v této době nebyl problém s nedostatkem lidí. Dle svědka žalobkyni nemohly zdržet další dva subjekty, které pracovaly na předmětné střeše, a to pan [příjmení] a společnost [právnická osoba] Svědek nesepisoval za žalovanou smlouvu o dílo ze dne 9. 6. 2020 s žalobkyní. K datu, které je ve smlouvě uvedeno jako datum dokončení díla, tj. do 10. 6. 2020, svědek uvedl, že toto datum bylo reálné na samotném zahájení stavby. K listině - zápis o předání a převzetí předmětu díla s objednatelem (viz odst. 9. tohoto rozsudku) svědek sdělil, že tuto listinu sepisoval on a v listině uvedené datum předání díla dne 28. 6. 2020 skutečně souhlasí. Svědek rovněž uvedl, že jakost díla byla v souladu se smlouvou o dílo a s českými stavebními normami a v době předání díla se na díle nenacházely žádné drobné nedodělky, jak je rovněž uvedeno na listině. K zápisu na listině, který se týká zpoždění s předáním díla o 18 dnů a s tím spojenou smluvní pokutou ve výši 5 500 Kč za den, svědek uvedl, že tento zápis do listiny provedl rovněž on. Toto porušení/zpoždění řešil svědek s panem [příjmení] již předtím. Pan [anonymizováno] s tímto zdržením ze strany žalobkyně nesouhlasil a i při podpisu zápisu k tomu měl výhrady, nicméně i s touto poznámkou zápis podepsal. Zápis perem či tužkou k uvedenému bodu zápis provedl pana [příjmení]. Zápis označený hvězdičkou učinil do listiny svědek. K dokumentu, který se nachází na č.l. 48 spisu uvedl, že termín, který je uveden na č.l. 48 nelze považovat za změnu smlouvy o dílo z hlediska termínu dokončení díla. Žalobkyně se měly týkat práce uvedené ve IV. etapě prací na plánku. Dle svědka žalobkyně do dnešních dnů nepředala žalované stavební deník z předmětné stavby.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že pracoval pro žalovanou jako vedoucí výrobního úseku. Svědek si pamatuje, že žalobkyně měla provést kompletní rekonstrukci střechy domu v [obec] pravděpodobně v roce 2020. Svědek na tuto stavbu dohlížel především poté, co byly stížnosti ze strany investora ohledně termínu realizace a kvality prováděného díla. Dle svědka byla žalobkyně v časovém prodlení s plněním jednotlivých dílčích úkolů spojených s rekonstrukcí střechy. Další práce na stavbě byly vázané především na žalobkyni, která dělala celou konstrukci střechy. Teoreticky mohl způsobit zdržení žalobkyně klempíř, avšak svědek nezná další podrobnosti, tj. neví, zda žalobkyni skutečně zdržel klempíř. Svědek si pamatuje, že od žalobkyně nebyl na stavbě několik dní žádný pracovník, případně někdy bylo jen málo pracovníků žalobkyně na stavbě, např. dva či čtyři. Tuto informaci o počtu pracovníků obdržel svědek od stavbyvedoucího pana [příjmení]. Sám svědek byl na předmětné stavbě asi čtyřikrát, z toho asi dvakrát na střeše. V případech, kdy byl svědek na střeše, tak se na ní pracovalo a byl na ní pan [příjmení] se spolupracovníky. Žalobkyně nepředala žalované stavební deník, v kterém měl být uveden počet pracovníků žalobkyně v jednotlivých dnech a rovněž postup prací popis a použitých technologií na stavbě. Provádění díla ze strany žalobkyně bylo zdrženo i tím, že žalobkyně se musela v průběhu realizace předmětného díla zabývat i opravou bytů, k jejímž narušení došlo z toho důvodu, že žalobkyně nedostatečně kryla střechu v průběhu realizace a došlo tak k protečení vody do bytů, které se nacházely v předmětném domě. Žalobkyni dle svědka zdrželo i to, že z její strany docházelo k určitým technologickým nedostatkům, na které byla upozorněna a následně je odstranila. Na stavbě se každý týden konaly koordinační schůzky, na kterých bylo i žalobkyni uloženo, co konkrétně má do dalšího týdne udělat. Ze záznamů z těchto schůzek dle svědka vyplývá, že žalobkyně neplnila zadané úkoly v týdenních termínech. Svědek si sice nepamatuje, kdy měla žalobkyně předat svou část díla, avšak pamatuje si, že žalobkyně nesplnila časový harmonogram provedení díla. K technickým nedostatkům, kterých se měla žalobkyně při realizaci díla dopustit, svědek uvedl, že se jednalo o přesahy latí – konkrétně v úžlabí, přesahy folií v úžlabí a pochybení při laťování u žlabu. Tato technologická pochybení viděl sám svědek při své první návštěvě na střeše pravděpodobně v červnu 2020. Tyto technické nedostatky byly žalobkyní následně odstraněny. K listině - zápis o předání a převzetí předmětu díla s objednatelem (viz odst. 9. tohoto rozsudku) svědek sdělil, že pokud je v zápisu uvedeno, že na díle žádné vady nejsou a dílo bylo předáno dne 28. 6. 2020, tak by tomu tak skutečně mělo být. Žalobkyně prováděla pro žalovanou ve stejném období i další dílo na pečovatelském domě v [anonymizováno]. Toto dílo bylo ze strany žalobkyně nekvalitní a muselo být po žalobkyni předěláno jinou společností.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že svědek je vyučeným truhlářem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. V roce 2020 pracoval svědek na střeše domu na adrese [adresa], na této stavbě byla rovněž žalobkyně i žalovaná. Svědek, resp. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], prováděla na této stavbě společně s žalobkyni opravu střechy, když každá ze společností opravovala svoji zhruba polovinu střechy od hřebene střechy. Celková plocha střechy mohla být zhruba 1000 m2. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] si tak s žalobkyní vzájemně nezasahovaly do prací, ani jednou na sebe uvedené subjekty nemusely čekat, tak aby každá mohla pokračovat ve své práci. V průběhu realizace opravy střechy docházelo k průtokům vody skrze střechu, a to i v části, kterou opravovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně však svou část střechy zabezpečila proti dešti ještě hůře než [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která se alespoň pokusila natáhnout na střechu plachtu, která však byla stržena větrem. Žalobkyně na začátku, když začaly první deště, neměla střechu ani zakrytou. Během dešťů svědek zakrýval i část střechy, kterou realizovala žalobkyně, a proto může posoudit krytí části střechy, kterou prováděla žalobkyně. Samotné protečení vody dle svědka opravu střechy neprodlužovalo, neboť škody způsobené protečením vody se projevovaly ve vnitřních částech domu, nikoliv na střeše. Svědek dále uvedl, že klempíř pan [příjmení] ml. nezdržoval [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] při realizaci předmětné střechy. Pan [anonymizováno] ml. naopak vždy velmi rychle reagoval na požadavky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], když potřebovala nějakou práci udělat, tak by mohla pokračovat v realizaci střechy. Svědek se nedokázal přesně vyjádřit k tomu, zda pan [příjmení] ml. mohl svými pracemi zdržovat žalobkyni. Nicméně se domnívá, že pan [příjmení] mohl žalobkyni zdržovat maximálně v řádu hodin, a to zejména v případě dokončovacích prací na střeše. Z hlediska svědka nebyla práce žalobkyně na předmětné střeše minimálně z vizuální stránky zcela povedená, i přesto si myslí, že dílo žalobkyně nakonec splnilo požadovaný účel. Svědek při realizaci stavby například upozorňoval žalobkyni na to, že položila obráceně fólii. Tuto fólii sám svědek na střeše předělával a měla souvislost právě se zatékáním vody do stavby. Od dozoru stavby svědek zaslechl, že není spokojená s prací žalobkyně na střeše. Pracovníci žalobkyně nebyli na rozdíl od pracovníků [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na střeše každý den, kdy to počasí umožnilo. Za žalobkyni pracovali na střeše většinou tři lidé. Svědek odhaduje, že pracovníci žalobkyně byli na střeše zhruba 2/3 času co pracovníci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Svědek se domnívá, že na rekonstrukci daného domu došlo ke zpoždění, avšak si již přesně nepamatuje k jakému. Na předmětném domě se opravovala nejen střecha, ale i fasáda a balkóny. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] měla na realizaci předmětné střechy smlouvu se žalovanou. Svědek se domnívá, že sjednaný smluvní termín realizace splnili, avšak mohlo tam dojít i k nějakému prodloužení doby realizace. Žalobkyně zahajovala své práce na střeše později než [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a svědek se zároveň domnívá, že žalobkyně opustila stavbu dříve než [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Svědek se také domnívá, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dodělávala část střechy po žalobkyni. Svědek si nepamatuje, zda na celé stavbě byla nějaká objektivní překážka, která by zdržovala realizaci díla, tj. i realizaci střechy. Pouze v řešeném období více pršelo, což mohlo stavbu prodloužit. Pracovníci žalobkyně svědkovi nepřišli jako odborníci. Poukazuje na to, že když poprvé přijeli na stavbu, tak neměli ani nářadí a sháněli ho až poté, co přijeli. Dle svědka tzv,„ střechaři“ bývají na střeše od brzkých ranních hodin až do večerních, tj. např.„ od sedmi do sedmi“., podle počasí. Pracovníci žalobkyně byli na střeše většinou od devíti hodin do tří odpoledne, což svědkovi přišlo nestandardní. Nicméně některé dny byli i pracovníci žalobkyně na střeše celý den.

20. Z dalších ve věci provedených důkazů nezjistil soud žádné pro věc podstatné skutečnosti (fotografie č.l. 59-60, protokoly o rozsahu poškození – ulice [adresa] na č.l. 61-62, e-mailová korespondence na č.l. 64, 2 barevné fotky, které jsou v příloze spisu, smlouva o dílo [číslo] uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] na č.l. 71 z druhé strany (lešení), faktura od společnosti [právnická osoba] [číslo] na č.l. 72, zápis z KD BOZP ze dne 14. 5. 2020 na č.l. 74, obrázky na č.l. 74-76)

21. Dle § 2587 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Dle § 2590 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

23. Dle § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

24. Dle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

25. Dle § 2605 odst. 2 občanského zákoníku platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

26. Dle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

27. Dle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku platí, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

28. Dle § 2106 odst. 1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

29. Dle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

30. Dle § 2629 odst. 1 občanského zákoníku platí, že soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

31. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

32. Dle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

33. Dle § 1982 odst. 2 občanského zákoníku se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Dle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

35. Dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

36. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soudu k jednoznačnému závěru, že žaloba je v celé své části nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla nejpozději v dubnu 2020 uzavřena smlouva o dílo dle § 2587 a násl. občanského zákoníku, na základě které žalobkyně jako zhotovitel provedla rekonstrukci části střechy na domu na adrese [adresa]. Samotná písemná verze smlouvy o dílo byla podepsána až dne 9. 6. 2020, avšak z dalších provedených důkazů (zejména ze stavebního deníku a ze smlouvy o dílo, kde je uvedeno, že práce budou žalobkyní započaty dne 27. 4. 2020) bylo zjištěno, že práce na stavbě ze strany žalobkyně začaly již v dubnu 2020, a proto musela být smlouva mezi účastníky, jak je uvedeno již výše, uzavřena již minimálně v dubnu 2020. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna dílo dokončit do 10. 6. 2020. Žalobkyně však dílo dokončila a předala žalované až dne 28. 6. 2020, tj. o 18 dnů později, než bylo sjednáno, což bylo zjištěno z předávacího protokolu – zápisu o předání a převzetí předmětu díla s objednatelem (samotný zápis o předání byl však pravděpodobně proveden až v srpnu 2020, jak vyplývá z e-mailové korespondence mezi účastníky – viz odst. 11. a 12. tohoto rozsudku). Datum tohoto předání díla žalobkyně nikterak nerozporovala. Dle uvedeného zápisu činila konečná cena díla po odečtení výpomoci žalované (8 800 Kč) částku 229 700 Kč bez DPH. Žalobkyně tak po předání díla vystavila dne 24. 8. 2020 žalované fakturu č. [rok] na doplatek sjednané ceny díla ve výši 142 200 Kč se splatností ke dni 7. 9. 2020. Žalovaná posléze uhradila žalobkyni dne 30. 9. 2020 částku 48 700 Kč. Na předmětné vyúčtování a cenu díla tak zbývalo žalovanou uhradit právě žalobou uplatněnou částku 93 500 Kč. Žalovaná se však proti tomuto doplacení ceny díla aktivně bránila již před podáním žaloby. Na výzvu od žalobkyně k doplacení částky 93 500 Kč reagovala žalovaná ve fázi před zahájením řízení a následně i v něm samotném tím, že uvedla, že dílo nebylo plněno řádně s ohledem na rozsah, kvalitu a termín realizace, a proto uplatnila u žalobkyně nárok na slevu z ceny díla ve výši 93 500 Kč. Dále žalovaná provedla z opatrnosti zápočet své pohledávky představující smluvní pokutu v celkové výši 93 500 Kč dle odst. 7.1. smlouvy o dílo, když žalobkyně oproti sjednanému datu dokončila a předala dílo o 18 dnů později (žalovaná požadovala smluvní pokutu za 17 dní x smluvní pokuta ve výši 5 500 Kč denně = 93 500 Kč). Žalovaná dále jako procesní obranu uváděla další nárok na smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za nedodržování BOZP žalobkyní a také náklady spojené s pracemi na střeše, které musela provést žalovaná za žalobkyni ve výši 47 400 Kč, a náklady spojené s demontáží lešení ve výši 27 000 Kč. Soud v rámci provedeného dokazování nejprve dospěl k závěru, že žalovaná nikterak neprokázala, že by dílo (rekonstrukce části střechy, kterou prováděla žalobkyně) v době jeho předání ze strany žalobkyně mělo jakékoliv vady z hlediska rozsahu či kvality (žalovaná navíc ani konkrétně neuvedla, jaké konkrétní vady mělo mít dílo při předání od žalobkyně). V řízení bylo naopak zjištěno z předávacího protokolu, který sepisoval pan [příjmení], který působil na dané stavbě jako stavbyvedoucí žalované, že dílo při jeho předání žádné drobné vady či nedodělky nemělo a jakost díla byla v soulady se smlouvou o dílo a českými stavebními normami. Platnost tohoto zápisu potvrdil právě i svědek [příjmení] a svědek [příjmení], kteří oba na předmětné stavbě pracovali pro žalovanou. Vadné plnění a porušení smlouvy tak ze strany žalobkyně spočívalo„ pouze“ v tom, že dílo dokončila a předala opožděně. A právě pro tyto případy byla ve smlouvě o dílo sjednána smluvní pokuta ve výši 5 500 Kč za každý den prodlení s dokončením díla. Žalobkyně v řízení uváděla, že předmětné zdržení o 18 dnů s dokončením díla oproti smlouvě nezavinila, a naopak toto zdržení měla zavinit žalovaná či jiné subjekty, které se na realizaci předmětné střechy podílely. Žalobkyně však tato svá tvrzení v řízení ničím neprokázala, až na zdržení o jeden den, které bylo prokázáno stavebním deníkem, kde je panem [příjmení] uvedeno k zápisu žalobkyně o absenci oplechování ze strany klempíře pana [příjmení], že došlo ke zdržení žalobkyně o jeden den. Sama žalobkyně ani ve stavebním deníku, který sama vedla a prováděla do něj zápisy, žádné jiné zdržení neuvedla. Svědek [jméno] [příjmení] mladší, který prováděl na střeše klempířské práce a jeho práce se prolínaly s pracemi žalobkyně, uvedl, že žalobkyni v její práci nezdržoval. Další svědci ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]) rovněž uvedli, že žalobkyni buď žádný jiný subjekt nemohl zdržet, nebo si alespoň nejsou vědomi, že by k takovému zdržení došlo. Ve svědeckých výpovědích se opakovala informace, že průběh celé rekonstrukce předmětného domu byl zpožděn z důvodů dešťů o několik dnů, avšak k tomu uvedl svědek [příjmení], že toto zdržení deštěm bylo již zahrnuto do sjednaného smluvního termínu dokončení díla žalobkyní, když původně sjednaný termín dokončení díla ze strany žalobkyně byl asi o deset dnů kratší. Z provedeného dokazování bylo zároveň zjištěno, že zpoždění s prováděním díla bylo způsobeno žalobkyní, která dle svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] neprováděla dílo technicky správně, když buď nepostupovala v pracích, v kterých mohla a měla pokračovat, nebo musela své práce předělávat dle pokynů žalované. Svědek [jméno] [jméno] zase uvedl, že mu pracovníci žalobkyně nepřišli jako odborníci. Zároveň poukázal na to, že na střeše často pracovali jen šest hodin denně, což u„ střechařů“ není standardem, a navíc na střeše nepracovali každý den, kdy to umožnilo počasí. Žalobkyně tak v řízení neprokázala své tvrzení, že by žalovaná či jiný subjekt, který se podílel na rekonstrukci předmětného domu zavinil její zpoždění s dokončením díla, a proto žalované vznikl nárok na smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku na základě odst. 7.1. smlouvy o dílo ve výši 5 500 Kč za den, což za 17 dnů (18 – 1 den zdržení žalobkyně, který zapříčinil jiný subjekt) činí právě částku 93 500 Kč. V dané souvislosti si soud samozřejmě všiml ne zcela obvyklé skutečnosti, že termín dokončení díla byl sjednán na 10. 6. 2020, tj. na den následující poté, co byla účastníky podepsána smlouva o dílo [číslo] avšak bylo především povinností žalované jako podnikatele, který musí jednat s odborností a s péčí řádného hospodáře, být si vědomá, co je ve smlouvě uvedeno – termín dokončení a s tím spojené možné konsekvence – smluvní pokuta. Tím spíš, pokud měli účastníci před tímto podpisem, čistě hypoteticky, smluvní podmínky ujednány jinak. Plánek – harmonogram prací ze dne 8. 6. 2020 (viz odst. 10. tohoto rozsudku) pak dle svého obsahu jednoznačně nelze posoudit jako dohodu účastníků o prodloužení termínu dokončení díla, jak uváděla ve svém vyjádření žalobkyně. I svědek [příjmení] toto tvrzení žalobkyně výslovně popřel. Předmětný plánek byl navíc vyhotoven o den dříve než byla podepsána předmětná smlouva, kde je uveden právě termín 10. 6. 2020. Stejné datum (10. 6. 2020), kdy mělo být dílo dokončeno je uvedeno i v předvádím protokolu. Žalovaná již před podáním žaloby, nejpozději sdělením k předžalobní upomínce ze dne 15. 10. 2020, započetla tuto svoji pohledávku ze smluvní pokuty ve výši 93 500 Kč vůči pohledávce žalobkyně na doplacení díla, která byla uplatněna žalobou. Žalovaná pohledávka žalobkyně tak zanikla ještě před podáním žaloby započtením dle § 1982 občanského zákoníku. Žalobkyně v řízení tvrdila, že uváděný zápočet ze strany žalované byl dle § 586 ve spojení s § 1987 odst. 2 občanského zákoníku neplatný, neboť pohledávka žalované ze smluvní pokuty byla nejistá a ilikvidní, a tedy nezpůsobilá k započtení. V řízení však bylo prokázáno, že pohledávka žalované ze smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s dokončením díla skutečně existuje, a proto ji bylo možné započíst proti pohledávce žalobkyně. Žalobkyně dále poukazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, s tím, že soud by se v daném případě vůbec neměl zabývat pohledávkou žalované, neboť oproti uplatněné pohledávce žalobkyně se nejednalo o tak jednoduše prokazatelnou pohledávku. Žalobkyně totiž svoji pohledávku považovala za lehce prokazatelnou již jen z předávacího protokolu, kde je uvedena konečná cena díla a rovněž to, že dílo nemá žádné vady. Žalobkyně však již zapomněla zmínit, že právě v tomto protokolu je uvedeno, že dílo bylo dokončeno o 18 dnů později, než bylo smluvně ujednáno, a zároveň je zde výslovně odkázáno na odst. 7.1. smlouvy o dílo týkající se smluvní pokuty s tím, že dílo bylo zpožděno o 18 dnů a smluvní pokuta činí 5 500 Kč za každý den zpoždění. V tomto protokolu je tak uvedeno to, že plnění žalobkyně mělo být vadné z hlediska dokončení a předání. Takže zjistit oprávněnost nároku žalobkyně jen z tohoto protokolu skutečně nešlo. V řízení tak bylo nutné se zabývat, zda žalobkyně skutečně zavinila porušení smlouvy v té rovině, že nesplnila sjednaný termín dokončení díla. A s tímto zjišťováním přímo souvisí i řešená smluvní pokuta za prodlení s dokončením díla. Prokazování pohledávky žalované tak přímo souviselo i s prokazováním pohledávky žalobkyně, a proto zjišťování pohledávky žalované nebylo jakkoliv náročnější oproti pohledávce žalobkyně. Žalobkyní uvedený judikát tak není na řešený případ aplikovatelný. Pro úplnost soud uvádí, že soud se již hlouběji nezabýval další žalovanou uváděnou obranou, která spočívala v uplatňování dalších pohledávek žalované (náklady spojené s lešením, náklady na materiál a práci, smluvní pokuta za nedodržování BOZP) proti pohledávce žalobkyně, neboť v řízení bylo zjištěno, jak je již výše zmíněno, že pohledávka žalobkyně zanikla započtením vůči pohledávce žalované ze smluvní pokuty za prodlení s dokončením. Z tohoto důvodu tak bylo nadbytečné vést dokazování o dalších těchto žalovanou tvrzených pohledávkách, když všechny tyto pohledávky byly žalovanou použity jen jako obrana vůči uplatněnému nároku dle § 98 o.s.ř. a nebyly po žalobkyni požadovány k zaplacení vzájemným návrhem dle § 97 o.s.ř. Obrana žalované byla totiž již zcela úspěšná právě namítanou pohledávkou ze smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla. Prokazování těchto dalších žalovanou uváděných pohledávek by navíc již tak relativně rozsáhlé a dlouhé dokazování ještě podstatně protáhlo, což by již bylo dle soudu v rozporu s právě citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Ze všech těchto důvodů tak soud žalobu zcela zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jako ve věci zcela úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 62 436 Kč Tyto náklady se skládají z výdajů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 93 500 Kč, která tak vychází na částku 4 860 Kč za každý z desti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor + vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 29. 4. 2021, účast na jednání soudu dne 15. 6. 2021, vyjádření ze dne 7. 7. 2021, účast na jednání soudu dne 10. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 11. 1. 2022, účast u jednání soudu dne 17. 3. 2022, účast u jednání soudu dne 1. 12. 2022, účast u soudního jednání dne 13. 6. 2023) včetně desíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů, což v daném případě činí 10 836 Kč.