20 C 44/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z přísedících Mgr. jméno příjmení , jméno příjmení a předsedy senátu Mgr. Jiřího Petráška ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], kterým měla žalovaná okamžitě zrušit pracovní poměr s žalobkyní, je neplatné.

II. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], kterým měla žalovaná okamžitě zrušit pracovní poměr s žalobkyní, je neplatné.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 574 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby okamžitá zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a ze dne [datum] byla určená jako neplatná. Svůj žalobní návrh odůvodnila žalobkyně tím, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spočívající v tom, že žalobkyně se bez omluvy nedostavila dne [datum] do zaměstnání, není oprávněný, neboť žalobkyně uvedeného dne absolvovala laboratorní vyšetření (odběr krve) v [anonymizováno] nemocnici [právnická osoba], o čemž svědčí i propustka ze zaměstnání s razítkem zmíněné nemocnice. Uvedený den se již žalobkyně do zaměstnání skutečně nevrátila, ovšem zcela v souladu se zavedenou praxí u žalobkyně jako zaměstnavatele. Žalobkyně avizovala svou nepřítomnost na pracovišti dne [datum] předem a téhož dne po vyšetření v [anonymizováno] nemocni rovněž navštívila svou praktickou lékařku. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] považuje žalobkyně za nicotné právní jednání, neboť toto okamžité zrušení nebylo žalobkyni řádně doručeno, když nebyla seznámena s důvodem okamžitého zrušení a rovněž nebyla žalobkyní poučena o tom, že pokud odmítne převzít toto okamžité zrušení pracovního poměru, tak se dovozuje, že bylo okamžité zrušení žalobkyni řádně doručeno. Žalobkyně reagovala na toto jednání žalované ze dne [datum] dopisem ze dne [datum], v kterém uvedla, že na své straně nespatřuje důvod pro ukončení pracovního poměrů a trvá na svém dalším zaměstnávání. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] byly vedle vytýkané neoprávněné absence žalobkyně v zaměstnání dne [datum] dále uváděny další její nedůvodné absence, ke kterým mělo dojít dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle žalobkyně byly všechny její výše uvedené absence (návštěva lékařů) odůvodněné a své pracovní povinnosti tak neporušila. Žalobkyně reagovala na okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které jí bylo doručeno dne [datum] dopisem ze dne [datum], kde žalované znovu oznámila, že trvá na svém dalším zaměstnávání u žalované a považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že nároky uvedené v žalobě neuznává, neboť žalobkyně jako zaměstnanec porušila své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když dne [datum] předložila žalované propustku ze zaměstnání s razítkem od [anonymizováno] nemocnice [právnická osoba] s nečitelným podpisem bez uvedení dne a hodiny návštěvy s tím, že žalované tvrdila, že uvedené zařízení navštívila dne [datum]. Toto tvrzení žalobkyně bylo na základě prověřování žalované vyhodnoceno jako nepravdivé, neboť žalovaná ze zprávy od uvedené [anonymizováno] nemocnice zjistila, že žalobkyně v dubnu 2019 tuto nemocnici nenavštívila. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalované doručeno dle § 334 odst. 4 zákoníku práce, neboť žalobkyně odmítla toto okamžité zrušení dne [datum] převzít. Dle žalované žalobkyně nesplnila dvouměsíční prekluzivní lhůtu k podání žaloby na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], když dle obsahu žalobních tvrzení napadla žalobkyně svou žalobou podanou k soudu dne [datum] pouze okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalovaná činí nesporným a nijak nerozporovala to, že v řízení se bude posuzovat pouze důvod okamžitého zrušení pracovní poměru spočívající v absenci žalobkyně v zaměstnání dne [datum], u ostatních důvodů uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] totiž nebyla splněna podmínka dle § 58 zákoníku práce, tj. že okamžité zrušení pracovního poměru lze podat pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl.

3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] (č.l. 29) soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované od [datum] na pozici referent-skladník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

4. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 24) je uvedeno, že žalovaná na základě § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušila pracovní pomět s žalobkyní, neboť ta měla porušit své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když dne [datum] doložila žalované propustku ze zaměstnání s razítkem [právnická osoba] nemocnice [obec] a zároveň žalované uvedla, že toto zařízení navštívila dne [datum]. V propustce však nebyla vyplněna hodina ani den návštěvy. Z dopisu ze dne [datum] od uvedené [anonymizováno] nemocnice žalovaná zjistila, že žalobkyně nenavštívila v dubnu roku 2019 tuto nemocnici. Žalobkyně tak předložila žalované falešná potvrzení o léčení v [anonymizováno] nemocnici, žalované úmyslně lhala a vyhýbala se plnění svých pracovních povinností. Tímto svým jednáním žalobkyně narušila nezbytnou důvěru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Na této listině je podpis ředitele žalované [příjmení] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], který dosvědčil, že žalobkyně odmítla převzít toto okamžité zrušení pracovního poměru.

5. Ze soupisu podaných zásilek (č.l. 27) a poštovního podacího archu (č.l. 28) má soud za zjištěné, že žalovaná odeslala žalobkyni dopis dne [datum] na adresu [adresa žalobce].

6. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 8) je uvedeno, že žalovaná na základě § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušila pracovní pomět s žalobkyní, neboť ta měla porušit své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když dne [datum] doložila žalované propustku ze zaměstnání s razítkem [právnická osoba] nemocnice [obec] a zároveň žalované uvedla, že toto zařízení navštívila dne [datum]. V propustce však nebyla vyplněna hodina ani den návštěvy. Na základě šetření v uvedené [anonymizováno] nemocnici a z dopisu od této nemocnice ze dne [datum] žalovaná zjistila, že žalobkyně byla dne [datum] na laboratorním vyšetření (odběru) v 8:16, a proto se mohla žalobkyně dle žalované vrátit prostřednictvím veřejné dopravy do práce nejpozději v 11:00, automobilem pak v 9:

45. V uvedený den se však žalobkyně již do zaměstnání nedostavila a svou absenci nijak neomluvila. V tomto okamžitém zrušení pracovního poměru je dále uvedeno dalších 5 neomluvených absencí žalobkyně (dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Na základě všech těchto nedůvodných absencí žalované v práci došlo k nezbytné ztrátě důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

7. Z plné moci ze dne [datum] (č.l. 9) soud zjistil, že představenstvo žalované zplnomocnilo ředitele Ing. [jméno] [příjmení] k tomu, aby mimo jiné podepisoval pracovní smlouvy a náležitosti týkající se odměňování zaměstnanců- 8. Z dopisu ze dne [datum] (č.l. 10) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované sdělila, že i poté co bylo žalobkyni ředitelem Ing. [příjmení] dne [datum] sděleno, že je vyhozena a že již nemá druhý den chodit do práce, tak trvá na tom, aby byla u žalované i nadále zaměstnána, neboť řádné plnila své pracovní povinnosti a dne [datum] skutečně navštívila [anonymizováno] nemocnici. Žalobkyně zaslala uvedený dopis žalované i prostřednictvím e-mailu (č.l. 12) a žádala po žalované vysvětlení celé věci.

9. Z dopisu ze dne [datum] (č.l. 13) má soud za zjištěné, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované sdělila, že okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo doručeno žalobkyni dne [datum] považuje za neplatné, když nebyly splněny podmínky pro to, aby pracovní poměr žalobkyně byl ukončen uvedeným způsobem. Žalobkyně měla plnit své pracovní povinnosti řádně a svědomitě. Ze všech těchto důvodů žalobkyně požadovala po žalované, aby ji i nadále zaměstnávala.

10. Z e-mailové korespondence ze srpna 2011 (č.l. 58) soud zjistil, že žalobkyně oznámila [jméno] [jméno], že adresa jejího nového trvalého bydliště je [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], [PSČ]. [jméno] [jméno] přeposlal tento e-mail od žalobkyně řediteli žalované [příjmení] [příjmení].

11. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] mezi žalovanou a nemocnicí [obec] (č.l. 59) má soud za zjištěné, že nemocnice [obec] na dotaz ředitele Ing. [příjmení] prostřednictvím MUDr. [příjmení] sdělila, že žalobkyně nenavštívila v dubnu roku 2019 uvedenou nemocnici.

12. Z e-mailu ze dne [datum] (č.l. 61) soud zjistil, že žalobkyně sdělila řediteli žalované [příjmení] [příjmení], že dne 18. 4. byla na vyšetření v [anonymizováno] nemocnici.

13. Z propustky (č.l. 62) má soud za zjištěné, že na této listině je uvedeno celé jméno žalobkyně ([celé jméno žalobce]) a dále razítko [právnická osoba] [anonymizováno] nemocnice [obec] a podpis. Na propustce není uveden žádný čas ani datum.

14. Ze zprávy od MUDr. [anonymizováno] ze dne [datum] (č.l. 81) soud zjistil, že žalobkyně dle dokumentace dne [datum] nebyla u MUDr. [anonymizováno] na vyšetření. Je možné, že žalobkyně uvedeného dne přinesla nálezy od specialistů, ale takové skutečnosti nejsou do dokumentace zapisovány.

15. Z lékařských zpráv od [anonymizováno] nemocnice [obec] (č.l. 70-72) má soud za zjištěné, že žalobkyně se dlouhodobě léči se svými zdravotními problémy (potíže s kolenním kloubem) v uvedené nemocnici (minimálně od roku 2017 do dnešních dnů).

16. Z dopisu od [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne [datum] (v přílohách spisu) soud zjistil, že uvedená nemocnice informovala žalovanou o tom, že po dalším šetření bylo zjištěno, že dne [datum] byly nalezeny laboratorní výsledky žalobkyně v kumulativním nálezu [jméno] s datem [datum] bez patřičného ambulantního zápisu. Standardně návštěvy pacientů v laboratorním informačním systému nemocnice nevyhledává, protože plánované odběry by měly být párované s ambulantní zprávou. Laboratorní vyšetření a výsledky z [datum] byly do NIS vloženy dodatečně [datum] ošetřujícím revmatologem. Dne [datum] bylo laboratorní vyšetření žalobkyně provedeno v 8:16.

17. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 54) v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že je ředitelem žalované a byl jím i v roce 2019, kdy měl být ukončen pracovní poměr s žalobkyní. Svědek na konci dubna 2019 kontroloval docházku zaměstnanců, přičemž při kontrole docházky žalobkyně zjistil, že má v docházce založenou propustku, v které však nebylo uvedeno žádné datum ani čas, pouze razítko nemocnice [obec] a podpis. Z tohoto důvodu a i z důvodu, že žalobkyně měla s docházkou problémy již v minulosti (dle svědka měla i falšovat evidenci docházky do zaměstnání), kontaktoval svědek [anonymizováno] nemocnici, od které zjistil, že žalobkyně dne [datum] v této nemocnici nebyla (neměla v ní být celý duben roku 2019). Na základě této informace si svědek dne [datum] zavolal do své kanceláře žalobkyni a nadřízeného žalobkyně pana [příjmení]. Žalobkyni nejprve žádal, aby z uvedeného důvodu uzavřela dohodu o ukončení pracovního poměru. Žalobkyně však s tímto postupem nesouhlasila, a proto chtěl svědek předat žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které měl svědek již dopředu připravené. Svědek oznámil žalobkyni důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, ale žalobkyně listinu s okamžitým zrušením pracovního poměru odmítla převzít. Žalobkyně rovněž odmítla si tuto listinu přečíst. Celému tomuto jednání byl přítomen pan [příjmení]. Následně svědek dne [datum] zaslal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru poštou na adresu [adresa žalobce]. Žalobkyně sdělila svědkovi prostřednictvím e-mailu, že dne [datum] nebyla v zaměstnání z důvodu, že byla na vyšetření v berounské nemocnici, to samé žalobkyně zopakovala i při jednání se svědkem dne [datum]. Svědek dále uvedl, že pokud potřebuje některý ze zaměstnanců žalované navštívit lékaře, musí mít vyplněnou propustku od daného lékaře včetně data a času a takto vyplněnou propustku zaměstnanec následně předá žalované. Právě i z důvodu, že v předmětné propustce od žalobkyně nebyl vyplněn čas ani datum, považuje svědek jednání žalobkyně za závažné porušení povinností. Svědek upozorňoval žalobkyni již v době před [datum] na problémy týkající se její docházky do zaměstnání, tyto výtky byly však žalobkyni sdělovány pouze ústně, nikoliv písemně. Svědek byl informován dne [datum] prostřednictvím e-mailu [anonymizováno] nemocnicí o tom, že došlo z jejich strany k administrativnímu pochybení, a žalobkyně tak skutečně byla dne [datum] v uvedené nemocnici, avšak ani po obdržení této informaci se žalobkyni neomluvil. Z uvedené informace od [anonymizováno] nemocnice navíc vyplývalo, že žalobkyně mohla inkriminovaného dne [datum] po ranním odběru krve přijít do zaměstnání, což neučinila a porušila tím své pracovní povinnosti. Z komunikace s [anonymizováno] nemocnicí svědek navíc zjistil další nesrovnalosti a pochybení žalobkyně v docházce do zaměstnání spojených právě s návštěvami této nemocnice. I na základě těchto zjištění ztratil svědek k žalobkyni důvěru a nechtěl ji už dále zaměstnávat. Pracovní doba žalobkyně byla dle pracovní smlouvy od 8:00 do 16:

30. Žalobkyně nesdělovala svědkovi, že dne [datum] byla u MUDr. [anonymizováno]. Svědek uvedl, že další (druhé) okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], dal žalobkyni z důvodu, že si nebyl jistý výpovědním důvodem uvedeným v předchozím okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum], neboť [anonymizováno] nemocnice, jak je uvedeno výše, následně svědkovi sdělila, že žalobkyně dne [datum] v [anonymizováno] nemocnici skutečně byla.

18. Svědek [jméno] [příjmení] (č.l. 55) v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že u žalované pracuje zhruba 11 let, posledních 9 let působí jako vedoucí pobočky žalované na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně byla podřízená kolegyně svědka právě na uvedené pobočce. Svědek si pamatoval, že někdy na jaře roku 2019 byl ředitelem Ing. [příjmení] zavolán společně s žalobkyní do jeho kanceláře. V kanceláři se ředitel zeptal žalobkyně, kde byla určitého dne, na to žalobkyně odpověděla, že byla v nemocnici. Na tuto odpověď žalobkyně reagoval ředitel tím, že má informace o tom, že žalobkyně předmětného dne v nemocnici nebyla. Následně ředitel žalobkyni sdělil, že porušila své pracovní povinnosti, už jí nedůvěřuje, a proto s ní chce ukončit pracovní poměr dohodou. Žalobkyně nesouhlasila s ukončením pracovního poměru dohodou, na což ředitel reagoval tak, že žalobkyně nemůže již u žalované nadále pracovat, a proto jí dává výpověď. Důvodem této výpovědi měla být právě neomluvená absence žalobkyně v práci konkrétního dne, což ředitel žalobkyni sdělil. Žalobkyni tak byla ředitelem předložena výpověď, kterou žalobkyně rovněž odmítla a také odmítla listinu jakkoliv číst, i když tuto možnost měla a listiny jí byly předkládány. Z důvodu, že žalobkyně odmítla převzít listinu o okamžitém zrušení pracovního poměru (výpověď), tak svědek podepsal na této listině, že ji žalobkyně odmítla převzít. Žalobkyně byla následně vyzvána ředitelem, aby si vzala své věci a opustila zaměstnání, což žalobkyně učinila a do práce již nikdy nepřišla. Svědek dále uvedl, že v období, kdy žalobkyně pracovala u žalované, tak běžná praxe u žalované byla, že zaměstnanci nemuseli předem oznamovat, že budou u lékaře, stačilo zpětně předložit propustku a potvrzení o tom, že byli u lékaře. Tyto dokumenty předkládali zaměstnanci buď v následujících dnech, poté co byli u lékaře, nebo až na konci měsíce. Evidenci docházky zaměstnanců včetně žalobkyně prováděl přímo svědek. V rámci evidence docházky kontroloval svědek i propustky a další dokumenty spojené s docházkou. Informace o docházce svědek dále zasílal vedení společnosti, případně IT pracovníkovi, který porovnává informace od zaměstnanců s elektronickou docházkou. Svědek dále uvedl, že si nepamatuje na to, že by žalobkyně nějak pochybila v docházce do zaměstnání těsně předtím, než dostala výpověď, nicméně svědek dodává, že docházku zaměstnanců kontroluje pouze zběžně a podklady k docházce přeposílá dál. I za doby působení žalobkyně u žalované bylo zvykem, že pokud zaměstnanec navštíví lékaře např. dopoledne, tak se poté vrátí do zaměstnání. Návštěvy lékařů žalobkyně někdy avizovala svědkovi předem, ale někdy až následně poté, co nebyla v práci z důvodu nemoci návštěvy lékaře. Propustky zaměstnancům podepisuje svědek, zaměstnanec by neměl do propustky nic dopisovat. V době působení žalobkyně u žalované se dle svědka nicméně neevidovala u žalované doba příchodu a odchodu ze zaměstnání za den, kdy byl zaměstnanec na propustce. Svědek neměl žádné výhrady k pracovním výkonům žalobkyně, žalobkyně pracovala velmi dobře. Svědka nepřekvapilo, že s žalobkyní byl ukončen pracovní poměr, neboť žalobkyně byla často nemocná, musela se také starat o nemocného syna, a proto nebyla často na pracovišti, což žalovaná považovala za problém.

19. V rámci své svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 56 z druhé strany) uvedl, že působí jako internista v [anonymizováno] nemocnici a žalobkyně je jeho pacientkou, když ji léčí po operaci kolena. Svědek si již nepamatuje, zda žalobkyni vyšetřoval dne [datum]. Odběry krve žalobkyně ani jiných pacientů svědek neprovádí, ty se provádějí ve specializovaném odběrovém středisku [anonymizováno] nemocnice každý dne od 7:00 do 10:00, pokud je pacientů více, může se tato doba i protáhnout. Razítka na propustky pacientů dávají v odběrovém středisku zdravotní sestry, neboť lékař se v tomto středisku ani nenachází. Po nahlédnutí do spisu na propustku (odst. 13. tohoto rozsudku) svědek uvedl, že na propustce není jeho razítko, jedná se pravděpodobně o razítko některé ze zdravotních sester, kterých je ve středisku zhruba 12 až 13.

20. MUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 57) jako svědkyně uvedla, že je praktickou lékařkou žalobkyně zhruba patnáct let. Svědkyně si nepamatuje, zda žalobkyně byla v její ordinaci, či zda ji vyšetřovala v dubnu 2019. Ordinační hodiny svědkyně jsou v pondělí, středu a pátek od 7:30 do 12:30, v úterý a čtvrtek od 13:00 do 19:00.

21. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu (č.l. 83 z druhé strany) uvedla, že dne [datum] byla ve berounské nemocnici na odběru krve, poté navštívila svou gynekoložku doktorku [příjmení], očního lékaře a následně paní doktorku [anonymizováno]. Doktorka [anonymizováno] i oční lékař mají ordinaci na [obec a číslo]. U paní doktorky [anonymizováno] byla žalobkyně dne [datum] přibližně okolo dvanácté hodiny. V ordinaci MUDr. [anonymizováno] se žalobkyně setkala pouze se sestřičkou, které předala svou zdravotní dokumentaci a poté odešla. Sestřička se v ordinaci MUDr. [anonymizováno] nachází v místnosti před místností MUDr. [anonymizováno] a žalobkyně se dne [datum] nacházela pouze v místnosti sestřičky, a proto neví, zda se MUDr. [anonymizováno] v ordinaci v tu dobu nacházela. Žalobkyně si nenechala vypsat propustku v ordinaci MUDr. [anonymizováno] dne [datum] z důvodu, že již měla vyplněnou propustku z [anonymizováno] nemocnice a panem [příjmení] (nadřízený žalobkyně u žalované viz odst. 18. tohoto rozsudku) jí bylo řečeno, že stačí vždy pouze jedna propustka od jednoho zdravotnického zařízení, není tedy potřeba jich nosit vícero. Žalobkyně dále uvedla, že za celou dobu trvání pracovního poměru neměla žalovaná žádné výhrady k její práci, a to ani ústní formou. Okamžité zrušení pracovního poměru od žalované obdržela žalobkyně dle jejího názoru z důvodu, že si na ni ředitel pan [příjmení] [příjmení] zasedl. Pracovní doba žalobkyně u žalované byla od 7:30 do 16:00, přičemž někdy byla v práci až do 16:30 a z toho důvodu měla přesčasy. Dne [datum] se žalobkyně po dvanácté hodině nevrátila do práce z toho důvodu, že měla v práci přesčasy a byla domluvena s panem [příjmení], že může odejít z práce dřív. Takovéto využívání přesčasů bylo dle žalobkyně u žalované běžné. Skutečnost, že dne [datum] navštíví lékaře a nebude tak tento den v práci, sdělila žalobkyně panu [příjmení] den či dva před uvedeným dnem. Dle žalobkyně to u žalované fungovalo tak, že když měl zaměstnanec na daný den propustku tak se dovozovalo, že již celý den zaměstnání nedorazí a tato absence je omluvená a odůvodněná návštěvou lékaře. K jednání s Ing. [příjmení] dne [datum] žalobkyně uvedla, že Ing. [příjmení] uvedeného dne nepřečetl žalobkyni obsah okamžitého zrušení pracovního poměru. Ing. [příjmení] žalobkyni sdělil, že lže, když uvádí, že dne [datum] měla být v nemocnici. Žalobkyně si nemohla dne [datum] přečíst okamžité zrušení pracovního poměru, neboť Ing. [příjmení] podmiňoval možnost přečíst si listinu tím, že ji žalobkyně nejprve podepíše, s čímž žalobkyně nesouhlasila.

22. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti (kopie obálky na č.l. 23 a 24)

23. Dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

24. Dle § 58 odst. 1 zákoníku práce platí, že pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

25. Dle § 72 zákoníku práce platí, že neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

26. Dle § 199 odst. 1 zákoníku práce platí, že nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku. Dle § 199 odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317).

27. Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. je za jinou důležitou osobní překážku v práci považováno mimo jiné vyšetření či ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení.

28. Dle § 334 odst. 3 zákoníku práce platí, že nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

29. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými i podzákonnými ustanoveními soud došel k jednoznačnému závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] i ze dne [datum] jsou neplatným právním jednáním. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalobkyně byla dne [datum] skutečně na vyšetření (odběr krve) v [anonymizováno] nemocnici, což má soud za prokázané především ze zprávy přímo od uvedené nemocnice (viz odst. 16. tohoto rozsudku). Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (viz odst. 18. tohoto rozsudku) soud dále zjistil, že minimálně v době, kdy žalobkyně působila u žalované, byly propustky či absence z důvodu lékařských návštěv zaměstnanců řešeny velmi benevolentně, když zaměstnanci ani nemuseli dopředu oznamovat návštěvu lékaře a stačilo jen, když následně doložili žalované propustku s potvrzením o tom, že byli u lékaře. V případě propustky žalobkyně z dubna 2019 rozhodně nebylo ideální, že na této propustce nebyl uveden čas ani datum návštěvy zdravotnického zařízení, avšak jak rovněž uvedl svědek [příjmení], zaměstnanec sám si neměl do propustky sám dopisovat (žalobkyně si měla spíše pečlivě ohlídat, že tyto informace doplní do propustky zdravotnické zařízení). Jak již však bylo výše uvedeno, přítomnost žalobkyně dne [datum] na vyšetření v [anonymizováno] nemocnici byla zjištěna ze zprávy od samotné nemocnice a tak má soud danou skutečnost za prokázanou i bez neúplně vyplněné propustky. Žalobkyně však neprokázala, jak namítala rovněž žalovaná, že po odběru krve v [anonymizováno] nemocnici dne [datum] navštívila další lékaře. Vyšetření či návštěvu žalobkyně ve své ordinaci dne [datum] nepotvrdila ani praktická lékařka MUDr. [anonymizováno] (viz odst. 14. a 21. tohoto rozsudku). Soud se tak v této části ztotožňuje s tvrzením žalované, že žalobkyně teoreticky mohla dne [datum] alespoň na půl dne přijít do práce. Toto pochybení žalobkyně však rozhodně nelze považovat za porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Příkladem porušení povinnosti zaměstnance v intenzitě dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku může být:„ zaviněná dlouhodobá neomluvená absence (alespoň 1 týden, zpravidla 5 směn), hrubé slovní či fyzické bezdůvodné napadení zaměstnavatele, jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (např. provozování výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho souhlasu a poškozování jeho zájmů v hospodářské soutěži), krádež majetku zaměstnavatele, požívání alkoholu v pracovní době. Zde je však třeba z hlediska posouzení intenzity porušení povinnosti rozlišovat např. řidiče hromadného dopravního prostředku před jízdou a referenta, který vypil jedno pivo)“ (HŮRKA, Petr. Zákoník práce: komentář. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598 -910-9). Půldenní neomluvenou absenci žalobkyně tak rozhodně svou intenzitou nelze považovat za důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru (viz komentář výše – absence alespoň jednoho týdne). Soud se navíc dále v rámci dokazování nezabýval otázkou toho, zda byla u žalované taková praxe, jak uváděla žalobkyně, že pokud šel zaměstnanec k lékaři tak se dovozovalo, že již daný den do práce nepřijde. Protože pokud taková praxe u žalované skutečně existovala, pak by se nedalo hovořit o jakémkoliv pochybení ze strany žalobkyně. Jaká byla praxe u žalované v případě návratu zaměstnanců do práce po návštěvě lékaře, soud však blíže nezkoumal, protože pro posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a ze dne [datum] mu zcela postačovalo skutkové zjištění o tom, že žalobkyně byla dne [datum] v ranních hodinách v [anonymizováno] nemocnici na odběru krve a žalované tak nelhala ani jakkoliv nefalšovala evidenci své docházky. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že žalobkyni bylo fikcí na základě § 334 odst. 3 zákoníku práce doručeno dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], neboť přijetí tohoto okamžitého zrušení v listinné podobě odmítla, jak dosvědčil pan [příjmení], který zároveň uvedl, že ředitel Ing. [příjmení] sdělil žalobkyni důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, který spočíval v tom, že žalobkyně lhala, když uvedla, že měla být dne [datum] v nemocnici, přičemž Ing. [příjmení] měl informace o tom, že uvedeného dne žalobkyně v nemocnici nebyla. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] tak soud na rozdíl od žalobkyně neposoudil jako nicotné či neexistující jednání právě z důvodu jeho doručení dle § 334 odst. 3 zákoníku práce, když žalobkyni byl Ing. [příjmení] sdělen důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, který byl uveden i v písemné podobě okamžitého zrušení pracovního poměru, a rovněž jí byl sdělen podstatný obsah tohoto okamžitého zrušení. Žalobkyně však uplatnila neplatnost obou okamžitých ukončení pracovních poměrů u soudu v zákonné lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, když pracovní poměr měl skončit dle prvního okamžitého zrušení pracovního poměru dne [datum] a žaloba byla doručena soudu dne [datum]. Žalobkyně v rámci své žaloby ze dne [datum] zmiňovala obě řešená okamžitá zrušení pracovního poměru, avšak v petitu žaloby konkrétně neuvedla, které okamžité zrušení pracovního poměru má být určeno za neplatné. Na základě výzvy soudu žalobkyně uvedla (č.l. 49), že navrhuje, aby bylo určeno za neplatné jak okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], tak i okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Soud pro úplnost uvádí, že v obou okamžitých zrušeních pracovního poměru vycházela příčina okamžitého zrušení z absence žalované v zaměstnání dne [datum], avšak v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo hlavním důvodem okamžitého zrušení to, že žalobkyně měla lhát či podvádět, když uvedla, že dne [datum] měla být v nemocnici. Jak již soud uváděl, v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně skutečně byla dne [datum] v berounské nemocnici, a proto tedy žalovaná nelhala a nevyhýbala se podvodně svým pracovním povinnostem. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] žalovaná již sama uvedla, že žalovaná byla v berounské nemocnici, avšak již v ranních hodinách, a proto se mohla dle žalované dostavit do zaměstnání veřejnou dopravou nejpozději v 11:00 a automobilem pak v 9:

45. Soud již rovněž výše uváděl, že i kdyby žalovaná nedůvodně absentovala v zaměstnání část dne, tak se rozhodně nemohlo jednat o porušení pracovních povinnosti v takové intenzitě, aby byl žalobkyni ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] byly oproti okamžitému zrušení ze dne [datum] uvedeny další absence žalované, pro které s ní žalovaná chtěla okamžitě zrušit pracovní poměr. Těmito absencemi se soud v řízení nezabýval, neboť sama žalovaná učinila nesporným, že o těchto dalších důvodech (absencích) se dozvěděla (případně o nich měla vědět) již déle než dva měsíce předtím než dala žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v celém jejím znění vyhověl a rozhodl o tom, že okamžitá zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a ze dne [datum] jsou neplatná.

30. Na základě § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (dle položky 4 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků), protože žalobkyně uplatnila v žalobě dva nároky (neplatnost dvou okamžitých zrušení pracovních poměrů) a dosud uhradila soudní poplatek ve výši 2 000 Kč pouze za jeden nárok.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 574 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 4 000 Kč a ze zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 3, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč (35 000 Kč + 35 000 Kč za dva návrhy na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru) sestávající z částky 3 900 Kč za každý ze sedmi provedených úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba, replika k vyjádření žalobkyně ze dne 13. 11. 2019, účast na jednání u soudu dne 11. 6. 2020, účast na jednání u soudu dne 9. 2. 2021 jako dva úkony právní služby – jednání trvalo od 13:30 do 16:10, účast na jednání u soudu dne 13. 4. 2020) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 400 Kč ve výši 6 174 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.