20 C 489/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce

I. Žalovaný je povinen za účasti pověřeného zástupce žalobkyně vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu R015, výrobního čísla [číslo], které je umístěno v místě spotřeby [číslo] a na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhala uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce (dále jen„ plynoměr“), který je umístěn v místě spotřeby [číslo] na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Ze zápisu č. [rok] [číslo] soud zjistil, že plynoměr [číslo] typ R015 umístěn na adrese [adresa žalovaného], neboť zákazník neumožnil přístup do bytu, kdy dle sdělení správce domu žalovaný na drese stále bydlí a majitel tak byt nemůže zpřístupnit.

6. Z žádosti o zpřístupnění měřidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k tomu, aby dne [datum] umožnil pracovníkům žalobkyně přístup k předmětnému plynoměru za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu.

7. Z žádostí o provedení práce ze dnů [datum] a [datum] bylo zjištěno, že v uvedených dnech byly činěny pokusy o demontáž předmětného plynoměru, tyto se však nezdařily.

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke zpřístupnění plynoměru nejpozději do 27. 7. 2020 s tím, že pokud žalovaný této výzvě nevyhoví, obrátí se žalobkyně na soud. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum].

9. Po skutkové stránce bylo zjištěno, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu dle zák. č. 458/2000 Sb. I když byla distribuce plynu do odběrného místa žalovaného ke dni 1. 10. 2019 ukončena, tak žalovaný předmětný plynoměr žalobkyni dosud nevydal.

10. Dle ust. § 71 zák. č. 458/2000 Sb. jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. Za situace, kdy žalovaný neumožnil žalobkyni demontáž plynoměru, je žalobní nárok žalobkyně oprávněný. Tento závěr soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 22 Cdo 385/2012). Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový popis bez právního rozboru, čímž se nejedená o výzvu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a.t.