20 C 49/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 11 320,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 320,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 320,44 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 320,44 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny vycházející ze Smlouvy o dobíjení vozidel v dobíjecích stanicích , Anonymizováno, . Dne 5. 1. 2023 byla žalovanému za nabíjení elektřiny v rámci , Anonymizováno, za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 vystavena faktura č. , hodnota, na částku 1 266,62 Kč a dne 7. 2. 2023 byla žalovanému za nabíjení elektřiny v rámci , Anonymizováno, za období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023 vystavena faktura č. , hodnota, na částku 10 053,82 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil. Je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 11 320,44 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého peněžitého dluhu dostal do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 3. 3. 2023, dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury, do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až§ 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.

5. Smlouvou ze dne 27. 12. 2022, označenou jako Smlouva na dobíjení vozidel v dobíjecích stanicích , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu prostřednictvím veřejných dobíjecích stanic , Anonymizováno, a žalovaný se oproti tomu zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu odebrané elektřiny. Svoji povinnost žalovaný porušil, když na spotřebu elektřiny vyúčtovanou žalobkyní fakturou č. , hodnota, ve výši 1 266,62 Kč neuhradil ničeho a na fakturu č. , hodnota, ve výši 10 053,82 Kč rovněž neuhradil ničeho. O zaplacení dlužných částek byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, naposledy Výzvou k plnění ze dne 20. 10. 2023. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu: Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva na dobíjení vozidel v dobíjecích stanicích , Anonymizováno, . Žalobkyně prokázala, že vůči žalovanému své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodané energie neuhradil sjednanou kupní cenu. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení je stanovena prováděcím předpisem, jímž je nařízení vlády č. 351/2013.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

13. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.