20 C 525/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky představující úhradu za pobyt v protialkoholní záchytné stanici ulice. K odůvodnění uvedla, že dne 4. 10. 2020 byl žalovaný ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, kterou provozuje žalobkyně. Náklady na ošetření a pobyt, které činily celkem 3 000 Kč, byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne 4. 10. 2020 s datem splatnosti ke dni 3. 11. 2020. Žalovaný tento dluh co do důvodu a výše dne 4. 10. 2020 uznal. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a ust. § 115a o.s.ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o.s.ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl dne 4. 10. 2020 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo. K uhrazení nákladů za ošetření a za pobyt v této protialkoholní záchytné stanici ve výši 3 000 Kč vystavila žalobkyně dne 4. 10. 2020 žalovanému fakturu - daňový doklad číslo se splatností 3. 11. 2020. Žalovaný dluh dne 4. 10. 2020 také uznal co do důvodu a výše. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti, konkrétně na ustanovení § 2053 o. z., podle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný dluh ve výši 3 000 Kč z titulu poskytnutého ošetření a ubytování v protialkoholní záchytné stanici zcela uznal, soud proto vycházel z toho, že dluh v době uznání trval, a žalobě vyhověl. Samotný nárok má pak základ v ustanovení § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle nějž dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Soud žalobě vyhověl rovněž ohledně úroků z prodlení, když žalovaný je ode dne následujícího po splatnosti faktury v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyní požadovaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonů právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.