20 C 554/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o ochranu osobnosti, o 6 000 Kč

I. Žaloba ve znění: ,,Žalovaný je povinen zdržet se dalších opakujících se útoku na žalobce. Pokud ho potká, obejde s minimálně dvěma metry volného místa, nebude vyvolávat další konflikty a pokud ho , jméno FO, . napomene, že před ním zahazuje cigarety či odmítá sebrat výkaly jeho psa, čímž by spáchal přestupkovou činnost, tak toto odčiní.Žalovaný se do tří dnů omluví od moci rozsudku. Omlouvám se , jméno FO, za to, že jsem ho verbálně a fyzicky napadl, pomluvil, že mě údajně rasisticky urážel, i když máme stejnou rasu. Je mi líto, že jsem mu způsobil útrapy, zpoždění na cestě do zaměstnání. Toto zašle na adresu žalovaného písemně a elektronicky na , e-mail, . Bude podepsáno na papíře jeho jménem čitelně a poté obvyklou parafou signováno. Email bude podepsán jen textem, pokud nemá certifikát a bude odeslán z emailu, který obsahuje jeho jméno“, a také v části, kde žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném omluvy, která je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč, která představuje vzniklou újmu, a 4 000 Kč představující náklady řízení žalobce. Svůj žalobní nárok odůvodnil žalobce tím, že žalovaný na něj verbálně a fyzicky zaútočil, útok trval delší dobu a způsobil žalobci utrpení, bolest, posměch a ztrátu času. Útok ze strany žalovaného nastal dne 10. 6. 2020 v 9:35 (v podání žalobce na č.l. 12 je uvedeno 20. 6. 2020) poté, co žalobce viděl psa na silnici v , adresa, ulici, kde na něj troubila řidička , Anonymizováno, bílé barvy a nějaký muž s prosedlým plnovousem okolo 50, 178 cm, na ni křikl “zajeď ho”. Žalobce šel dál a smál se tomu. Na to zareagoval žalovaný na křižovatce , adresa, , tak, že žalobci vyhrožoval slovy: „máš strach …, dej si pozor, co říkáš na Žižkově, ty kriple, … takovejch deset černej kriplů jako jsem já tady bude ve vteřině deset a ty budeš ležet v kaluži krve“, a urazil ho tím, že mu řekl „ty píčo jedna“, „podívej se na sebe, jak vypadáš ty koště“, „ty seš píča obyčejná“, „ty kokote“, „tvůj fotr je pes, ty blbečku“. Přitom držel žalobci klíče, které mohl použít jako zbraň. Žalovaný několikrát k žalobci přišel, několikrát se k němu vrátil, porušoval žalobcův osobní prostor. Za celou dobu mu žalobce neřekl vulgární slovo, ani mu „nesrovnal předkus“. Při hovoru na linku 158, kdy žalobce došel k bydlišti žalovaného na adrese , adresa, , se žalovaný ve vchodě prudce rozeběhl, vyběhl trochu ven a jedenkrát žalobce před vchodovými dveřmi kopl do břicha a snažil se ho udeřit svazkem klíčů do obličeje. Žalobce zavolal hlídku Policie ČR, která žalobci sdělila, že v tomto brutálním útoku s vyhrožováním nevidí trestný čin, protože se jedná o tvrzení proti tvrzení. Tímto jednáním žalované vznikla žalobci újma, když útok trval delší dobu, nebylo to nic pomíjivého. Od vyhrožování na rohu až po kopanec před domem žalovaného uplynulo několik minut. Incident se stal za denního světla, dopoledne, byli okolo lidé a provoz, žalovaný tak vystavil žalobce zesměšnění. Kopem do břicha způsobil žalovaný žalobci bolest, poškození oděvu a ponížení na veřejnosti. Před Policií ČR se žalovaný snažil vystupovat v lepším světle a vymýšlel si proti žalobci lži, že ho měl žalobce rasisticky urážet, což je ponižující. Nejen, že se to nikdy neprokázalo, ale i zde projevuje žalovaný „svoji mdlou mysl, protože rasu máme oba stejnou“. Pro žalobce bylo ponižující, být fyzicky a verbálně napadán jako pracovník ve zdravotnictví za celosvětové pandemie osobou, která „prokazatelně systematicky páchá přestupkovou činnost s možností opakované dlouhodobé trestné činnosti a je to navíc bezdětný taxikář“. Žalobce je v zaměstnání podstatně lépe placen než žalovaný. Žalobce měl obavu o poškození drahého telefonu, notebooku na zádech a oblečení. Žalobce platí na charitu, pomáhá potřebným osobám znevýhodněným věkem, příjmy atd. Určení výše újmy dovozuje žalobce ze svého tehdejšího základního platu ve výši 75 000 Kč, s roční prémií 15 % z platu (120 000 Kč+), z toho důvodu má i drahé oblečení. Předtím byl žalobce pracovníkem ve zdravotnictví (ÚVN), kde měl plat 50-55 000 Kč. Žalovaný žalobci způsobil zdržení a více ranní práce v zaměstnání, kde je vedoucí několika kolektivů lidí, „zdržení tímto není pěkné“. Žalobce ze svého platu živí partnerku a dvě děti, mateřská 7 500 Kč, nepokryje ani „50% hypo“. Stát, město, Policie ČR neposkytl žalobci žádnou formu satisfakce a zametl to zcela pod koberec. Z těchto důvodů určil žalobce požadovanou částku 6 000 Kč, která bude pro žalovaného ponaučením a pro žalobce „alespoň nějakou satisfakcí“. Žalobce dále vyčíslil svoje náklady řízení, když poplatek za podání žaloby je asi 2 000 Kč, sepsání žaloby se studiem právních norem je 4 hod. x 500 Kč = 2 000 Kč, za každé soudní stání s očekávanou dobou 2 hod. x 500 Kč = 1 000 Kč, dopravné k soudnímu stání s obětí času a utopeným nákladem – 100 Kč.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že dne 10. 6. 2020 byl na procházce se svým psem v okolí svého bydliště. Pes vběhl do vozovky a přiměl projíždějící vozidlo k zastavení. Ke střetu psa s vozidlem, ani k jinému poškození nedošlo, a tak řidička odjela. V té chvíli se objevil pro žalovaného neznámý člověk (žalobce), který ho začal bezdůvodně verbálně napadat „měla ti ho přejet ty černej zkurvenče, cikánskej debile, půjdeš do plynu“. Žalobce použil ještě mnoho dalších rasistických nadávek a nejen těch. Žalovaný upozorňuje, že není příslušníkem romské menšiny, za kterého ho žalobce nepochybně považoval. V té chvíli byl žalovaný natolik zaskočen jednáním žalobce, že se snažil z místa co nejrychleji odejít. Žalobce však žalovaného pronásledoval i nadále za stálého urážení a vyhrožování. Ataky ze strany žalobce neustávaly, a proto žalovaný zavolal policii, která poslala na místo hlídku. Tu žalovaný o celém incidentu informoval. Policisté konstatovali, že žalobce znají a že ví, jak je problémovým. Přibližně rok od tohoto incidentu vyndával žalovaný před domem nákup, když do něj zezadu někdo strčil takovou intenzitou, až spadl na kolena a vypadl mu celý nákup na zem. Když se žalovaný otočil, uviděl žalobce, který ho začal opět urážet. Žalovaný opětovně zavolal policii, která se na místo následně dostavila. Žalovaný považuje výroky žalobce o tom, že ho žalovaný fyzicky napadl za fabulaci nejhrubšího zrna. Konstatování o utrpěném posměchu, bolesti či utrpení, na ztrátu času nehledě, přísluší naopak žalovanému. Žalovaný však připouští, že při konfrontaci s žalobcem použil výrazů, které jsou popsány v žalobě, a to z důvodu, že žalobce napadal žalovaného jako příslušníka romské menšiny a též z obavy před fyzickým napadením, neboť žalobce je mnohem silnější než on, a proto by žalovaný útoku jen těžko čelil. Žalovaný tak považuje žádost žalobce, aby se mu omluvil za nesmyslnou, neboť útočníkem byl v obou uvedených případech žalobce, a proto by naopak žalovaný očekával omluvu.

3. Soud ve věci provedl následující dokazování:

4. Z videozáznamu nazvaného , Anonymizováno, .mp4, soud zjistil, že video začíná tím, že se žalobce dotazuje po ulici přicházejícího žalovaného, zda mu bude vyhrožovat. Dále žalobce oznamuje žalovanému, že když na něj zaútočí, tak se bude bránit. Žalovaný dále říká žalobci: „dej si pozor, co říkáš na Žižkově, ty kriple, mně je úplně jedno co děláš, takovejch deset černejch kriplů jako jsem já, tady bude ve chvíli deset a ty budeš ležet v louži krve……..ty píčo jedna, ty voe podívej se na sebe, jak vypadáš ty koště a ještě tady meleš hubou“ na to žalobce reaguje: „já vypadám docela dobře, já vydělávám sto litrů měsíčně, a když mě napadneš tak vyšetřovatel bude řvát“, na to žalovaný sděluje: „já jsem advokát ty koště, na mě nemáš, chápeš to, já jsem soudní systém, ty seš píča obyčejná“. Po chvíli žalobce sděluje žalovanému „sundám si batoh, zaútočíš na mě a rozbiju ti hubu“. Během pokračující slovní rozmíšky žalovaný odchází od žalovaného. Celé video trvá 1:17 minuty.K tomuto důkazu žalovaný uvedl, že na videu je skutečně zobrazen on a řekl to, co je na videu zvukově zaznamenáno. K tomuto svému jednání však uvádí, že to byla reakce na předchozí invektiva od žalobce. Své chování zobrazené na videu považuje za obrannou reakci vůči žalobci, kterého se bál. Celý incident mezi žalobcem a žalovaným předmětného dne, tj. od vběhnutí psa do silnice až do momentu, kdy žalovaný došel domů, mohl dle žalovaného trvat zhruba patnáct minut. Dle žalobce mohl celý incident trvat zhruba osm minut.

5. Ze zvukového záznamu , hodnota, má soud za zjištěné, že žalobce volal na tísňovou linku, kde operátorovi sdělil, že je na , adresa, a nějaký člověk s tmavou pleti mu vyhrožoval, že ho zabije a sprostě ho urážel „říkal, že je součást systému, i když strašně smrdí, že je to advokát, že mi rozbije držku a tak podobně……….. já mu nemůžu jen tak rozbít držku, protože on by si stěžoval u vyšetřovatele, že je chudinka “. Následně žalobce na zvukovém záznamu uvádí: „jde proti mně, útočí na mě“ po dalším rozhovoru s operátorem vydává žalobce na záznamu zvuk „au“, „zaútočil na mě, jde do prvního patra se psem“. Zvukový záznam má celkovou délku 3:16 minuty.

6. Ze sdělení k podnětu žalobce na přezkoumání pravomocného usnesení , adresa, sp.zn. , hodnota, ze dne, Anonymizováno, 30. 7. 2020 od , Anonymizováno, ze dne 4. 8. 2021 (č.l. 9) soud zjistil, že případná odpovědnost za spáchaný přestupek v souvislosti s řešeným konfliktem mezi žalobcem a žalovaným dne 10. 6. 2020 zanikla uplynutím promlčecí doby dle § 30 zákona o odpovědnosti za přestupky ke dni 10. 6. 2021.

7. Z odpovědi na žádost od Policie ČR ze dne 20. 10. 2022 (č.l. 85) má soud za zjištěné, že dne 10. 6. 2020 volal žalovaný na linku 158 a žalobce na linku 112. Zvukové záznamy těchto hovorů však již policie nemohla poskytnout, neboť se uchovávají pouze po dobu tří měsíců.

8. Z detailu akce od Policie ČR – vyhrožování zabitím , hodnota, (č.l. 86) soud zjistil, že dne 10. 6. 2020 v 9:30 volal žalobce policii. V poznatcích o akci je uvedeno, že žalobce v 9:34 oznámil, že muž tmavé pleti vyhrožuje zabitím na křižovatce s , adresa, . V 9:42 byla hlídka poučena o problémovém oznamovateli (žalobci). V 9:51 je zaznamenáno, že se jednalo o dětinský spor dvou lidí, bez újmy, poučení, nepátráme. 9:34 sloučeno z akce , hodnota, oznamovatele někdo kope do dveří, je před domem.

9. Z detailu akce od Policie ČR – vyhrožování zabitím , hodnota, (č.l. 87) má soud za zjištěné, že dne 10. 6. 2020 v 9:33 volal žalovaný policii. V poznatcích o akci je uvedeno, že žalovaný v 9:34 oznámil, že někdo kope do dveří, je před domem.

10. Z emailové korespondence žalobce se státním zastupitelstvím a policií (č.l. 92) a z soud zjistil, že žalobce ve svém e-mailu ze dne 13. 6. 2020 uvádí, že mu škoda nevznikla, lékařskou péči nevyhledal, jména dalších svědků celého incidentu mu nejsou známa, danou osobu tmavé pleti nezná. Stejné sdělení obsahuje i žalobcovo oznámení o podezření ze spáchání tr. činů (č.l. 96 z druhé strany).

11. Ze zprávy – souhrnu celého správního řízení od , právnická osoba, (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) má soud za zjištěné, že uvedený úřad měl v systému Agendio vedeny na žalobce v roce 2019 čtyři věci, když ve třech případech byl žalobce oznámen pro podezření ze spáchání přestupku (v ostatních je buď oznamovatel, svědek, poškozený atd.), v roce 2020 deset věcí, z toho pětkrát podezřelý, v roce 2021 tři věci z toho třikrát podezřelý, v roce 2022 pět věcí z toho pětkrát podezřelý. Žalobce je osoba, která je v oddělení právním nejčastěji posuzována/projednávána. Dále je ve zprávě uvedeno, že žalobce nadepsal svou e-mailovou zprávu „Stížnost na pokládání telefonu“. K tomu pracovník , právnická osoba, uvedl, že žalobci zavěsil telefon ve dvou případech, a to v okamžiku, kdy i přes apel, aby během hovoru nikoho neurážel, používal obraty „Vy jste se nad posral“, „Vy jste nějakej omezenej“, „Vy mě šikanujete“, pokoušel se mu v jednoduché němčině tykat, přičemž používal např. německou nadávku „Arschloch“, podobným způsobem hovořil i o jiných osobách na úřadě, se kterými přišel do styku. Pokud se žalobce chová korektně, je pouze středně neslušný a neužívá opakovaně hrubé vulgarismy.

12. Z oznámení o přestupku od Policie ČR ze dne 10. 6. 2020, č.j , hodnota, (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) soud zjistil, že policie oznámila , právnická osoba, , že žalobce i žalovaný jsou podezřelí ze spáchání přestupku proti občanskému soužití z důvodu, že dne 10. 6. 2020 v 9:35 na křižovatce , adresa, x , adresa, , došlo ke sporu žalobce a žalovaného, když zakročující hlídkou , hodnota, bylo zjištěno, že spor se v prvotní fázi týkal psa, který vnikl částečně na vozovku a to z důvodu, že na protější straně uviděl jiného psa, avšak provoz ani nikdo jiný nebyl ohrožen a nedošlo k žádné škodě či újmě, přičemž žalobce na toto zareagoval tak, že pokřikl na neztotožněnou řidičku vozidla slova „měla jsi toho psa srazit“, kdy po zaslechnutí tohoto gesta majitel psa (žalovaný) se dostal nejdříve do slovního sporu žalobcem, kdy dle tvrzení žalobce ho měl žalovaný kopnout do oblasti hrudníku, kdy tímto nevznikla dle tvrzení žalobce na místě žádná újma ani škoda.

13. Z úředního záznamu od Policie ČR ze dne 10. 6. 2020, č.j. , hodnota, (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) má soud za zjištěné, že dne 10. 6. 2020 v 9:35 na křižovatku , adresa, , , adresa, , dorazila hlídka policie. Hlídka se na místo dostavila na základě telefonátu od žalovaného, který hlídce na místě sdělil, že venčil svého psa, který měl spatřit jiného psa na druhé straně vozovky. Pes žalobce se pokusil k druhému psovi dostat a vnikl tak částečně do vozovky. Žalovaný neprodleně zavolal psa zpět a následně projelo po komunikaci vozidlo, které ale nemělo být psem žalovaného omezeno. Na toto měl zareagovat jiný kolemjdoucí tak, že zavolal na řidičku projíždějícího vozidla „měla jsi toho psa srazit“. Žalovaný se následně dostal s tímto mužem do slovní rozepře, jejíž přesný průběh si nepamatuje, jelikož byl rozrušený. Po celou dobu přítomnosti hlídky se žalovaný choval klidně a přiměřeně. Po několika minutách přistoupil na chodník vedle služebního vozidla druhý účastník konfliktu, který se k hlídce několik minut nehlásil, ani nedal jiným způsobem najevo, že je druhým oznamovatelem uvedené rozepře. Tento muž byl následně hlídkou ztotožněn jako , Jméno žalobce, (žalobce). Dle žalobce celý konflikt začal ve chvíli, kdy žalobce řekl hlasitěji směrem k projíždějící řidičce neznámého auta, že měla psa žalovaného srazit. Toto se žalovanému nelíbilo a dostali se do vzájemné slovní rozepře. Žalobce dále uvedl, že žalovaným byl údajně napaden, a to kopem do oblasti hrudníku, kdy nejevil žádné známky poranění, ani poškození či znečištění svého oblečení v údajně zasažené oblasti. Na dotaz policisty žalobce uvedl, že mu žádná újma na zdraví či majetku nevznikla, nežádá si ošetření a toto napadení nijak řešit nebude. Dále žalobce hlídce sdělil, že má svého advokáta, které mu to předá a ten za žalobce podá trestní oznámení.

14. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 30. 7. 2020, č.j. , hodnota, , které nabylo právní moci dne 30. 7. 2020 (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) soud zjistil, že , právnická osoba, odložil oznámení policie o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit žalobce v rámci předmětného konfliktu s žalovaným dne 10. 6. 2020, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Dle úřadu nebyl výrok žalobce „měla jsi toho psa srazit“ adresován žalovanému, ale jednalo se pouze o reakci na chování jeho psa. Žalobce je správnímu orgánu (úřadu) znám jako osoba, která svým konfliktním chováním, a různými provokacemi, a v tomto případě nemístnými komentáři, vyvolává na veřejnosti opakovaně spory. Správní orgán má za to, že tomu tak bylo i v řešeném případě.

15. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 30. 7. 2020, č.j. , hodnota, , které nabylo právní moci dne 30. 7. 2020 (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) má soud za zjištěné, že , právnická osoba, odložil oznámení policie o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit žalovaný v rámci předmětného konfliktu s žalobcem dne 10. 6. 2020, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Dle úřadu ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce zasahující hlídce policie na místě sdělil, že nechce svoje napadení žalovaným řešit a že mu žádná újma nevznikla. V oblasti jeho hrudníku, kam měl být údajně kopnut, nebyly zjištěny žádné známky poranění, ani poškození či znečištění jeho oblečení. Žalobce dále uvedl, že má svého advokáta, kterému věc předá a ten za něj podá trestní oznámení.

16. Z přípisu od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ze dne 12. 8. 2021, č.j , spisová značka, (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) soud zjistil, že státní zástupce se po přezkoumání věci ztotožnil s názorem policejního orgánu, že v dané věci se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu, ale o přestupek. Slova, která vyřkl žalovaný na videozáznamu od žalobce dne 10. 6. 2020 na adresu žalobce, lze vnímat jako pohrůžku fyzickým napadením. Státní zástupce však nemohl při jejím hodnocení pominout, že byla řečena v rámci poměrně vyhroceného slovního konfliktu, kdy k jeho pokračování a další eskalaci přispíval i sám žalobce. Předmětná pohrůžka tak dle státního zástupce nedosahuje intenzity předpokládané § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Mohlo by se zde jednat o přestupek proti občanskému soužití, a to i pokud jde o vulgární nadávky, kterým byl žalobce častován.

17. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 31. 8. 2021, č.j. , hodnota, , které nabylo právní moci dne 31. 8. 2021 (spis , právnická osoba, – v přílohách tohoto soudního spisu) má soud za zjištěné, že oznámení policie o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit žalovaný v rámci předmětného konfliktu s žalobcem dne 10. 6. 2020, bylo odloženo, neboť odpovědnost za přestupek zanikla dne 11. 6. 2021.

18. Ze stížnosti na chování soudce 20 C 554/2021, kterou podal žalobce (č.l. 106), soud zjistil, že žalobce v uvedené stížnosti uvedl, že„1. Ten šašek 30 minut odmítala zahájit jednání a nutil mě akceptovat vyhrožování a urážky od nezaměsnaného cikána a celou dobu je zveličoval.

2. I když ten idiot nezahájil soudní jednání, otvíral si na mě hubu, že bez upozornnění si nesmím anrhávat soudní jednání, které on nezahájil.

3. Obžalovaný cikán ani jednou nevstal a navíc mě opakovaně urážel to o po tom co šašek soudce chtěl, abych akceptoval jeho minulé urážky.

4. Byl jsem urážet po celou dobu řízení obžalovaným cikánem před pveřejností a soudce neudělal nic.

5. Držkovat, že jsem nepředložil důkazy, ale on si aktivně odmítal vzít flešku s nimi, tento blábol opakovat opakovaně.To nebyl soud, ale kabaret. Váš soud je na hovno, příště tomu černému kriplovi srovnám předkus, soud neudělá nic.”19. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle § 82 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

20. Dle § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

21. Dle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

22. Dle § 2957 občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

23. Dle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba není ani z části důvodná. Žalobce v řízení především neprokázal, že by mu jednáním žalovaného dne 10. 6. 2020 vzniklo utrpení, bolest, posměch a ztráta času v takovém rozsahu a intenzitě, aby mohl po žalovaném požadovat jakýkoliv způsob satisfakce dle § 2956 a § 2957 občanského zákoníku. Dle komentáře k § 2956 občanského zákoníku - PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-747-7, “Duševní útrapy jsou jako psychická újma součástí imateriální újmy. Musí však dosáhnout určité kvalifikované intenzity – míry utrpení. Smyslem satisfakce není, aby se odčiňovala jakákoliv nemajetková újma. Člověk ve společnosti musí ledacos snést. Ani zde není rozhodný subjektivní pocit jednotlivce, ale určité objektivní posouzení – posouzení testem běžného člověka“. Žalovaný svým chováním a vyjádřením dne 10. 6. 2020 (viz odst. 4. tohoto rozsudku) jistě hrubě překročil běžné normy slušného chování mezi lidmi a jak uvedl státní zástupce (viz odst. 16. tohoto rozsudku), slova, která vyřkl žalovaný na adresu žalobce, lze vnímat i jako pohrůžku fyzickým napadením. V dané souvislosti je však nutné poukázat na to, že z provedených důkazů (oproti tomu co uváděl žalobce ve své žalobě) bylo soudem zjištěno, že celý konflikt mezi účastníky zahájil žalobce tím, že vykřikl „měla jsi toho psa srazit“ (viz odst. 12. a 13. tohoto rozsudku), když tímto výkřikem reagoval žalobce na to, že pes žalovaného měl částečně vběhnout do silnice, po které následně projelo vozidlo. Žalobce celý konflikt s žalovaným nadále eskaloval, když i na videozáznamu od žalobce (viz odst. 4. tohoto rozsudku) je vidět, že žalobce čeká na ulici na žalovaného, až k němu přijde, slovně ho provokuje a také mu během hádky vyhrožuje „rozbitím huby“. Ze zvukového záznamu od žalobce (viz odst. 5. tohoto rozsudku) bylo mimo jiné zjištěno, že žalobce pronásleduje žalovaného až k domu, kde bydlí. Dále soud poukazuje na to, že uváděný videozáznam trvá jen 1:17 minuty, přičemž celá rozmíška mezi účastníky trvala dle žalobce zhruba osm minut a dle žalovaného okolo patnácti minut. Videozáznam tak obsahuje jen krátký výsek toho, co se mezi účastníky daného dne stalo a nezachycuje děj předcházející vyhrůžkám žalovaného, které jsou na videu zaznamenány. Byť výroky a chování žalovaného, které jsou zaznamenány na videu, nelze bez dalšího omluvit a bagatelizovat, tak v kontextu celého konfliktu s žalobcem je nelze vnímat tak, že by významně vybočovaly z průběhu celého konfliktu a byly by výrazně nepřiměřené k tomu, jak se choval a vyjadřoval žalobce k žalovanému v průběhu daného konfliktu. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout dlouhodobou reputaci a chování žalobce, který se do problémových situací dostává celkem pravidelně, jak vyplývá i ze záznamů , právnická osoba, , který ho za poslední čtyři roky (2019-2022) eviduje v celkem 22 případech, které jsou spojeny s přestupky (viz odst. 11. tohoto rozsudku). Žalobce se také chová vulgárně vůči pracovníkům , právnická osoba, . Rovněž policie ve svém záznamu uvedla, že žalobce je problémovým oznamovatelem (viz odst. 8. tohoto rozsudku). Soud v průběhu tohoto řízení zejména ze stížnosti žalobce (viz odst. 18. tohoto rozsudku) byl také seznámen s tím, že žalobce nejde pro „silná“ slova daleko. Projev žalovaného zaznamenaný žalobcem na video tak v kontextu celého konfliktu s žalobcem, nedosáhl takové intenzity, aby mohl žalobci, který se navíc dle výše uvedeného běžně dostává do konfliktních situací s ostatními lidmi, způsobit jakoukoliv újmu. Vulgární slova, která žalobce měla dle jeho tvrzení rovněž poškodit, žalobce používá běžně i při jednání s úřady, a je tak s podivem, že mu vadí, když někdo mluví vulgárně s ním. Žalobce ničím neprokázal, že mu byla způsobena bolest a poškození oděvu útokem od žalovaného. Z úředního záznamu od policie (viz odst. 13. tohoto rozsudku) bylo naopak prokázáno, že žalobci žádná újma na zdraví či majetku nevznikla, což uvedl policii sám žalobce. Zasahující policisté zároveň zaznamenali, že žalobce nejevil žádné známky poranění, ani poškození či znečištění svého oblečení v údajně zasažené oblasti hrudníku. Žalobce dále prohlásil, že mu škoda nevznikla i ve svém podání ke státnímu zastupitelství ze dne 13. 6. 2020 (viz odst. 10. tohoto rozsudku). Ke zmíněné ztrátě času žalobce v souvislosti s konfliktem s žalovaným soud jen v krátkosti uvádí, že právě z již v textu několikrát zmiňovaného videozáznamu a audiozáznamu jasně vyplývá, že právě žalobce pokračoval v konfliktu s žalobcem a pronásledoval ho až k němu domů, místo toho, aby od žalovaného co nejdříve odešel a „neztrácel“ s ním dále čas. Žalobce navíc celý konflikt s žalovaným vyvolal svým výkřikem. Z uvedených důvodů tak soud žalobu zcela zamítl, neboť žalobci žádná újma v souvislosti s konfliktem s žalovaným dne 10. 6. 2020 nevznikla, a proto žalovanému nemohlo být uloženo, aby se žalobci omluvil a zaplatil mu finanční odškodnění.

25. Žalobce vznesl při jednání u soudu dne 22. 11. 2022 námitku podjatosti vůči soudci Mgr. Jiřímu Petráškovi, kterou odůvodnil tím, že nadržuje žalovanému. Soudce rovněž nijak nereflektuje, že žalovaný uráží žalobce a nechá ho v těchto urážkách pokračovat. Soud má za to, že námitka podjatosti žalobce je nedůvodná, neboť soudce Mgr. Jiří Petrášek si není vědom, že by jakkoliv v řízení nadržoval žalovanému. Soudce Mgr. Jiří Petrášek nezaznamenal, že by žalovaný v průběhu soudních jednání urážel žalobce, proto ani nemohlo dojít k žádné toleranci nadávek žalovaného ze strany soudu. Soudce Mgr. Jiří Petrášek uvádí, že není ve věci jakkoliv zaujatý, když nemá negativní či pozitivní vztah k předmětu řízení, k účastníkům řízení nebo jejich právním zástupcům (§ 14 o.s.ř.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení za celkem tři úkony dle § 1 odst. vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání dne 8. 9. 2022 a účast u soudního jednání dne 22. 11. 2022) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovanému tak byla přiznána vůči žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč.