20 C 558/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátkou Mgr. příjmení příjmení sídlem adresa , obec a číslo o 173 963 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalované ve výši 19 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 173 963 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 173 963 Kč od 5. 7. 2021 do zaplacení, a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalované s tím, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalované částku ve výši 19 294 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 193 527 Kč od 2. 2. 2021 do 8. 7. 2021 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 19 294 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 120 950,70 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 173 963 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne 26. 4. 2018 byla mezi účastníky uzavřena rámcová smlouva o pokynech k nákupu nebo prodeji cenných papírů, ve znění dodatku [číslo] ze dne 1. 7. 2020, na základě které měla žalovaná jako investiční zprostředkovatel zprostředkovávat pro žalobkyni investice do cenných papírů akciových společností s proměnným základním kapitálem a podílových fondů obhospodařovaných žalobkyní. Za tuto činnost náležela žalované smluvní odměna. Žalobkyně však uhradila žalované na základě jí vystavené faktury č. [rok] ze dne 29. 4. 2021 žalovanou částku 173 963 Kč z důvodu administrativního pochybení dvakrát, když žalobkyně zaslala uvedenou částku pod variabilním symbolu [rok] na účet žalované č. [bankovní účet] dne 11. 5. 2021 a poté opětovně dne 13. 5. 2021. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které však žalovaná žalobkyni nevrátila, i když k tomu byla žalobkyní písemně vyzvána.

2. Žalovaná na žalobkyní podanou žalobu reagovala uplatněním vzájemného návrhu ve výši 19 294 Kč, neboť má sama za žalobkyní pohledávku ve výši 193 257 Kč (193 257 – 173 963 = 19 294). Žalovaná nikterak nesporovala, že od žalobkyně skutečně obdržela duplicitně částku 173 963 Kč, avšak bránila se tím, že tato pohledávka žalobkyně zanikla z důvodu započtení oproti pohledávce žalované ve výši 193 257 Kč. Toto započtení provedla žalovaná dopisem ze dne 8. 7. 2021. Pohledávka žalované ve výši 193 257 Kč vznikla na základě rámcové smlouvy ze dne 26. 4. 2018, dle které žalovaná zprostředkovala investice do cenných papírů obhospodařovaných žalobkyní. Za tyto poskytnuté služby za září 2020 vystavila žalovaná dne 21. 10. 2020 žalobkyni fakturu č. [rok] na částku 193 257 Kč jako svou odměnu za zprostředkování. Žalobkyně tuto částku neuhradila, i když k tomu byla žalovanou písemně vyzvána. Po vzájemném započtení pohledávek žalobkyně a žalované má žalovaná za žalobkyní stále pohledávku ve výši 19 294 Kč, kterou požaduje zaplatit.

3. Soud ve věci provedl následující dokazován (odst. 4. až 17. tohoto rozsudku):

4. Z rámcové smlouvy o pokynech k nákupu nebo prodeji cenných papírů [anonymizováno] ze dne 26. 4. 2018 a z jejího dodatku [číslo] ze dne 1. 7. 2020 (včetně přílohy [číslo]) soud zjistil, že mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaná jako zprostředkovatel bude pro žalobkyni zprostředkovávat investice do cenných papírů obhospodařovaných žalobkyní a žalobkyně se zavázala za tuto činnost platit žalované odměnu (článek 3. odst. 3.1).

5. Z faktury [číslo] ze dne 29. 4. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaná žalobkyni vyúčtovala svou odměnu za investiční zprostředkování za první čtvrtletí roku 2021 ve výši 173 963 Kč. Faktura byla splatná ke dni 6. 5. 2021 a v ní uvedená částka měla být zaplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].

6. Z potvrzení o provedené odchozí platbě od [obec] [anonymizováno] ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně [číslo] byla dne 11. 5. 2021 odeslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka 173 963 Kč s variabilním symbolem [rok].

7. Z potvrzení o provedené odchozí platbě od [obec] spořitelny ze dne 29. 7. 2021 má soud za zjištěné, že z bankovního účtu žalobkyně [číslo] byla dne 13. 5. 2021 odeslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka 173 963 Kč s variabilním symbolem 2021.

8. Z žádosti o vrácení duplicitní platby ze dne 29. 6. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako subjekt, který poskytuje žalobkyni účetní služby, žádá žalovanou o vrácení duplicitní platby ve výši 173 963 Kč žalobkyni.

9. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 173 963 Kč s příslušenstvím – předžalobní výzva má soud za zjištěné, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 173 963 Kč do sedmi dnů od doručení této výzvy.

10. Z faktury č. [rok] ze dne 21. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni svou odměnu zprostředkovatele ve výši 193 257 Kč za září 2020. Dále je ve faktuře uvedeno, že se jedná o doplatek za srpen, září [anonymizováno]. Faktura byla splatná dne 1. 2. 2021.

11. Z výzvy k úhradě/předžalobní upomínky ze dne 4. 3. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalobkyni k úhradě částky 193 257 Kč.

12. Ze zápočtu pohledávek ze dne 8. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobkyni, že svou pohledávku ve výši 193 257 Kč započítává vůči pohledávce žalobkyně ve výši 173 963 Kč. Zároveň žalovaná žádá žalobkyni, aby jí zaplatila rozdíl obou pohledávek ve výši 19 294 Kč.

13. Z odpovědi na výzvu k úhradě/předžalobní upomínku ze dne 19. 3. 2021 má soud za zjištěné, že žalobkyně žádá žalovanou o storno faktury č. [rok] znějící na částku 193 257 Kč, neboť dle článku [číslo] dodatku a článku 9.6 rámcové smlouvy o pokynech k nákupu nebo prodeji cenných papírů [anonymizováno] ze dne 26. 4. 2018 žalované právo na odměnu za srpen – září 2020 zaniklo.

14. Z e-mailové korespondence mezi zaměstnankyněmi žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]) a žalované ([jméno] [anonymizováno]) z října a listopadu 2020 soud zjistil, že žalobkyně v e-mailu ze dne 19. 10. 2020 informuje žalovanou, že jí zasílá provizní sestavu za září 2020. Dále ji informuje o tom, že vzhledem k rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií Fondu [anonymizováno] vydaných k podfondu 3 a podfondu 4, s účinností od 1. srpna 2020 na období 3 měsíců (tj. do 31. října 2020), nemůže žalobkyně z důvodu nedostatečné likvidity ve fondu momentálně vyplatit mng fee za měsíc srpen a září. Z tohoto důvodu žalobkyně žádá žalovanou o vystavení dvou faktur, a to fakturu [číslo] – odměna zprostředkovatele za září 2020 (případně je možné rozšířit), v této faktuře bude vyplaceno mng fee za měsíc červenec u fondu [příjmení] [jméno] [příjmení] a kvartální mng fee (červenec, srpen, září) u fondů ostatních; fakturu [číslo] – odměna zprostředkovatele za září 2020 – zbytek odměny za kvartální mng fee fondu [příjmení] [jméno] [příjmení] se splatností k 1. 2. 2021 z výše uvedených informací o fondu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 30. 10. 2020 informuje žalovaná žalobkyni, že posílá opravenou fakturu, faktura č. 2020 2020 zůstává beze změn. V e-mailu ze dne 5. 11. 2020 (čas 16:01) informuje žalobkyně žalovanou, že nyní je již částka správná, avšak na fakturaci byla žalovanou zaslána částka o 3 tisíce nižší. Mělo to být správně na částku 196 tisíc, jak žalovaná následně poslala.

15. Z excelové tabulky – provozní sjetiny soud zjistil, že žalobkyně [anonymizováno] přehled odměn (mng. fee) za zprostředkování investic zástupci žalované. Celkem je v tabulce uvedeno 118 řádků se zástupci žalované, u kterých je uvedena odměna za fondy NGE SICAV EUR, NGE SICAV CZK, NRE-PF1 CZK, NRE-PF1 EUR, NNM-PF3 a NMM-PF4. Pod tabulkou je uvedeno, že celkem k výplatě mng fee za 3Q 2020 – 296 847 Kč a faktura 2 NMM – 196 136 Kč.

16. Z dalších v řízení provedených důkazů nezjistil soudu žádné pro věc podstatné skutečnosti (faktura č. 2020 ze dne 21. 10. 2020, přehledu faktur žalobkyně ze dne 17. 8. 2022)

17. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 2445 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

20. Dle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

21. Dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

22. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Naopak žalovanou v řízení uplatněný vzájemný návrh shledal soud jako zcela nedůvodný. V případě žalobkyní uplatněného nároku soud dospěl k jednoznačnému závěru (a mezi stranami to ani nebylo sporné), že žalobkyně z důvodu administrativního pochybení zaslala žalované omylem dvakrát částku 173 963 Kč, když na základě provedeného plnění žalované dle rámcové smlouvy o pokynech k nákupu nebo prodeji cenných papírů FKVI ze dne 26. 4. 2018 (dále jen„ rámcová smlouva“) a dle vyúčtování od žalované fakturou č. 2021 měla žalobkyně tuto částku uhradit pouze jednou. Na straně žalované tak došlo touto duplicitní platbou k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně dle § 2991 občanského zákoníku, když jí bylo plněno bez právního důvodu. Žalovaná nejenže nebyla schopna v řízení prokázat existenci svého nároku ve výši 193 257 Kč, ale především nebyla schopna uvést (náležitě skutkově tvrdit), z jakého titulu, z jakých konkrétních dílčích smluvních závazků/pohledávek se jí uplatněná pohledávka ve výši 193 257 Kč skládá. Žalovaná nebyla schopna tyto skutečnosti dotvrdit, i když byla soudem opakovaně poučena dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, jak má svá tvrzení doplnit a také o tom, že pokud svá tvrzení nedoplní, může to pro ní znamenat neúspěch ve věci (viz protokoly ze soudního jednání ze dne 28. 6. 2022 a ze dne 24. 1. 2023). Žalovaná však i po tomto opakovaném poučení ze strany soudu nebyla schopna konkrétně uvést, z čeho se jí požadovaná pohledávka skládá a co vlastně tato částka představuje. Žalovaná na výzvy soudu reagovala vyjádřením ze dne 21. 2. 2023, kde uvedla, že jí uplatňovaný nárok se má skládat z celkem 103 dílčích smluvních závazků/pohledávek vzniklých na základě rámcové smlouvy, které v celkovém součtu činí částku 484 347 Kč. Žalovaná uplatňuje vzájemným návrhem pouze částku 193 257 Kč. Soud však v dané souvislosti upozorňuje na to, že v případě většiny ze žalobkyní zmíněných 103 dílčích pohledávek se jedná o pohledávky v řádu stovek korun či jednotek tisíců korun. Není tedy absolutně zřejmé a nelze ani jakýmkoliv logickým postupem dojít k tomu, které ze 103 dílčích pohledávek, případně jakou část těchto dílčích pohledávek, žalovaná požaduje po žalobkyni zaplatit v rámci částky 193 257 Kč (resp. v části 173 963 Kč započíst oproti pohledávce žalobkyně). Žalovaná se tento naprosto nepřeklenutelný nedostatek skutkových tvrzení snažila nahradit tím, že se odkazovala na jí vystavenou fakturu č. [rok], kde žalobkyni vyúčtovala poskytnuté služby (odměnu) právě ve výši 193 257 Kč. V této faktuře je však pouze uvedeno, že se jedná o odměnu žalované za„ září 2020 (doplatek srpen, září NMM)“. Jakákoliv specifikace, z jakých konkrétních dílčích smluvních závazků/pohledávek se vyúčtovaná částka skládá, však ve faktuře chybí a ani tímto důkazem tak nebylo možné„ nahradit“ skutková tvrzení žalované. Popis pohledávky v této faktuře navíc nekoresponduje s tvrzeními žalované uvedenými ve vyjádření ze dne 21. 2. 2023, kde hovoří o tom, že má právo na odměnu nejen za zprostředkování investic do [příjmení] [jméno] [příjmení] (NMM), ale také za zprostředkování investic do [příjmení] [příjmení] [jméno] (NRE-PF1 CZK) a [příjmení] [příjmení] [jméno] (NGE SICAV CZK). Avšak ve faktuře, jak je výše uvedeno, je zmíněn pouze fond NMM. Co má představovat žalovanou uvedená částka ve výši 193 257 Kč nebylo možné zjistit ani z e-mailové korespondence mezi zaměstnankyněmi účastníků z října a listopadu 2020, neboť se zde mezi stranami pouze nekonkrétně řeší, jak provést vyúčtování (fakturaci) odměn žalované a jediný konkrétní údaj v celé konverzaci je ten, že žalobkyně oznamuje žalované, že žalovaná původně poslala fakturu o tři tisíce nižší a následně již poslala správně fakturu na částku 196 000 Kč. V této konverzaci tak nejenže byla uvedena jiná částka (196 000 Kč), než byla žalovanou v řízení uplatněna (193 257 Kč), ale především zde opětovně není jakkoliv řešeno, z jakých dílčích smluvních závazků/pohledávek by se měla i například uváděná částka 196 000 Kč skládat. Z dalšího provedeného důkazu – excelové tabulky bez dalšího rovněž nelze zjistit, jaké zde uvedené provize (mng fee) žalovaná po žalobkyni požaduje. Teoretickým„ návodem“ pro žalovanou k doplnění skutkových tvrzení mohla být vyjádření žalobkyně, která ke vzájemnému návrhu žalované uváděla, že tento nárok neexistuje z toho důvodu, že žalovaná neměla dle rámcové smlouvy od 1. 8. 2020 právo na provizi z fondu [příjmení] [jméno] [příjmení] (NMM). Žalovaná však ve svých vyjádřeních trvala na tom, čímž popírala výše uvedené tvrzení žalobkyně, že její v řízení uplatněný nárok se skládá i z provizí z jiných fondů, avšak, jak již byl několikrát v textu zopakováno, bez jakékoliv konkretizace dílčích částí částky 193 257 Kč. Žalovaná tak zcela neunesla své břemeno tvrzení v případě jí uplatněného vzájemného návrhu, a soudu tak nezbylo nic jiného než její návrh, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalované částku 19 294 Kč s příslušenstvím, zcela zamítnout, neboť žalovaná nebyla po celou dobu řízení schopna uvést, co částka - pohledávka 193 257 Kč má představovat. Z důvodu uváděné absence skutkových tvrzení soud zamítl další důkazní návrhy žalované, protože nebylo absolutně patrné, u jakých konkrétních dílčích pohledávek, ze kterých se má skládat částka 193 257 Kč, má být v řízení prokazována/zjišťována jejich existence a oprávněnost (tj. nebylo možné prokazovat/zjišťovat, zda za konkrétního zástupce žalované, v jaké konkrétní výši a za jaký konkrétní fond vzniklo či nevzniklo žalované právo na odměnu dle rámcové smlouvy). Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši 173 963 Kč tak na základě uvedeného nemohla zaniknout započtením oproti pohledávce žalované ve výši 193 257 Kč, neboť tato pohledávka žalované není dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku způsobilá k započtení, protože se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou. Žalobkyní podané žalobě tak bylo zcela vyhověno včetně požadovaného příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky) dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšným účastníkem, a to jak v případě své žaloby, tak i v případě vzájemného návrhu žalované, náhradu nákladů řízení. V dané věci tak fakticky probíhala řízení o dvou věcech – o dvou návrzích. Žalobkyně tak má nejprve právo náhradu nákladů řízení za svou žalobou, přičemž tyto náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 699 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 173 963 Kč, která tak vychází na částku 8 060 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 25. 5. 2022 na č.l. 43, účast na jednání soudu dne 14. 6. 2022 – č.l. 83, účast na jednání soudu dne 28. 6. 2022 – č.l. 83, účast na jednání soudu dne 20. 9. 2022 – č.l. 153, vyjádření žalobkyně ze dne 14. 10. 2022 na č.l. 156, účast na jednání soudu dme 24. 1. 2023 – č.l. 230, účast na jednání soudu dne 14. 3. 2023 – č.l. 252) a odměnu ve výši 4 030 za jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) (jednoduchá výzva k plnění) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů, což v daném případě činí 16 709,70 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně za podanou žalobu činí 104 978,70 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu nákladu řízení ve věci vzájemného návrhu žalované počínaje od 20. 6. 2022 (den, kdy žalovaná podala vzájemný návrh), přičemž tyto náklady řízení jsou tvořeny náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 19 294 Kč, která tak vychází na částku 1 900 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne 28. 6. 2022 – č.l. 83, účast na jednání soudu dne 20. 9. 2022 – č.l. 153, vyjádření žalobkyně ze dne 14. 10. 2022 na č.l. 156, účast na jednání soudu dne 24. 1. 2023 – č.l. 230, účast na jednání soudu dne 14. 3. 2023 – č.l. 252) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů, což v daném případě činí 2 772 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně za vzájemný návrh žalované činí 15 972 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně ve věci podané žaloby i ve věci vzájemného návrhu žalované činí 120 950,70 Kč