20 C 67/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 74 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 34 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 34 200 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 112,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 12. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 500 Kč za technický úkon spočívající v odtahu vozidla a v následném umístění vozidla na parkovišti, které je provozováno žalobkyní. Uvedený úkon byl proveden s motorovým vozidlem [registrační značka] dne 30. 5. 2019, o čemž byl sepsán protokol [číslo]. Žalobkyně, která je dle příslušné zřizovací listiny oprávněna Hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, se domáhala dle příslušného nařízení Hlavního města Prahy platného a účinného v den provedení technického úkonu zaplacení částky 74 500 Kč. Protože žalovaný na celkovou dlužnou částku ve výši 74 500 Kč do dne podání této žaloby navzdory předžalobní upomínce ze dne 29. 10. 2019 neuhradil ničeho, domáhala se žalobkyně u soudu zaplacení celé dlužné částky včetně zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že dne 14. 4. 2019 na adrese, kde došlo k odtahu ([ulice a číslo], [obec a číslo]), skutečně vůz zaparkoval, nicméně měl v úmyslu vozidlo přeparkovat. Téhož dne byl však zadržen policií, a proto již nemohl automobil z místa následného odtažení odvést. Vozidlo tak nechal žalovaný zaparkované na uvedené adrese neúmyslně. Poté co byl žalovaný zadržen policií a umístěn do vazby, snažil se celou záležitost se zaparkováním vozidla vyřešit prostřednictvím svých rodičů, kterým by předal klíče od vozidla a technické průkazy, avšak pracovníci [stát. instituce] mu tu neumožnili, čímž žalovanému vznikla škoda, protože došlo k odtahu jeho vozidla. Žalovaný požaduje tuto vzniklou škodu po [stát. instituce] prostřednictvím soudního řízení. Byť si byl žalovaný vědom svého špatného zaparkování vozidla, žalobkyni po celou dobu o své situaci nikterak neinformoval. Celou věc řešil pouze s policií, když zjišťoval, kde se vozidlo nachází. Žalovaný učinil nesporným, že odtažené vozidlo spz: [anonymizováno] [číslo] ([příjmení] [anonymizováno]) je skutečně jeho. Žalovaný rovněž uvedl, že hodnota vozidla je zhruba 20 000 Kč, což je méně než žalovaná částka. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout z důvodu, že je nemajetný.

3. Ve věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 14. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], tak, že výrokem I. řízení co do částky 300 Kč s příslušenstvím zastavil, výrokem II. uložil zaplatit žalovanému částku 74 200 Kč s příslušenstvím žalobkyni a výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení.

4. Proti o odstavec výše uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 podal žalovaný odvolání, na základě kterého Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 20. 10. 2021, č.j. [číslo jednací] tak, že výroky II. a III. řešeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 (soud I. stupně) zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Svoje rozhodnutí o zrušení zmíněných výroků odůvodnil Městský soud v Praze tím, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když se nezabýval námitkami žalovaného ohledně jeho nemajetnosti a nízké hodnoty předmětného vozidla. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016, je totiž v obdobných případech, jako je řešen v rámci tohoto řízení, nutné zkoumat, zda neexistuje zjevný nepoměr mezi výrazně nízkou hodnotou vozu a vysokými náklady na jeho dlouhodobé parkování. Pokud zde tento výrazný nepoměr existuje, je zde důvod k moderaci soudu, neboť se jedná o specifický nárok žalobkyně, který se kvalifikuje jako náhrada škody, což umožňuje využít právě uváděnou moderaci soudu. Soud I. stupně tak v řízení pochybil, když se nezabýval tvrzením žalovaného o jeho majetkových poměrech a především nečinil zjištění ohledně údajně nízké hodnoty odtaženého vozidla, která by mohl následně porovnat s výší žalobkyní požadovaných nákladů na dlouhodobé parkování vozidla žalovaného. Zdejšímu soud I. stupně tak bylo uloženo, aby se v dalším řízení zaměřil na majetkové poměry žalovaného a zejména pak na zjištění hodnoty odtaženého vozidla v rozhodné době, a to s ohledem na výši žalobkyní požadovaných nákladů za parkovné odtaženého vozu.

5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že dne 30. 5. 2019 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [příjmení] [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Z karty vozidla [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že vlastníkem tohoto vozidla je žalovaný [celé jméno žalovaného], který je dle této karty rovněž provozovatelem vozidla. Předmětné vozidlo bylo poprvé zaevidováno dne 5. 9. 2000, tvar karoserie je pětidveřový hatchback, objem válců je 1,6 litru ([číslo]) a výkon 74 kW. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013, když maximální cena za úplný odtah vozidla je 1 900 Kč, parkovné činí maximálně 250 Kč denně za první až třetí den parkování na parkovišti, kde se nacházejí odtažená vozidla, maximálně 400 Kč denně za čtvrtý až sto osmdesátý den parkování a maximálně 50 Kč denně za sto osmdesátý a každý následující den parkování. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky dopisy ze dne 12. 9. 2019 a 29. 10. 2019. Žalovaný za provedený odtah a parkovné ničeho neuhradil. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 750 Kč za první až třetí den parkovného (parkovné 250 Kč za den x 3 dny), částkou 70 800 Kč za 4. až 180. den parkovného (parkovné 400 Kč za den x 177 dnů) a částkou 750 za 181. a následující den parkování (parkovné 50 Kč za dne x 15 dnů). Celková výše dlužné částky tak činí částku 74 200 Kč.

6. Po zrušení předchozího rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2020, č.j. [číslo jednací] provedl soud další důkazy (odst. 7 – 9. tohoto rozsudku):

7. Z inzerátů na stejný typ vozidla ([příjmení] [anonymizováno]) a obdobného stáří (auto z roku 2000), jako bylo odtažené vozidlo žalovaného, soud zjistil, že cena těchto vozidel se pohybuje v rozmezí od 19 000 Kč do 60 000 Kč (výpis nabízených vozidel [příjmení] [jméno] od [právnická osoba] - stáří vozů [příjmení] [jméno] 1999 [číslo], inzerát na vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení] 1,8 16V, benzín, rok výroby 2000, [příjmení] - za cenu 21 800 Kč, inzerát na portálu [webová adresa] na [příjmení] [jméno] [příjmení] 1 1,6 74 kW - za cenu 33 000 Kč, inzerát z portálu [webová adresa] na [příjmení] [jméno] z roku 1999 za cenu 27 000 Kč, inzerát z portálu [webová adresa] na [příjmení] [jméno] 1,6 74 kW za nabízenou cenu 29 000 Kč, inzerát z portálu [webová adresa] na vozidlo [příjmení] [jméno] 1,8I za cenu 33 000 Kč, č.l. 91-95, [číslo]).

8. Z evidence práv pro osobu z katastru nemovitostí ze dne 22. 4. 2022 (č.l. 96) má soud za zjištěné, že žalovaný nemá v katastru nemovitostí evidovaná žádná vlastnická ani jiná věcná práva.

9. Z výpisu z centrální evidence vězňů ze dne 28. 2. 2022 (č.l. 79) soud zjistil, že žalovaný k uvedenému datu vykonával trest odnětí svobody ve [stát. instituce], plánovaný konec jeho věznění by měl nastat 18. 8. 2026 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen„ SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Dle § 27 odst. 5 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl.m. Prahy ze dne 21. 6. 2018 žalobkyně; dle nařízení hl.m. Prahy ze dne 12. 2. 2013 jsou stanoveny maximální ceny za odtah vozidla a za služby parkovišť odtažených osobních automobilů. Žalovaný v průběhu řízení učinil nesporným, že je vlastníkem předmětného vozidla a zároveň jeho faktickým provozovatelem. Žalovaný rovněž uvedl, že na místo, odkud bylo vozidlo odtaženo ([ulice a číslo], [obec a číslo]), umístil vozidlo on. Řídíc se usnesením Městského soudu v Praze ze dne ze dne 20. 10. 2021, č.j. [číslo jednací], posuzoval soud rovněž hodnotu odtaženého vozila a zevrubně se zabýval majetkovými poměry žalovaného. Cena předmětného vozidla [příjmení] [jméno] z roku 2000 se v aktuálních inzerátech autobazarů a na bazarových portálech pohybuje od 19 000 Kč do 60 000 Kč, prostřední hodnota je tedy 39 500 Kč. Ohledně majetkových poměrů žalovaného soud zjistil, že nevlastní žádný nemovitý majetek, dle vlastního prohlášení je žalovaný nemajetný a naopak má dluhy. Z úřední činnosti (systém ISAS) je soudu známo, že proti žalovanému je vedena řada exekučních řízení. Žalovaný je navíc v současnosti ve výkonu trestu odnětí svobody, což mu značně znemožňuje si svou finanční situaci zlepšit. Na základě uvedeného lze tak učinit závěr, že žalovaný je nemajetný. Na základě zmiňovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016 přistoupil soud k moderaci dle § 2953 občanského zákoníku žalobou uplatněného specifického nároku, který se analogicky kvalifikuje jako náhrada škody. Žalobkyni tak soud na základě moderace přiznal z původně žalobou požadovaných 74 200 Kč pouze částku 40 000 Kč, neboť zjistil, že žalovaný je nemajetný, a i když hodnota jeho odtaženého vozidla může teoreticky dosahovat až 60 000 Kč, soud vyšel při úvaze o částce, jakou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit primárně z prostřední hodnoty, za kterou je stejný typ a stejně staré vozidlo nabízeno na inzertních portálech, která činí, jak již bylo uváděno, 39 500 Kč. Soud při úvaze o moderaci žalobou požadované částky rovněž zohlednil, že žalobkyně není subjektem, jehož primárním účelem by bylo vytváření zisku, ale jedná se o příspěvkovou organizaci hlavního města Prahy, které bylo mimo jiné uloženo, že má zajišťovat odtah a následné zaparkování odtažených vozidel z pražských komunikací. Cena za odtah i za parkovné je stanovena nařízením Rady hlavního města Prahy. V případě žalobkyně se tak rozhodně nejedná o subjekt, který by prováděl odtah a zaparkování vozidel za účelem výdělku, když je i při vyúčtování ceny za takto provedené úkony vázán zmíněným nařízením. Po zohlednění všech těchto skutečností rozhodl soud tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku) a ve zbývající části (34 200 Kč) žalobu zamítl.

11. Nákladový výrok je odůvodněn podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 53,91 % a neúspěšná v rozsahu 46,09 % předmětu řízení, má tudíž právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7,82 % Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 2 980 Kč a v paušální náhradě ve výši 600 Kč (předžalobní upomínka, podání žaloby) určených dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhradu za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 10. 7. 2020, neboť v rámci tohoto vyjádření žalobkyně fakticky jen doplnila svou žalobu (fakticky i opravila – částečné zpětvzetí žaloby) a skutečnosti uvedené v tomto vyjádření mohly být uvedeny již v samotné žalobě. Žalobkyně se následně ve fázi po zrušení předchozího rozsudku zdejšího soudu nechala zastoupit advokátem, které mu náleží odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava, účast u soudního jednání dne 22. 4. 2022) každý po 4 100 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tarifní hodnota 74 200 Kč) včetně náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý ze dvou výše uvedených právních úkonů. Náklady řízení spočívající v právním zastoupení žalobkyně tak činí částku 8 800 Kč bez DPH a s DPH činí sumu 10 648 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 14 228 Kč. Žalobkyni náleží 7,82 % z této částky, tj. 1 112,63 Kč.