21 C 13/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 582 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 582 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 582 Kč od 9. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2022, ve znění doplnění ze dne 9. 8. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 582 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že v provozovně žalovaného provedla kontrolu, při níž bylo zjištěno 31 kusů výrobků porušujících práva duševního vlastnictví. Žalobkyně následně uvedené výrobky uskladnila a poté zničila jako padělky. Žalovaná částka 1 582 Kč pak představuje náhradu nákladů vynaložených žalobkyní na skladování a likvidaci předmětných výrobků Uvedenou částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 25. 1. 2018, splatnou dne 8. 2. 2018. Žalovaný však dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř., žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně provedla u žalovaného dne 13. 11. 2016 kontrolu a následně zajistila celkem 31 kusů výrobků, které porušovali některá práva duševního vlastnictví. Žalobce tyto výrobky uskladnil mimo dosah žalovaného a následně zlikvidoval za celkovou částku 1 582 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky fakturou ze dne 25. 1. 2018, splatnou dne 8. 2. 2018 a upomínkou ze dne 25. 5. 2018 6. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla kontrolu v provozovně žalovaného ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a zákona č. 64/1986 o České obchodní inspekci, přičemž zjistila, že žalovaný nabízel k prodeji a skladoval výrobky, které porušovaly některá práva duševního vlastnictví. Z tohoto důvodu žalobkyně tyto výrobky zabavila a uskladnila mimo dosah žalovaného a následně zlikvidovány, a to v souladu s ust. § 7b odst. 2 a odst. 7 zákona. Ve smyslu ust. § 7b odst. 2 věty druhé uvedeného zákona pak žalobkyni proti žalovanému vznikl nárok na úhradu nákladů na skladování a jejich likvidaci. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, soud žalobě vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Zároveň soud uložil žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek, jehož výše dle položky 1 bod 1 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí 1 000 Kč, a který je z důvodu osvobození žalobkyně od soudního poplatku povinen uhradit žalovaný dle ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.