21 C 130/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované státní příslušnost: Ukrajina pro 7 820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 820 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 1. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 820 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód]. Toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaná neměla v období od 22. 11. 2019 do 29. 4. 2020, tedy 160 dní, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, splatnost příspěvku nastala dne 1. 9. 2020. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky a dále pak i prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobkyně kromě dlužné částky ve výši 7 520 Kč požadovala také zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že žalovaná neměla sjednáno tzv. povinné ručení pro vozidlo [registrační značka], [VIN kód], v době od 22. 11. 2019 do 29. 4. 2020, tj. 160 dnů. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 7 520 Kč a poplatku na náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 4. 12. 2020.

6. Dle ust. čl. 4 odst. 1 nařízení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná má bydliště v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 3, je dána pravomoc a příslušnost uvedeného soudu k projednání věci.

7. Podle § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.

8. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. jestliže pro určitý poměr nebo otázku, které spadají do předmětu úpravy tohoto zákona, nelze určit rozhodné právo podle jiných ustanovení zákona, použije se pro ně právo, které je s nimi v nejužším vztahu, ledaže pro ně strany zvolily nebo jinak označily použití určitého práva.

9. V daném případě se jedná o porušení povinnosti žalovaného uzavřít pojištění vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla”). Soud ve vztahu k určení rozhodného práva vycházel z ust. § 26 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého cizinci a zahraniční právnické osoby mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby a současně z ust. § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., ve spojení s ust. § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. a dospěl k závěru, že v daném případě je třeba postupovat podle práva státu, ve kterém má žalovaný obvyklý pobyt, tj. podle českého práva.

10. Dle ust. § 1 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen„ Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti.

11. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

12. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

13. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

14. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

15. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

16. Dále dle ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

17. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

18. Žalovaná v době od 22. 11. 2019 do 29. 4. 2020 v rozporu se zákonem neměla pojištěné vozidlo, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení příspěvku ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poté, co žalovanou vyzvala k úhradě v požadované době výzvou. Žalovaná tak měla žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku tak činí 7 520 Kč, tj. 160 dní po 47 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), výše nákladů činí částku ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že předmětnou částku uhradila, příp. že závazek zanikl jiným způsobem, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužného příspěvku, tak žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.