21 C 133/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 82 338,32 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 8 % ročně, a to:</b> <b>a) z částky 89 300 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2016,</b> <b>b) z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019 a</b> <b>c) z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 82 338,32 Kč</b> <b>a) s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 89 050 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019,</b> <b>b) s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019,</b> <b>c) s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>d) s úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 89 300 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019,</b> <b>e) s úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019,</b> <b>f) s úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 427,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 82 338,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 3. 2015 uzavřela s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o vedení firemního účtu č. [číslo] a dne 16. 5. 2016 smlouvu o povoleném přečerpání č. [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly i podmínky pro zakládání a vedení firemního účtu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr ve formě povoleného přečerpání na firemním účtu č. [bankovní účet], a to k okamžitému čerpání kdykoliv po dobu trvání smlouvy do výše 89 000 Kč. Účastníci si ujednali úrokovou sazbu z prodlení ve výši 30 % ročně za nepovolený debetní zůstatek a úrok z povoleného přečerpání ve výši 13 % ročně. Žalovaný se zavázal, že bude každý měsíc na firemní účet hradit částku ve výši minimálně 22 250 Kč a tím hradit dlužnou jistinu úvěru a úroky z povoleného přečerpání a poplatky za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem. Úrok z čerpaných finančních prostředků v rámci povoleného přečerpání byl splatný měsíčně. Žalovaný od prosince 2018 řádně neplnil podmínky vyplývající mu ze smlouvy, tedy využíval povolené překročení finančních prostředků a měsíčně nepřipisoval ve prospěch svého běžného účtu určenou částku. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě, nakonec využila svého práva odstoupit od smlouvy s účinností ke dni 22. 2. 2019. K tomuto dni dlužil žalovaný žalobkyni jistinu ve výši 89 050 Kč, částku ve výši 250 Kč představující poplatky za dvě výzvy k plnění a odstoupení od smlouvy a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 5 038,32 Kč. Žalovaný po odstoupení od smlouvy uhradil dne 25. 3. 2019 částku ve výši 10 000 Kč, tu žalobkyně započítala na kapitalizovaný úrok částkou ve výši 5 0385,32 Kč, na dlužné poplatky částkou ve výši 250 Kč (2 x výzva za 50 Kč ze dne 2. 11. 2018 a ze dne 23. 11. 2018 a 1 x odstoupení od smlouvy za částku 150 Kč) a zbytek na jistinu za nepovolené čerpání. Dne 14. 5. 2019 uhradil žalovaný částku ve výši 2 000 Kč, kterou žalobkyně započítala na jistinu (nepovolené čerpání).

2. Podáním ze dne 19. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do smluvního úroku ve výši 8 % ročně z částky 89 300 Kč 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019, z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019 a z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, soud proto řízení v odpovídajícím rozsahu částečně zastavil dle ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok I). Podanou žalobou se pak žalobkyně domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 82 338,32 Kč, úroku ve výši 13 % ročně z částky 89 050 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019, úroku ve výši 13 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019, úroku ve výši 13 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 89 300 Kč 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019, smluvního úroku z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019, smluvního úroku z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení. Prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř., žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne 26. 3. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o vedení firemního účtu u [žalobkyně], jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky (viz žádost o zřízení firemního účtu č. [číslo] ze dne 26. 3. 2015, důkaz A4, smlouva o vedení firemního účtu u [žalobkyně] ze dne 26. 3. 2015, důkaz A3, a všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů podnikatelů účinné od 1. 3. 2015).

7. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (viz údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 26. 3. 2015, důkaz A5).

8. Ze sazebníku bankovních poplatků platného od 1. 3. 2015 a sazebníku bankovních poplatků platného od 18. 12. 2015 soud zjistil, že zaslání výpisu poštou bylo zpoplatněno částkou ve výši 50 Kč a zaslání upomínky částkou ve výši 150 Kč (viz sazebník bankovních poplatků [žalobkyně] platný od 1. 3. 2015 a sazebník bankovních poplatků [žalobkyně] platný od 18. 12. 2015).

9. Dne 16. 5. 2016 uzavřeli účastníci smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 89 000 Kč. Povolené čerpání bylo úročeno úrokovou sazbou ve výši 13 % ročně. V případě překročení úvěrového limitu činila zvláštní úroková sazba za nepovolený debetní zůstatek výši 22 % ročně. Strany si ujednaly, že se smlouva bude řídit českým právem (viz žádost / návrh smlouvy o poskytnutí povoleného přečerpání, důkaz A8, a smlouva o povoleném přečerpání č. [číslo], důkaz A7). Žalovaný se zavázal na firemní účet zasílat měsíčně částku ve výši 22 250 Kč (viz potvrzení o poskytnutí povoleného přečerpání č. [číslo] ze dne 16. 5. 2016).

10. V úrokovém lístku [žalobkyně] bylo uvedeno, že nepovolený debetní zůstatek měl být úročen sazbou ve výši 22 % ročně (viz úrokový lístek [žalobkyně] [číslo]).

11. Dne 18. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky s tím, že pokud ji neuhradí v uvedeném termínu, bude tato výzva zároveň odstoupením od smlouvy (viz poslední výzva k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy ze dne 18. 12. 2018, důkaz A10).

12. Dne 4. 11. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, výzva byla dána na poštu dne 5. 11. 2020 (viz předžalobní upomínka ze dne 4. 11. 2020, důkaz A2, a podací arch České pošty ze dne 5. 11. 2020).

13. Z transakční historie účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že ke dni 12. 11. 2018 činil účetní zůstatek - 89 050 Kč, že dne 25. 3. 2019 uhradil žalovaný částku ve výši 10 000 Kč a dne 14. 5. 2019 částku ve výši 2 000 Kč že dne 2. 11. 2018 byl žalovanému vyúčtován poplatek za zaslání upomínky ve výši 50 Kč, stejně jako dne 23. 11. 2018 a dne 18. 12. 2018 ve výši 150 Kč, ke dni účinnosti odstoupení činily kapitalizované úroky 5 38,32 Kč (22. 1. 2019) (viz transakční historie účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 26. 3. 2015 do 19. 10. 2020).

14. Dle ust. čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný má sídlo v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 3, je dána pravomoc a příslušnost uvedeného soudu k projednání věci.

15. Dle čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Žalobkyně a žalovaný si v daném případě smlouvou ujednali, že jejich vztah se řídí českým právem, soud proto nárok žalobkyně posoudil podle českého práva.

16. Dle ust. § 2 662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

17. Dle ust. § 2 665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

18. Dle ust. § 2 395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Soud má za prokázané, že žalobkyně pro žalovaného na základě smlouvy o vedení firemního účtu ze dne 26. 3. 2015 zřídila firemní účet. Na základě smlouvy o povoleném přečerpání ze dne 16. 5. 2016 byla sjednána výše úvěrového limitu ve výši 89 000 Kč, žalovaný se zavázal na firemní účet zasílat minimálně měsíčně částku ve výši 22 250 Kč měsíčně. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu ve výši 13 % ročně a úrokovou sazbu z prodlení ve výši 22 % ročně za nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, když došlo k překročení povoleného úvěrového limitu a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek na účtu, který ke dni 12. 11. 2018 činil - 89 050 Kč. Žalobkyně proto využila svého práva dle čl. 2 .8.6 všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů podnikatelů a odstoupila od smlouvy s účinností ke dni 22. 1. 2019, přičemž pod dni odstoupení žalovaný dlužil na jistině částku ve výši 89 050 Kč, na poplatcích částku 250 Kč a na kapitalizovaných úrocích částku 5 38,32 Kč. Následně byla žalovaným uhrazena dne 25. 3. 2019 částka ve výši 10 000 Kč a dne 14. 5. 2019 částka ve výši 2 000 Kč. Zbývající dlužná částka tak po započtení zaplacených částek na úroky a poplatky činila 82 338,32 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru. Dne 4. 11. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu dle ust. § 2662 zákona o. z. s tím, že žalovanému bylo umožněno disponovat peněžními prostředky na účtu i v případě, kdy by na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků. Ve smyslu s ust. § 2665 o. z. proto posdouil danou věc dle ust. § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 o. z. čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 89 000 Kč a žalovaný se dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když v uvedené době svůj vzniklý dluh nesplatil. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj závazek uhradil, případně že zanikl jiným způsobem, to však neučinil. Žalobkyni se předloženými listinami podařilo tvrzené skutečnosti prokázat a soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 82 338,32 Kč, a to se sjednaným úrokem ve výši 13 % ročně z částky 89 050 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019, tzn. ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy do dne zaplacení částky 10 000 Kč žalovaným, s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019, tzn. ode dne následujícího po snížení částky po zaplacení části dluhu žalovaným do dne zaplacení částky 2 000 Kč žalovaným, s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, tzn. ode dne následujícího po dni zaplacení částky 2 000 Kč žalovaným, smluvním úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 89 300 Kč od 23. 2. 2019 do 25. 3. 2019, smluvním úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 84 338,32 Kč od 26. 3. 2019 do 14. 5. 2019 a smluvním úrokem z prodlení ve výši 22 % ročně z částky 82 338,32 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 427,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 294 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 338,32 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč.