21 C 143/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci manžela: celé jméno podatela, datum narození bytem adresa podatela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: titul celé jméno podatelky, datum narození bytem adresa podatelky zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli dne datum před Úřadem městské části obec a číslo celé jméno podatelky, datum narození, rozená příjmení, a příjmení příjmení celé jméno podatela, narozený dne datum, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství. V odůvodnění uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce, z manželství se žádné děti nenarodily, manželka má české státní občanství, manžel ruské. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese adresa podatela, u manželky se jedná o druhé manželství u manžela o třetí. Manželství je zcela nefunkční, je hluboce a trvale rozvráceno. Zpočátku bylo manželství šťastné, manžel dostal povolení k pobytu na území ČR na základě sloučení s manželkou, do společné domácnosti přivedl svoje dvě nezletilé děti z předchozího manželství, a to dvanáctiletou dceru a patnáctiletého syna, manželka obstarávala za rodinu základní úřední záležitosti. V říjnu 2018 však došlo mezi manžely k zásadnímu rozkolu, mezi manžely se začaly projevovat zásadní rozdíly, manžel odjel do Ruska, aniž by to manželce oznámil a přitom nechal v ČR svoje děti. S manželkou přestal komunikovat, nereagoval na telefonáty ani SMS zprávy. Manželka se proto asi po měsíci obrátila na dalšího již zletilého syna manžela, aby se postaral o dvě manželovy nezletilé děti, neboť musela podstoupit operaci. Poté se manželka odstěhovala ze společné domácnosti do bytu na adrese v obec a číslo. Manžel se posléze vrátil zpět do ČR a nadále bydlí na adrese posledního společného bydliště účastníků. Komunikace s manželem stále nefunguje. Manželka podala již jeden návrh na rozvod manželství v únoru 2019, v květnu 2019 ho však vzala zpět, neboť manžel začal opět komunikovat a chtěl manželství zachránit, vztah však fungoval pouze asi dva měsíce a poté opět začalo docházet ke konfliktům vedoucím k dalšímu zásadnímu rozkolu mezi účastníky a manželka se opětovně rozhodla, že s manželem nebude sdílet společnou domácnost. Dalších asi 10 měsíců se manželka pokoušela navázat s manželem kontakt a vyřešit problémy, ale manžel kontakt odmítal, proto se rozhodla manželství definitivně ukončit.

2. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil v podání ze dne datum doručeném soudu dne datum tak, že má za to, že nezletilé děti by měly být vychovávány v úplné rodině a že požaduje ustanovení rodinného mediátora, který by pomohl účastníkům manželství zachovat. Po absolvování mediace u soudem ustanovené mediátorky manžel uvedl v podání ze dne datum, že po zralé úvaze souhlasí s návrhem manželky na rozvod manželství, že dospěl k závěru, že rozhodnutí manželky nezvrátí a vztah již nezachrání a že by vztah s manželkou rád ukončil v dobrém. Při ústním jednání pak doplnil, že manželství bylo uzavíráno z lásky, že celý svůj život přenesl do České republiky, ani rozhodnutí o uzavření manželství nebylo jednoduché, nicméně následně se projevily rozdílné povahy a životní postoje účastníků. Manžel měl v úmyslu původně manželství zachránit, nicméně při setkání u mediátora pochopil, že již nemá žádnou šanci. Manžel celé situace lituje, ale s rozvodem manželství souhlasí.

3. Při ústním jednání účastníci učinili nesporným, že příčinami rozvratu manželství jsou rozdílné povahy účastníků, rozdílné životní postoje a rozdílné názory na rodinné soužití.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželství bylo uzavřeno dne datum před anonymizována tři slova obec a číslo (viz oddací list ze dne datum, vedený v knize manželství matričního úřadu anonymizována tři slova obec a číslo ve svazku anonymizováno, ročník rok, strana anonymizováno, pořadové číslo na čl. 6 spisu). Manželka má státní občanství České republiky i Ruské federace (viz výpis z centrální evidence obyvatel jméno celé jméno podatela z datum na čl. 11 spisu). Manžel má státní občanství Ruské federace a na území ČR má povolený trvalý pobyt rodinného příslušníka EU za účelem„ rodinný“, a to od datum s platností pobytové karty do datum, přičemž hlášený je na adrese adresa podatela (viz sdělení Ministerstva vnitra ČR z datum – na čl. 12 spisu).

5. Manželka v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že skutečné manželské soužití účastníků trvalo velmi krátce pouze od září do října 2018, kdy nastala nějaká nedorozumění, manželka měla hodně práce a byla možná i trochu nervózní, manžel s ní přestal komunikovat a potom odjel do Ruska, protože potřeboval tam něco dořešit a od té doby už s ní nekomunikoval, i když mu volala, nebo psala. Byla s jeho dětmi v ČR, ale potřebovala jít na operaci ramene, děti s ní také skoro přestaly komunikovat. Po operaci se přestěhovala a nikdo s ní poté již nekomunikoval. Situaci ohledně dětí řešila s dalším starším synem manžela, tak, aby si je vzal do péče. Obdobná situace už nastala i před svatbou, manželovi však odpustila a se sňatkem souhlasila. Poté co však manžel s manželkou opětovně přestal komunikovat, podala první návrh na rozvod, situace se však nakrátko zlepšila, proto žádost o rozvod vzala zpět. Od srpna 2018 se jí však znovu manžel přestal ozývat, ani děti s ní nekomunikovaly, kontakty na sociálních sítích s ní přerušily, následně tedy podala další návrh na rozvod. Manžel má celkem čtyři děti, dvě z prvního a dvě z druhého manželství, které s nimi sdílely společnou domácnost. Společné děti se z manželství nenarodily. Poté, co podala druhu žádost o rozvod, za ní manžel přišel s tím, že tomuto kroku nerozumí, neboť jak ona tak jeho děti potřebují mít zachovány platné doklady v ČR s tím, že i děti již v ČR studují a on se zde již také zabydlel, ale pro záchranu manželství nic neudělal a pro ni již byla situace nadále neudržitelná, nebo manžel jí, když ho potřebovala, nijak nepomohl.

6. Manžel v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že se s manželkou seznámili přes internetovou seznamku, přijel do obec i s dětmi, manželka si ho získala tím, že si přála mít hodně dětí, poté začal jezdit do ČR pravidelně. Manželka má však složitou povahu, jednou se tvářila, že ho miluje, jindy s ním zas vůbec nekomunikovala. Oba mají za sebou také hodně problémů. Vztah k němu možná ovlivnila i její matka, která byla toho názoru, že manžel manželku využije pouze kvůli získání dokladů a poté ji vyhodí. Přes určité problémy se však dohodli na uzavření sňatku a že manžel přiveze do ČR i svoje dvě mladší děti. Koupil velký byt, kde s nimi měla bydlet i manželčina dcera jméno, tak se však mezitím vdala a odešla ke svému manželovi. Manžel měl předtím v Rusku velký podnik, zaměstnával asi tisíc lidí, proto se po uzavření manželství musel do Ruska na nějaký čas vrátit, aby tam svoji činnost ukončil. Po uzavření manželství se pobyt jeho i jeho dětí v ČR legalizoval, děti začaly následně v ČR studovat, později přišly určité třenice ve společném soužití, neboť manželka dostala na starost cizí děti a současně měla velké starosti v práci. Dospěla k závěru, že ji manžel jen zneužil k přistěhování do České republiky. Z jejího přístupu byl manžel šokován. Kvůli ukončení podnikání musel odjet do Ruska, manželka mu posléze zavolala, že nechal v ČR nezletilé děti a že to nahlásí na Policii a orgánu sociálně právní ochrany dětí. Tvrdila sice, že potřebovala operaci, ale byl to naopak on, kdo trval na tom, aby se nechala vyšetřit, z domácnosti odešla jakoby kvůli operaci, když se vrátil, byl v šoku, protože ve společném bytě nebyla a děti byly samy. Navíc manželčina maminka dělala hysterické výlevy, že nemůže bydlet sama, že s ní musí manželka být, toto manžel respektoval. Do Ruska se i kvůli studiu dětí v ČR, které do ČR kvůli němu přenesly celý svůj život, již vracet nechce. Po jednání u mediátorky pochopil, že již nemá smysl pokračovat v nějaké komunikaci nebo v nějakých pokusech o zachování manželství.

7. Dle čl. 26 odst. 2 vyhlášky ministra zahraničních věcí 95/1983 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních platí, že je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá. Dle čl. 27 odst. 2 uvedené vyhlášky k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 2 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je k rozvodu manželství dána pravomoc orgánů obou smluvních stran. V dané věci je tedy dána pravomoc Obvodního soudu pro Prahu 3 dle ust. čl. 27 odst. 2 shora uvedené vyhlášky, neboť oba manželé ke dni rozvodu bydlí v České republice a rozhodné právo je ve smyslu ust. čl. 26 odst. 2 vyhlášky právo české, neboť manžel je občanem Ruské federace, ale manželka je občanskou České republiky a řízení bylo zahájeno v České republice u Obvodního soudu ro část Prahy.

8. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

9. Dle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Dle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. V případě manželství účastníků je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 1 o. z., neboť účastníci spolu nežijí, netvoří manželské společenství, nehospodaří spolu, vtah účastníků je z citového hlediska zcela nefunkční a manželka manželství zjevně obnovit nechce (§ 758 o. z.), přičemž manžel tento její postoj respektuje a s rozvodem souhlasí. Manželství účastníků řízení je tak z pohledu soudu pouze formálním svazkem a již nemá kvalitu funkčního manželského svazku založeného ve smyslu ust. § 655 o. z. na vzájemné podpoře a pomoci. Příčiny rozvratu manželství ve smyslu ust. § 756 o. z. pak jsou dány rozdílnými povahami účastníků, rozdílnými životními postoji a rozdílnými názory na rodinné soužití. Manželství účastníků je již trvale a hluboce rozvráceno a nelze ve smyslu ust. § 755 odst. 1 o. z. očekávat jeho obnovu. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, jak je patrno z výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci v řízení o rozvodu manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.)