21 C 145/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci jméno příjmení anonymizováno adresa o 1 400 800 Kč a 1 532 475 Kč <b>takto:</b> <b>I. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 1 400 800 Kč a částku ve výši 1 532 475 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 352 799,40 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2018, ve znění doplnění ze dne 27. 6. 2019 (č. l. 21 spisu), ze dne 27. 11. 2020 (č. l. 80 spisu), doplnění ze dne 29. 4. 2011 (č. l. 155 spisu) a doplnění ze dne 16. 2. 2022 (č. l. 491 spisu) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 350 800 Kč s příslušenstvím a částky 1 532 475 Kč. V odvodnění uvedl, že účastníci uzavřeli dne 29. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 1 350 800 Kč. Zapůjčenou částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 50 000 Kč nejpozději do 30. 11. 2015. V čl. 2 smlouvy bylo uvedeno, že finanční prostředky byly žalovanému předány při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem, který byl úředně ověřen. Ve smlouvě o zápůjčce sice nebyl uveden důvod poskytnutí finančních prostředků, ty však byly poskytnuty za tím, účelem, aby žalovaný mohl koupit nemovitosti od [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], oba bytem [adresa]. Zda je žalovaný skutečně tímto způsobem použil, žalobci nebylo známo. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky žalobci nevrátil a od 1. 12. 2015 se dostal do prodlení. Žalobci proto vznikl také nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky denně od 1. 12. 2015, která ke dni podání žaloby činila 1 532 475 (pozn. soudu částka je vyčíslena z částky 1 400 800 za dobu od 1. 12. 2015 do data sepisu žaloby 28. 11. 2018 Kč). Stranami smlouvy byli pouze žalobce a žalovaný, syn žalobce [jméno] [příjmení], účastníkem předmětné smlouvy nebyl. Žalobce se tak domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplacení částky 1 350 800 Kč s úrokem ve výši 50 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 532 475 Kč. Ve vztahu ke splatnosti smluvní pokuty žalobce uvedl, že žalovaný nedodržel splatnost půjčky, a proto se dostal do prodlení dne 1. 12. 2015 a tak měla nastat splatnost smluvní pokuty, která byla sjednána za každý započatý den prodlení.

2. Žalovaný v podání ze dne 17. 6. 2019 (č. l. 14 -15 spisu), ve znění doplnění ze dne 12. 9. 2019 (č. l. 34 spisu), ze dne 4. 9. 2020 (č. l. 64 spisu), ze dne 4. 5. 2021 (č. l. 161 až 163 spisu) a ze dne 28. l. 2022 (č. l. 369 spisu) navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Nepopíral, že existuje listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce, důvodem jejího vzniku však byl připravovaný obchod mezi žalovaným a synem žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], který se však neuskutečnil, a proto se listina posléze stala nadbytečnou. Listina sloužila výlučně jako pojistka mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] v souvislosti s plánovaným, ale neuskutečněným obchodem. Žalobce žalovaný neznal a neexistoval žádný důvod, aby mu žalobce půjčoval finanční prostředky. [jméno] [příjmení], se kterým si byl žalovaný blízký, chodili spolu do posilovny a na víno, se žalovanému v roce 2015 svěřil, že by měl zájem investovat finanční prostředky. Žalovaný mu proto nabídl možnost investice do nákupu [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] Za několik měsíců si [jméno] [příjmení] vyžádal podrobnější informace, na základě čehož pro něj žalovaný vytvořil nabídku s krátkým popisem záměru. Po určité době se [jméno] [příjmení] dostavil do kanceláře žalovaného s tím, že o obchod má zájem, nicméně požadoval, aby se žalovaný sám svým jménem za vrácení finančních prostředků zaručil. V této souvislosti [jméno] [příjmení], nechal vypracovat text smlouvy o zápůjčce, ve kterém některé údaje o žalobci chyběly. K dotazu žalovaného ve vztahu k části textu smlouvy, kde bylo uvedeno, že peníze byly předány v hotovosti, [jméno] [příjmení] uvedl, že danou pasáž zapomněl upravit, že se jedná jen o formalitu, neboť ve skutečnosti peníze měli být zaslány na účet, jehož číslo žalovaný [jméno] [příjmení] sdělil. Smlouva o zápůjčce neobsahovala některé údaje o žalobci, ty však [jméno] [příjmení] neznal a měly být později vyplněny žalobcem. Žalovaný a [jméno] [příjmení] se následně zastavili na poště k ověření podpisu žalovaného na smlouvě o zápůjčce. Pak se rozloučili, s tím, že bylo domluveno, že [jméno] [příjmení] zašle peníze na účet označený žalovaným. Poté, co by se uskutečnil první zkušební obchod mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], měla být sepsána smlouva o dlouhodobé spolupráci. Finanční prostředky nicméně na účet žalovaného zaslány nebyly a plánový obchod mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] nakonec neproběhl. Žalovaný proto v říjnu 2015 v Praze v obchodním centru Flora vyzval [jméno] [příjmení] k poskytnutí finančních prostředků, popř. k vydání podepsané smlouvy o zápůjčce. [jméno] [příjmení] před svědkem [jméno] [příjmení], [datum narození], sdělil, že finanční prostředky žalovanému neposkytne, že k obchodu již nedojde, ale že mu vrátí smlouvu o zápůjčce. Následně koncem října či v listopadu 2015 došlo ke schůzce žalovaného a [jméno] [příjmení] v Praze v obchodním centru na Černém mostě, kdy [jméno] [příjmení] vrátil žalovanému smlouvu o zápůjčce obsahující pouze podpis žalovaného, bez úplných údajů žalobce a bez ověřeného podpisu žalovaného. Syn žalobce [jméno] [příjmení] sdělil před svědkem [jméno] [příjmení], že stejnopis smlouvy o zápůjčce s ověřeným podpisem žalovaného zničil a že listina nebude žádným způsobem zneužita. Žalovaný žalobce nezná, nikdy se neviděli a žalobce mu nic neposkytl, jednal pouze s [jméno] [příjmení]. Má za to, že se stal obětí podvodného jednání [jméno] [příjmení], který byl v minulosti spojen i s řadou jiných podvodných jednání. K tvrzení žalobce, že důvodem smlouvy o zápůjčce měl být poskytnutí finančních prostředků na nákup nemovitostí žalovaným, žalovaný uvedl, že kupní cena bytu, který koupil na základě kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2015, činila 6 500 000 Kč a byla pokryta částečně úvěrem ve výši 3 700 000 Kč od [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], z prostředků ve výši 2 858 700 Kč, které čerpal od [právnická osoba] a z daru ve výši 21 000 USD (tj. více než 500 000 Kč) poskytnutého rodiči manželky žalovaného. Od žalovaného v této souvislosti proto žádné finanční prostředky nepotřeboval. Před uzavřením kupní smlouvy žalovaný nejprve jednal se zprostředkovatelem prodeje [právnická osoba], došlo k uzavření rezervační smlouvy ze dne 5. 6. 2015 a smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 9. 7. 2015 Cena nemovitostí byla placená vždy bezhotovostně a to nejprve dne 30. 6. 2015 částka ve výši 150 000 Kč na účet zprostředkovatele prodeje, dne 13. 7. 2015 částka ve výši 500 000 Kč, dne 14. 8. 2015 částka ve výši 500 000 Kč a dne 8. 10. 2015 částka ve výši 250 000 Kč, to je celkem 1 250 000 Kč na účet č. [bankovní účet], přičemž dne 25. 11, 2015 bylo vráceno 200 000 Kč jako přeplatek. Dále byla uhrazena dne 29. 9. 2015 částka ve výši 850 000 Kč, dne 23. 10. 2015 částka ve výši 790 000 Kč a ve výši 10 000 Kč, to je celkem 1 650 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Zbývající část kupní ceny byla uhrazena z úvěru od [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, představuje lichvu a nárok na její zaplacení je promlčený, neboť žaloba byla žalovanému zaslána soudem až v květnu 2019, do sféry dispozice žalovaného se dostala až 23. 5. 2019, tj. po uplynutí tříleté promlčecí doby, která začala běžet 1. 12. 2015 a skončila 1. 12. 2018 (doplnění žalovaného ze dne 6. 5. 2021 na č. l. 194-195 spisu).

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že dne 25. 9. 2015 podepsali smlouvu o zápůjčce. Sporným a předmětem dokazování byl důvod podpisu smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 a předání finančních prostředků ve výši 1 350 800 Kč žalovanému.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Smlouva o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 byla uzavřená mezi žalobcem, označeným ručně vepsaným rodným číslem jakožto zapůjčitelem, a žalovaným, coby vydlužitelem. Žalobce měl na základ smlouvy zapůjčit žalovanému částku ve výši 1 350 800 Kč. Dle bodu 2 smlouvy byla částka předána před podpisem smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrzoval podpisem smlouvy. Dle bodu 3 smlouvy se žalovaný zavázal vrátit zapůjčenou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 50 000 Kč (bod 4 smlouvy) nejpozději do 30. 11. 2015. V bodě 5 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s vrácením zapůjčených prostředků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Listina byla podepsána 25. 9. 2015 v Praze. Podpis žalovaného byl ověřen dne 25. 9. 2015 na pobočce České pošty v [obec]. Následně byla dne 14. 10. 2015 provedena vidimace listiny na pobočce České pošty v [obec]. Dne 27. 10. 2015 uznal žalobce svůj podpis na smlouvě za vlastní na pobočce České pošty [obec] [anonymizováno] [obec]. Byl vyhotoven také další stejnopis smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 obsahující pouze obyčejný podpis žalovaného, u žalobce je uvedeno jméno, je v ní prázdné místo u rodného čísla a je v ní uvedeno bydliště žalobce [adresa], [číslo] [obec] (č. l. 17 spisu).

6. Ze sdělení České pošty, s. p. ze 14. 4. 2021 (č. l. 138 spisu, včetně kopie části ověřovací knihy s datem 27. 10. 2015 (č. l. 139 spisu) soud zjistil, že v ověřovací knize pošty [obec] [anonymizováno] [obec] byla proveden 27. 10. 2015 legalizace podpisu žalobce na písemnosti„ Smlouva o zápůjčce“. Ze sdělení České pošty, s. p. ze 14. 4. 2021 (č. l. 142 spisu) a z kopie části ověřovací knihy s datem 25. 9. 2015 (č. l. 143 spisu) soud zjistil, že dne 25. 9. 2015 byla provedena legalizace podpisu žalovaného na smlouvě.

7. Dne 16. 9. 2015 byla vyhotovena smlouva o úvěru, která měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] označeným jako úvěrujícím a žalobcem označeným jako úvěrovaný. V článku 1 smlouvy bylo uvedeno, že úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrovanému částku ve výši 1 050 000 Kč jako úvěr za podmínek uvedených ve smlouvě s tím, že částka bude poskytnuta na účet nebo hotově, nejpozději do 3 pracovních dnů od podpisu smlouvy, a to za účelem financování potřeb úvěrovaného. Smluvní strany se dohodly, že úvěrovaný bude platit úrok 25 000 Kč za podmínky řádného splacení úvěru. Dále se dohodly, že jistina poskytnutého úvěru ve výši 1 050 000 Kč a úrok ve výši 25 000 Kč jsou splatná 15. 12. 2015 na účet úvěrujícího nebo hotově.

8. Z nabídky financování dodávek pelet ze dne 3. 9. 2015 (č. l. 66 spisu) a kalkulace dodání biopaliva do [anonymizováno] [obec]. Kalkulace na 500 tun (č. l. 67 spisu) soud zjistil, že obsahuje popis záměru dodání pelet do [právnická osoba] z Ukrajiny se ziskem na 500 tun ve výši 152 750 Kč. Na spuštění tohoto záměru bylo potřeba financování ve výši 50 000 EUR na nákup 500 pelet v ceně 100 EUR za tunu. Náklady na nákup 500 tun pelet činily 1 351 250 Kč a 60 000 Kč na manipulaci.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], z 25. 2. 2021 (č. l. 93 spisu) bylo zjištěno, že jednatelem a jediným společníkem uvedené korporace je od 23. 7. 2013 žalovaný, předmětem činnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

10. Z úplného výpisu obchodní korporace [právnická osoba] ze dne 25. 2. 2021 (č. l. 94 až 99 spisu) soud zjistil, že jejím jednatelem je [jméno] [příjmení] a jejím předmětem činnosti mj. nákup prodej a skladování paliv a maziv.

11. Žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že podniká mj. v oblasti dovozu zboží z ciziny. [jméno] [příjmení], kterého znal asi rok nebo rok a půl, chodili spolu do fitness centra, se chtěl účastnit obchodu s peletami, které žalovaný dodával do teplárny v [obec]. Žalovaný mu tedy předložil související listiny, [jméno] [příjmení] peníze neměl, ale řekl, že je zajistí. Žalovaný s ním měl podepsat smlouvu o zápůjčce s tím, že finanční prostředky budou zaslány na účet jeho společnosti. Poté za ním [jméno] [příjmení] přišel s tím, že listinu potřebuje podepsat, protože člověk, který by mu na obchod půjčil, už pak nebude k dispozici. Přivezl mu tedy ráno do kanceláře smlouvu. Žalovaný mu, protože ho už znal před tím delší dobu. Přečetl si smlouvu, samozřejmě si všimnul, že tam je uvedeno, že peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, k tomu mu [jméno] [příjmení] vysvětlil, že se jedná o vzor, který stáhnul narychlo z internetu, že tam nejsou ani celkové iniciály člověka, který má peníze poskytnout, že listina je jenom pro tohoto člověka, aby měl jistotu, že žalovaný obchod myslím vážně a že za něj žalovaný ručí. V den podpisu měla proběhnout platba, proto jeli hned kolem poledne na poštu na [příjmení] v ulici [ulice] ověřit podpis (žalovaný byl na poště a [jméno] [příjmení] čekal venku), aby mu žalovaný dal stejnopis smlouvy pro člověka, který měl peníze poskytnout, aby je mohl hned poslat na účet. Smlouvu podepsal s tím, že v budoucnu se podepíše řádná smlouva. Jednalo se o zkoušku na měsíc, pak se se měla podepsat normální smlouva u notáře na další spolupráci. Žalovaný jako fyzická osoba měl ručit za to, že ty peníze dostanou zpět. Za poskytnutou částku měl být proveden právě nákup pelet ve výši 50 000 EUR a tuto částku měl žalovaný poukázat na účet společnosti žalovaného, ze kterého by bylo vyplaceno zboží do ciziny a pak by to zboží dorazilo do České republiky, prodalo se kolínské teplárně, teplárna by zaplatila jeho cenu a z těchto by zápůjčka vrátila. Pokud by celý proces trvající zhruba měsíc a půl dopadl dobře, pak by se uvažovalo o spolupráci i na další rok. Ani za další dva měsíce však žalovaný žádné peníze nedostal, přestože záležitost několikrát urgoval. Poté po nějakých dvou nebo třech týdnech mu [jméno] [příjmení] řekl, že obchod ruší a že smlouvu, na která byl pouze jeden podpis, prostě zrušil. Když po něm chtěl po něm, aby mu vydal, řekl mu, že už ji zrušili, že ji nemá. Ptal se ho několikrát, dvakrát u to byli u toho svědci. Jednou jsem se ho zeptal, když ho náhodně potkal na [místo] v obchodním centru úplně nahoře vedle kavárny [anonymizována dvě slova] a byl při tom přítomen jeho známý [jméno] [příjmení], se kterým v té době chodil cvičit. Před cvičením byli společně na kávě a tam se žalovaný [jméno] [příjmení] zeptal, jestli k obchodu vůbec dojde a kdy mu dá jeho stejnopis smlouvy. Na to mu [jméno] [příjmení] řekl, že k obchodu nedojde, že peníze nemá a že podepsaný stejnopis mu vrátí. Pak ho potkal asi opět za měsíc nějak v půlce října 2015 v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] začátkem listopadu 2015 kolem oběda, pak už po něm žalovaný požadoval vrácení stejnopisu, který podepsal, na což mu [jméno] [příjmení] řekl, že listinu zničil, toho byl svědkem kolega žalovaného [jméno] [příjmení], se kterým šel na oběd do pizzerie. [jméno] [příjmení] se ozval se až za tři roky, že chce celou částku zaplatit. Žalovaný vlastní byt na [část obce], který financoval z části svých prostředků a z části si na něj půjčoval od finanční instituce na to u banky.

12. Při podání vysvětlení na Policii ČR dne 20. 2. 2020 v rámci věci vedené pod č. j. KRPA-264284-27/TČ-2019-001377 týkající se trestního oznámení pro trestný čin podvodu, kdy oznamovatel byl [jméno] [příjmení], žalovaný uvedl, že s [jméno] [příjmení] se zná delší dobu. Někdy v létě 2015 se s ním potkal a [jméno] [příjmení] sdělil, že má nějaké volné finanční prostředky, které by chtěl někam investovat, na žalovaného se obrátil, protože žalovaný dováží biopalivo do elektráren a chtěl do tohoto podnikání investovat. Po nějaké době se opět setkali, žalovaný mu sdělil, že [právnická osoba] vypadl dodavatel, a že by mohl svoji investici navýšit o nákup pro prodej biopaliv. Začali jednat o podmínkách, [jméno] [příjmení] řekla, že bude chtít nějaké záruky. U jejich setkán byl přítomný kolega žalovaného [jméno] [příjmení]. V kanceláři spočítali, o jaký objem biopaliv je zájem, jednalo se o objem 22 nákladních aut měsíčně a celkovou částku 1 350 800 Kč. Mělo jednat o obchodní vztah za účelem úročení investice [jméno] [příjmení], který se ale nakonec neuskutečnil. Finanční transakce žádná neproběhla. Dohodli se, že obrátka peněz bude trvat měsíc a půl až dva měsíce od doby nákupu biopaliv po zaplacení odběratelem. Datum vrácení investice zvolili dva měsíce po uvedeném procesu. Ke schůzce došlo koncem září 2015 a termín splacení byl k datu posledního dne listopadu 2015. Smlouvu sepisoval [jméno] [příjmení], nechtěl ji mít napsanou na sebe, ale na svého otce. Peníze nebyly jeho otce, ale přímo [jméno] [příjmení]. Poté jeli smlouvu potvrdit na pobočku České pošty v [místo] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] zůstal sedět v zaparkovaném vozidle před poštou, žalovaný šel na poštu potvrdit úředně svůj podpis. Kopii smlouvy úředně neověřoval, neboť ta měla zůstat u něho, tak nebyl důvod. Dohoda byla, že jakmile bude k dispozici podepsaná smlouva, budou poslány peníze na účet. Celkem měli dva výtisky originálu smlouvy, pouze jeden výtisk byl úředně ověřený, ale ani na jednom z nich nebyly kompletní údaje otce [jméno] [příjmení]. Žalovaný mu důvěřoval a s tímto postupem souhlasil. Poté, co smlouvy na poště podepsal, [jméno] [příjmení] obě vzal a řekl, že jede zařizovat převod peněz a podepisování smlouvy. V tu chvíli jsem byl na obou smlouvách podepsán pouze žalovaný, na smlouvě byly všechny jeho osobní údaje. [jméno] [příjmení] z místa odjel a přestal se ozývat. Při setkání v obchodním centru [místo] byl s kamarádem [jméno] [příjmení], se kterým jsem chtěl jít. Poté, co dorazili na [místo], si šli sednout do kavárny hned vedle kina. V kavárně byl žalovaný, jeho kamarád [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný [jméno] [příjmení] sdělil, že je nejvyšší čas zaslat finanční prostředky a uskutečnit obchod, zeptal jsem se ho, zda mu zašle částku 1 350 800 Kč nebo od smlouvy odstoupí. [jméno] [příjmení] k tomu řekl, že obchod již realizovat nechce a peníze, které měl původně vyčleněné obchod, už nemá, že mu vrátí smlouvy, které podepsal, jakmile se potkají. Ke schůzce došlo asi dva týdny poté, co žalovaný smlouvy podepsal, takže někdy v první polovině října 2015. Koncem října nebo začátkem listopadu 2015 šel na oběd na [místo] [obec] a zcela náhodou se s [jméno] [příjmení] potkal na chodbě nákupního centra [místo]. Na oběd jsem šel s kamarádem [jméno] [příjmení]. Žalovaný se zeptal [jméno] [příjmení], jak to vypadá se smlouvami, přičemž on vytáhl z aktovky jednu ze smluv, kterou jsem předtím žalovaný podepsal. Jednalo se o úředně neověřený stejnopis. Na smlouvě stále nebyl podpis žalobce. [jméno] [příjmení] žalovanému tento stejnopis předal a řekl mu, že tu druhou smlouvu zničil. Zničená smlouva měla být ta, kterou žalovaný na poště ověřoval. U tohoto setkání byl i kamarád žalovaného [jméno] [příjmení]. Někdy v průběhu roku 2018 začal mít [jméno] [příjmení] potíže s podnikáním a se zákonem. Chodil na výslechy na Policii ČR a na chvíli se odstěhoval na Slovensko. Při jedné z jeho následných návštěv [obec] se sešli a on žalovanému na schůzce řekl, že smlouvu, kterou podepsal v roce 2015 má a chce po žalovaném nějakou finanční částku. Od podpisu smlouvy v roce 2015 do konce roku 2018 [jméno] [příjmení] ani jeho otec neurgoval vyřešení smlouvy. Žaloba z prosince 2018 s tím, že žalobce měl žalovanému půjčit na financování bytu, žalovaného překvapila. Byt žalovaný kupoval z části vlastních prostředků a z části financováním od [právnická osoba]. Zálohu na byt zaplatil žalovaný ještě před nákupem bytu asi ve výši 800 000 Kč v různých částkách postupně. Důvod, proč byla záloha vyplácena po částech, byla ten, že finanční prostředky hradil žalovaný z obratu výše uvedené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Zbytek doplatil prostřednictvím [právnická osoba]. Byt koupil od rusky mluvící osoby. Finanční prostředky, které použil pro nákup, byly v českých korunách. Určitě se nejednalo o Eura. Byt stál 6,5 milionu Kč (viz úřední záznam Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality 7. oddělení ze dne 20. 2. 2020 o podaném vysvětlení na č. l. 183-185 spisu).

13. V rámci svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] uvedl, že má několik obchodních společností a v jedné je působí jako jednatel, je spojen se [právnická osoba] [anonymizováno] působící v oboru lesnictví, ve [právnická osoba] v oboru reklamní činnost ve [právnická osoba] zabývající se sezónními pracemi. Půjčka vznikla tak, že s žalovaným byli kamarádi, někdy od roku 2013, v roce 2015 za ním přišel, že by chtěl půjčit na svoje nové bydlení, že by si chtěl koupit byt v [obec]. Nějak se předběžně domluvili, pak jeli za otcem [jméno] [příjmení], tj. za žalobcem, do [obec], kde se předběžně domluvili, jak bude vypadat smlouva a na základě toho [jméno] [příjmení] zajistil peníze. Asi 300 000 Kč dali dohromady se žalobcem, část si půjčili od [jméno] [příjmení]. Pak se se žalovaným viděli až v obchodní centru [místo] [jméno], kde předali peníze. Žalovaný si je přepočítal. Podepsala se smlouva, pak jeli ověřit podpis. U podpisu smlouvy žalovaným konkrétně nikdo nebyl, ale když [jméno] [příjmení] čekal na ověření podpisu žalovaného, tak kolem pošty šel kamarád [jméno] [příjmení] pan [příjmení], který tam viděl [jméno] [příjmení] nervózního kouřit s tím, že se ptal, co tam dělá a [jméno] [příjmení] odpověděl, že čeká na kamaráda, kterému půjčil peníze, že to je nějaký Rus. O tom, že by si žalovaný potřeboval půjčit peníze, jednali několikrát v posilovně, když chodili cvičit, chodili spolu na kávu a pak jsme jeli za žalobcem mým otcem do [místo] a proběhlo jednání v restauraci [anonymizována dvě slova] někdy v srpnu 2015 asi půl hodiny okolo oběda. Žalovaný chtěl peníze v Eurech, takže domlouvali, kolik bude kurz do smlouvy a kolik bude úrok. Žalobce do celé záležitosti dostal [jméno] [příjmení], byl to jeho obchod se žalovaným – půjčku vymyslel [jméno] [příjmení], žalobce k tomu přišel proto, že [jméno] [příjmení] nechtěl, aby smlouva byla uzavřena mezi dvěma kamarády, aby v případě, že by se nárok ze smlouvy musel vymáhat, v záležitosti figurovala třetí osoba. Půčku považoval za obchod, protože byl sjednaný úrok. K předání peněz došlo dole v obchodním centru [místo] [jméno], kde jsou kavárny v září dopoledne, na jméno kavárny si nevzpomněl. Peníze předal žalobce asi v pětitisícovkách a dvoutisícovkách. Předtím byly uloženy u žalobce v trezoru, před předáním v kavárně byly u žalobce v kožené diplomatce, nevzpomněl si v kolika balíčkách. Při předání seděli v kavárně [jméno] [příjmení], žalobce a žalovaný a žalobce vzal peníze z tašky a předal je žalovanému. Žalovaný si je přepočítal a vzal si je k sobě. Smlouvu o zápůjčce sepsal žalovaný, proto na ní nebylo dopsané rodné číslo, protože ho neznal. Před podpisem listiny jeli k žalovanému do kanceláře a tam ji žalovaný vytisknul. Smlouva byl asi podepsána ještě v obchodním centru [místo] [jméno], žalobce pak musel odjet a [jméno] [příjmení] je se žalovaným ověřit podpis na poštu. Později jim jeden advokát z opatrnosti doporučil, aby podpis na smlouvě uznali za vlastní. [jméno] [příjmení] předal žalovaný jeden originál. Většina peněz získaných od [jméno] [příjmení] už je vrácena. Později při výpovědi doplnil, že se sešli s žalovaným u jeho kanceláře, kde se vytiskla ta smlouva, pak volali žalobci, jaké má rodné číslo, žalobce nezvedal telefon, a tedy to rodné číslo nevyplnili a jeli za ním od obchodního centra [místo] [jméno]. [jméno] [příjmení] se snažily poskytnuté finanční prostředky se žalobcem vracet vždy, když měli k dispozici nějaké finanční prostředky. Podstatná část se splatila za poslední rok a půl. [jméno] [příjmení] je podnikatel, má velkou obchodní společnost s asi 150 zaměstnanci. [jméno] [příjmení] zná coby fitness trenéra, [jméno] [příjmení] trénoval v posilovně v [obec]. [jméno] [příjmení] nikdy neviděl. Pohledávku ze smlouvy uplatňovali se žalobcem před rokem 2018 vždy na osobním jednání. Týden před koncem tříleté lhůty proběhla schůzka se žalovaným, na kterou mu [jméno] [příjmení] donesl dokumenty k podpisu, nějaké přistoupení k dluhu, splátkový kalendář nebo uznání dluhu. Žalovaný mu řekl, že se na podpis listin cítí moc unaven, že si je musí prostudovat do druhého dne a od té doby byl nekontaktní.

14. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality 7. oddělení z 11. 12. 2019 o podání vysvětlení (č. l. 186 až 188 spisu) soud zjistil, že před Policí ČR [jméno] [příjmení] uvedl, že se žalovaným se zná téměř 10 let, považoval ho za dobrého kamaráda, chodili spolu do posilovny v [obec] i v [obec]. Žalovaný si chtěl koupit dvoupodlažní luxusní byt na [obec] a potřeboval složit nějakou zálohu, měl jen část peněz a požádal proto žalovaného, zda by mu nemohl půjčit peníze, zmínil se o tom v srpnu 2015 s tím, že jakmile bude byt zakoupen a bude zapsán jako vlastník do katastru nemovitostí, byt přeúvěruje a peníze [jméno] [příjmení] vrátí. Mělo se jednat o částku 1 350 800 Kč, která byla ekvivalentem částky 50 000 EUR, neboť byt kupoval od občanů Ruska. Nechtěl, aby smlouva byla sepsaná mezi dvěma kamarády, aby měl žalovaný vůči zapůjčiteli větší respekt, byla smlouva sepsaná mezi otcem [jméno] [příjmení] (žalobcem) a žalovaným Smlouvu sepisoval žalovaný, proto na smlouvě není napsané rodné číslo žalobce. To do smlouvy ručně dopsal žalobce těsně před podpisem smlouvy. K předání peněz došlo v kavárně v přízemí v obchodním centru [místo] [jméno] v [obec], schůzka se konala 25. 9. 2015. Byl jí přítomen [jméno] [příjmení], žalobce a žalovaný. Byly předány peníze, které si žalovaný přepočítal, potvrdil úplnost domluvené částky a odjel podepsat smlouvu na pobočku České pošty do ulice [ulice]. Žalobce musel odjet, smlouvu si později dopodepsal sám s tím, že pak 7. 10. 2015 raději ještě uznal podpis za vlastní. Datum splatnosti bylo 30. 11. 2015. Následně čekal do listopadu 2015, prosince 2015, ale žalovaný peníze nevracel. Po podpisu smlouvy se jejich vztah nijak nezměnil, potkávali se ve fitness centru a standardně komunikovali na přátelské úrovni. To trvalo zhruba do roku 2017, kdy měl žalovaný u sebe větší množství peněz, a přesto žalobci nevrátil ani část zápůjčky. [jméno] [příjmení] ho proto upozornil, že žalobci dluží. Žalobce do problému dostal [jméno] [příjmení], proto vrácení peněz urgoval po vlastní linii, žalobce se do procesu vracení dluhu nevměšoval. Pokuta byla sjednaná na částku 50 000 Kč a úrok ve výši 0,1 % z prodlení denně. Peníze si otec zapůjčil od kamaráda [jméno] [příjmení], jednalo se o částku 1 050 000 Kč, 300 800 Kč se žalobce poskytli z rodinných zdrojů. Smlouva byla podepsána 16. 9. 2015. Na smlouvě byl sjednaný úrok ve výši 0,5 %, a pokuta ve výš 25 000 Kč a úrokem 0,5 %. Částka měla být vrácena do prosince 2015. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat od peníze od žalovaného, nepodařilo se ani plně splatit dluh [jméno] [příjmení]. Koncem listopadu 2018 se [jméno] [příjmení] se žalovaným sešel osobně, chtěl po něm, aby podepsal uznání dluhu, ten řekl, že si listiny prostuduje do druhého dne a následně přestal komunikovat. Proto žalobce podal koncem listopadu 2018 žalobu k Okresnímu soudu Děčín, aby nedošlo k promlčení. Listinu sepsal žalovaný, vyžadoval předání peněz v hotovosti, jeho majetkové poměry byly velmi dobré. V případě bytu se jednalo o rozlohu [výměra], dvoupodlažní byt v nově postaveném komplexu v hodnotě dle kupní smlouvy okolo 6,5 milionu korun, k dnešnímu dni má nemovitost hodnotu 10 milionů korun, jezdil ve vozidle [anonymizována tři slova]. Žalovaný neměl žádné finanční problémy.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku k osobě [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2021 (č. l. 124 – 127 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl v angažmá v následujících obchodních korporacích: [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] [příjmení], [anonymizována čtyři slova], [právnická osoba], [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba], [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba], [právnická osoba] – v likvidaci, [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]

16. Z úplného výpisu z rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (č. l. 339 – 340 spisu) vyplývá, že předsedou představenstva této společnosti je [titul] [jméno] [příjmení], předsedou dozorčí rady je [jméno] [příjmení] a členem dozorčí rady je [jméno] [příjmení].

17. Z úřední záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování Odboru obecné kriminality 7. oddělení z 21. 5. 2020 o podání vysvětlení o podaném vysvětlení žalobcem (č. l. 181 až 182 spisu) soud zjistil, že žalobce před Policií ČR uvedl, že poprvé se setkal s žalovaným někdy v září 2015 v [obec] v restauraci [anonymizována dvě slova], kde mu ho představil jeho syn. Schůzka byla naplánována za účelem předběžného projednání půjčky v částce 50 000 Euro, tj. v přepočtu částka 1 350 800 Kč. Na místě byly vyjednány podmínky, za kterých měla být částka zapůjčena, byla zamýšlena na koupi bytu. Žalovaný sdělil, že chce částku v hotovosti a v korunách českých, že potřebuje celkovou částku 6 až 7 miliónů, měl zájem o 50 000 euro, protože původní majitelé, zřejmě Rusové, měli zájem o částku v eurech. Žalovaný řekl, že všechno zařídí a připraví smlouvu. Syn žalobce oslovený, jestli bych figuroval jako zapůjčitel peněz, aby nepůjčoval kamarád kamarádovi, ale aby měl žalovaný k žalobci respekt jako k cizí osobě. Domluvili termín na 25. 9. 2015, kdy žalobce přijel na [obec] obchodního centra [místo] [jméno], kam dorazili se synem a sešli se na místě se žalovaným, tam došlo k přepočítání peněz, žalobce smlouvu podepsal a dopsal vlastnoručně své rodné číslo. Smlouva byla podepsána celkem ve dvou nebo třech kopiích, nevěděl přesně, a to vzhledem k tomu, že jsem si nechával později dělat kopii smluv, a to také vzhledem k časovému odstupu. Trval na tom, aby podpis žalovaného na smlouvě byl úředně ověřen. Vzhledem k tomu, že ale spěchal domů, požádal syna, aby se žalovaným došel osobně na poštu a dohlédl na to, že bude jeho podpis úředně ověřen. V průběhu několika dalších dní mi syn smlouvu přivezl domů. Pro jistotu v několika dalších dnech navštívil pobočku České pošty v [obec] a podpis na smlouvě jsem nechal uznat za vlastní. Několikrát se poté dotazoval syna, kdy mu už žalovaný peníze vrátí a vždy mu bylo řečeno, že má žalovaný nějaké potíže a nedaří se mu peníze splácet. Částka 1 050 000 Kč pocházela od [jméno] [příjmení], který mu částku zapůjčil přes syna, který toto zapůjčení domluvil. Zbývající částka 300 800 Kč byly rodinné úspory. Veškeré podmínky včetně úroku vymyslel žalovaný. [jméno] [příjmení] je dobrý kamarád jeho syna, takže na vrácení půjčky nespěchal a čeká, jak dopadne soudní řízení. Jaké bylo pozadí půjčky od [jméno] [příjmení] nevěděl, to domlouval jeho syn, protože se s [jméno] [příjmení] zná osobně. Do dnešního dne z půjčky neviděl ani korunu.

18. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že se žalovaným se zná asi devět let, jsou kamarádi, občas spolu obchodovali s peletami. Byl přítomen schůzce žalovaného s [jméno] [příjmení] na [místo] [anonymizováno], ke které došlo někdy v říjnu, nebo listopadu 2015 Chtěli se se žalovaným zajít na pozdější oběd, mezitím potkali [jméno] [příjmení], nikdy předtím ani potom ho neviděl, chvíli se spolu zastavili, bavili se, [jméno] [příjmení] vyndal z tašky nějakou listinu a předal ji žalovanému, vypadala jako smlouva. K předání listiny došlo v pasáži, kde spolu [jméno] [celé jméno žalobce] se žalovaným stáli, [příjmení] [příjmení] stál metr a půl nebo dva metry vedle. Po deseti minutách se rozešli a šli se žalovaným naobědvat do italské restaurace. Dokument se týkal poskytnutí nějaké finanční částky. Žalovaný mu na obědě situaci zlehka popsal. Žalovaný mu vysvětloval, že chtěl vrátit nějaké smlouvy ohledně půjčky, že dostal jenom jeden papír, ale podepisoval dva papíry, zpátky chtěl oba, byl zklamaný, že z [jméno] [příjmení] nemůže dostat smlouvy o poskytnutí půjčky zpět, když žádné peníze nedostal. Šlo asi o milion a půl.

19. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality, 7. oddělení z 21. 7. 2020 o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] (č. l. 177-178 spisu) soud zjistil, že před Policií ČR [příjmení] [příjmení] uvedl, že v říjnu 2015 se sešel se žalovaným na oběd v obchodním centru [místo] [anonymizováno], kde potkali [jméno] [příjmení] na chodbě obchodního centra. Do jejich rozhovoru se nijak nezapojil, pochytil, že jednali o nějakých penězích na zprostředkování investice, o nějaké půjčce nebo investici. Žalovaný se zmiňoval o nějakých peletách a financování obchodu s tím, že [jméno] měl zprostředkovat žalovanému finance. Peníze si nepředávali. Celá schůzka trvala asi 15 nebo 20 minut. S žalovaným se znal asi 10 let ještě z [obec] s tím, má v [obec] účetní firmu. Vždy se choval slušně a spolehlivě, obchoduje s peletami. [jméno] [příjmení] neznal, viděl ho s žalovaným na v obchodním centru Černý most poprvé, chovali se přátelsky.

20. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že je ředitelem [právnická osoba], [anonymizováno], že půjčoval peníze [příjmení] [příjmení], mají spolu nějaké obchodní záležitosti týkající se půjček, sedí spolu v dozorčí radě jedné společnosti, založili spolu obchodní společnosti. [jméno] [příjmení] půjčil peníze někdy v roce 2015, potřeboval zase někomu dál půjčit. Standardně to bylo tak, že [jméno] [příjmení] někomu půjčoval za nějaká procenta a [jméno] [příjmení] mu půjčoval za nižší procenta, domlouvali se ústně, šlo o částku přes milion korun, měli smlouvu o půjčce, kterou vyhotovil asi [jméno] [příjmení]. S [jméno] [příjmení] se seznámili přes společného známého někdy v roce 2014. Ze začátku šlo o čistě obchodní vztah, poté spolu navázali větší obchodní vztahy, teď už se stýkají. Obchodní vztahy se týkali takovýchto půjček a dalších obchodních záležitostí. Sjednanou výši úroku ve smlouvě si nepamatoval. Smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno a příjmení] (žalobcem. Peníze půjčoval [jméno] [příjmení], měl to pro otce. Kde podepsal žalobce smlouvu nevěděl, chtěl ji pouze zpátky podepsanou, jedno vyhotovení měl [jméno] [příjmení] a jedno žalobce. Částka byla splatná relativně záhy. K úplnému splacení došlo až někdy v roce 2020 Částku mu vrátil [jméno] [příjmení] převodem na osobní účet u [banka], v roce 2020 byl poslední doplatek. Nevím teď kolik, vím, že tam byl nějaký problém, ale nevím k tomu bližší informace. Splácel postupně po statisících, ke konci se jednalo o větší částky. Mezitím měli další podobné věci, takže to se pak sčítalo dohromady. Něco bylo splaceno v hotovosti asi 4, 5 nebo 6 splátek v rozmezí 100 – 200 tisíc v různé frekvenci. Asi třetina byla vráceno záhy po splatnosti půjčky asi někdy v prosinci a potom se to doplatilo v roce 2020 nějakých 500 – 600 tisíc. [jméno a příjmení] nikdy neviděl. Částka podle smlouvy byla poskytnuta [jméno] [příjmení] v hotovosti v [obec] asi v kavárně na [obec] ve [ulice] [anonymizováno]. Za její vrácení ručil žalobce, peníze byly předány asi ve dvoutisícovkách (4 balíčky) a pětitisícovkách (2 balíčky) někdy na začátku podzimu. Peníze měl před předáním u sebe v tašce. Peníze byly předány hned a smlouva potom byla donesena podepsaná. Poskytnuté prostředky byly jeho prostředky z podnikání.

21. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality 7. oddělení z 2. 6. 2020, týkající se podání vysvětlení [jméno] [příjmení] (č. l. 179 – 180 spisu) soud zjistil, že před Policií ČR [jméno] [příjmení], uvedl, že se s [jméno] [příjmení] zná již spoustu let, seznámili se na základě společných známých, zná se sporadicky i žalobce, kterému asi v roce 2015 nebo v roce 2016 půjčil finanční hotovost. Měli spolu nějaký byznys, nějaké aktivity, tak mu půjčoval nějaké peníze na různé účely. Částka byla něco přes milion korun, možná 800 000 Kč, ale byl by schopný dohledat smlouvu, kterou tenkrát se žalobcem za přítomnosti [jméno] [příjmení] podepisoval. Na jaké účely si žalobce peníze půjčoval, přesně nevěděl, měl někoho, kdo tenkrát potřeboval peníze a smlouva byla tenkrát pro žalobce [příjmení] výhodnější. Nějaký úrok tam tenkrát byl. Jednalo se o krátkodobou půjčku a peníze byly vráceny dle smluvních podmínek bez prodlení. Vzhledem k tomu, že s panem [příjmení] má dobré zkušenosti, peníze vrací vždy včas a tu půjčku, kterou žalobci před lety poskytl, již splatil. Žádné peníze mu již pan [příjmení] nedluží.

22. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že je fitness trenérem [jméno] [příjmení], zná i žalovaného, tito dva měli spolu spor, který řešili v [obec] v obchodním centru, [jméno] [příjmení] chtěl po žalovaném peníze, které mu měl půjčit, ale nepůjčil mu je, zaslechl, že [jméno] [příjmení] řekl žalovanému, že mu peníze nevrátí nebo nedá, měli podepsat smlouvu, asi neplatnou, u podpisu nebyl. Podle smlouvy měl [jméno] [příjmení] žalovanému dát peníze. Žalovaný na tom byl vždy finančně dobře, obchodoval s peletami, nepotřeboval si půjčovat. [jméno] [příjmení] žalovanému poskytnout peníze, ale neposkytl je, žalovaný s [jméno] [příjmení] asi začali spolupráci, ale nepovedla se. O tom se [jméno] [příjmení] dozvěděl v kavárně, kde došlo ke konfliktu [jméno] [příjmení] se žalovaným. S [jméno] [příjmení] má profesionální vztah coby fitness trenér, žalobce možná zná. Se žalovaným mají přátelské vztahy.

23. Z úředního záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality, Územního odboru Ústí nad Labem, 1 oddělení o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] 2. 3. 2021 (č. l. 171 až 173 spisu) soud zjistil, že před Policií ČR uvedl [jméno] [příjmení], že žalovaného dobře zná již 10 lze skrze sport, je jeho fitness trenérem, žalovaný se živil prodejem pelet, zásoboval nějaké elektrárny v [obec] a v [obec], je hodně pracovitý a má dost finančních prostředků, peníze si půjčovat nepotřeboval. Stýkali se přibližně třikrát v týdnu, buď v [obec], nebo v [obec]. Několikrát viděl i [jméno] [příjmení]. Žalovaný si nepotřeboval půjčovat na bydlení, neboť platil bydlení svým rodičům u [obec] a také si kupoval dost drahé vozidlo v Německu asi za 1 000 000 Kč. [jméno] [příjmení] byl asi jeho společníkem. [jméno] [příjmení] byl přítomen konfliktu, kdy [jméno] [příjmení] chtěl od nějaké smlouvy odstoupit, protože na to neměl peníze. Na dotaz, zda byl v druhé polovině roku 2015 v osobním kontaktu se žalovaným, uvedl, že si vzpomíná, že do obchodního centra [místo] [jméno] chodili, dávali si zde vždy kávu. Byl zde i [jméno] [příjmení], viděl ho pouze párkrát. [jméno] [příjmení] a žalovaný spolu měli nějaké obchodní vztahy. Dozvěděl se od žalovaného, že vznikl nějaký problém s financováním v [obec] poté, co [jméno] [příjmení] řekl žalovanému, že smlouvu vrátí. O jaké obchodní věci se jednalo, nevěděl, řešili nějaký smluvní vztah. [jméno] [příjmení] žalovanému řekl, že peníze nemá a že mu smlouvu vrátí. Žalovaný byl ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] řekl, že peníze nemá, a že smlouvu žalovanému vrátí, překvapen, [jméno] [příjmení] z toho pochopil, že peníze [jméno] [příjmení] žalovanému přislíbil. Žalovaný mu poté řekl, že se jednalo o nějaké peníze, kdy tímto vznikl nějaký problém v [obec], kde měl nějaké závazky.

24. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že je obchodní partnerem žalovaného, vlastní [právnická osoba] [anonymizováno], zabývá se exportem komodit, zejména krmiv pro zvířata do Asie, zná [jméno] [příjmení], který také podniká, poznal ho asi v roce 2016 přes žalovaného, viděli se asi desetkrát, vztah žalovaného a [jméno] [příjmení] byl nejen obchodní, ale i přátelský, chodili spolu všichni do posilovny, zná i kamaráda [jméno] [příjmení], který svědkovi pomohl s právním problémem. Žalovaný měl kancelář ve stejné budově jako svědek, s žalovaným chodil na obědy, do posilovny, žalovaný, který věděl, že svědek je z Ukrajiny, po něm chtěl, aby sehnal biopalivo do spalovny v [obec], neboť se mu nezvětšovali objemy, s tím svědek souhlasil, ale zboží by muselo být dopředu zaplacené, žalovaný mu tedy sdělil, že si bude muset najít investici, pak svědkovi řekl o [jméno] [příjmení], který měl v uvedené souvislosti se žalovaným podepsat nějaké investiční smlouvy a tak by byly zajištěny prostředky pro platby do Ukrajiny za dodané zboží, pak odcestoval za kolegou na Ukrajinu za účelem zajištění zboží a po návratu předložil žalovanému plán dodávek a pak čekali na slíbené investice od žalovaného, ale ty nedorazily. Žalovaný ho s [jméno] [příjmení], coby člověkem, který měl dělat investice, seznámil, investice měla odpovídat tomu, že jedna paleta stála 70 Euro a mělo jít zhruba o 1 000 tun, tj. tak milion až milion dvě stě tisíc, všichni tři chodili spolu do posilovny a [jméno] [příjmení], říkal, že na peníze se musí ještě počkat, pak [jméno] [příjmení] náhle zmizel.

25. Ze sdělení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 7. 10. 2020, č. j. 1 ZN 1574/2019-11 (č. l. 328 spisu) bylo zjištěno, že trestní spis zapůjčit nelze, neboť obsahuje utajované informace. K dotazu, jak bylo vyřízeno trestní oznámení žalovaného na [jméno] a [jméno a příjmení], sdělilo, že bylo původně vedeno společné řízení o obou v zásadě protichůdných trestních oznámeních, kde trestní oznámení [jméno] a [jméno] [příjmení] na žalovaného bylo odloženo. Trestní oznámení žalovaného na [jméno] a [jméno a příjmení] bylo vyloučeno k samostatnému projednání a věc nebyla doposud skončena. V informaci z 25. 11. 2020, sp. zn. 1 ZN 1532/2021 (č. l. 337 spisu) Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 , že ve věci trestního oznámení žalovaného na [jméno] a [jméno a příjmení], bylo vyloučeno k samostatnému projednání, byly zahájeny úkony trestního řízení pro přečin křivé obvinění. Ve věci je vedeno prověřování.

26. Z úředního záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství Liberec, Územního odboru Liberec, 2. oddělení ze dne 2. 11. 2020 o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] (č. l. 174 až 175 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] před Policií ČR uvedl, že s [jméno] [příjmení] byl v kontaktu v druhé polovině roku 2015 před pobočkou České pošty, že ho potkal někdy v září 2015, na otázku, zda v rámci rozhovoru s [jméno] [příjmení] byla sdělena nějaká konkrétní finanční suma, uvedl, že to bylo něco přes milion a že to bylo na byt, nevěděl o tom, zda byla přítomna nějaká další osoba.

27. Ve sdělení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Policie Praha 3, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 7. oddělení z 21. 4. 2021 (č. l. 146 spisu) Policie ČR uvedla, že trestní oznámení na [jméno] [příjmení] bylo evidováno součástí Policie ČR pod příslušným číslem jednacím a následně bylo sloučeno k číslu jednacímu KRPA -264284/ 2019 -001377, přičemž věc není do současné doby ukončena.

28. Ze sdělení Policie ČR Obvodního ředitelství policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 7. oddělení z 6. 5. 2021 (č. l. 170 spisu) soud zjistil, že bylo prováděno šetření k trestnímu oznámení žalovaného a žalobce, vedené pod č. j. KRPA-264284/TČ-2019-001377, sp. zn. 1 ZN 1574/2019. K uvedenému dni nebylo zahájeno trestní stíhání proti konkrétní osobě, neboť výpovědi jednotlivých osob si zásadně protiřečí. V době, kdy si měl žalovaný půjčovat, bylo již z velké části do bytu zainvestováno. Dne 6. 8. 2015 měl žalovaný vyjednaný úvěr v bance, postrádalo proto logiku, že by měl potřebu si od žalobce půjčovat.

29. Ve sdělení Policie ČŘ, Obvodního ředitelství Policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 7. oddělení ze dne 21. 9. 2021 (č. l. 308 spisu) bylo uvedeno ve vztahu k podezření ze spáchání přečinu podvodu k osobě žalovaného, kdy skutek byl veden pod číslem jednacím KRPA -264284/ 2019 -001377, sp. zn. OSZP 3, 1ZM -1574 2019, že věc byla dne 31. 7. 2021 odložena s tím, že zúčastněné strany byly vyrozuměny. K uvedenému dni nebyla podána stížnost, spisový materiál byl následně zaslán na Obvodní státní zastupitelství Prahy 3.

30. V usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství Policie Praha 3, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality 7. oddělení ze dne 31. 7. 2021, č. j. KRPA-264284-127/TČ-2019-001377 bylo uvedeno, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 25. 9. 2015 v obchodním centru [místo] [jméno] měl sepsat se žalobcem písemnou smlouvu o zapůjčení částky 1 350 800 Kč na zakoupení bytu, v níž se měl žalovaný zavázat zapůjčenou částku vrátit nejpozději do 30. 11. 2015, což však neučinil. Po řádném zdokumentování všech důkazů a zjištění stavu prověřovaného ke dni 20. 7. 2015 a jeho majetkovým vztahům dospěl komisař SKPV k závěru, že uvedený skutek se nestal. V odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, že finanční prostředky, které měly být poskytnuty [jméno] [příjmení], nebyly ani po dvou týdnech [jméno] [příjmení] zaslány [jméno] [příjmení]. Při osobní schůzce [jméno] [celé jméno žalobce] žalovanému sdělil, že finanční prostředky nemá, že obchod se realizovat nebude, svědkem jednání byl [jméno] [příjmení], který byl k věci vyslechnut a tyto skutečnosti potvrdil. [jméno] [příjmení] tvrdil, že peníze žalovanému předal 25. 9. 2015 společně se svým otcem v kavárně v obchodním centru [místo] [jméno] [obec] [část obce]. Začátkem listopadu 2015 se žalovaný a [jméno] [příjmení] potkali v [obec] v obchodním centru [místo] [anonymizováno], kde měl [jméno] [příjmení] žalovanému sdělit, že ověřený originál smlouvy zničil. S žalovaným byl v obchodním centru [místo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut, avšak bližší informace k obsahu schůzky nevěděl. Z provedených výslechů byly zřejmé nejasnosti z informací, které podal [jméno] [příjmení] a žalobce. Žalobce a [jméno] [příjmení] tvrdili, že část finančních prostředků půjčených žalovanému byly jejich rodinné úspory ve výši 300 800 Kč a zbytek ve výši 1 050 000 Kč jim měl půjčit jejich známý [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] uvedl dne 11. 12. 2019, že částku 1 050 000 Kč si zapůjčil jeho otec [jméno a příjmení] od [jméno] [příjmení] a není ještě vrácena, že se čeká na rozhodnutí civilního soudu. Ve věci byl vyslechnut [jméno] [příjmení] 2. 6. 2020, který uvedl, že je pravda, že někdy v roce 2015 až 2016 půjčoval žalobci přes jeho syna finanční prostředky asi 800 000 Kč nebo něco přes 1 000 000 Kč. Vyvstali pochybnosti a pravdivosti oznámení žalobce srovnáním provedených výslechů na SKPV a protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne 26. 2. 2021 byla tato domněnka potvrzena. Dle vyhodnocení Centrální evidence účtu, které bylo vyžádáno k osobě žalovaného, [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [příjmení], se prozatím nepodařilo prokázat vzájemné transakce finančních prostředků mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vzhledem ke zjištěnému financování nemovitostí bytů v [obec ] v kupní hodnotě 6 500 000 Kč, který byl financován první splátkou splatnou ve výši 150 000 Kč zprostředkovateli před 13. 8. 2015, to je před podpisem kupní smlouvy, 1 650 000 Kč do pěti dnů od podpisu kupní smlouvy, to je do 28. 8. 2015, a dále úvěrem ve výši 3 700 000 Kč od [právnická osoba] ze dne 29. 7. 2015 a dále financováno od [právnická osoba] ve výši 2 858 700 Kč v době od 23. 01. 2015 do 23. 10. 2015, přičemž na celkovou cenu bytu byl poskytnut dar rodičů manželky [příjmení] ve výši 500 000 Kč, zaslaný prostřednictvím bankovního účtu 17. 6. 2015 ve formě 21 000 amerických dolarů, je zřejmé, že žalovaný neměl v období 25. 9. 2015 potřebu půjčovat si finanční prostředky na výše uvedenou nemovitost.

31. Ze smlouvy o rezervaci z 5. 6. 2015 (č. l. 388 až 390 spisu) soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] jako prodávajícími zastoupenými společností [právnická osoba] a žalovaným a [jméno] [příjmení] jako zájemci ve vztahu k prodeji jednotky [číslo] jednotky [číslo] nacházejících se v bytovém domě [číslo] v [katastrální uzemí] Cena byla vyčíslena na částku ve výši 6 500 000 Kč s tím, že zájemci se zavázali uhradit rezervační poplatek ve výši 150 000 Kč do 15 dnů na účet zprostředkovatele, kterým byl [společnost] [anonymizována dvě slova], č. [bankovní účet].

32. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní z 9. 7. 2015 (č. l. 391 až 393 spisu), uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] a žalovaným a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se týká týchž nemovitostí, budoucí prodávající, tj. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], se zavázali uzavřít kupní smlouvu týkající se předmětných nemovitostí do deseti dnů od doručení výzvy budoucích kupujících, žalovaného a [jméno] [příjmení], kteří se zavázali uhradit rezervační poplatek ve výši 150 000 Kč na č. ú. zprostředkovatele [bankovní účet], kupní cena nemovitostí činila 6 500 000 Kč.

33. Z kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2015, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětná smlouva se týká jednotky [číslo] byt nacházející se v bytovém domě [adresa] [část obce] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] která je zapsána na [list vlastnictví], k níž náleží i spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech domu, [adresa], který je zapsán na [list vlastnictví] a spoluvlastnický podíl ve stejné výši na příslušných pozemcích. Dále se týká tato kupní smlouva jednotky [číslo] jiný nebytový prostor, která se nachází ve stejném domě a jejího příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemcích. Kupní cena byla sjednána ve výši 6 500 000 Kč a dále kupní cena jedné Kč za vybavení s tím. První část kupní ceny ve výši 150 000 Kč byla uhrazena kupujícím na účet společnosti [právnická osoba] (zprostředkovatel) a druhá část kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč byla kupujícím uhrazena na účet prodávajícího před podpisem smlouvy. Zbývající část kupní ceny ve výši 5 350 000 Kč měla být uhrazena žalovaným na účet advokátní kanceláře na základě svěřenecké smlouvy, která byla uzavřena mezi žalovaným, prodávajícím a schovatelem a [anonymizováno 5 slov]. Žalovaný měl splnit část svého závazku, kdy část kupní ceny ve výši 1 650 000 Kč měl uhradit na účet schovatele z vlastních prostředků do pěti dní od podpisu smlouvy. Zbývající část kupní ceny ve výši 3 700 000 Kč měl uhradit prostřednictvím úvěru poskytnutého od [anonymizováno 5 slov].

34. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 11. 2018 týkající se bytu [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] [list vlastnictví] vyplývá, že vlastníkem bytu a nebytového prostoru je žalovaný. Nabývacími tituly byla kupní smlouva a dodatek č. 1 ze dne 20. 10. 2015 s právními účinky zápisu ke dni 29. 10. 2015, zápis byl proveden 25. 11. 2015, k nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo smluvní pro pohledávky do celkové výše 9 000 000 Kč pro [právnická osoba], na základě smlouvy o zřízení zástavního práva z 5. 4. 2018.

35. Ze smlouvy o úvěru uzavřená mezi [anonymizováno 5 slov] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem ze dne 6. 8. 2015 (č. l. 44-50 spisu) soud zjistil, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru z 5. 6. 2015 jako úhrady doplatku kupní ceny bytu ve výši 3 700 000 Kč byl úvěr poskytnut s úrokovou sazbou 10,15 % ročně. Konec období čerpání úvěru mělo nastat 30. 9. 2015, úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách. Zajištění úvěru mělo být realizováno prostřednictvím zástavního práva k jednotce [číslo] byt na [obec] a k jednotce [číslo] jiný nebytový prostor na [obec] Smlouva byla podepsána jednak žalovaným i věřitelem a zároveň i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

36. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5. 4. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba] coby veřitelem, a [právnická osoba] coby dlužníkem (č. l. 419 až 422 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba], zde požádala [právnická osoba] o poskytnutí částky 4 000 000 Kč s tím, že nejprve měla být poskytnuta částka 3 787 275 Kč bezhotovostním převodem a dále částka 10 000 Kč bezhotovostním převodem a posléze v hotovosti částka ve výši 202 725 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu dvanácti měsíců do 5. 4. 2019, a původní částka ve výši 3 787 275 Kč byla poskytována bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] do tří dnů od podpisu smlouvy.

37. Z dodatku č. 1 ke kupní smlouvě z 20. 10. 2015 (č. l. 427 spisu) soud zjistil, že se týká kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2015, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalovaným a [právnická osoba] Smluvní strany upravily podmínky pro výplatu části kupní ceny tak, že částku ve výši 2 523 327,34 Kč uvolní schovatel na účet prodávajících do pěti pracovních dnů ode dne kumulativního splnění následujících podmínek: že došlo k podání návrhu na vklad zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky, došlo k podání vkladu vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch kupujících a došlo k podání návrhu na vklad věcného práva zákazu zcizení nebo zatížení nemovitosti ve prospěch banky a neprobíhá žádné další řízení, které by ve svém důsledku zatížilo nemovitosti právní vadou. Dále bylo sjednáno, že částku ve výši 2 566 672,66 Kč uvolní schovatel k úhradě pohledávky prodávajících vůči [právnická osoba] do pěti pracovních dnů za splnění stejných podmínek.

38. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, ze 4. 2. 2022 (č. l. 451 spisu) bylo zjištěno, že že [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] byl dotčen změnou práva k nemovitostem, a to v podání kupní smlouvy [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], kde je jako nabyvatel je veden žalovaný. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] ze dne 30. 10. 2015, týkající se bytu [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] (č. l. 452 až 453 spisu) soud zjistil, že jako vlastníci předmětných nemovitostí jsou zde evidováni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že je zde uvedeno, že práva k nemovitosti jsou dotčena změnou [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k datu 26. 11. 2015 týkajícího se bytu [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] na č. l. 475 až 486 vyplývá, že vlastnické právo je podle tohoto LV evidováno pro žalovaného, a to na základě kupní smlouvy včetně dodatku č. 1 z 20. 10. 2015 s právními účinky zápisu k 29. 10. 2015, zápis byl proveden 25. 11. 2015.

39. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [anonymizováno 5 slov] ze dne 30. 1. 2022 (č. l. 411 až 418 spisu) vyplývá, že předchozí obchodní firma této obchodní korporace zněla [anonymizováno 5 slov].

40. Z výpisu z katastru nemovitostí, ve vztahu k pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v obci [obec] [list vlastnictví] (č. l. 26 spisu) soud zjistil, že žalobce je vlastníkem uvedeného pozemku, který nabyl na základě kupní smlouvy z 12. 4. 2012. Z výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba [č. p.] v obci [obec] [list vlastnictví] který se rovněž týká bytu [číslo] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytu [číslo] [číslo] spoluvlastníkem pozemku je pan [jméno] [příjmení], který je vlastníkem bytu [číslo].

41. Z potvrzení od [banka] [příjmení] ze dne 17. 6. 2015 (č. l. 36 spisu) ve vztahu k převodu částky 21 000 USD bylo zjištěno, že příkaz k úhradě dala paní [jméno] [jméno] [příjmení] ve prospěch paní [jméno] [příjmení], bydliště [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo], jednalo se o převod vlastních prostředků. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] u [banka] [příjmení], [číslo] vedeného v USD vyplývá, že dne 19. 6. 2015 byla na tomto účtu evidována příchozí zahraniční platba ve výši 21 000 USD od [jméno] [jméno] [příjmení], a dne 24. 6. 2015 byla vybrána částka 21 228,34 USD. Z potvrzení od [jméno] [příjmení] k účtu č. [bankovní účet] za leden až prosinec 2015 vyplynulo, že příkaz k úhradě 21 000,00 USD byl dán dne 16. 6. 2015. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], ze 17. 12. 2021 (č. l. 355 spisu), na dotaz kdo byl majitelem účtu, na který byla v roce 2015 připsána částka 21 000 USD, vyplývá, že jím byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z výpisu z CEO žalovaného ze 7. 5. 2019 (č. l. 11 až 12 spisu vyplývá, že [jméno] [příjmení] je manželkou žalovaného.

42. Z faktury [číslo] ze dne 30. 9. 2015 (č. l. 38 spisu) soud zjistil, že obchodní společnost žalovaného [právnická osoba] vyúčtovala odběrateli [právnická osoba] za prodej [anonymizována dvě slova] částku ve výši 600 000,00 Kč.

43. Z bankovního výpisu z účtu [právnická osoba] [bankovní účet] za leden 2015 vyplývá, že dne 23. 1. 2015 převedla [právnická osoba] na účet [celé jméno žalovaného] částku ve výši 3 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částku ve výši 32 000 Kč. Z výpisu z uvedeného účtu za únor 2015 vyplývá, že dne 23. 2. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku 2 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za březen 2015 vyplývá, že dne 1. 3. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku 62 200 Kč, dne 2. 3. 2015 částku ve výši 37 000 Kč, dne 10. 3. 2015 částku ve výši 20 000 Kč, dne 17. 3. 2015 částku ve výši 150 000 Kč, dne 17. 3. 2015 také částku ve výši 4 000 Kč a dne 24. 3. 2015 částku ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za duben 2015 vyplývá, že dne 2. 4. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku 62 200 Kč, dne 3. 4. 2015 částku 25 000 Kč, dne 16. 4. 2015 částku 62 200 Kč, dne 22. 4. 2015 částku ve výši 10 000 Kč, dne 24. 4. 2015 částku ve výši 30 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za květen 2015 vyplývá, že dne 4. 5. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku 3 000 Kč, dne 13. 5. 2015 částku 3 000 Kč, dne 15. 5. 2015 částku 32 200 Kč a dne 28. 5. 2015 částku ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červen 2015 vyplývá, že dne 10. 6. 2015 převedla [právnická osoba] na účet [celé jméno žalovaného] částku 5 000 Kč, dne 10. 6. 2015 další částku 10 000 Kč, dne 11. 6. 2015 částku ve výši 10 000 Kč, dne 12. 6. 2015 částku ve výši 10 000 Kč, dne 15. 6. 2015 částku ve výši 45 000 Kč, dne 16. 6. 2015 částku ve výši 7 000 Kč, dne 19. 6. 2015 částku ve výši 4 000 Kč, dne 29. 6. 2015 částku ve výši 62 200 Kč, dne 30. 6. 2015 částku ve výši 120 000 Kč a dne 30. 6. 2015 částku ve výši 7 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červenec 2015 vyplývá, že dne 1. 7. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku ve výši 30 000 Kč, dne 13. 7. 2015 částku ve výši 62 200 Kč, dne 13. 7. 2015 další částku ve výši 465 000 Kč, dne 25. 7. 2015 částku 2 000 Kč, dne 29. 7. 2015 částku ve výši 6 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za srpen 2015 vyplývá, že dne 3. 8. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku ve výši 3 000 Kč, dne 5. 8. 2015 částku ve výši 15 000 Kč, dne 10. 8. 2015 částku ve výši 5 000 Kč, dne 12. 8. 2015 částku ve výši 800 Kč, dne 13. 8. 2015 částku ve výši 200 000 Kč, dne 13. 8. 2015 další částku ve výši 310 000 Kč, dne 17. 8. 2015 částku ve výši 30 000 Kč, dne 20. 8. 2015 částku ve výši 12 000 Kč, dne 21. 8. 2015 částku ve výši 5 000 Kč, dne 25. 8. 2015 částku ve výši 85 000 Kč, dne 27. 8. 2015 částku ve výši 5 000 Kč a 28. 8. 2015 částku ve výši 32 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za září 2015 vyplývá, že dne 2. 9. 2015 převedla [právnická osoba] na účet žalovaného částku ve výši 10 000 Kč, dne 25. 9. 2015 částku ve výši 5 000 Kč, dne 9. 9. 2015 byl učiněn vklad v hotovosti ve výši 10 Kč, dne 18. 9. 2015 výběr hotovosti 60 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za říjen 2015 vyplývá, že dne 23. 10. 2015 byla z účtu [právnická osoba] převedena na účet žalovaného částka ve výši 746 500 Kč a dne 30. 10. 2015 částka 300 Kč. 44. [Ze sdělění] z 30. 12. 2021 (č. l. 359 spisu) vyplývá, že v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 nebyla na účtu č. [bankovní účet] nalezena žádná příchozí částka ve výši 1 000 000 Kč.

45. V listině označené jako doplnění důkazů pro soud založené do spisu žalovaným (č. l. 373 spisu) se uvádí, že byt stál celkem 6 500 000 Kč, žalovaný z vlastních zdrojů zaplatil 2 700 000 Kč, a to dle rezervační smlouvy zálohu ve výši 150 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 30. 6. 2015, která byla použita jako poplatek pro realitní kancelář. Poté dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní na účet č. [bankovní účet] dne 13. 7. 2015 částku 500 000 Kč, dne 14. 8. 2015 částku 500 000 Kč a dne 8. 10. 2015 částku 250 000 Kč, na výše uvedený účet bylo zaplaceno omylem o 200 000 Kč více, které byly vraceny 25. 11. 2015 na účet. Následně bylo zaplaceno dle kupní smlouvy na účet č. [bankovní účet] dne 29. 9. 2015 částka 850 000 Kč a dne 23. 10. 2015 částka 800 000 Kč.

46. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného [číslo] u [banka] za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 (č. l. 370 až 372 spisu) vyplývá, že nejprve byla uhrazena dne 30. 6. 2015 částka 150 000 Kč v souvislosti s rezervací bytu, 14. 8. 2015 částka 500 000 Kč na účet prodávajících, dne 29. 9. 2015 částka 850 000 Kč na účet advokátní úschovy, dne 8. 10. 2015 částka 250 000 Kč na účet prodávajících, dne 13. 7. 2015 částka 500 000 Kč na účet prodávajících, dne 23. 10. 2015 částka 790 000 Kč na účet advokátní úschovy a dne 23. 10. 2015 další částka ve výši 10 000 Kč na účet advokátní úschovy.

47. Z historie pohybů na účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 6. 2015 do 31. 12. 2015 (v kontextu s kupní smlouvou ze dne 13. 8. 2015) vyplývá, že dne 13. 7. 2015 byla poukázána částka 500 000 Kč na účet prodávajících, dne 14. 8. 2015 rovněž částka 500 000 Kč na účet prodávajících a dne 8. 10. 2015 částka 250 000 Kč na účet prodávajících, dne 29. 9. 2015 byla poukázána částka 850 000 Kč na účet advokátní úschovy a dne 23. 10. 2015 částka v celkové výši 800 000 Kč na účet advokátní úschovy a dne 30. 6. 2015 byla poukázána částka ve výši 150 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a 25. 11. 2015 byla vráceno z účtu [příjmení] [jméno] na účet žalovaného částka 200 000 Kč. Stejné skutečnosti vyplývají z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 8. 10. 2015 ve výši 250 000 Kč na účet prodávajících, z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ve výši 500 000 Kč dne 14. 8. 2015 na účet prodávajících, z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 13. 7. 2015 ve výši 500 000 Kč na účet prodávajících, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ve výši 10 000 Kč dne 23. 10. 2015 na účet advokátní úschovy, z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady z 23. 10. 2015 na účet advokátní úschovy, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ve výši 850 000 Kč dne 29. 9. 2015 na účet advokátní úschovy, z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 30. 6. 2015 ve výši 150 000 Kč na účet č. [bankovní účet]). 48. [Ze sdělení] z 1. 2. 2022 (č. l. 437 spisu) vyplývá, že na účet prodávajících byla uhrazena dne 13. 7. 2015 částka 500 000 Kč, dne 14. 8. 2015 částka 500 000 Kč, dne 8. 10. 2015 částka 250 000 Kč a dne 25. 11. 2015 byla z účtu prodávajících odeslána ve prospěch účtu žalovaného částka 200 000 Kč. Ve sdělení advokátní kanceláře [název] [příjmení], [anonymizována tři slova], ze 7. 2. 2022 (č. l. 450 spisu) se uvádí, že dne 29. 9. 2015 byla na svěřenecký účet připsána platba ve výši 850 000 Kč a dne 23. 10. 2015 platba ve výši 10 000 Kč a 790 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet]. Ze sdělení [právnická osoba], z 1. 2. 2022 (č. l. 442) vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla připsána z účtu žalovaného částka ve výši 150 000 Kč, označená jako rezervace bytu.

49. Soud ve smyslu ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti.

50. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud považuje za zcela nevěrohodnou, neboť u Policie ČR dne 2. 6 2020 uvedl, že částka poskytnutá na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi ním a žalobcem byla splacena bez prodlení. U soudu dne 14. 5. 2021 však uvedl, že po uzavření smlouvy o úvěru byla vrácena jedna třetina v hotovosti a zbytek asi 500 000 nebo 600 000 Kč bylo doplaceno ve statisícových splátkách bezhotovostně naposledy v roce 2020. U Policie ČR uvedl, že smlouvu o úvěru podepsal žalobce za přítomnosti [jméno] [příjmení], u soudu však uvedl, že neví, kde žalobce smlouvu podepsal, že ji chtěl zpět jenom podepsanou. Před Policií ČR uvedl, že znal sporadicky [jméno příjmení], měli spolu nějaký byznys, nějaké aktivity, tak mu půjčoval nějaké peníze na nějaké aktivity, před soudem vypověděl, že peníze půjčoval [jméno] [příjmení] a žalobce za vrácení peněz ručil.

51. Výpověď [jméno] [příjmení] považuje soud také za nevěrohodnou. Těžko lze uvěřit tomu, jak uváděl [jméno] [příjmení], že by si žalovaný částku přesahující jeden milion korun přepočítával v hotovosti v kavárně v obchodním centru [místo] [jméno]. Část výpověď [jméno] [příjmení], kdy uváděl, že žalovaný si chtěl půjčit peníze na financování bytu v Eurech, také nekoresponduje s obsahem kupní smlouvy k bytu z 13. 8. 2015, ve které byla uvedena kupní cena v korunách, navíc způsob financování bytu žalovaného byl jednoznačně prokázán z vlastních zdrojů žalovaného a z úvěru od [anonymizováno 5 slov]. Není také jasné, proč by si žalovaný, který si měl dle [jméno] [příjmení] sám připravit smlouvu o zápůjčce, sám, do ní coby dlužník ve svůj neprospěch začlenil smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Podle [jméno] [příjmení] žalovaný záměrně při vyhotovení smlouvy ponechal prázdné místo u rodného čísla žalobce, protože ho neznal, ve smlouvě však byla uvedena přesná adresa žalobce [adresa], [číslo] [obec]. Vzhledem k tomu, že se mělo jednat o obchod [jméno] [příjmení], se kterým žalovaný kamarádil a otec měl ve smlouvě figurovat pouze pro případ vymáhání pohledávky, jeví se jako nepravděpodobné, pokud by smlouvu vyhotovoval žalovaný, že by znal přesnou adresu žalobce včetně poštovního směrovacího čísla. [jméno] [příjmení] také nejprve uvedl, že se žalobcem a žalovaným viděli v [obec] v restauraci [anonymizována dvě slova] kolem poledne na půl hodiny a poté se viděli až v obchodním centru [místo] [jméno]. Později však uvedl, že se nejprve sešli s žalovaným u jeho kanceláře, kde se vytiskla smlouva, pak volali žalobci, jaké má rodné číslo, žalobce nezvedal telefon, a rodné číslo tedy nevyplnili a pak jeli žalobcem do obchodního centra [místo] [jméno]. Tato pasáž výpovědi [jméno] [příjmení] také neodpovídá tomu, že [jméno příjmení] při podání vysvětlení na Policii ČR, uvedl, že v [obec] domluvili termín na 25. 9. 2015, kdy žalobce přijel na [část Prahy] obchodního centra [místo] [jméno], kam žalobce dorazil společně se synem a sešli se na místě se žalovaným. Žalobce také při podání vysvětlení na Policii ČR uvedl, že po setkání v obchodním centru [místo] [jméno] v několika dalších dnech navštívil pobočku České pošty v [obec] a podpis na smlouvě nechal uznat za vlastní, ve skutečnosti k uznání jeho podpisu došlo více než měsíc po podpisu smlouvy o zápůjčce, ani jeho vysvětlení se tedy nejeví v kontextu s ostatními výpověďmi jako věrohodné. [jméno příjmení] také při vysvětlení před Policií ČR uvedl, že [jméno] [příjmení] je dobrý kamarád jeho syna, takže na vrácení půjčky nespěchal a čeká, jak dopadne soudní řízení. Jaké bylo pozadí půjčky od [jméno] [příjmení] nevěděl, to domlouval jeho syn, protože se s [jméno] [příjmení] zná osobně. [jméno] [příjmení], ale před soudem vypověděl, že půjčka byla splacena záhy po splatnosti, před Policií ČR uvedl, že zná i [jméno příjmení]. Také v usnesení Policie ČR ze dne 31. 7. 2021, kterým byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, bylo uvedeno, že dle vyhodnocení Centrální evidence účtu, které bylo vyžádáno k osobě žalovaného, [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [příjmení], se nepodařilo prokázat vzájemné transakce finančních prostředků mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Pravdivost výpověď [jméno] [příjmení] je navíc zpochybněna také věrohodnými výpověďmi žalovaného a výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

52. Výpověď [jméno] [příjmení] učiněná před soudem 14. 5. 2021 koresponduje s tím, co vypověděl na Policii ČR dne 21. 7 2020. Jediný rozdíl spočívá v tom, že u soudu uvedl, že k setkání v obchodním centru [místo] [anonymizováno] došlo v říjnu nebo v listopadu ale u Policie ČR uvedl, že k němu došlo v říjnu. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] se jeví soudu jako věrohodná, odpovídající tomu, co uvedl u Policie ČR. Soud také neshledal žádný důvod, proč by výpověď svědka [jméno] [příjmení] korespondující s výpovědí žalovaného měl považovat za nevěrohodnou. Z jeho výpovědi poměrně jednoznačně vyplynul domluvený obchod [jméno] [příjmení] s žalovaným týkající se nákupu pelet z Ukrajiny. Výpověď žalovaného soud považoval za věrohodnou, neboť skutečnosti, které uvedl před soudem při výslechu dne 24. 9. 2021 jednak odpovídaly tomu, co uvedl před Policií ČR dne 22. 2. 2020 a korespondovaly také s výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

53. Soud má za to, že pravdivost smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 tedy byla vyvrácena výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] a zejména svědka [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení], uvedl, že viděl, že v listopadu 2015 [jméno] [příjmení] vrátil žalovanému pouze jednu listinu, která se týkalo půjčky v souvislosti s obchodem s peletami, a že žalovaný byl naštvaný, že nemůže dostat zpět oba stejnopisy smlouvy o zápůjčce, když peníze nedostal. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že [jméno] [příjmení] žalovanému poskytnout peníze, ale neposkytl je, před Policií ČR uvedl, že [jméno] [příjmení] žalovanému v říjnu sdělil, že peníze nemá a že mu smlouvu vrátí. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil domluvený obchod s peletami z Ukrajiny, do kterého měl [jméno] [příjmení] investovat, ale k obchodu nedošlo. Soud tedy dospěl k závěru, že pravým důvodem podpisu listiny označené jako smlouva o zápůjčce byla záruka žalovaného za investice [jméno] [příjmení] do jeho obchodu. Částka ve smlouvě o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 zhruba odpovídá nákladům na nákup 500 pelet z Ukrajiny ve výši 1 351 250 Kč a na manipulaci ve výši 60 000 Kč uvedeným v nabídce financování pelet ze dne 3. 9. 2015 vyhotovené krátce před podpisem smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015, přičemž nákup pelet byl původně kalkulován v Eurech. Z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] dohromady s výpovědí žalovaného vyplývá, že strany smlouvy neměly vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce a že [jméno] [příjmení] ani žalobce žalovanému žádné peníze neposkytli. Provedenými důkazy také bylo vyvráceno tvrzení, že by byla částka 1 350 800 Kč předána žalobcem žalovanému v hotovosti před podpisem listiny označené jako smlouva o zápůjčce. V tomto směru byly výpověď [jméno] [příjmení] i vysvětlení žalobce na Policii ČR nevěrohodné, neboť nebylo ani prokázáno, že by měli prostředky na poskytnutí zápůjčky s ohledem na skutečnost, že byla nevěrohodná výpověď pana [jméno] [příjmení]. Současně pak toto tvrzení bylo vyvráceno i výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Pochybnosti o verzi žalobce také vyvolává skutečnost, že si žalobce coby zapůjčitel ze smlouvy o zápůjčce, až zhruba měsíc poté co byla podepsána listina označená jako smlouva o zápůjčce, nechal dne 27. 10. 2015 úředně uznat za vlastní podpis na této listině, tato skutečnost vzbuzuje z logiky věci pochybnosti o tom, co ho k tomu jako věřitele vlastně vedlo.

54. Další důkazní návrhy soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti soudního řízení zamítl, neboť dospěl k závěru, že nárok žalobce bylo možné posoudit již na základě dosud v řízení provedených důkazů. Jednalo se o výpověď svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který se měl při podepisování smlouvy o zápůjčce setkat s [jméno] [příjmení]. Tento důkazní návrh soud zamítl s ohledem na skutečnost, že měl k dispozici vysvětlení uvedeného svědka, které podal před Policií ČR tj. v kratším časovém úseku poté, kdy mělo setkání dojít, než by mohl být proveden jeho výslech před soude. Soud zamítl také důkazy prostřednictvím protokolů o výpovědích svědků v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3T 98/2015, protokoly o hlavních líčeních v rámci uvedeného řízení, lustrací [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v registru trestně stíhaných osob a obsahem spisů, které se jmenovaných týkají, neboť nevěrohodnost výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud dovodil již z důkazů dosud v řízení provedených, jak je výše uvedeno. Soud zamítl také důkazy výpovědí manželky žalovaného [jméno] [příjmení] a výpovědí [jméno] [jméno] [příjmení] (bydliště [místo], Rusko), výpovědí [jméno] [příjmení], prokuristou [právnická osoba], které se měly týkat financování nákupu bytu žalovaného, neboť financování předmětného bytu vyplynulo zcela jednoznačně již z listinných důkazů, které byly v řízení provedeny. Pro nadbytečnost rovněž soud zamítl důkaz kupní smlouvu z 1. 10. 2015 na vozidlo [anonymizována dvě slova], neboť financování bytu žalovaného, k jehož prokázání měla sloužit, bylo dostatečně prokázáno jinými důkazy.

55. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem Kazachstánu, bylo potřeba nejprve posoudit, zda je dána pravomoc a příslušnost českého soudu k projednání věci. Česká republika nemá uzavřenou s Kazachstánem dvoustrannou smlouvu týkající se občanskoprávních sporů, proto soud příslušnost posoudil dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Brusel I bis), podle kterého platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis pak platí, že na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný sice není občanem České republiky, ale má zde bydliště v Praze 3, proto může být žalován u soudu v České republice Obvodní soud pro Prahu 3 proto byl příslušný a měl pravomoc k projednání dané věci (§ 6 odst. 1 zákona č, 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém).

56. Rozhodným právem pro posouzení nároku žalobce pak bylo české právo, neboť podle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) pokud se na smlouvu nevztahuje odstavec 1 nebo pokud by se na prvky smlouvy vztahovalo více než jedno z písmen a) až h) odstavce 1, řídí se smlouva právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. V daném případě měl žalobce bydliště v České republice.

57. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

58. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4312/2008 smlouva o půjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním (slovy zákona„ přenecháním“) předmětu půjčky dlužníku. Věřitel, který se soudně domáhá po dlužníku vrácení půjčených peněz, musí v intencích ustanovení § 657 obč. zák. splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny, ale i o tom, že tyto peníze dlužníku skutečně půjčil (přenechal mu je). Přitom peníze lze dlužníku půjčit nejen v hotovosti, nýbrž i formou bezhotovostního platebního styku (obdobně např. také rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2217/2003).

59. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007 ve sporu o vrácení půjčené částky má žalobce jako věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o půjčce, že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a že dlužník půjčené peníze řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o půjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal žalovanému finanční prostředky. Neunese-li věřitel (žalobce) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v jeho neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalovaného dlužníka, a za tímto účelem provádět dokazování. Bylo–li by pak prokázáno, že došlo k předání žalované částky, je třeba takový případ posuzovat dle ustanovení § 451 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.

60. Uvedená rozhodnutí lze aplikovat i na smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z.

61. Dle ust. 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

62. Dle komentářové literatury k ust. § 565 o. z. při dokazování listinami se kladou především otázky jejich pravosti a správnosti. Listina je pravá tehdy, pokud pochází od osoby, která je v ní uvedena jako její vystavitel. V opačném případě se jedná o listinu nepravou, zfalšovanou. Správností listiny se rozumí její obsahová pravdivost. Listina je správná, jestliže to, co je v ní uvedeno, se shoduje se skutečností. Pro dokazování soukromými listinami občanský zákoník v první větě § 565 stanoví, že každý, kdo se soukromé listiny dovolává, musí prokázat její pravost a správnost. Toto pravidlo ovšem podstatně modifikuje jednak druhá věta téhož ustanovení týkající se podepsaných listin, a jednak § 566 vztahující se k nepodepsaným soukromým listinám. Je-li soukromá listina podepsána protistranou (případně též jejími právními předchůdci uvedenými v § 565), stanoví občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost soukromé listiny. Samotná pravost podpisu však nijak presumována není, a v případě potřeby proto jeho pravost bude prokazovat ten, kdo se soukromé listiny dovolává. Není-li pravost podpisu zpochybněna, případně je-li prokázána, v souladu s obecnými zkušenostmi se předpokládá, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a dále také, že to, co podepsal, odpovídá skutečnosti. Straně, proti níž svědčí tato vyvratitelná zákonná domněnka, proto ke zbavení listiny důkazní síly nepostačí, popře-li pouze formálně její pravost či správnost. Musí tuto domněnku vyvrátit důkazem opaku, tj. musí tvrdit a na úrovni praktické jistoty prokázat, že listina nepochází od ní, nebo že její obsah není pravdivý (viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2036 – 2040).

63. Dle ust. § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Dle ust. § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

64. Dle ust. § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

65. Dle ust. § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

66. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

67. V daném případě žalobce disponoval originálem smlouvy o zápůjčce opatřeným ověřenými podpisy žalobce a žalovaného, kterou prokazoval svoje tvrzení, že se žalovaným dne 25. 9. 2015 uzavřel smlouvu o zápůjčce a že částka ve výši 1 350 800 Kč předal žalovanému v hotovosti před podpisem smlouvy. Ve smysl ust. § 565 o. z., tak na žalovaném bylo, aby vyvrátil správnost smlouvy o zápůjčce, tzn., aby prokázal, že sdělení v ní uvedená nejsou pravdivá. Při ústním jednání dne 26. 2. 2021 proto dal soud žalovanému poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 118b odst. 1 o. s. ř., aby označil veškeré důkazy k prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 měla být pouze pojistkou obchodu plánovaného mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] v souvislosti s dodávkou pelet pro [právnická osoba]. Žalovanému se pak včas navrženými důkazy podařilo prokázat, že důvodem podpisu smlouvy o zápůjčce bylo pojistka plánované investice syna žalobce [jméno] [příjmení] do obchodu s peletami provozovaného žalovaným. Podařilo se mu tedy vyvrátit tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz. O této skutečnosti byl žalobce poučen při ústním jednání dne 29. 4. 2022 dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Další důkazy však k prokázání svých tvrzení nenavrhl. Žalobce tak neunesl důkazní břemeno o tom, že mezi účastníky řízení byla dne 25. 9. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce a že žalovanému před podpisem smlouvy předal částku ve výši 1 350 800 Kč v hotovosti, nepodařilo se mu tedy prokázat dvě skutečnosti, které je nezbytné prokázat, při uplatnění nároku ze smlouvy o zápůjčce – reálného kontraktu (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4312/2008 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007). Nároku žalobce pak nelze vyhovět ani jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno ani předání peněz. Soud se shoduje i s názorem orgánů činných v trestním řízení, že bylo jednoznačné, že žalovaný od žalobce žádné peníze na koupi bytu nepotřeboval a jeho financování úvěrem a z jiných zdrojů žalovaného bylo zcela jednoznačně prokázáno. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z.. V řízení byl prokázán jiný skutkový stav, a sice že právní jednání ve formě sepisu smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 ve skutečnosti nebylo smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., ale mělo fungovat jako forma jakési záruky pro [jméno] [příjmení], týkající se návratnosti jeho investice do obchodů žalovaného a že podpisem uvedené listiny bylo zastíráno toto jiné právní jednání. Smlouva o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 tak byla simulovaným právním jednáním ve smyslu § 555 odst. 2 o. z., které je jen zdánlivé, protože mělo zastřít jiné právní jednání, a nelze k němu proto ve smyslu ust. § 552 o. z. ve spojení s ust. 554 o. z. přihlížet. Žalobci tedy nemohl vzniknout žádný nárok na vrácení žalované částky, neboť žalobce žalovanou částku žalovanému vůbec neposkytl, ani nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť ke smlouvě v níž byla smluvní pokuta ujednána, nelze přihlížet. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobu zamítl.

68. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Soud vycházel z předmětu řízení v celkové výši 2 883 275 Kč, představujícího jistinu žalované pohledávky ve výš 1 350 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 532 475 Kč. Ve smyslu ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) soud nepřihlížel k příslušenství, tj. l úrokům ve výši 50 000 Kč. Z tarifní hodnoty ve výši 2 883 275 Kč, tak činila odměna ze jeden úkon právní služby částku ve výši 19 860 Kč. Žalovanému vznikl nárok na úhradu odměny advokáta za následující úkony právní služby převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 17. 6.2019 (č. l. 14 až 15), písemné podání ze dne 12. 9. 2019 (č. l. 34 až 35), písemné podání ze dne 4. 9. 2020 (č. l. 64 a 65), účast na jednání dne 26. 2. 2021 od 9:07 hod. do 11:20 hod. – 2 úkony (č. l. 114 až 123 spisu), písemné podání ze dne 4. 5. 2021 (č. l. 161 až 163), účast na jednání dne 14. 5. 2021, účast u provedení důkazů dožádaným soudem dne 12. 7. 2021, písemné podání ze dne 28. l. 2022, účast na jednání dne 24. 9. 2021, účast na jednání dne 10. 12. 2021 (č. l. 360-366), účast na jednání dne 29. 4. 2022. Celková odměna advokáta za 13 úkonů právní služby činí 258 860 Kč. Za ústní jednání konané dne 22. 1. 2020 před Okresním soudem v Děčíně pak soud přiznal ve smyslu ust. § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s ust. § 11 odst. 2 a. t. mimosmluvní odměnu pouze ve výši jedné poloviny, tj. ve výši xanon -101, neboť při tomto ústním jednání byla pouze vyslovena místní nepříslušnost soudu a za účast u provedení důkazu dožádaným soudem dne 21. 6. 2021, ve smyslu ust. § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s ust. § 11 odst. 2 a. t. mimosmluvní odměnu pouze ve výši jedné poloviny, tj. ve výši xanon -101, neboť předvolaný svědek se k provedení důkazu nedostavil. Další část náhrady nákladů řízení tvoří patnáct paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. částka ve výši xanon -101. Další část náhrady nákladů odpovídá náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. za 34 půlhodin po 100 Kč, tj. za promeškaný čas strávený cestou k ústním jednáním jednání konanému dne 22. 1. 2020 u Okresního soudu v Děčíně (4 x 30 min, cesta [obec] – [obec] a zpět, 35 minut podle serveru mapy.cz, tj. 4 x 30 minut) a za promeškaný čas ke čtyřem ústním jednáním konaným dne 26. 2. 2021, dne 14. 5. 2021, dne 24. 9. 2021, dne 10. 12. 2021 v [obec] (cesta [obec] – [obec] a zpět – 1:05 hod. dle serveru mapy.cz tj. 30 x 30 minut). Celková částka za promeškaný čas tak činí xanon -101. Další část náhrady nákladů řízení tvoří cestovné podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání konanému dne 22. 1. 2020, tj. celkem 54 km [automobil] [anonymizována tři slova], [registrační značka] (při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč, ceně za 1 litr pohonných hmot ve výši xanon -101 a průměrné spotřebě 8,63 l na 100 km, tj. 4,2 + (31,80 x 8,63):100 = 6,94 Kč za 1 km,) tj. částce po zaokrouhlení ve výši 375 Kč. Další část náhrady nákladů řízení tvoří cestovné ke čtyřem ústním jednáním konaným dne 26. 2. 2021, dne 14. 5. 2021, dne 24. 9. 2021, dne 10. 12. 2021 v [obec] a zpět (180 km) podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrada za cesty z [obec] k pěti jednáním konaným v [obec] a zpět 26. 2. 2021, dne 14. 5. 2021, dne 24. 9. 2021, dne 10. 12. 2021 (celkem 4 x 180 km) při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč, ceně za 1 litr pohonných hmot ve výši xanon -101 a průměrné spotřebě 8,63 l na 100 km, tj. 4,4 + (27,20 x 8,63):100 = 6,75 Kč za 1 km,), tj. částce ve výši 4 860 Kč. Další část náhrady nákladů řízení tvoří cestovné k ústnímu jednání konanému v [obec] dne 29. 4. 2021 za cestu z [obec] a zpět (180 km podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč, ceně za 1 litr pohonných hmot ve výši 47,10 Kč a průměrné spotřebě 8,63 l na 100 km, tj. 4,7 + (47,10 x 8,63):100 = 8,76 Kč za 1 km,) tj. částce po zaokrouhlení ve výši 1 577 Kč. Další část náhrady nákladů řízení tvoří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. částka 60 047,40 Kč dle ust. § 137 o. s. ř.. Celkové náklady řízení žalobce činí částku ve výši 352 799,40 Kč. Porady přesahující jednu hodinu konané dne 11. 9. 2019, dne 5. 5. 2021 nebyly stranou žalovanou doloženy záznamy o konaných poradách, proto soud žalovanému nárok na náhradu těchto nákladů nepřiznal. <i>Celkové náklady řízení</i> <i>Odměna - 19860 Kč x 13 + 21% DPH</i> <i>Odměna - 9930 Kč x 2 + 21% DPH</i> <i>Režijní paušál - 300 Kč x 15 + 21% DPH</i> <i>Náhrada za promeškaný čas 100 Kč x 34 + 21% DPH</i> <i>Cestovné - 6812 Kč x 1</i> <i>Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 292752 Kč</i> <i>DPH 21%: 60047,40 Kč</i> <i>Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 352799,40 Kč</i>