21 C 162/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 7 568,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 1 % ročně z částky 5 768,34 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 568,34 Kč s</b> <b>a) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 385,52 Kč,</b> <b>b) úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 568,34 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>c) s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 768,34 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 568,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl pro žalovaného veden běžný účet, na kterém mu byl povolen debetní zůstatek – produkt Flexikredit - do výše sjednané ve smlouvě a sjednaných dispozicích ke smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k tomu, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jednou za 180 dnů čerpání Flexikreditu, dále pak že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Čerpaný nepovolený debetní zůstatek na účtu byl úročen sazbou 30 % ročně dle úrokového lístku právní předchůdkyně žalobkyně. Vzhledem k neplnění podmínek smlouvy ze strany žalovaného, když došlo k překročení povoleného úvěrového limitu a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek na účtu, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy, zrušila další poskytování produktu Flexikredit a dne 17. 6. 2019 převedla debetní zůstatek ve výši 5 768,34 Kč z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] O uvedené skutečnosti byl žalovaný informován dopisem a současně mu byla v souladu se smlouvou sdělena výše měsíčních splátek úvěru včetně úroků a poplatků dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Úroková sazba činila 30 % ročně. Žalovaný však dlužnou částku řádně a včas neplatil, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a uvedenou skutečnost žalovanému oznámila dopisem ze dne 22. 10. 2019, v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila 7 568,34 Kč, tzn. dlužná jistina úvěru ve výši 5 768,34 Kč a poplatky za tři upomínky ve výši 1 800 Kč, nebylo však uhrazeno ničeho. Pohledávka za žalovaným byla dne 19. 8. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.

2. Podáním ze dne 27. 7. 2021 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět s tím, že se dlužná jistina úročí smluvním úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 %, nikoli ve výši 30 %, jak uváděla v žalobě, soud proto řízení v odpovídajícím rozsahu částečně zastavil dle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok I).

3. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení ve výši 385,52 Kč kapitalizovaného ke dni 22. 10. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 568,34 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 5 768,34 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

5. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

6. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

7. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 29. 10. 2012 zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách byla sjednána výše povoleného úvěrového limitu ve výši 2 000 Kč s tím, že minimální měsíční kreditní příjem měl činit 50 % povoleného limitu. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 %, za zaslání každé upomínky měl žalovaný zaplatit částku ve výši 600 Kč. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, když došlo k překročení povoleného úvěrového limitu a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek na účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zrušila poskytování produktu Flexikredit. Právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného na částku ve výši 7 568,34 Kč ke dni 21. 10. 2019. Pohledávka za žalovaného byla dne 19. 8. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 20. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný dlužil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 953,86 Kč, z čehož částku ve výši 5 768,34 Kč tvořila jistina po splatnosti, částku ve výši 1 800 tvořily poplatky za upomínky a částku 385,52 Kč splatný úrok z prodlení z jistiny. Dne 18. 12. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu dle ust. § 2662 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že žalovanému bylo umožněno disponovat peněžními prostředky na účtu i v případě, kdy by na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků. Soud tedy v souladu s ust. § 2665 o. z. posuzoval danou věc dle ust. § 2395 o. z., kdy se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 o. z. čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 2 000 Kč a žalovaný se dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými smluvními úroky. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když v uvedené době svůj vzniklý dluh nesplatil. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj závazek uhradil, případně že zanikl jiným způsobem, to však neučinil. Žalobkyni se předloženými listinami podařilo tvrzené skutečnosti prokázat a soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 5 768,34 Kč, poplatků za odeslané upomínky ve výši 1 800 Kč, úroků ve výši 385,52 Kč kapitalizovaných ke dni 22. 10. 2019, tzn. ke dni zesplatnění, dále pak smluvního úroku 29 % ročně z částky 5 768,34 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl i včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 7 568,34 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, tedy ode dne, následujícího po uplynutí lhůty k úhradě.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 568,34 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.