21 C 180/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 690 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 690 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni: a) částku 310 Kč s úrokem z prodlení z částky 310 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, b) částku ve výši 8 050 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 396,68 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 5. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 5. 10. 2009 smlouvu o půjčce číslo na základě které žalovaný v hotovosti převzal částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Souhrnný poplatek bylo pouze jiné označení pro kapitalizované úroky. Žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, když do dnešního dne uhradil pouze částku ve výši 310 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018. Žalovaný ani přes urgence žalobkyně dluh neuhradil. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2020 Vedle zaplacení jistiny pohledávky požadovala žalobkyně na žalovaném zaplacení souhrnného poplatku ve výši 8 050 Kč, neboť zaplacenou částku 310 Kč započetla na celkový souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, IČO a žalovaný uzavřeli dne 5. 10. 2009 smlouvu o půjčce číslo na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 10 000 Kč převzal v hotovosti a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč v pravidelných 59 týdenních splátkách po 310 Kč s poslední splátkou ve výši 70 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne 5. 10. 2009, smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena nejprve na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 25. 6. 2015 (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015) a následně byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018 (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2018). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2020 (viz výzva před podáním žaloby ze dne 5. 5. 2020).

6. Dle ust. § 3 028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni 5. 10. 2009.

8. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Dle § 52 odst. 1 obč. zák. platí, že spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

11. Dle § 52 odst. 2 obč. zák. je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

12. Dle § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

13. Dle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Dle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 657 obč. zák. žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem, tj. částku v celkové výši 18 360 Kč v 59 týdenních splátkách po 310 Kč a poslední splátku ve výši 70 Kč. Souhrnný poplatek v daném případě představuje kapitalizovaný smluvní úrok, jedná se totiž o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. Z předložené smlouvy ani z tvrzení žalobkyně pak jiná funkce souhrnného poplatku neplyne. Souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč při přepočtu na roční úrokovou sazbu vzhledem k jistině ve výši 10 000 Kč představuje roční úrokovou sazbu ve výši 73,84 %. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, č. j. 21 Cdo 1484/2004 je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Dle informací zveřejněných Českou národní bankou sazba úroků u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti, tj. spotřebitele, činila v srpnu říjnu 2009 14,53 %. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru o neplatnosti úroku sjednaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným z důvodu rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zák. Žalobkyni tak nemohl vzniknout na jeho zaplacení nárok. Celková dlužná částka měla činit 18 360 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč), přičemž žalovaný uhradil 310 Kč, žalobkyně uhrazenou částku započetla na souhrnný poplatek a požadovala zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč a zbytku souhrnného poplatku ve výši 8 050 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že však žalobkyni nemohl vzniknout nárok na zaplacení požadovaného úroku, nemohlo dojít k započtení zaplacené částky ve výši 310 Kč na úrok, tato částka měla být tedy započtena na jistinu, soud proto žalobu zamítl co do částky 310 Kč požadované na jistině, neboť ta již byla žalovaným zaplacena a co do souvisejícího požadovaného úroku z prodlení z částky 310 Kč, zároveň soud žalobu zamítl co do částky 8 050 Kč, která měla představovat souhrnný poplatek. Zbytek poskytnutých prostředků ve výši 9 690 Kč žalovaný nevrátil řádně a včas do 60 týdnů ode dne podpisu smlouvy, tj. nejpozději do 29. 11. 2010, soud proto žalobě ve smyslu ust. § 657 obč. zák. vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení z této částky, který právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., přičemž aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění žalované pohledávky založilo postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 396,68 Kč, přičemž tato částka představuje 93,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 96,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 3,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.