21 C 185/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 561 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 561 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 561 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 561 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dne 29. 4. 2020 poskytla žalovanému zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Náklady na tuto péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2020 na částku 3 561 Kč, splatnou dne 10. 7. 2020. Protože žalovaný, státní příslušník Ukrajiny, v době poskytnutí zdravotní péče nebyl pojištěn, je povinen náklady na tuto péči uhradit sám. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala upomínkou ze dne 14. 9. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovanému byla dne 29. 4. 2020 poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně, konkrétně na [oddělení] [anonymizováno 7 slov]. Poskytnutá zdravotní péče byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2020 na částku 3 561,80 Kč, splatnou dne 10. 7. 2020, jejíž přílohou byl podrobný rozpis poskytnuté zdravotní péče. Žalovaný se žalobkyni prokázal cestovním pasem [číslo] [anonymizováno] a uvedl svou kontaktní adresu v České republice, číslo zdravotní pojistky uvedeno nebylo. Žalovanému byla zaslána faktura spolu s výzvou k plnění ze dne 14. 9. 2020, a to jak na adresu žalovaného v zahraničí, tak i v České republice.

6. Dle ust. § 2 odst. 2 písm. a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), platí, že zdravotními službami se rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

7. Dle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách platí, že pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

8. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V řízení bylo předloženými listinami prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách, kterou žalovanému vyúčtovala. Žalovaný byl povinen poskytnutou zdravotní péči uhradit dle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách, což však i přes výzvu žalobkyně neučinil. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, příp. že závazek zanikl jiným způsobem, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužného pojistného vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ust § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění) ve spojení s ust. § 2 odst. 1.