21 C 196/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 44 145 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 44 145 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně, a to</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 2.2018 do 6. 3. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 3. 2018 do 6. 3. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 4. 2018 do 6. 3. 2019,</b> <b>z částky 4 201 Kč od 16. 5. 2018 do 6. 3. 2019,</b> <b>z částky 2 732 Kč od 7. 3. 2019 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 4 386 Kč od 16. 6. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 2 547 Kč od 17. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>a úroku z prodlení ve výši 8,75 % ročně, a to:</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 7. 2018 do 16. 4. 2019</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 8. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 9. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 10. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 11. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 6 933Kč od 16. 12. 2018 do 16. 4. 2019,</b> <b>z částky 24 300 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení</b> <b>a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně, a to</b> <b>z částky 17 298 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit úrok z prodlení z částky 17 298 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 17. 4. 2019 do 15. 5.2019, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 47 180,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., Ph.D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2019 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 76 263 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných záloh na služby a příspěvků do fondu oprav za období od února 2018 do prosince 2018. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsané Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec], KP [obec] na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce]. Povinnost žalované přispívat na správu domu a pozemku vyplývá z čl. V odst. 3 písm. c) stanov žalobce. Rozhodnutím shromáždění vlastníků přijatým na schůzi konané dne 5. 12. 2017 byl navýšen příspěvek do fondu oprav na částku 50 Kč/m2 podílu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2019, č. j. [číslo jednací] bylo sice původně vysloveno, že usnesení shromáždění ze dne 5. 12. 2017 je neplatné, Vrchní soud v Praze však usnesením ze dne 1. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] změnil usnesení Městského soudu v Praze tak, že návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění v bodě týkající se zvýšení příspěvku do fondu oprav na částku 50 Kč za m2 s účinností od 1. 1. 2018 zamítl. Žalobce se nicméně na příspěvku do fondu oprav domáhal na žalované pouze částky 25 Kč/m2 podílu. Celková výše měsíční platby by tedy sice měla činit 10 983 Kč, nicméně žalobce místo příspěvku do fondu oprav ve výši 8 100 Kč měsíčně, požadoval příspěvek do fondu oprav pouze ve výši 4 050 Kč měsíčně. Celková měsíční platba by tedy měla činit jen 6 933 Kč měsíčně a byla splatná vždy k 15. dni příslušného měsíce. Celková dlužná částka za období od února 2018 do prosince 2018 tak činila 76 623 Kč s tím, že vedle jejího zaplacení se žalobce navíc domáhal zaplacení zákonných úroků z prodlení z jedenácti částek po 6 933 Kč vždy od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení.

2. Žalovaná k žalobě v podání ze dne 27. 6. 2019 (č. l. 21 spisu) uvedla, že dne 16. 4. 2019 provedl žalobce vyúčtování služeb a poplatků za rok 2018, podle kterého celkové náklady na jednotku žalované činily 27 477,94 Kč a zálohy činily částku v celkové výši 34 596 Kč. Poukázala na relevantní judikaturu, z níž vyplývá, že povinnost k platbám záloh po skončení zúčtovacího období a provedení vyúčtování zaniká a zaplacení záloh s úspěchem žalovat nelze; dlužné zálohové platby se stávají položkou vyúčtování, z něhož mohou případně vzejít nedoplatky, k jejichž vymáhání je pak vlastník legitimován. Současně uvedla, že v průběhu roku 2018 a v březnu roku 2019 uhradila žalobci částku v celkové výši 58 000 Kč, a proto žalobci již ničeho nedluží.

3. Podáním ze dne 12. 7. 2019 (č. l. 28 spisu), ve znění doplnění ze dne 9. 2. 2020 (č. l. 43 spisu) vzal žalobce žalobu zpět co do částky 32 118 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila dne 6. 3. 2019 částku 25 000 Kč a dne 16. 4. 2019 provedl žalobce vyúčtování služeb a poplatků za rok 2018, kdy dospěl k závěru, že rozdíl mezi zálohami a náklady činí částku ve výši 7 118 Kč, kterou rovněž odečetl z původně žalované částky. Soud proto usnesením ze dne 8. 8. 2019, č. j. 21 C 196 2019-35, které nabylo právní moci dne 4. 9. 2019, řízení částečně zastavil co do částky 32 118 Kč a usnesením ze dne 22. 4. 2020, č. j. 21 C 196/2019-45, které nabylo právní moci dne 3. 6. 2020, řízení částečně zastavil co do souvisejícího příslušenství. Nadále se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 44 415 Kč s příslušenstvím, z níž částka ve výši 17 298 Kč představovala nedoplatek na službách za rok 2018 vyúčtovaný vyúčtováním ze dne 16. 4. 2019 a částka ve výši 26 847 Kč představovala neuhrazený příspěvek do fondu oprav, který nepodléhá vyúčtování s příslušenstvím, skládající se z částky 2 547 Kč splatné dne 15. 6. 2018, částky 4 050 Kč splatné dne 15. 7. 2018, částky 4 050 Kč splatné dne 15. 8. 2018, částky 4 050 Kč splatné dne 15. 9. 2018, částky 4 050 Kč splatné dne 15. 10. 2018, částky 4 050 Kč splatné dne 15. 11. 2018 a částky 4 050 Kč splatné dne 15. 12. 2018, jak plyne z podání žalobce ze dne 9. 6. 2020 (č. l. 56 spisu), (tj. příspěvků do fondu oprav za období od června 2018 do prosince 2018 – pozn. soudu). Žalobce současně uvedl, ve znění doplnění učiněném při ústním jednání dne 4. 8. 2020, že částky zaplacené žalovanou v roce 2018 v celkové výši 33 000 Kč správce domu přiřadil k nejstarším dluhům žalované, tj. nezaplaceným zálohám na služby a dlužným příspěvkům na správu domu za období od září 2017 do ledna 2018. Při ústním jednání dne 4. 8. 2020 žalobce doplnil, ve vztahu k částce 33 000 Kč zaplacené žalovanou, že nešlo o započtení v právním slova smyslu, nicméně správce eviduje došlé platby jednotlivých vlastníků bytů, které přiřazuje k nejstarším dluhům. To se stalo i v daném případě, platbu ve výši 25 000 Kč, zohlednil žalobce v částečném zpětvzetí žaloby a byla zohledněna i v částečném zastavení řízení, zbylou částku, přiřadil k nejstaršímu dluhu žalované. Ve vyúčtování za rok 2018 byly zohledněny všechny došlé platby strany žalované.

4. K dotazu soudu učiněném při ústním jednání dne 4. 8. 2019, zda žalobce nějakým způsobem upomínal žalovanou stranu k zaplacení starších dluhů, týkajících se období od září 2017 do ledna 2018, kdy žalobce uváděl, že právě proti těmto dluhům byla započtena částka 33 000 Kč, uvedla žalobkyně, že upomínky žalované zasílala pravidelně, uvedená skutečnost navíc vyplývá i z řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka].

5. Předmětem řízení po částečném zastavení řízení tak zůstala (ve znění podání žalobce ze dne 30. 9. 2020 – č. l. 86-88 spisu) částka ve výši 44 145 Kč složená z částky ve výši 17 298 Kč jako nedoplatku na službách za rok 2018 se zákonným úrokem z prodlení a částky ve výši 26 847 Kč představující dlužné příspěvky do fondu oprav za červen 2018 až prosinec 2018 ve výši 26 847 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

6. Žalovaná při ústním jednání dne 4. 8. 2020 uvedla, že částka ve výši 7 118 Kč by měla být zohledněna v rámci celého vyúčtování za rok 2018, neboť původně byly žalovány zálohy na rok 2018, nicméně následně došlo k vyúčtování za rok 2018. Ve vyúčtování za rok 2018 mělo být zohledněno to, že platby v celkové výši 33 000 Kč byly započítávány na zálohy na služby a poplatky a příspěvek na fond oprav za dobu od září 2017 do ledna 2018.

7. V podání doručeném soudu dne 30. 9. 2020 (č. l. 86-88 spisu) žalobce upřesnil, že předmětem řízení jsou dlužné příspěvky do fondu oprav za červen 2018 až prosinec 2018 (tj. za červen ve výši 2547 Kč a dále měsíčně ve výši 4 050 Kč) v celkové výši 26 847 Kč (č. l. 87 rub a nezaplacené dlužné služby za rok 2018 v celkové výši 17 298 Kč, tj. dohromady částka ve výši 44 145 Kč. Dále uvedl, že částka ve výši 128 224,91 Kč uvedená ve vyúčtování za rok 2018 jsou veškeré dluhy žalované vzniklé za období od února 2018 do března 2019 a že částka ve výši 315 083,91 Kč uvedená ve vyúčtování za rok 2018 jsou předepsané platby a nedoplatky za období od ledna 2015 a od počátku roku 2016 do března 2019, skutečné zálohy na předmětný byt za rok 2018 činily 34 596 Kč, skutečné náklady 27 477 Kč a rozdíl částku ve výši 7 118,06 Kč a o tuto částku vzal žalobce žalobu zpět. Dále uvedl, že eviduje platby žalovaného a to dne 15. 1. 2018 platbu ve výši 4 500 Kč, kterou zohlednil na dlužnou platbu příspěvku do fondu oprav a zálohy na služby za září 2017, přičemž zbývající část plateb za září 2017 byla předmětem žaloby vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka]; dne 3. 4. 2018 platbu ve výši 15 000 Kč, dne 15. 6.2018 platbu ve výši 4 500 Kč a dne 13. 7. 2018 platbu ve výši 4 500 Kč, přičemž tyto tři platby žalobce zohlednil na dlužné příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby za období od září 2017 do ledna 2018, které byly předmětem řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], platbu ve výši 4500 Kč zaplacenou dne 17. 12. 2018, která byla zohledněna na dlužnou platbu příspěvku do fondu oprav za únor 2018 a z části za měsíc březen 2018, které nejsou předmětem tohoto řízení, platbu ve výši 25 000 Kč zaplacenou dne 7. 3. 2018, kterou zohlednil na dlužné platby příspěvku do fondu oprav a plateb za služby za období, jež byly předmětem tohoto řízení, tj. od února 2018 do prosince 2018 (o tuto částku byla žaloba vzata zpět – pozn. soudu). Současně žalobce upozornil, že bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací], kterým bylo postaveno na jisto, že žalovaný je povinen hradit příspěvky do fondu oprav ve vyšší částce, než je požadováno žalobou. Je tedy třeba zohlednit i skutečnost, že celkový dluh k úhradě za období února 2018 do prosince 2018 je ve skutečnosti vyšší, než bylo žalobou požadováno.

8. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] v [katastrální uzemí] v obci [obec], že žalovaná měla žalobci hradit měsíční zálohy na služby a příspěvek do fondu oprav za rok 2018 v celkové výši minimálně 6 933 Kč měsíčně.

9. Při ústním jednání dne 4. 8. 2020 byla žalovaná poučena dle ust. § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118 b) odst. 1 o. s. ř., aby doplnila tvrzení, zda při provádění plateb uvedených v potvrzení o odchozích platbách z 28. 6. 2019 označila, jaké konkrétní dluhy vůči žalobci platí a aby prokázání doplňujících tvrzení označila veškeré důkazy. Současně byla poučena, že nesplnění uvedených procesních povinností by pro ni mohlo mít následek v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci.

10. Žalovaná k tomu v podání ze dne 5. 10. 2020 (č. l. 91 spisu) uvedla, že se jí nepodařilo dohledat, zda při provádění plateb (uvedených v potvrzení o odchozích platbách z 28. 6. 2019) označila, jaké konkrétní dluhy vůči žalobci platí.

11. Při ústním jednání dne 3. 11. 2020 byla připuštěna změna žaloby spočívající v tom, že žalobce se nadále po žalované domáhá místo záloh na služby za dobu od února 2018 do prosince 2018 a dlužného příspěvku do fondu oprav za únor 2018 až prosinec 2018 zaplacení příspěvku do fondu oprav za období od června 2018 do prosince 2018 ve výši 26 847 Kč a nedoplatku na službách za období za rok 2018 ve výši 17 298 Kč a při ústním jednání dne 2. 2. 2021 byla připuštěna změna žaloby ve vztahu k požadovanému příslušenství v tom směru, že z částky ve výši 17 298 Kč žalobce požaduje úrok z prodlení od 17. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně (viz podání žalobce ze dne 12. 7. 2020 na č. l. 28-29 spisu a podání žalobce ze dne 9. 6. 2020 na č.l. 57-58 spisu).

12. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

13. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec] [obec] ([anonymizováno]), že žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedená informace vyplývá rovněž z informace o jednotce [číslo] ze dne 3. 8. 2020 na č. l. 62 spisu, ze které rovněž plyne, že podíl žalované na společných částech domu [adresa] činí [číslo]. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví], pak vyplývá, že budova [adresa] stojí na pozemku parc. [číslo] přičemž žalovaná má podíl na pozemku parc. [číslo] ve výši [číslo], tj. [číslo].

14. Ze stejnopisu notářského zápisu [číslo] [rok] [rok], [spisová značka] ze dne 7. 12. 2016, soud zjistil, že jím bylo zaznamenáno přijetí rozhodnutí orgánu žalobce o novém znění stanov, z jejichž čl. 6 bodu 3 písm. c) vyplývá, že člen společenství je povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Čl. 17 stanov obsahuje pravidla pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek. Podle čl. 17 odst. 1 jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na správu domu a pozemku ve výši a lhůtě určené shromážděním, podle čl. 17 odst. 2 na každou jednotku stejně se rozvrhnou náklady na odměňování členů výboru, náklady na vedení účetnictví, náklady na činnost společenství, náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnosti, náklady kancelářské osoby, odpovědné za správu domu a pozemku, např. vybavení, kancelářské potřeby, poštovné, spotřeba energií a náklady spojené s poskytováním právních služeb, týkající se správy domu a pozemku. Podle čl. 17 odst. 3 nerozhodne-li se shromáždění jinak, ostatní náklady na správu domu a pozemku se rozvrhnou podle podílu na společných částech. Podle čl. 18 odst. 4 nerozhodne-li shromáždění jinak, určí poskytovatel služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, a nebo z nákladů, odvozených z předpokládaných cen běžného roku, čl. 18 odst. 5 dále upravuje rozúčtování nákladů na dodávku vody, provoz a čištění komínů, umožnění příjmového rozhlasového a televizního signálu, provoz výtahu, osvětlení společných prostor, úklid společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, příp. další služby, je zde uvedeno, že tyto se určí na každou jednotku stejně. Stanovy byly schváleny na zasedání shromáždění 7. 12. 2016.

15. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil zejména, že předmětem tohoto řízení byl dluh žalované na zálohách na služby a příspěvku do fondu oprav za období od září 2017 do ledna 2018, a to konkrétně záloha za září 2017 ve výši 1 303 Kč, splatná 15. 9. 2017 a následně záloha ve výši 6 933 Kč měsíčně od října do prosince 2017 splatná vždy k 15. dni příslušného měsíce a záloha za leden 2018 ve výši 10 983 Kč, splatná 15. 1. 2018. Celková dlužná částka činila 33 085 Kč, současně se žalobce na žalované domáhal i zaplacení zákonného úroku z prodlení. I v tomto řízení pak žalovaná namítla, že plnila třemi platbami učiněnými dne 3. 4. 2018 (15 000 Kč), 15. 6. 2018 (4 500 Kč) a 13. 7. 2018 (4 500 Kč) v celkové výši 33 085 Kč s příslušenstvím a soud proto řízení v odpovídajícím rozsahu částečně zastavil, účastníci v uvedeném řízení rovněž učinili nesporným, že všechny tři uvedené platby se vztahovaly k období od září 2017 do ledna 2018. V řízení byl proveden důkaz notářským zápisem NZ [číslo] ze dne 21. 9. 2007 o průběhu první schůze shromáždění vlastníků jednotek, na které byly schváleny stanovy společenství s tím, podle čl. 15 stanov příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na úhradu za služby se měly hradit nejpozději do 15. kalendářního dne v měsíci. Z výpis z účtu [právnická osoba], za rok 2018, pak vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byly učiněny následující platby: dne 3. 4. 2018 platba 15 000 Kč, dne 15. 6. 2018 platba 4 500 Kč a dne 13. 7. 2018 platba 4 500 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 1 056,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 880,77 Kč od 14. 7. 2028 do zaplacení a žalobu zamítl co do částky 2 509,23 Kč a úroku z prodlení z částky 1 796,23 Kč od 14. 7. 2018 do zaplacení, tj. co do zálohy za leden 2018, přiznal však nárok na zákonný úrok z prodlení ze zálohové platby za leden 2018, který však byl již zaplacen zmíněnými platbami žalované.

16. Ze soupisu předpisů zahrnutých do vyúčtování služeb za rok 2018 (č. l. 83 spisu) soud kromě jiného zjistil, že v září 2017 činil celkový předpis 6 933 Kč měsíčně a od února 2018 částku ve výši 10 983 Kč měsíčně.

17. Z evidenčního listu vlastníka jednotky [číslo] v domě [adresa] (A4) soud zjistil, že vlastníkovi byla předepsána celková měsíční platba za měsíc ve výši 10 983 Kč, která měla být hrazena do každého 15. dne v měsíci s tím, že záloha na vodné a stočné měla činit 910 Kč, záloha na úklid společných prostor 272 Kč, na provoz výtahu 228 Kč, na údržbu zeleně 88 Kč, na odvoz odpadu 110 Kč, na osvětlení společných prostor 158 Kč, na pojištění objektu 292 Kč, na správu objektu 351 Kč, na režijní fond 439 Kč, na odměnu statutárních orgánů 35 Kč a příspěvek do fondu oprav měl činit 8 100 Kč, VS pro platby byl [číslo], podíl jednotky na společných částech domu činil [číslo].

18. Ze zápisu ze schůze shromáždění [název žalobkyně], konané dne 5. 12. 2017 (A3) soud zjistil, že shromáždění většinou přítomných schválilo navýšení příspěvku do fondu oprav na 50 Kč/m2 s platností od 1. 1. 2018.

19. Usnesením Vrchního soudu v Praze z 1. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] bylo změněno usnesení Městského soudu v Praze z 29. 1. 2019, č. j. [číslo jednací] tak, že návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka konaného 5. 12. 2017 v části, kterou bylo přijato rozhodnutí o zvýšení příspěvku do fondu oprav na 50 Kč/m2 s účinností od 1. 1. 2018 se zamítá.

20. Z žaloby ze dne 15. 10. 2020 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že předmětem uvedeného řízení byl dluh na příspěvcích do fondu oprav za únor 2018 až březen 2020 ve výši 100 800 Kč s příslušenstvím, tj. 4 050 Kč měsíčně, a to s ohledem na obsah rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2020, č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce původně na žalované uplatňoval pouze nespornou část příspěvku do fondu oprav ve výši 25 Kč/m2, z žaloby tedy vyplývá, že jí uplatnil nadále již nespornou část výše příspěvku do fondu oprav až do částky 50 Kč/m2. Z rozsudku v uvedené věci ze dne 13. 1. 2021, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobě bylo vyhověno rozsudkem pro uznání.

21. Z vyúčtování služeb a poplatků za rok 2018 pro jednotku žalované ze dne 16. 4. 2019 (č. l. 31 spisu) vyplývá, že celkový předpis plateb na jednotku činil částku ve výši 315 083,91 Kč a celkově bylo na jednotku zaplaceno 186 859 Kč, za rok 2018 činil celkový náklad na jednotku 27 477,94 Kč a celkové předepsané zálohy 34 596 Kč, rozdíl mezi zálohami a skutečnými náklady tak činil 7 118,06 Kč. Celkové pohledávky žalobce za žalovanou k datu 16. 4. 2019 činily částku ve výši 128 224,91 Kč. Vyúčtování obsahovalo uvedení záloh na jednotlivé služby a uvedení výsledku skutečných nákladů za jednotlivé služby. Splatnost nedoplatků byla nejpozději 15. 5. 2019.

22. Z přípisu správce nemovitostí [právnická osoba], ze dne 23. 5. 2019 (č. l. 81 spisu) včetně přílohy měsíční přehled záloh a poplatků podle období na č. l. 82 spisu a přílohy přehled předpisů a plateb po uživatelích na č. l. 82 rub spisu soud zjistil, že se jedná o odpověď na reklamaci vyúčtování za rok 2018 s tím, že správce nemovitostí sděluje, že pokud se žalovaná domnívá, že vyúčtování neobsahuje zákonem dané náležitosti, prosí o konkretizaci, co přesně má ve vyúčtování chybět. Dále upozorňuje, že je nutno vzít v potaz, že vyúčtování neobsahuje předepsané příspěvky do fondu oprav, které se nevyúčtovávají, ale kumulují na účtu společenství. Ve vztahu k připomínce, že z vyúčtování není patrná výše přijatých měsíčních záloh, se zde uvádí, že platby uhrazené v roce 2018 byly přiřazeny k nejstarším dlužným částkám, tj. převážně do roku 2017, vzhledem k tomu, že vlastník pravidelně a téměř trvale nehradí, kdy ke dni 31. 3. 2019 dlužil částku 128 000 Kč. Dále je v přípisu vysvětleno, že měsíční předpis obsahuje zálohy na jednotlivé služby a poplatky položkově. Ohledně nedoplatku na měsíčních předpisech je zde vysvětleno, že žalované jsou pravidelně zasílány upomínky s položkovým rozpisem neuhrazených předpisů. Přílohu přípisu tvořil položkový rozpis neuhrazených předpisů ke dni 31. 3. 2019, tj. částka v celkové výši 128 224,91 Kč. Ohledně celkového nedoplatku z vyúčtování ve výši 121 107 Kč, se zde uvádí, že náklady vlastníka na rok 2018 činily 27 477,94 Kč a zálohy 34 596 Kč, rozdíl tedy činil 7 118,06 Kč. Neuhrazené předpisy činily 128 244,91 Kč, což bylo do vyúčtování zahrnuto. Aby byla žalovaná informována o dlužné částce po započtení neuhrazených předpisů a přeplatků činil celkový nedoplatek částku ve výši - 121 107 Kč vypočítaný tak, že od částky 128 244,91 Kč byl odečten přeplatek ve výši 7 118,06 Kč. Z měsíčního přehled záloh a poplatků podle období (č. l. 82 spisu) soud zjistil, že celkový měsíční předpis za rok 2018 činil 10 983 Kč, přičemž příspěvek do fondu oprav byl předepsán ve výši 8 100 Kč, zbytek tvořily zálohy na služby. Z přehledu předpisu a plateb po uživatelích soud zjistil, že k 15. 3. 2019 činil celkový předpis 153 224,91 Kč, dne 7.3.2019 žalovaný uhradil 25 000 Kč a celkový nedoplatek tak činil za období od ledna 2018 do prosince 2018 činil - 128 224,91 Kč.

23. Z potvrzení o odchozích platbách z 28. 6. 2019 vystaveného [právnická osoba] (č. l. 25 spisu) soud zjistil, že žalovaná dala příkazy k úhradě na účet č. [bankovní účet] dne 6. 3. 2019 částky 25 000, dne 14. 12. 2018 částky 4 500 Kč, dne 13. 7. 2018 částky 4 500 Kč dne 14. 6. 2018 částky 4 500, dne 29. 3. 2018 částky 15 000 Kč a dne 15. 1. 2018 částky 4 500 Kč.

24. Z potvrzení o příchozí úhradě označené jako Homeowners payment for 2018 and part of 2019 soud zjistil, že dne 6. 3. 209 byla z účtu [jméno] [příjmení] odepsána částka ve výši 25 000 Kč a zaúčtována byla dne 7. 3. 2019.

25. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky v celkové výši 135 376 Kč předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2019 (A5), která byla dána na poštu dne 21. 1. 2019 (viz podací lístek z uvedeného data).

26. Na základě shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] v [katastrální uzemí] v obci [obec], žalovaná měla žalobci hradit podle stanov žalobce měsíční zálohy na služby a příspěvek do fondu oprav. V září 2017 činil celkový předpis záloh na služby a příspěvku do fondu oprav 6 933 Kč měsíčně a od února 2018 částku ve výši 10 983 Kč měsíčně. Příspěvek do fondu oprav činil 50 Kč/m2, tj. 8 100 Kč měsíčně. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] uplatnil žalobce proti žalované následující pohledávky: zálohu za září 2017 ve výši 1 303 Kč, splatnou 15. 9. 2017 a následně zálohy ve výši 6 933 Kč měsíčně od října do prosince 2017 splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce a zálohu za leden 2018 ve výši 10 983 Kč, splatnou 15. 1. 2018. Celková dlužná částka činila 33 085 Kč, současně se žalobce na žalované domáhal i zaplacení zákonného úroku z prodlení. V tomto řízení žalovaná namítla, že plnila třemi platbami učiněnými dne 3. 4. 2018 (15 000 Kč), 15. 6. 2018 (4 500 Kč) a 13. 7. 2018 (4 500 Kč) v celkové výši 33 085 Kč s příslušenstvím, soud proto řízení v odpovídajícím rozsahu částečně zastavil, účastníci v uvedeném řízení rovněž učinili nesporným, že všechny tři platby se vztahovaly k období od září 2017 do ledna 2018, soud žalobu co do lednové zálohy za rok 2018 zamítl. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] uplatnil žalobce proti žalované nárok na zaplacení příspěvku do fondu oprav za únor 2018 až březen 2020 ve výši 100 800 Kč s příslušenstvím, tj. 4 050 Kč měsíčně, a to s ohledem na obsah rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], kdy původně na žalované uplatňoval pouze nespornou část příspěvku do fondu oprav ve výši 25 Kč/m2, podanou žalobou však uplatnil nadále již nespornou část výše příspěvku do fondu oprav až do částky 50 Kč/m2, žalobě bylo plně vyhověno rozsudkem pro uznání. Žalovaná dala příkazy k úhradě na účet žalobce dne 6. 3. 2019 částky 25 000, dne 14. 12. 2018 částky 4 500 Kč, dne 13. 7. 2018 částky 4 500 Kč, dne 14. 6. 2018 částky 4 500, dne 29. 3. 2018 částky 15 000 Kč a dne 15. 1. 2018 částky 4 500 Kč, aniž by určila, jaké dluhy má v úmyslu těmito platbami uhradit.

27. Dle ust. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve znění do 30. 6. 2020 nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

28. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. ve znění do 30. 6. 2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

29. Dle ust. § 1181 odst. 2 o. z. ve znění do 30. 6. 2020 není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

30. Dle ust. § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

31. Dle ust. 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

32. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

33. Žalovaná v řízení neunesla břemeno tvrzení, zda platby označené v potvrzené o platbách ze dne 28. 6. 2019 určila na dluhy uplatněné touto žalobou (kromě platby ve výši 25 000 Kč ze dne 6. 3. 2019). Zároveň bylo v řízení prokázáno, že tři z pěti plateb, které žalovaná uplatňovala k obraně, a to platbu ze dne 3. 4. 2018 ve výši 15 000 Kč, platbu ze dne 15. 6. 2018 ve výši 4 500 Kč a platbu ze dne 13. 7. 2018 uplatnila již jako obranu proti částkám projednávaným u Obvodního soudu pro Prahu 3 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a v uvedeném řízení bylo mezi účastníky učiněno nesporným, že všechny tři uvedené platby se vztahovaly k období od září 2017 do ledna 2018, žalovaná je tedy nemůže uplatnit také jako obranu v tomto řízení. Platba ze dne 15. 1. 2018 ve výši 4 500 Kč se pak ve smyslu ust. § 1933 odst. 1 o. z. týká jiného staršího dlužného příspěvku žalované do fondu oprav a záloh na služby za září 2017, kdy v řízení bylo prokázáno, že předpis těchto plateb za září 2017 činil částku ve výši 6 933 Kč (s tím, že zbývající část plateb za září 2017 ve výši 1 303 Kč byla předmětem žaloby vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka]) platba ze dne 17. 12. 2018 ve výši 4 500 Kč pak ve smyslu ust. § 1933 odst. 1 o. z. připadla na dříve splatný příspěvek do fondu oprav za únor 2018 až březen 2018, které nebyly předmětem tohoto řízení, ale řízení ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobce na žalované požadoval zaplacení doplatku dlužného příspěvku do fondu oprav za období od března 2018 až do března 2020 vždy ve výši 4 050 Kč měsíčně, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], ze kterého vyplynulo, že žalovaná byla ve skutečnosti povinna hradit tyto vyšší příspěvky do fondu oprav. Shora uvedené platby žalované tedy ve smyslu ust. § 1933 odst. 1 o. z. připadly na starší dluhy žalované, než byly dluhy požadované touto žalobou. Obrana žalované tedy neobstojí a soud proto žalobě vyhověl, přičemž povinnost žalované platit spotřebované služby a příspěvek do fondu oprav vyplývá jak z ust. § 1180 odst. 1 o. z. ve znění do 30. 6. 2020, tak ze stanov žalobce. K argumentu žalované týkajícího se skutečnosti, že vyúčtování služeb za rok 2018 nesplňuje zákonné náležitosti, soud jednak odkazuje na závěry vyjádřené již v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci vedené po sp. zn. [spisová značka], který rovněž posuzoval náležitosti vyúčtování za rok 2018 a který uvedl, že:„ smyslem a účelem vyúčtování je zjistit skutečnou výši nákladů za služby. Vyúčtování služeb pracuje s fikcí stoprocentního plnění záloh za služby, tedy výsledkem porovnání skutečné výše nákladů a předepsaných záloh by měl být zároveň i závěr o skutečném nedoplatku či přeplatku; porovnání skutečných nákladů a předepsaných záloh má svůj význam i pro nastavení výše zálohy v dalším období. Předložená vyúčtování obsahují údaj o výši skutečných nákladů a výši předepsaných záloh, a proto námitka žalovaného nebránila soudu vycházet z obsahu těchto vyúčtování; výše skutečně zaplacených záloh je věcí evidence plateb žalovaného.“ S uvedenými závěry se podepsaný soud, ve smyslu ust. § 13 o. z., zcela ztotožňuje, současně dodává, že sám ve vyúčtování žalované neshledal rozpory s ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., neboť obsahovalo jak skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb, tak celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby a výše rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná. Vedle zaplacení jistiny pohledávky pak žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud však žalobu zamítl co do úroku z prodlení z částky 17 298 Kč (nedoplatku na službách za rok 2018) výši 9,75 % ročně za dobu od 17. 4. 2019 do 15. 5.2019, neboť z vyúčtování ze dne 16. 4. 2019 vyplynulo, že nedoplatky byly splatné podle výzvy žalobce (§ 1958 odst. 2 o. z.) až dne 15. 5. 2019, nikoli již dne 16. 4. 2019, nárok na úrok z prodlení z nedoplatku na službách tak nemohl vzniknut již od 17. 4. 2019.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve vztahu k částce 32 118 s příslušenstvím Kč, ohledně níž bylo řízení částečně zastaveno dle ust. § 146 odst. 2 věty druhé, podle kterého platí, že byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení) a ve vztahu k zbývající části předmětu řízení dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Řízení bylo v dané věci částečně zastaveno pro chování žalovaného, který žalovanou částku po podání žaloby částečně uhradil a zároveň byla požadovaná částka snížena o vyúčtovaný rozdíl mezi zálohami a skutečnými náklady, který zda však ke dni zahájení řízení, kdy ještě žalobce mohl žalovat pouze zálohy, nikoli skutečně spotřebované služby nemohl být dán a ve zbytku předmětu řízení byl žalobce zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 814 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 263 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1) písm. a), d) a g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 12. 7. 2019, písemné podání ze dne 9. 6. 2020, písemné podání ze dne 30. 9. 2020, účast na jednání dne 4. 8. 2020, dne 3. 11. 2020 a dne 2. 2. 2021 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 654 Kč ve výši 7 526,40 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za doplnění ze dne 9. 2. 2020, neboť uvedené skutečnosti měly být obsaženy již v podání ze dne 12. 7. 2019. Celková výše náhrady nákladů řízení činí částku ve výši 47 180,40 Kč. <i>Celkové náklady řízení</i> <i>Odměna - 4180 Kč x 8 + 21% DPH</i> <i>Režijní paušál - 300 Kč x 8 + 21% DPH</i> <i>Soudní poplatek - 3814 Kč x 1</i> <i>Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 39654 Kč</i> <i>DPH 21%: 7526,40 Kč</i> <i>Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 47180,40 Kč</i>