21 C 267/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 235 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 245 000 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně</b> <b>z částky 150000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 12. 2017 do zaplacení,</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 2. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 3. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 4. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 5. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 7. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení,</b> <b>z částky 5000 Kč od 11. 12. 2018 do zaplacení,</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně</b> <b>z částky 5 000 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení,</b> <b>z částky 5 000 Kč od 11. 2. 2019 do zaplacení,</b> <b>z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2019 do zaplacení,</b> <b>z částky 5 000 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení,</b> <b>z částky 5 000 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 108 549,10 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2018, ve znění doplnění ze dne 23. 7. 2019 a ze dne 3. 12. 2019 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 235 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [č. p.], vše evidované na [list vlastnictví] vedeném [katastrální úřad], k. ú. a [obec] (dále také jen„ předmětná nemovitost“). V období od roku 2013 do roku 2015 byla na předmětné nemovitosti po vzájemné shodě mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou provedena rekonstrukce, kterou hradila právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení]. K rekonstrukci došlo již v roce 2003 po vzájemné dohodě právní předchůdkyně žalobce a žalované. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou byla následně na základě jednání probíhajících od podzimu roku 2014 až do roku 2015 ústně uzavřena dne 2. 10. 2015 dohoda o narovnání vzájemných vztahů vyplývajících z provedené rekonstrukce předmětné nemovitosti, na základě které se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobce náhradu nákladů rekonstrukce ve výši 820 000 Kč s tím, že první splátka ve výši 300 000 Kč měla být zaplacena do 31. 12. 2015 a zbývající částka ve výši 520 000 Kč ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy k 10. dni v měsíci počínaje lednem 2016. Žalovaná však hradila pouze částečně, neboť z první splátky ve výši 300 000 Kč uhradila ke dni 31. 12. 2015 pouze 150 000 Kč a z částky 520 000 Kč uhradila pouze 17 splátek, a to za měsíce květen 2016 až září 2017, tj. částku v celkové výši 85 000 Kč, za leden až duben 2016 neuhradila ničeho, stejně tak nebyly zaplaceny splátky za říjen 2017 až říjen 2018. Žalovaná částka tak představovala dlužné splátky sjednané v dohodě o narovnání, jejichž splatnost nastala před podáním žaloby. Právní předchůdkyně žalobce následně pohledávku ve zbývající části postoupila na žalobce dohodou o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2016. Jako podklad k vypracování dohody o narovnání byl k žádosti žalované sepsán soupis prací a jejich nákladnost, na podzim roku 2015 pak bylo žalované předáno vyúčtování. Provedení rekonstrukce žalovaná potvrdila také v písemném vyjádření ze dne 19. 3. 2019. Částka 820 000 Kč navíc zdaleka nepředstavuje celkové náklady vynaložené na rekonstrukci právní předchůdkyní žalobce, tato částka byla žalovanou odsouhlasen poté, co jí právní předchůdkyně žalobce předložila celkový souhrn prací a představuje dohodnutý kompromis ohledně zhodnocení nemovitosti žalované. Žalovaná navíc v souladu se zmíněnou dohodu zaslala v listopadu 2015 první splátku ve výši 100 000 Kč, v únoru 2016 dalších 50 000 Kč a od ledna 2016 pravidelně zasílala splátky v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem. Původně bylo plánováno stvrdit ústní dohodu o narovnání písemně, vzhledem ke skutečnosti, že však splátky byly ze strany žalované hrazeny, bylo to považováno již za nadbytečné. Tím, že žalovaná částečně plnila splátky, došlo z její stran k uznání dluhu dle ust. § 2054 odst. 2 o. z.

2. V podání ze dne 23. 7. 2019 (č. l. 35-38 spisu) žalobce doplnil, že žalovaná zaplatila také dalších pět splátek za leden 2016 až duben 2016 a za říjen 2017, tj. částku v celkové výši 25 000 Kč, vzal tedy žalobu zpět co do částky 25 000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím a v uvedeném rozsahu bylo řízení částečně co do částky 25 000 Kč s příslušenstvím zastaveno usnesením ze dne 12. 8. 2019, č. j. 21 C 267/2019-40, které nabylo právní moci dne 29. 8. 2019. Předmětem řízení tak zůstala částka 210 000 Kč (tj. 150 000 z první splátky splatné 31. 12. 2015 a splátky splatné v období od listopadu 2017 do října 2018 – pozn. soudu) se zákonnými úroky z prodlení požadovanými z částky 150 000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení a ze splátek splatných v období od listopadu 2017 do října 2018 vždy od 11. dne příslušného měsíce do zaplacení. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdkyně žalobce se do nemovitosti přestěhovala na základě žádosti žalované a matky v létě 2010. Není pravdivé tvrzení žalované, že by právní předchůdkyně žalobce neplnila závazek osobní péče ve vztahů k rodičům právní předchůdkyně žalobce a žalované. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou bylo také dohodnuto, že předtím, než se právní předchůdkyně žalobce z nemovitosti odstěhuje, opraví opotřebení nemovitosti způsobené jejím užíváním, k čemuž však nemohlo dojít neboť žalovaná žalobci a jeho rodině zamezila do nemovitosti přístup. Žalovaná se nemůže dovolávat ani rozporu s dobrými mravy, neboť sama připustila, že právní předchůdkyně žalobce zhodnotila její nemovitost, ale současně sama uplatnila námitku promlčení tohoto nároku a uvedla, že narovnání s právní předchůdkyní žalobce bylo pouze její dobrou vůlí, je to tedy žalovaná, kdo jedná v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak vznesení námitky promlčení ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce k podání žaloby přistoupil pouze z toho důvodu, že u první splátky ve výši 300 000 Kč splatné dne 31. 12. 2015 se blížilo promlčení. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, když právní předchůdkyně žalobce vracela žalované platbu částky ve výši 1 500 Kč, kdy uvedla ve zprávě pro příjemce platby, že pohledávka byla postoupena. Předžalobní výzvu pak žalobce zaslal žalované na poslední známou adresu, i předtím však žalovanou o zaplacení pohledávky upomínal jak ústně, tak písemně.

3. Při ústním jednání dne 5. 11. 202 pak1 žalobce doplnil, že žalovaná nikdy nepožadovala žádné náklady na bydlení. Nemovitost byla právní předchůdkyni žalobce poskytnuta z toho důvodu, aby se mohla právní předchůdkyně žalobce starat o rodiče žalované a byla do nemovitosti pozvána matkou právní předchůdkyně žalobce a žalované. Žalovaná pak odjela do zahraničí a všechny starosti přenechala právní předchůdkyni žalobce.

4. Podáním ze dne 8. 11. 2021 (č. l. 110 spisu) žalobce rozšířil žalobu o částku 35 000 Kč s příslušenstvím představující splátky dle dohody za dobu od listopadu 2018 do května 2019, tj. dalších sedm splátek po 5 000 Kč, požadovaných s úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy za dobu od 11. dne příslušného měsíce. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 14. 3. 2021, č. j. 21 C 267/2019-142, které nabylo právní moci dne 15. 3. 2022.

5. V podání ze dne 3. 12. 2021 žalobkyně doplnila, že rekonstrukce probíhala v rámci značně dlouhého časového úseku, práce byly prováděny jen při občasných víkendových návštěvách nebo podle možností žalobce. Prvotní práce byly prováděny od roku 2002 do roku 2004, kdy byla vyklizena půda a zajištěny podklady pro stavební povolení a doprava materiálu. Od roku 2005 byla opravena střecha nad prostorem půdy, vyměněny poškozené trámy, přeložena krytina. V roce 2006 byl upraven odpad a voda pro napojení pro druhé patro nemovitostí, hrubého zdiva a izolace půdy. V roce 2007 byl upraven strop v půdní vestavbě a instalována střešní okna. Od roku 2008 byla postupně měněna okna, a to až do roku 2013. V roce 2009 byla rekonstruována fasáda na severní straně nemovitosti. Od roku 2010 do roku 2012 bylo zřízeno nové sociální zařízení, došlo k rekonstrukci koupelny a WC a byla provedena rekonstrukce fasády na východní straně nemovitosti, bylo instalováno ústředního topení ve druhém patře nemovitosti. V roce 2013 byla provedena rekonstrukce pokojů, zhotovena nová šatna, proběhla rekonstrukce pokoje v patře nemovitosti. V období roku 2014 došlo k instalaci ústředního topení v části prvního patra nemovitosti a byla provedena nová fasáda na jižní straně nemovitosti, byl osazen elektrokotel a přívody. V září 2014 byly práce zastaveny. Žalovaná jako první navrhla, že náklady na rekonstrukci uhradí, o tom byla vedena jednání mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou od podzimu 2014 a na výslovnou žádost právní předchůdkyně žalobce byl vyhotoven soupis prací a jejich nákladnost, požadována částka 820 000 Kč představuje pouze minimální náklady na pořízení materiálu a stavebnin.

6. Žalovaná k žalobě v podání ze dne 8. 2. 2018, ve znění doplnění ze dne 19. 3. 2019 a doplnění ze dne 8. 2. 2022 uvedla, že dohoda o narovnání nebyla uzavřena, bylo o ní pouze jednáno, měla se týkat nákladů na rekonstrukci, které vynaložila sestra žalované [jméno] [příjmení], (tj. právní předchůdkyně žalobce pozn. soudu), která pohledávku postoupila na žalobce svého druha. Nebyla sjednána konkrétní výše a splatnost částky, která by měla být placena, nebyla uzavřena ani v písemné ani v ústní formě. Předmětná nemovitost byla ve vlastnictví žalované, právní předchůdkyně žalobce v ní bydlela zadarmo s pěti dětmi a svým druhem, tj. žalobcem, aniž by žalované za užívání nemovitosti cokoli hradila. S tím žalovaná souhlasila za podmínky, že právní předchůdkyně žalobce bude pečovat o společné rodiče. Právní předchůdkyně žalobce také žalované neumožnila v nemovitosti užívat alespoň jednu místnost a rekonstrukci provedla bez svolení žalované. Společným rodičům pak právní předchůdkyně žalobce neposkytovala řádnou péči, žalovaná naopak musela zajistit na své náklady pro rodiče pečovatelské služby, které chtěla zohlednit v dohodě o narovnání. Právní předchůdkyně žalobce také prodávala nábytek a vybavení nemovitosti do bazarů bez vědomí žalované a přivlastnila si některé osobní věci rodičů a žalované. Nárok na zaplacení žalované částky je tak v rozporu s dobrými mravy. Spory začaly v roce 2014, kdy se právní předchůdkyně žalobce chtěla z nemovitosti odstěhovat a chtěla, aby žalovaná náklady na rekonstrukci uhradila. Sice došlo k určitému zhodnocení předmětné nemovitosti, ale části provedené rekonstrukce jsou již znehodnocené, došlo i k poškození nemovitosti, což měla dohoda také zohledňovat. Částečné platby uskutečněné žalovanou byly pouze zálohami na budoucí dohodu o narovnání. Právní předchůdkyně žalobce totiž na žalovanou tlačila s tím, že si che postavit vlastní nemovitost. Žalovaná měla již objednaného znalce na ocenění zhodnocení nemovitosti, nakonec k němu však nedošlo. Žalovaná potvrdila, že jako zálohu na budoucí dohodu zaplatila částku 100 000 Kč dne 18. 11. 2015, částku 50 000 Kč dne 8. 2. 2016 a částku 5 000 Kč měsíčně od ledna 2016 do října 2017. V návrhu písemné dohody o narovnání navíc bylo uvedeno, že žalovaná má hradit částku postupně dle svých finančních možností a v této části je proto neurčitá. Nárok na zaplacení rekonstrukce provedené v letech 2005 2014 je již zcela promlčen, promlčen byl i k okamžiku kdy mezi sebou sestry jednaly o dohodě o narovnání a jednání o dohodě bylo pouze dobrou vůlí žalované. Žalované nebylo řádně oznámeno postoupení pohledávky, neboť se trvale zdržuje v zahraničí a žalobce požádala, aby s ní komunikoval prostřednictvím datové schránky nebo emailem, žalovaná neobdržela ani předžalobní upomínku. Při ústním jednání dne 5. 11. 2021 žalovaná doplnila, že v roce 2017 se právní předchůdkyně žalobce z předmětné nemovitosti odstěhovala. Žalobkyně rekonstrukci nevyžadovala, ani ji nevyužívala, sloužila pouze ke zlepšeních životních podmínek žalobce, právní předchůdkyně žalobce a jejich potomků. Dle této dohody mezi právní předchůdkyní žalobce a jejich matkou měla veškeré náklady na rekonstrukci hradit právní předchůdkyně žalobce. Rekonstrukce probíhaly bez zapojení žalované, od roku 2002, žalovaná nebyla seznámena s rozsahem prací, ani s rozpočtem, až v roce 2015 jí byl předložen první soupis prací s jejich oceněním v souvislosti s jednáním o dohodě o narovnání. Zhodnocení stavby tak představovalo bezdůvodné obohacení žalované. Podle tvrzení žalobce mělo k uzavření ústní dohody o narovnání dojít 2. 10. 2015, u rekonstrukcí za více než 10 let by však již uplynula promlčecí doba. Právní předchůdkyně žalobce v minulosti záměrně orgánům veřejné moci sdělovala nepravdivé informace, přestože se měla z předmětné nemovitosti odstěhovat v roce 2017, v řízení o zrušení trvalého pobytu v předmětné nemovitosti tvrdila, že zde stále bydlí. Poslední verze dohody vypracovaná právníkem byla žalované zaslána dne 7. 12. 2015, ani ta však nebyla podepsána a žalovaná s ní nevyslovila souhlas. Již v roce 2010 žalovaná jednala s právní předchůdkyní žalobce na její žádost o prodeji svého polovičního podílu na předmětné nemovitosti, nakonec se však nedohodly. Žalobce s právní předchůdkyní žalobce žili v předmětné nemovitosti od roku 2003 do roku 2017. Odstěhovali se až poté, co si koupili pozemek a postavili si na něm vlastní dům. Převážná většina prací měla směřovat ke zvýšení komfortu bydlení v prvním patře, kde žil žalobce a jeho právní předchůdkyně, pouze minimum prací bylo provedeno za účelem zvýšeni komfortu bydlení matky žalované v přízemí. Právní předchůdkyně žalobce byla s matkou v neustálých sporech.

7. Účastníci řízení učinily nesporným, že v listopadu 2015 uhradila žalovaná dne 18. 11. 2015 částku 100 000 Kč, dne 8. 2. 2016 částku 50 000 Kč a dále hradila v období od ledna 2016 do října 2017 částku v celkové výši 110 000 Kč.

8. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

9. Předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalované a [titul] [jméno] [příjmení], z nichž každá vlastní jejich jednu ideální polovinu (viz Informace o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [č. p.], vše zapsáno [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] na [list vlastnictví] – A4).

10. Dne 10. 6. 2003, bylo [městský úřad], odborem výstavby vydáno rozhodnutí, [číslo jednací] [anonymizováno], na základě kterého byly povoleny stavební úpravy předmětné nemovitosti, jako stavebník byla vedena žalovaná, stavba měla být dokončena do 31. 3. 2004, u způsobu provedení stavby bylo uvedeno:„ dodavatelsky [celé jméno žalobce], [obec a číslo], místo stavby [č. p.] v [obec], stavební úpravy rodinného domu“ (viz listina s nápisem„ Stavba povolena“, rozhodnutí odboru výstavby [městský úřad] z 10. 6. 2003).

11. Byla vyhotovena rukou psaná listina označená jako Vyúčtování rekonstrukce, v níž bylo uvedeno, že náklady na rekonstrukci podkroví činily částku ve výši 165 000 Kč, na rekonstrukci střechy částku ve výši 68 300 Kč, na rekonstrukci pokojů v 2. NP částku ve výši 186 550 Kč, na rekonstrukci koupelny částku ve výši 82 000 Kč, na rekonstrukci velkého pokoje v 1. NP částku ve výši 87 350 Kč, na rekonstrukci rozvodů vody a kanalizace částku ve výši 23 760 Kč, cena výměny oken činila 185 000 Kč, nového ústředního topení v 1. NP a 2. NP částku ve výši 137 500 Kč a náklady na rekonstrukci fasády činily 102 585 Kč. Celkové nálady rekonstrukce tak činily 1 038 045 Kč, s tím, že odečteno mělo být cca 200 000 Kč, výsledná částka k zaplacení tak činila 820 000 Kč (viz vyúčtování provedených prací – B7).

12. Byl vyhotoven také další Soupis prací za období od roku 2007 do roku 2014 (32), podle kterého byly provedeny v roce 2005 práce za částku ve výši 1 937 Kč, v roce 2006 za částku ve výši 74 950 Kč v roce 2007 práce za částku ve výši 58 367 Kč, v roce 2008 práce za částku ve výši 15 700 Kč, v roce 2009 práce za částku ve výši 126 710 Kč, v roce 2010 práce za částku ve výši 201 870 Kč, v roce 2011 práce za částku ve výši 71 640 Kč, v roce 2012 práce za částku ve výši 53 780 Kč, v roce 2013 práce za částku ve výši 11 200 Kč a v roce 2014 práce za částku ve výši 68 460 Kč. Byla provedena také výměna oken za částku ve výši 90 810 Kč, rekonstrukce fasády za částku ve výši 87 585 Kč, rekonstrukce střechy za částku ve výši 74 982 Kč, hrubá stavba a příčky za částku ve výši 101 935,32 Kč, rekonstrukce modrého pokoje za částku ve výši 24 854,40 Kč, rekonstrukce koupelny za částku ve výši 78 821 Kč, rekonstrukce ústředního topení za částku výši 126 328 Kč, rekonstrukce horního předního pokoje za částku ve výši 54 741,50 Kč, rekonstrukce herny za částku ve výši 22 143 Kč rekonstrukce počítačové místnosti za částku ve výši 27 446 Kč a rekonstrukce šatny a výlezu za částku ve výš 32 852,50 Kč, rekonstrukce dolního pokoje za částku ve výši 57 156,50 Kč a rekonstrukcí horního zadního pokoje většího za částku ve výši 15 449 Kč.

13. Emailem z 30. 8. 2010 (23) navrhla právní předchůdkyně žalobce žalované sepsání smlouvy ještě v roce 2010 s tím, že by žalované uhradila zálohu ve výši 200 000 Kč. Emailem z 24. 1. 2011 (24) sdělila žalované, že přestože to žalované slíbila, není v jejích finančních možnostech vyplatit žalovanou z poloviny nemovitosti, neboť plánuje, že bude stavět, nicméně s trvalým pobytem v předmětné nemovitosti to myslí vážně. Sdělila, že až zemře jejich otec, nebude si činit nárok na polovinu pražského bytu a může dojít k výměně nemovitostí. V emailu z 22. 10. 2014 (27) navrhl [jméno] [příjmení] - právní zástupce žalované - podmínky uzavření darovací smlouvy, kterou by byla polovina nemovitosti darovaná žalovanou dceři [jméno] [příjmení] za současného zřízení věcného břemene pro jejich otce [jméno] [příjmení] do jeho smrti a pro žalovanou do smrti obou jejích rodičů. V emailu z 5. 11. 2014 (27) sdělila právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení], že nehodlá slevit ze svých nároků, na sepsání darovací smlouvy mu dává čas do 10. 11. 2014 a pokud nebude na její požadavky přistoupeno, bude požadovat náklady na rekonstrukci. Emailem ze dne 7. 11. 2014 (26 rub) tlumočil [jméno] [příjmení] požadavky žalované. V emailu z 9. 11. 2014 adresovaném [jméno] [příjmení] (26) mu žalovaná sdělila, že darovací smlouvu si nepřeje měnit a popisuje genezi vztahů v rodině. Uvedla, že podstatnou polovinu domu jí daroval v dětství její děda, druhou polovinu vlastní matka, v domě sama nežije, s matkou souhlasily, aby se do domu nastěhovala právní předchůdkyně žalobce s tím, že se bude starat o rodiče ve stáří a žalovaná jí svoji polovinu domu daruje a sama by po smrti rodičů obdržela byt společných rodičů v [obec], právní předchůdkyně žalobce začala v domě bydlet asi před 4 nebo 5 lety, souhlas s trvalým pobytem podepsal matka a podpis žalované asi napodobila, pro svoje pohodlí pak v domě začala budovat půdní vestavbu, povolení ke stavbě podepsala matka a podpis žalované byl opět asi zfalšován, posléze se významně zhoršily vztahy mezi matkou a právní předchůdkyní žalobce, docházelo k častým hádkám, právní předchůdkyně žalobce se k matce chová sprostě, žalovaná jezdí na návštěvu asi 5 x ročně, i při nich dochází k hádkám, později začala právní předchůdkyně žalobce na žalované vynucovat darování poloviny nemovitosti, vydírala ji, že se jinak odstěhuje, proto chtěla žalovaná raději svoji polovinu nemovitosti darovat její dceři, právní předchůdkyně žalobce však nemá zájem o zlepšení vztahů s rodiči a ve vztahu k darování poloviny nemovitosti dceři neprojevila žádný vděk, rekonstrukci horního patra a půdní vestavbu provedla právní předchůdkyně žalobce pro zvýšení svého bydlení, matka ani žalovaná o ni nestály. V emailu ze dne 10. 11. 2014 (25), zástupce žalované navrhl další právní kroky. Podle návrhu darovací smlouvy podepsaného žalovanou dne 9. 10. 2014 (29) by žalovaná jako dárce polovinu předmětných nemovitostí převedla na [jméno] [příjmení], zastoupené zákonnou zástupkyní [jméno] [příjmení] a mělo být zřízeno věcné břemeno zcizení nemovitosti do 30. narozenin obdarované a služebnost užívání pro otce [jméno] [příjmení] do jeho smrti a pro žalovanou do dne smrti obou jejích rodičů. Podle návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene podepsanýho žalovanou dne 9. 10. 2014 (30), která měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení], zastoupenou [jméno] [příjmení], jako vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí a žalovanou a [jméno] [příjmení] jako oprávněnými a měla jim být bezplatně zřízena služebnost bytu v prvním nadzemním patru předmětných nemovitostí a souvisejících částí a příslušenství nemovitostí, a to pro [jméno] [příjmení] doživotně a pro žalovanou do smrti posledního z jejích rodičů.

14. Byl sepsán návrh dohody o narovnání s datem 2. 10. 2015, podle které měla žalovaná souhlasit se zaplacením nákladů na rekonstrukci předmětné nemovitosti podle stavebního povolení ze dne 10. 6. 2003, [číslo jednací], jejímž investorem měla být žalovaná, přičemž však skutečné náklady byly placeny právní předchůdkyní žalobce ([jméno] [příjmení]). Celkové náklady na rekonstrukci byly vyčísleny na částku 820 000 Kč a jejím zaplacení měly být vyrovnány veškeré finanční nároky právní předchůdkyně žalobce. Žalovaná měla částku zaplatit postupně podle svých možností s tím, že první platba ve výši 300 000 Kč měla být zaplacena nejpozději do 31. 12. 2015 na účet právní předchůdkyně žalobce. Zbývající částka 520 000 Kč měla být zaplacena ve 104 měsíčních splátkách po 5 000 Kč počínaje od 1. 1. 2016 vždy k 10. dni příslušného měsíce a poslední splátka tak měla být zaplacena dne 10. 8. 2024 (viz návrh dohody o provedené rekonstrukce a jejím proplacení s datem 2. 10. 2015 - 2).

15. V emailu adresovaném žalované týkajícím se dohody o rekonstrukci ze dne 19. 11. 2015 (28), [jméno] [jméno] zaslala žalované návrh dohody o rekonstrukci od známého právníka, do kterého byla přidána formulace ohledně data předání nemovitosti (do konce roku 2016), s tím, že právní předchůdkyně žalobce chtěla, aby v dohodě bylo uvedeno, že pokud nedostaví dům z různých příčin, tak se stěhovat nebude moct, a že má být dům upraven, vymalován atd., což by však mohlo být předmětem jiné smlouvy, kterou však nemohla dát právní předchůdkyně žalobce dohromady, přičemž pokud, by žalovaná měla základní koncept takové smlouvy, tak by to jen kamarád opravil, jednalo by se o jakýsi předávací protokol, Pod emailem byla rovněž zpráva od osoby označené jako [jméno] adresovaná [jméno], který navrhl, aby podepsaná dohoda byla dohodou o narovnání, tak aby byla upravena předchozí sporná práva, email obsahoval přílohu označenou [anonymizováno].

16. V připojeném návrhu dohody o narovnání bez podpisů a data sepsání (č. 22) byla žalovaná označena jako investor a právní předchůdkyně žalobce jako stavitel. Podle tohoto návrhu rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2013 2015 a byla realizovaná na základě stavebního povolení ze dne 10. 6. 2003, [číslo jednací]; náklady této rekonstrukce nesla právní předchůdkyně žalobkyně, žalovaná měla vyslovit souhlas s realizovanou rekonstrukcí, jejím rozsahem i způsobem provedení a uhradit právní předchůdkyni žalobce náhradu vynaložených nákladů ve výši 820 000 Kč a to tak, že první splátka ve výši 300 000 měla být žalovanou uhrazena nejpozději do 31. 12. 2015 a zbývající částka ve výši 520 000 Kč pak měla být hrazena formou pravidelných měsíčních splátek po 5 000 vždy k 10. dni v měsíci počínaje lednem 2016 a konče srpnem 2024, žalovaná měla možnost hradit splátky i ve vyšší částce nebo častěji. Splátky měly být hrazeny převodem na účet č. [bankovní účet].

17. Dne 10. 3. 2016 byla mezi právní předchůdkyní žalobce ([jméno] [příjmení]) a žalobcem uzavřena dohoda, na základě které právní předchůdkyně žalobce postoupila pohledávku ve výši 670 000 Kč proti žalované (původně ve výši 820 000 Kč) představující náklady na rekonstrukci předmětné nemovitosti na žalobce. Právní předchůdkyně žalobce měla zároveň podle dohody domluvit s žalovanou zasílání splátek na účet žalobce (viz dohoda o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2016 – A2).

18. Dne 11. 1. 2018 sepsal žalobce upomínku adresovanou žalované a [titul] [jméno] [příjmení] k řádnému placení plateb za rekonstrukci rodinného domu v [obec] s tím, že poslední splátky měla být připsána 20. 9. 2017 a platby za říjen, listopad a prosinec 2017 nebyly uhrazeny s tím, že pokud nedojde k zaplacení do konce ledna 2018, bude pohledávka vymáhána soudní cestou (viz upomínka ze dne 11. 1. 2018 a předvyplněné podací lístky s adresáty [celé jméno žalované] a [titul] [jméno] [příjmení] B8).

19. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 150 000 Kč z první splátky ve výši 300 000 Kč a dalších splátek po platnosti k uvedenému dni v celkové výši 85 000 Kč, tj. k zaplacení částky v celkové výši 235 000 Kč výzvou ze dne 7. 11. 2018 (viz výzva ze dne 7. 11. 2018 – A3), která byla žalované doručována poštou na adresu trvalého bydliště a vrácena právnímu zástupci žalobce dne 28. 11. 2018 (viz kopie obálky od písemnosti adresované žalované s razítkem 28. 11. 2018).

20. Dne 18. 11. 2015 byla z účtu [jméno] [příjmení] (č. [bankovní účet]) ve prospěch účtu právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení] (č. [bankovní účet]) převedena částka 100 000 Kč, kde ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ První splátka vyrovnání za [obec]. [jméno] a [jméno]“ (viz potvrzení o transakci na účtu č. [bankovní účet] ze dne 19. 11. 2015 - B 1).

21. Z účtu žalované vedeného u [banka] bylo zasláno v období od 28. 1. 2016 do 5. 10. 2017 celkem 22 plateb po 5 000 Kč označených jako„ Platba za rekon…“, tj. částka v celkové výši 110 000 Kč (viz výpis z účtu žalované vedený u [banka] obsahující přehled plateb za období od 28. 1. 2016 do 5. 10. 2017 v celkové výši 110 000 Kč – 3).

22. Dne 9. 7. 2018 byla z účtu žalované odeslána částka 500 Kč na účet právní předchůdkyně žalobce označená jako„ PLATBA ZA REKONSTRUKCI V [obec]“ (viz výpis z účtu č. [bankovní účet] majitelky [jméno] [příjmení] s platbou ze dne 9. 7. 2018 - B 2).

23. Dne 19. 9. 2018 byla odepsána z účtu právní předchůdkyně žalobce na účet žalované č. [bankovní účet] částka 1 500 Kč se zprávou„ Pohledávka byla postoupena p. [jméno]. Peníze vracím zpět, protože mi nenáleží.“ a s označením účtu, na který mají být peníze zasílány (viz Výpis obratů na účtu [jméno] [příjmení] za září 2018 B5 včetně popisu platby B6 shodný na č. l. 50 rub).

24. Dne 14. 11. 2018 byla odepsána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částka 500 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] s popisem platby„ vrácení peněz za rekonstrukci v [obec]“ a se zprávou pro příjemce, že předžalobní výzva byla odeslána 8. 11. 2018 (viz Výpis obratů na účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] za listopad 2018 – B3 včetně popisu platby B4- shodný na č. l. 50).

25. Od 13. 10. 2015 do 28. 2. 2016 jednala žalovaná se znalcem [titul] [jméno] [příjmení] v souvislosti s oceněním předmětné nemovitosti, přičemž v uvedené souvislosti mu zaslala 15. 10. 2015 kopii stavebního povolení a darovací listinu, znalec nakonec k ocenění nemovitosti pro vytíženost nepřistoupil. (viz emailová komunikace mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] (který měl ocenit zhodnocení nemovitosti – 1)

26. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, ze dne 16. 8. 2019, [č. j.] [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] (31) bylo potvrzeno rozhodnutí [obecní úřad] [číslo jednací] ze dne 19. 6. 2019, kterým byl právní předchůdkyni žalobce a jejím dětem na žádost žalované doručení ohlašovně dne 20. 3. 2019 zrušen údaj o místu trvalého pobytu na adrese [adresa], žalovaná se s dětmi měla z nemovitosti odstěhovat před dvěma lety, žalovaná v řízení uvedla, že v nemovitosti stále pobývá, neboť zde má uloženy osobní věci, v roce 2017 nemovitost z velké části uvolnila.

27. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci svojí výpovědi uvedl, že je otcem žalované a právní předchůdkyně žalobce, že v roce 2015 došlo k dohodě mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou, že si právní předchůdkyně žalobce provede rekonstrukci, aby mohla v domě bydlet, protože jeho manželka ji uháněla, aby se tam nastěhovala. Obě dcery se dohodly o nákladech rekonstrukce, žalobce spočítal, když už rekonstrukce probíhala, cenu 1 200 000 Kč, a protože v nemovitosti bydlel, odečetl 400 000 Kč, takže výsledná částka činila 820 000 Kč, žalovaná s tím souhlasila s tím, že 500 000 Kč by mohla uhradit hned, po nějakém čase řekla, že je to pro ni moc, že by mohla uhradit 300 000 Kč a nakonec poslala 100 000 Kč a pak posílala 5 000 Kč měsíčně, až najednou bez upozornění přestala na podzim v roce 2017 peníze posílat. Když si se svědkem přáli telefonicky k vánocům, řekla, že právní předchůdkyni žalobce už nedá ani korunu. Otec jeho manželky odkázal polovinu předmětných nemovitostí žalované, druhou půlku vlastní jeho manželka, nejdříve v domě bydlel s manželkou a dcery za nimi pouze jezdily, žalovaná byla nicméně neustále v zahraničí, pak donutila právní předchůdkyně žalobce, aby se vystěhovala a v té době zřídila manželce pečovatelskou službu, žalobce v domě bydlel, pouze když dělal rekonstrukci, jinak tam nebydlel, rekonstrukce začala asi v roce 2003, probíhala řadu let, právní předchůdkyně žalobce, žalobce a jejich děti se vystěhovali asi v roce 2017. V nemovitosti byla v rámci rekonstrukce provedena výměna oken, sociálního zařízení a kuchyně, ale ta nebyla dokončená, pouze hrubá stavba, pak další pokoj, taky hrubá stavba a nástavba v podkroví, kde byla přidělána jedna místnost. V přízemí došlo k vybourání podlahy, protože tam byla silná vlhkost, takže celá podlaha se musela vybourat a bylo třeba udělat podkladní beton, na to izolace, kterou bylo třeba napojit na izolaci svislou ve zdivu. Žalobce udělal stavební výkresy, které nechal schválit, a podle nich byla rekonstrukce prováděna, rekonstrukci chtěla provádět právní předchůdkyně žalobce, byla jejím hlavním iniciátorem se souhlasem jeho manželky. K výměně oken došlo asi před deseti nebo dvanácti lety, poté následovala rekonstrukce sociálního zařízení, kuchyně zůstala v hrubé stavbě, v půdním prostoru byla zbudována další místnost, rekonstrukci platila právní předchůdkyně žalobce, pak si začala stavět domek u [obec] a potřebovala peníze, tak je začala vymáhat na žalované, ale ta jí je nedala, tak si musela vzít půjčku. Jednání o zaplacení částky 820 000 Kč mezi sestrami probíhala nejprve v podkroví, pak v kuchyni, žalované se zdála částka příliš vysoká, dohodly se na jejím zaplacení, ale žalovaná nechtěla dohodu podepsat. Když byly dcery malé, citově přilnul zejména k právní předchůdkyni žalobce, které poskytoval jako dítěti intenzivní péči, žalovanou dala jeho manželka k prarodičům a k nim domů jezdila pouze jednou za týden, tímto způsobem se mu odcizila, její jednání, kdy mu ukončila telefonní rozhovor bez rozloučení, považuje za projev neúcty. Dcery spolu jako děti měly dobré vztahy, problémy nastal, když si žalovaná začala myslet, že když zdědila půlku domu, ve které bydlí právní předchůdkyně žalobce, že vlastně o ni přijde.

28. Svědkyně [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně žalobce) v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že v nemovitosti bydlela od roku 2010 na žádost matky, bylo nutné ji zrekonstruovat, to iniciovala ona a matka, žalovaná nebyla proti, neexistovala dohoda, kdo to bude platit, celé to měla původně financovat právní předchůdkyně žalobce, pokud by tam s rodinou mohla žít, ale pak došlo zhoršení vztahů, proto se v roce 2014 rozhodla, že nebude v rekonstrukci pokračovat a odstěhuje a investorem bude žalovaná a zaplatí jí náklady na rekonstrukci, byla uzavřena ústní dohoda, podle které měla žalovaná zaplatit 500 000 Kč, (právní předchůdkyně žalobce měla v plánu koupit pozemek), pak byla částka ponížena na 300 000 Kč a poté se mělo platit 5 000 Kč měsíčně, matce to bylo jedno, finance neřešila, je na tom psychicky špatně. O dohodě jednaly v roce 2014 a na jaře 2015, předala to svému právníkovi, žalovaná souhlasila s finančním vyrovnáním, svědkyně slíbila, že se odstěhuje, žalovaná dohodu nechtěla podepsat, ale souhlasila s následným zasíláním 5 000 Kč měsíčně, od roku 2017 pak bydlela svědkyně s rodinou v novém domě, předmětem dohody bylo, aby byl nejprve uhrazen větší obnos a pak 5 000 Kč měsíčně a žalovaná začala takto plnit, akorát posléze přestala platit, celkově mělo být zaplaceno 820 000 Kč. Souhlas vyjádřila tím, že první peníze poslala v prosinci 2015, částku vyčíslil žalobce, žalovaná řekla, že nejprve pošle 300 000 Kč a pak bude postupně splácet 5 000 Kč měsíčně, začala je platit od ledna 2016, pak platila, a když se na podzim 2017 odstěhovali, přestala platit, odstěhovala se také proto, že se výrazně zhoršil její vztah s matkou. Matka jí řekla, že peníze nemá a nic jí nedá, ať se domluví se sestrou, setra na vystěhování začala tlačit už v roce 2014, v roce 2015 koupila svědkyně jiný pozemek v [obec], nakonec se odstěhovala, protože nátlak se nedal vydržet, tlačil na ně i manžel žalované, o narovnání se domlouvaly předběžně a v roce 2015, papír k podpisu předala sestře na podzim 2015, ta řekla, že si to ještě rozmyslí, papír nepodepsala. Celou pohledávku předala svědkyně žalobci, kterému dlužila peníze za práci a ten žalovanou vyzval dne 7. 11. 2018 k zaplacení dlužné částky, výzva bal žalované uložena na poště.

29. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že v nemovitosti bydleli od roku 2010 na žádost matky žalované, přestěhovala se tam jeho právní předchůdkyně a děti, rekonstrukce začala v roce 2010, protože dům byl neobyvatelný, stavební povolení bylo z roku 2003, sám tam nebydlel, protože pracoval v [obec], bydlel tam až od roku 2015. Na rekonstrukci se domluvila jeho právní předchůdkyně s žalovanou asi z iniciativy jeho právní předchůdkyně, ve stavebním povolení bylo uvedeno, že práce bude provádět on, finance poskytla jeho právní předchůdkyně, žalovaná nijak nepřispívala, do roku 2010 se dělaly pouze hrubé práce, zásadní část prací začala v roce 2010. Asi v roce vyhotovil soupis prací, neboť to chtěla žalovaná, náklady byly vyčísleny na částku 1 200 000 Kč, ale ponížili ji na 820 000 Kč, neboť v nemovitosti bydleli. Žalovaná nabídla, že může ihned uhradit půl milionu, což by se jim hodilo na stavbu nového domu, nakonec poslala nejprve pouze 150 000 Kč. Mezi sestrami probíhala jednání od dohodě ústně, nejprve byla jedna verze návrhu dohody a pak druhá sepsaná právníkem, už na základě první verze začala žalovaná posílat peníze. Sestry se v roce 2014 pohádaly, protože žalovaná navrhla, že svoji polovinu nemovitosti daruje dceři právní předchůdkyně žalobce.

30. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předmětnou nemovitost vlastní matka právní předchůdkyně žalobce a žalované [jméno] [příjmení] a žalovaná, každá ideální jednu polovinu, v nemovitosti řadu let bydlela právní předchůdkyně žalobce, tj. setra žalované se žalobcem a jejich dětmi a matka žalované. Právní předchůdkyně žalobce nemovitost rekonstruovala od roku 2003 a bydlela v ní do roku 2017, kdy se i s rodinou odstěhovala. Rekonstrukce byla prováděna z iniciativy právní předchůdkyně žalobkyně a jejich matky, práce zajišťoval žalobce. Právní předchůdkyně žalobce nemovitost chtěla zrekonstruovat pro bydlené své a svojí rodiny, došlo ale ke zhoršení vztahů s matkou i s žalovanou, a proto se rozhodla, že se odstěhuje. Od podzimu 2014 jednaly setry o vyřešení situace v souvislosti s uhrazením nákladů na rekonstrukci. Žalovaná měla v úmyslu svoji polovinu nemovitosti darovat dceři právní předchůdkyně žalobce se zřízením služebnosti bytu pro společného otce [jméno] [příjmení] do konce života a pro sebe do smrti obou rodičů, k uzavření darovací smlouvy pro neshodu ohledně podmínek nedošlo, sestry tedy jednaly o narovnání za zhodnocení nemovitosti, nakonec dospěly za pomoci žalobce k částce 820 000 Kč, přičemž nejprve měla být zaplaceno do 31. 12. 2015 částka ve výši 300 000 Kč a pak od ledna 2016 částka ve výši 5 000 Kč měsíčně až do 10. 8. 2024, byly vyhotoveny dva návrhy dohody o narovnání, obsahující stejnou výši částky, stejnou výši splátek i dat splatnosti, ani jeden návrh však nebyl žalovanou podepsán. Žalovaná nejprve zaslala první platbu ve výši 100 000 Kč dne 18. 11. 2015 a označila ji jako vyrovnání za [obec], dne 8. 2. 2016 poslala částku 50 000 Kč a od ledna 2016 do října 2017 poslala dalších 22 plateb po 5 tisících měsíčně označených jako„ Platba za rekon.“ Právní předchůdkyně žalobce dne 10. 3. 2016 postoupila pohledávku na žalobce. Postoupení pohledávky oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 19. 9. 2018 v popisu při vrácení platby žalované.

31. Soud dospěl k těmto závěrům na základě listinných důkazů, které korespondovaly s výslechy právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce, které soud neměl důvod považovat za nevěrohodné. Jejich výpovědi totiž zcela odpovídaly skutečnostem vyplývajícím z výpisů z účtů, ze kterých vyplynulo, že žalovaná podle návrhů dohody platila po dobu 22 měsíců sjednané částky, které sama označila jako vyrovnání za rekonstrukci, současně obsah výpovědí svědků zcela korespondoval i s předloženými návrhy dohod o narovnání.

32. Soud v rámci právního posouzení žalovaného nároku vycházel z následujících zákonných ustanovení:

33. Dle ust. § 546 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

34. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

35. Dle ust. § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

36. Dle ust. § 1903 odst. 1 věty prvé o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

37. Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

38. Dle ust. § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

39. Podle komentářové literatury k § 2054 odst. 2 o. z.:„ Účinky uznání dluhu spojuje § 2054 odst. 2 pouze s plněním částečným, nikoliv dílčím. O plnění částečné jde přitom tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (například v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Takovou povahu nemá dílčí plnění, kdy dluh je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (například plnění dluhu sjednané ve splátkách) – srov. NS 32 Cdo 1008/2009 nebo NS 32 Cdo 786/2009 (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1303 - 1308: J. Lasák).

40. Dle ust. § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

41. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

42. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. K uzavření dohody o narovnání ve smyslu ust. § 1903 o. z došlo konkludentně (§ 546 o. z.) v okamžiku, kdy žalovaná dne 18. 11. 2015 uhradila první platbu ve výši 100 000 Kč s popisem:„ První splátka vyrovnání za [obec]. [jméno] a [jméno]“ a následně hradila 8. 2. 2016 částku ve výši 50 000 Kč a od ledna 2016 dalších 22 plateb po 5 000 Kč, tj. celkem 110 000 Kč označený jako„ Platba za rekon.“, žalovaná se tak podobu téměř dvou let chovala podle návrhů dohod o narovnání. Jen stěží by se dalo uvěřit, že za situace, kdy žalovaná první i všechny další platby označila jako vyrovnání za rekonstrukci, že tato i všechny následující platby, které žalovaná po dobu 22 měsíců prováděla, měly být zálohou na nějakou teprve v budoucnu uzavřenou jinou dohodu o narovnání a dobrou vůlí žalované, s cílem umožnit právní předchůdkyni žalobce postavit si jinou nemovitost, jak žalovaná tvrdila. Není zřejmé, proč by žalovaná v takovém případě platila splátky právě ve výši uvedené v návrzích dohod o narovnání ve prospěch sestry, s níž měla mít značně konfliktní vztahy, jako projev nějaké dobré vůle, poté, co se v předcházejícím období intenzivně o dohodě o narovnání jednalo a zároveň bylo jednáno o tom, že kromě první splátky budou všechny ostatní splátky ve výši 5 000 Kč. Tvrzení o zálohách na budoucí dohodu o narovnání tak soud považuje za účelové. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno uzavření dohody narovnání také soud ostatní důkazní návrhy, tj. provedení důkazu prostřednictvím fotografií nemovitosti pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu procesní ekonomie zamítl, neboť stav ani průběh rekonstrukce v okamžiku, kdy bylo prokázáno uzavření dohody o narovnání, která zakládá zcela nový závazek, nebyly pro rozhodnutí ve věci již nijak relevantní. Na okraj k tomu soud dodává, že návrh písemné dohody nepovažuje za neurčitý, neboť z jeho obsahu plyne, že částka má být uhrazena ve splátkách, tj. nejprve částka ve výši 300 000 Kč a následně splátky po 5 000 Kč, s tím, že žalované byla ponechána i možnost uhradit celkovou částku ve výši 820 000 Kč podle jejích momentálních možností, k čemuž také došlo, neboť první splátka nebyla uhrazena v plné výši. Možnost placení ve stanovených splátkách s možností případně uhradit splátku v jiné výši, pokud to je možné vedle sebe mohou obstát a přitom nevzbudit žádné pochybnosti o tom, jak měla být částka zaplacena. Bylo také úspěšně prokázáno, že aktivně věcně legitimován k uplatnění žalovaného nároku byl žalobce, neboť dne 19. 9. 2018 byla odepsána z účtu právní předchůdkyně žalobce na účet žalované částka 1 500 Kč se zprávou, že pohledávka byla postoupena žalobci. Právní předchůdkyně žalobce tak postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. řádně oznámila žalované. Soud nicméně nesdílí názor žalobce, že by placením jednotlivých splátek došlo k uznání dluhu ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z., neboť se nejednalo o částečné úhrady, ale o dílčí plnění ve splátkách, které nemá za následek uznání dluhu ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. Ze samotné podstaty institutu narovnání pak plyne, že dohodu o narovnání je možné uzavřít i ohledně promlčeného závazku, dojde ke změně v obsahu právního vztahu a následně běží nová promlčecí lhůta. Nebylo tedy již třeba se blíže zabývat námitkou promlčení nároku na zhodnocení nemovitosti ani tím, zda vznesení takové námitky je v rozporu s dobrými mravy. Pokud pak sama žalovaná tvrdí, že došlo v důsledku prací zajištěných právní předchůdkyní žalobce ke zhodnocením nemovitosti, která je v jejím vlastnictví, nespatřuje soud v rozporu s dobrými mravy ani nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky, která se týká vyrovnání zhodnocení nemovitosti, jejímž je žalovaná spoluvlastníkem, a to bez ohledu na případné konfliktní vztahy právní předchůdkyně žalobce a žalované týkající se užívání nemovitosti nebo péče o rodiče. Žalované také byla řádně zaslána předžalobní výzva, a bylo prokázáno, že se dostala do sféry její dispozice, přičemž žalobci nelze klást k tíži, že žalovaná si uvedenou výzvu nevyzvedla. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobci vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Původní předmět řízení činil 235 000 Kč. Soud v daném případě nepřihlížel k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 25 000 Kč z důvodů na straně žalobkyně, neboť následně žalobkyně důvodně rozšířila žalobu o dalších 35 000 Kč, konečný předmět řízení tak činil 245 000 Kč a žalobkyně tak nakonec byla úspěšná ještě ve vyšší částce, než původně žalovala. Soud nicméně částečné zpětvzetí žaloby zohlednil při stanovení tarifní hodnoty jednotlivých úkonů, kdy přihlížel k aktuální výši tarifní hodnoty ke dni, kdy byl úkon učiněn, a to i ve vztahu k úkonům, které byly učiněny před částečným zpětvzetím žaloby z částky 235 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), neboť v danou chvíli nebylo ze strany žalobkyně účelné činit úkony ve vztahu k částce 235 000 Kč a neměla by jí proto náležet odměna advokáta z nesprávně vypočtené žalované částky, ale u těchto úkonů pouze z částky 210 000 Kč. Výše náhrady nákladů řízení tak odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 9 400 Kč a ve výši 1 750 Kč, odměně advokáta za 8,5 úkonů právní služby dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g), přičemž za úkony učiněné v době, kdy předmět řízení činil nebo měl činit 210 000 Kč po 9 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, podání ze dne 23. 7. 2019, ústní jednání konané dne 4. 10. 2019, ústní jednání konané dne 5. 11. 2021 trvající od 9:10 hod. do 12:07 hod., tj. 2 úkony) a za úkony, kdy předmět řízení činil 245 000 Kč po 9 300 Kč (podání ze dne 3. 12. 2021 a ústní jednání dne 15. 3. 2022). Za ústní jednání konané dne 4. 10. 2019 pak soud přiznal ve smyslu ust. § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s ust. § 11 odst. 2 a. t. mimosmluvní odměnu pouze ve výši jedné poloviny, tj. ve výši 4 570 Kč, neboť při tomto ústním jednání bylo pouze domluveno, že účastníci se pokusí spor vyřešit prostřednictvím mediátora. Další část náhrady nákladů řízení představuje náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč a 21 % DPH § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 108 549,10 Kč. <i>Celkové náklady řízení</i> <i>Odměna - 9140 Kč x 6 + 21% DPH</i> <i>Odměna - 4570 Kč x 1 + 21% DPH</i> <i>Odměna - 9300 Kč x 2 + 21% DPH</i> <i>Režijní paušál - 300 Kč x 9 + 21% DPH</i> <i>Soudní poplatek - 10890 Kč x 1</i> <i>Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 91600 Kč</i> <i>DPH 21%: 16949,10 Kč</i> <i>Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 108549,10 Kč</i>