21 C 272/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Janečkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci jméno příjmení anonymizováno adresa o odpůrčí žaloba

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že převod pozemku parc. [číslo] součástí kterého je budova [adresa], to vše na adrese [adresa], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], uskutečněný kupní smlouvou ze dne 25. 9. 2019 uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] jako převodcem a žalovanou jako nabyvatelem, je vůči žalobkyni neúčinný, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou ze dne 25. 9. 2021 se žalobkyně domáhala určení, že převod shora specifikovaných nemovitých věcí na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [společnost]“) je vůči ní neúčinný. Žalovaná uzavřela dne 25. 9. 2019 s [společnost] kupní smlouvu, na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví uvedených nemovitostí. Kupní cena činila 17 042 000 Kč. Žalobkyně, která je věřitelkou [společnost] se domáhá určení právní neúčinnosti kupní smlouvy vůči ní, neboť jednáním [společnost] (dlužníka) došlo ke zkrácení uspokojení její pohledávky za dlužníkem. Mezi žalobkyní a [společnost] byla dne 23. 11. 2010 uzavřena smlouva o půjčce (bezúročné) ve výši 60 300 147 Kč. K zajištění závazku vystavil [společnost] blankosměnku. V dubnu 2011 [společnost] uzavřel s bankou úvěrovou smlouvu [číslo] na investiční úvěr ve výši 16 339 044 Kč, jehož účelem bylo financování koupě další nemovitosti. Současně byla dne 18. 4. 2011 uzavřena trojstranná smlouva (mezi bankou, [společnost] a žalobkyní) o podřízení závazku a práv, kterou se žalobkyně zavázala odložit a podřídit veškeré půjčky poskytnuté [společnost] úplnému splnění přednostních závazků, tj. závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Žalobkyně vyzvala [společnost] k vrácení půjčky, na což bylo reagováno, že vzhledem ke smlouvě o podřízení na toto nemá do doby splacení úvěru právo. Žalobkyně má za to, že cílem [společnost] je znemožnit jí, aby se vyvázala z povinností stanovených smlouvou o podřízení a snížit dobytnost pohledávky ze smlouvy o půjčce. [společnost] za tímto cílem uzavřela se žalovanou kupní smlouvu a odkoupila pohledávku banky za [společnost], kde postupníkem je [jméno] [příjmení] [společnost] tak může splacení úvěru a tím i ukončení smlouvy o podřízení nekonečně oddalovat a tím oddalovat i uplatnění práva žalobkyně domáhat se vrácení půjčky. Převodem nemovitosti na žalovanou hodnota aktiv [společnost] výrazně klesla a nečinila ani ½ výše pohledávky žalobkyně. Kupní cena nemovitosti také neodpovídá, její současnou cenu žalobkyně odhaduje na 90 000 000 Kč. V červnu 2021 oznámila žalobkyně žalované výhradu relativní neúčinnosti kupní smlouvy. V září 2021 podala žalobkyně k Městskému soudu směnečnou žalobu (sp. zn. 7 Cm 121/2021). Směnka byla vystavena dne 23. 11. 2010 – budoucí směnečný závazek tedy existoval v době uzavření kupní smlouvy a taktéž byl v této době splatný nejen směnečný závazek, ale i závazek ze smlouvy o půjčce.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 23. 11. 2021 (č.l. 18) namítala nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, neboť odpůrčí žalobou se neúčinnosti právního jednání dlužníka může domáhat jen věřitel, který má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku. Žalobkyně pak ani netvrdí, že by měla vůči údajnému dlužníkovi vykonatelnou pohledávku. Dále není dán důvod odporovatelnosti, když nebyly splněny podmínky dle § 590 OZ, neboť žalované nebyl znám úmysl prodávajícího zkrátit věřitele. Žalovaná není a nebyla osobou blízkou prodávajícímu. Ani nešlo o bezúplatné právní jednání.

3. Z kupní smlouvy ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [společnost] [anonymizováno] jako prodávajícím a žalovanou na straně kupující. Předmětem byl prodej uvedené nemovitosti za kupní cenu 17 042 000 Kč Smluvní strany výslovně uvedly, že kupní cena byla sjednána s ohledem na znalecký posudek. Kupní cena byla v uvedené výši sjednána s ohledem na skutečnost, že na nemovitosti vázne nájemní právo pro společnost [anonymizováno] a to dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2015 Součástí smlouvy je prohlášení o pravosti podpisu na listině ze dne 25. 9. 2019.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 4. 2011 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [společnost].

5. Ze smlouvy o podřízení závazku a práv ze dne 18. 4. 2011 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba], [společnost] a žalobkyní. [společnost] byla na straně dlužníka a žalobkyně na straně podřízeného věřitele. Dle smlouvy poskytla žalobkyně jako podřízený věřitel dlužníkovi do nabytí účinnosti smlouvy o úvěru půjčky v celkové výši 79 900 000 Kč s tím, že se smluvní strany dohodly, že úvěry budou podřízeny tak, že: a) finanční závazky dlužníka vůči žalobkyni plynoucí dlužníkovi z podřízeného dluhu budou podřízeny peněžitým závazkům dlužníka vůči bance vyplývajícím z úvěru, respektive ze smlouvy o úvěru b) že jakákoliv práva podřízeného věřitele obdržet platby od dlužníka vyplývající z podřízeného dluhu a ze stávající jistiny úroků a dalších plateb s tím souvisejících, budou podřízena právům banky na plnění od dlužníka vyplývající pro banku z úvěru, respektive ze smlouvy o úvěru. Předmětem uvedené smlouvy byly závazky, a to závazek dlužníka plnit přednostní závazky přednostně před plněním podřízených závazků a závazek podřízeného věřitele požadovat po dlužníkovi splnění podřízených práv nebo je vykonávat až poté, co dlužník splní přednostní práva. Dále bylo ujednáno, že dlužník a podřízený věřitel, tedy žalobkyně, se zavazují, že plnění všech nebo jakékoliv části podřízených závazků bude odloženo a podřízeno úplnému splnění přednostních závazků a žádné platby nebo jakékoliv jiné částky z podřízených závazků nebudou žádným způsobem hrazeny či jinak uspokojeny. Strany se dále dohodly, že: a) podřízený věřitel a banka se dohodly, že podřízený věřitel bez předchozího písemného souhlasu banky až do úplného splacení přednostních závazků nepřijme jakékoliv plnění podřízených závazků, b) že do úplného splacení přednostních závazku neuzavře s dlužníkem žádnou smlouvu či dodatek ke smlouvě, jehož předmětem bude změna splatnosti či výše podřízených závazků nebo nahrazení podřízených závazků, c) že do úplného splacení přednostních závazků nepostoupí, ani nezapočítá svou pohledávku spočívající v platbě podřízených závazků nebo jakékoli jejich části, d) že neuzavře s dlužníkem žádnou smlouvu ani nevykoná jakýkoliv právní úkon vůči dlužníkovi, v důsledku čehož by podřízené závazky zanikly dříve, než dlužník v celém rozsahu splní své přednostní závazky.

6. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 15. 5. 2016 žalobkyně vyzvala [společnost] k vrácení dosud nesplacené části půjčky ve výši 40 300 174 Kč.

7. Ze sdělení k výzvě k úhradě dlužné částky ze dne 8. 6. 2016 od [společnost] adresované zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že [společnost] uvedla, že žalobkyni nesvědčí žádné právo požadovat splacení půjčky, neboť úvěr ze smlouvy o úvěru není dosud splatný.

8. Z e-mailu zástupkyně banky ze dne 22. 11. 2019 bylo zjištěno, že zástupkyně banky paní [příjmení] uvedla, že pohledávka za [společnost] byla postoupena na postupníka [jméno] [příjmení].

9. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2022 (č. l. 53), včetně návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu (č. l. 54) bylo zjištěno, že Městský soud v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 7 Cm 121/2021 sdělil, že v uvedené věci byl vydán směnečný platební rozkaz, proti kterému byly podány námitky. Městský soud dále uvedl, že zřejmě bude nutné vypracovat další znalecký posudek ohledně technického zkoumání směnečné listiny ke zjištění stáří podpisu, a že nelze odhadnout časový horizont konečného rozhodnutí ve věci.

10. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023 bylo zjištěno, že ve věci 7 Cm 121/2021 bude v nejbližší době vyhotovován druhý znalecký posudek a po jeho vyhotovení bude nařízeno jednání ve věci. Nelze blíže určit vyřízení pravomocným konečným rozhodnutím.

11. Z výpisu z infoSoudu ke sp. zn. 7 Cm 121/2021 vedené u Městského soudu v Praze (č. l. 82-83) bylo zjištěno, že předmětný spis byl dne 12. 4. 2023 odeslán znalkyni k vypracování znaleckého posudku.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy žalobkyně (smlouva o půjčce ze dne 23. 11. 2010, dohoda o způsobu vyplnění blankosměnky ze dne 23. 11. 2010, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2019 č. j. 12 Co 324/2018-228, smlouva o postoupení na pana [příjmení], e-mail právního zástupce [společnost] ze dne 25. 7. 2019 včetně přílohy, odpověď na e-mail ze dne 27. 8. 2019, výslech pana [příjmení] [jméno], znalecký posudek k ocenění nemovitosti v době prodeje, výhrada relativní neúčinnosti). Předmětné důkazy pokládá soud pro nadbytečné, neboť má za to, že v první řadě je třeba zkoumat, zda žaloba nebyla podána předčasně a zda žalobkyně vůbec disponuje vykonatelnou pohledávkou vůči dlužníkovi. Uvedenými navrhovanými důkazy má být prokazována zejména odporovatelnost, což by byla až otázka následná. Co se týče dohody o vyplnění blankosměnky, pak soud poukazuje, že směnečná žaloba je předmětem řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. 7 Cm 121/2021.

13. Soud žalobkyni po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. s. ř.“) neposkytl na její žádost dodatečnou lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů, neboť žalobkyní nebylo ani v obecné rovině soudu sděleno, v jakém směru by byla schopna doplnit tvrzení ohledně vykonatelnosti pohledávky za [společnost]. Soud přihlédl k dosavadnímu postupu žalobkyně v této věci, když soudem nařízené jednání bylo na žádost žalobkyně dvakrát odročeno a na počátku jednání dne 16. 5. 2023 žalobkyně navrhovala přerušení řízení do pravomocného skončení řízení o směnečné žalobě. Soud má za to, že smyslem průtahů je vyčkávání na vykonatelnost pohledávky žalobkyně za dlužníkem ([společnost]) ze směnky, která s ohledem na dosud probíhající řízení u Městského soudu v Praze dosud nenastala. Poskytnutím další lhůty a odročením jednání by pak nastala situace obdobná, jako kdyby soud vyhověl návrhu na přerušení řízení. Soud proto rozhodoval na základě dosavadních tvrzení účastníků a výše uvedených jimi založených důkazů.

14. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná uzavřela dne 25. 9. 2019 se [společnost] [anonymizováno] kupní smlouvu, na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [č. p.] na adrese [adresa], [územní celek], na [list vlastnictví] a že kupní cena této nemovitosti činila 17 042 000 Kč.

15. Mezi stranami je sporná aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání této žaloby, dále to, zda žalobkyně disponuje vykonatelnou pohledávkou vůči [společnost], tedy vůči dlužníkovi, a dále to, zda jsou naplněny zákonné podmínky odporovatelnosti.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Dle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

18. Dle § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

19. Dle § 590 odst. 1 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

20. Dle § 590 odst. 2 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

21. Dle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

22. Dle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

23. Dle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

24. Dle § 595 odst. 1 o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

25. Soud při jednání dne 16. 5. 2023 zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 121/2021, neboť odpůrčí žaloba je poměrně značným zásahem do práv třetích osob (žalované) a je proto třeba, aby byla dána určitá míra jistoty pohledávky, která v daném případě není. Nadto v blízké době nelze skončení řízení u Městského soudu očekávat. Soud má pak za to, že žalobkyni poskytuje dostatečnou ochranu ust. § 593 o. z.

26. Soud má za to, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání odpůrčí žaloby, když tvrdí, že má (a v době učinění odporovatelného úkonu měla) pohledávku za dlužníkem ([společnost]), který převedl předmětnou nemovitost na žalovanou, čímž mělo dojít ke snížení dobytnosti pohledávky žalobkyně za dlužníkem. Určení neúčinnosti právního jednání dlužníka pak žalobkyně jako věřitel nemůže ve smyslu § 589 odst. 2 o. z. dosáhnout jinak než právě prostřednictví žaloby, resp. rozhodnutí soudu dle žalobního návrhu.

27. Předpokladem úspěchu zkracovaného věřitele je a) vykonatelná pohledávka, která b) nebyla buď vůbec uspokojena (protože nebylo z čeho), nebo byla uspokojena jen zčásti, a to v důsledku c) odporovatelného jednání dlužníka. Nadále se tak soud zabýval otázkou, zda žalobkyně disponuje vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávkou. Soud má za to, že toto v řízení prokázáno nebylo - dle smlouvy o podřízení závazku a práv ze dne 18. 4. 2011 byl závazek dlužníka vůči žalobkyni podřízen závazku dlužníka vůči bance. Žalobkyní pak ani nebylo tvrzeno, že by byla tato pohledávka za dlužníkem vykonatelná, když žalobkyně sama tvrdila, že cílem dlužníka je zcela jí znemožnit domáhat se své pohledávky. Vykonatelnost pohledávky žalobkyně nelze dovozovat ani ze směnky, neboť u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 7 Cm 121/2021 dosud projednávána směnečná žaloba žalobkyně, přičemž dle sdělení Městského soudu se toto řízení zatím nechýlí k pravomocnému skončení.

28. Vymahatelnou pohledávkou se ve smyslu ustanovení § 42a odst. 1 o. z. rozumí taková pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci).

29. Žalobkyně tedy vůči dlužníkovi [společnost] nedisponovala vykonatelnou pohledávkou, a to v době podání žaloby, ani v době vynesení tohoto rozsudku o odpůrčí žalobě. Není přitom dostačující, že žalobkyně v budoucnu možná vykonatelnou pohledávku získá, a to tím spíše, že též výsledek řízení o směnce je nejistý. Sama žalobkyně si je pak nedokonalosti pohledávky zřejmě vědoma, když dle svého tvrzení učinila výhradu relativní neúčinnosti prostřednictvím notáře ve smyslu § 593 o. z.

30. Soud proto uzavřel, že odpůrčí žaloba je minimálně předčasná. Jelikož nebyla naplněna již první z podmínek nezbytných pro úspěch odpůrčí žaloby, zbývajícími podmínkami se soud již nezabýval a žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, když se nejednalo o spor o peněžité plnění, ale spor o určení (neúčinnosti právního jednání týkající se nemovité věci), sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 23. 11. 2021 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 5. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.