21 C 342/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného st. příslušnost: Itálie pro 69 429,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:</b> <b>a) částku 40 024 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 024 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>b) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč,</b> <b>c) smluvní pokutu ve výši 16 468,57 Kč,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit:</b> <b>a) částku 9 247,48 Kč,</b> <b>b) kapitalizovaný úrok ve výši 24 383,72 Kč,</b> <b>c) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 247,48 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>d) úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 40 024 Kč od 10. 3. 2020 do 12. 4. 2021,</b> <b>e) smluvní pokutu ve výši 3 689,75 Kč</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 918,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 69 429,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 111,35 % splatit v třiceti měsíčních splátkách po 4 988 Kč vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 25. 8. 2019 Smluvní strany si ujednaly, že každá přijatá platba bude započtena nejprve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, na úhradu smluvních pokut, vyměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, dále pak na úhradu přirostlého úroku a až následně na úhradu jistiny úvěru. Žalovaný počínaje první splátkou ke dni 25. 8. 2019 svoji povinnost platit řádně a včas sjednané splátky neplnil a dostal se dne 26. 8. 2019 do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalovaný dne 28. 8. 2019 uhradil částku 5 487 Kč, která byla započtena na úhradu smluvního úroku ve výši 499 Kč, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 4 639,89 Kč a na částečnou úhradu jistiny ve výši 348,11 Kč. Dne 1. 10. 2019 pak žalovaný uhradil částku 5 937 Kč, která byla započtena na úhradu nákladů na vymáhání ve výši 450 Kč, na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 4 607,59 Kč a na částečnou úhradu jistiny ve výši 380,41 Kč. Žalovaný ani přes opakované upomínky neuhradil dlužnou splátku, žalobkyně tudíž ke dni 9. 3. 2020 úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit celkovou nesplacenou jistinu ve výši 49 271,48 Kč a smluvní úrok z ve výši 111,35 % z nesplacené jistiny za dobu od 26. 10. 2019 do 3. 9. 2020, který činil částku ve výši 24 383,72 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému celkem dvě upomínky k úhradě dlužné částky, a proto jí vznikl také nárok na uhrazení účelně vynaložených nákladů po 450 Kč za každou ze dvou upomínek, tj. částku ve výši 900 Kč. Žalobkyně se dle čl. VI. odst. 3a smluvních podmínek domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč a dle čl. VI. odst. 1 smluvních podmínek vznikl žalobkyni také nárok na smluvní pokutu ve výši 19 659,32 Kč, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 49 271,48 Kč za dobu od 10. 3. 2020 do 12. 4. 2021 (den podání žaloby), celková smluvní pokuta tak činila 20 158 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 49 271,48 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 25. 7. 2019, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 111,35 % ročně na dobu 30 měsíců, celková výše spotřebitelského úvěru činila 149 640 Kč, úvěr měl být splácen v 30 měsíčních splátkách po 4 988 Kč a první splátka měla být uhrazena do 25. 8. 2019 a každá další splátka do 1 měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky, součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky stanovící postup pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 25. 7. 2019 a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

5. Dle splátkového kalendáře ze dne 25. 7. 2019 ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] měl být úvěr splacen v 30 měsíčních splátkách a celková dlužná částka činila 149 640 Kč (viz splátkový kalendář ze dne 25. 7. 2019).

6. Podle čl. IV bod 5 smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] měly být uhrazené peněžité částky žalobkyní započítány nejprve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, poté na úhradu smluvních pokut, poté na úhradu vyměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, dále na úhradu přirostlého úroku a následně na úhradu jistiny úvěru. Podle čl. VI bodu 1 smluvních podmínek za porušení smlouvy ze strany žalovaného se považovalo každé jednotlivé prodlení s úhradou, byť i části pravidelné měsíční splátky úvěru. Pokud by žalovaný nesplnil povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, mohla ho žalobkyně vyzvat k úhradě dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dní. Pokud by žalovaný neuhradil dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté žalobkyní, měl být úvěr zesplatněn a žalobkyně byla oprávněna požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut v termínu splatnosti nejbližší pravidelné měsíční splátky. Podle čl. VI bodu 2 písm. a) smluvních podmínek při prodlení s jakoukoli úhradou splátky dle smlouvy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením, zejména poplatek za upomínku, která měla být žalovanému zaslána na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, ve výši 450 Kč. Z čl. VI bodu 3 písm. a) smluvních podmínek vyplývá, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč (maximálně však 2 999 Kč za rok) s tím, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výši úvěru nejvýše však 200 000 Kč. Současně bylo sjednáno, že nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě, dojde k zesplatnění úvěru s tím, že žalovaný byl v takovém případě povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž byl v prodlení (viz smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova]).

7. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného (viz úvěrová zpráva NRKI – BRKI, výplatní páska žalovaného).

8. Dne 29. 7. 2019 byla žalovanému poskytnuta na účet částka ve výši 50 000 Kč (viz historie transakcí ze dne 15. 10. 2017).

9. V upomínce č. 1 ze dne 30. 10. 2019 bylo sděleno žalovanému, že je v prodlení s úhradou splátky splatné 25. 10. 2019, a proto mu vznikla povinnost kromě pravidelné měsíční splátky zaplatit také smluvní pokutu za prodlení ve výši 499 Kč a poplatek za upomínku ve výši 450 Kč. Žalovaný byl také upozorněn, že dne 30. 10. 2019 začíná plynout zákonná lhůta 30 dnů, ve které může dlužnou částku uhradit bez dalších sankcí, a po jejím uplynutí se stane celý úvěr splatným. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 5 937 Kč, a to ihned, s tím, že byl upozorněn, že pokud tuto částku nezaplatí, dojde k okamžitému splacení zůstatku úvěru (viz upomínka č. 1 ze dne 30. 10. 2019).

10. Z upomínky č. 2 ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky 5 937 Kč s tím, že pokud tuto částku neuhradí, dojde k okamžitému splacení zůstatku úvěru, žalovaný byl upozorněn, že může dojít k navýšení zůstatku o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž bude v prodlení (viz upomínka č. 2 ze dne 14. 11. 2019).

11. Z upomínky č. 3 ze dne 26. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl informován, že úvěr není řádně splácen s tím, že k 26. 11. 2019 činila dlužná částka 11 375 Kč, žalovaný byl vyzván k jejímu okamžitému zaplacení s tím, že jinak bude žalobkyně požadovat okamžité splacení zůstatku úvěru, žalovaný byl upozorněn na to, že dlužná částka může být navýšena o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž bude žalovaný v prodlení (viz upomínka č. 3 ze dne 26. 11. 2019).

12. Dopisem z 5. 3. 2020 bylo žalovanému sděleno, že marně uplynula třicetidenní lhůta, která mu byla poskytnuta k zaplacení dlužné částky, žalovaný byl vyzván, aby uhradil celý závazek vůči žalobkyni ve výši 75 579,51 Kč s tím, že splatným se stal ke dni 9. 3. 2020 (viz dopis ze dne 5. 3. 2020).

13. Výzvou k plnění dle ust. § 142 a) odst. 1 o. s. ř. ze dne 14. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky tak, aby dlužná částka nemusela být soudně vymáhána, výzva byla dána na poštu dne 15. 4. 2020 (viz výzva k plnění ze dne 14. 4. 2020, poštovní podací arch ze dne 15. 4. 2020).

14. Dle ust. § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

16. Dle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Žalobkyně poskytla žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 o. z. a násl. o. z. peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Zároveň byl srozuměn s tím, že při prodlení s jakoukoli úhradou splátky dle smlouvy bude povinen uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením, tj. poplatek za jednu upomínku ve výši 450 Kč a sjednanou smluvní pokutu, a že jím uhrazené peněžité prostředky budou žalobkyní započítány nejprve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, poté na úhradu smluvních pokut, poté na úhradu vyměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, dále na úhradu přirostlého úroku a teprve pak až na úhradu jistiny úvěru.

19. Žalobkyně částku zaplacenou žalovaným ve výši 5 487 Kč započetla na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč, přirostlého úroku ve výši 4 639,89 Kč a částečnou úhradu jistiny ve výši 348,11 Kč a částku zaplacenou žalovaným ve výši 5 937 Kč započetla na úhradu nákladů na vymáhání ve výši 450 Kč, na smluvní pokutu ve výši 499 Kč, přirostlého úroku ve výši 4 607,59 Kč a částečnou úhradu jistiny ve výši 380,41 Kč. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru však žalobkyně nemůže po žalovaném požadovat úroky z prodlení ve výši 111,35 % ročně a zároveň smluvní pokutu, proto soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 111,35 % ročně za dobu od 26. 10. 2019 do 9. 3. 2020 kapitalizovaného na částku ve výši 24 383,72 Kč a zároveň co do úroku z prodlení požadovaného za dobu od 10. 3. 2021 do 12. 4. 2021, neboť za tato období mohl žalobkyni vzniknout pouze nárok na smluvní pokutu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni nemohl současně vznikat nárok na úrok z prodlení a na smluvní pokutu, nemohla také žalobkyně započíst částky uhrazené žalovaným na přirostlý úrok ve výši 111,35 % ročně. Zaplacená částka 5 847 Kč, tak měla být správně započtena na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč, částkou 348,11 Kč na jistinu, ale částkou ve výši 4 639,89 Kč také na jistinu (nikoliv na nezákonné úroky z prodlení) a zaplacená částka 5 937 Kč měla být započtena na úhradu nákladů na vymáhání ve výši 450 Kč (upomínka ze dne 30. 10. 2019), na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč, částkou 380,41 Kč na jistinu a částkou 4 607,59 Kč také na jistinu (nikoliv na nezákonné úroky z prodlení). Na jistině tak žalovaný dluží nikoliv žalobou požadovanou částku 49 271,48 Kč, ale pouze částku ve výši 40 024 Kč, soud proto na jistině žalobu zamítl co do částky 9 247,48 Kč i se souvisejícím úrokem z prodlení.

20. Žalobkyně v žalobě dále požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky za dvě prokazatelně odeslané upomínky k zaplacení dlužné částky v souladu se smluvními podmínkami a také úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 49 271,48 Kč za dobu od 10. 3. 2020 do 12. 4. 2011. Na tu žalobkyni vznikl nárok dle s ust. § 2048 o. z., avšak pouze z částky 40 024 Kč, nikoliv z nesprávně vyčíslené dlužné jistiny ve výši 49 271,48 Kč. Správná výše smluvní pokuty tak měla činit pouze částku ve výši 15 969,57 Kč a částku 499 Kč, tj. částku v celkové výši 16 468,57 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., na který však žalobkyni vznikl nárok až ode dne 13. 4. 2021, neboť za dobu od 10. 3. 2020 do 12. 4. 2021 vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu (§ 122 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

21. Žalobě tak bylo vyhověno co do částky 40 024 Kč představující zbývající jistinu úvěru ve smyslu ust. § 2 395 o. z., co do úroku z prodlení z částky 40 024 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení v zákonné výši 10 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč (nárok ze smlouvy) a co do sjednané smluvní pokuty v celkové výši 16 468, 57 Kč (§ 2048 o. z.). Žaloba pak byla zamítnuta co do jistiny ve výši 9 247,48 Kč, neboť ta již byla žalovaným zaplacena, co do nezákonného kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 49 271,48 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do 9. 3. 2020 ve výši 111,35 % ročně vyčísleného na částku 24 383,72 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 247,48 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, neboť na jistinu ve výši 9 247,48 žalobkyni vůbec nárok nevznikl, co do úroku z prodlení ve výši 10 % z přiznané jistiny ve výši 40 024 Kč od 10. 3. 2020 do 12. 4. 2021, neboť za tuto dobu žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu (§ 112 odst. 1 zákona písm. b), c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a co do částky 3 689,75 jako nesprávně vyčíslené smluvní pokuty.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně na jistině požadovala zaplacení částky v celkové výši 70 329,80 Kč (49 271,48 Kč jistina úvěru + 900 Kč náklady spojené s uplatněním pohledávky + 20 158,32 Kč smluvní pokuta) a byla úspěšná co do částky 57 392,57 Kč, tj. 82 % z žalované částky a žalovaný co do 18 % z žalované částky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně by tak měla platit 18 % nákladů řízení žalovanému, vznikl žalobkyni proti žalovanému pouze nárok na zaplacení 64 % nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 778 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému by náležel odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 329,80 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), tj. částka v celkové výši 15 498 Kč a 64 % z této částky činí 9 918,72 Kč.