21 C 379/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou údaje jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem údaje jméno příjmení sídlem adresa o rozvodu manželství <b>I. Manželství, které uzavřeli dne 20. 1. 2009 před úřadem Městské části [obec a číslo] [celé jméno manželky], [datum narození], rozená [příjmení], a [celé jméno manžela], narozený dne [datum], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem doručeným soudu dne 7. 9. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 29. 1. 2009, ze kterého se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manželky] [datum narození]. Jako příčiny rozvratu manželství označila zásadní rozpory, neshody a rozdílné názory na společný život, nevhodné chování manžela a jeho negativní vliv na výchovu dětí.

2. Manžel ve vyjádření k návrhu uvedl, že se k návrhu na rozvod manželství připojuje, jako hlavní příčinu rozvratu manželství označil nevěru manželky spočívající v navázání mimomanželského vztahu. Uvedl také, že manželka ho nepravdivě obvinila z nadužívání alkoholu a kokainu.

3. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo má odpůrce bydliště, nebo v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil"; 4. Dle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

5. Dle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

6. V projednávané věci je manžel občanem České republiky, manželka je občankou Lotyška žijící v České republice Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 3, přičemž manžel zde ke dni podání návrhu fakticky bydlel. Byla tak dána mezinárodní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 k projednání věci a rozhodným právem byl český právní řád.

7. Dle ust § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.

8. Dle ust. § 2 písm. p) z. ř. s. tento zákon upravuje řízení ve věcech manželských a partnerských 9. Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

10. Mezi účastníky nebylo žádného sporu o tom, že spolu již od prosince 2020 nesdílí společnou domácnost a že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze ho již obnovit. Spornými zůstaly pouze příčiny rozvratu manželství.

11. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo], z manželství se narodil dne [datum] dosud nezletilý [jméno] [příjmení] a dne [datum] dosud nezletilá [jméno] [příjmení] [datum narození]. Ve vztahu k úpravě poměrů nezletilých pro dobu po rozvodu soud schválil rozsudkem ze dne 17. 6. 2021, č. j. 28 Nc 5006/2020-185, který nabyl právní moci dne 4. 8. 2021 dohodu rodičů, na základě které byly obě děti svěřeny do péče manželky a manželovi bylo stanoveno výživné na nezletilého [jméno] ve výši 17 000 Kč měsíčně a na nezl. [jméno] ve výši 15 000 Kč měsíčně. V zápisu ze dne 1. 8. 2021 psycholog [titul] [jméno] [příjmení], [titul] uvedl, že hlavní chybou bylo, že se o vztah nezačalo pečovat dříve, že všechny neshody se týkaly vzájemného odcizení a odcizení v intimním životě. O manželce uvedl, že nemá touhu obnovit vztah, že bylo evidentní, že navázala vztah s jiným mužem, čímž bylo motivováno i její další nevhodné chování, které do konfliktu mezi rodiči zatáhlo i děti. Děti při výslechu v opatrovnickém řízení dne 15. 4. 2021 uvedly, že se jim otec dostatečně nevěnuje, je velmi direktivní, nejeví dostatečný zájem, přály si, aby změnil chování a vyjádřily zájem zůstat u matky a stýkat se s otcem pouze jednou měsíčně pod dobu tří měsíců a teprve pak, kdyby si myslely, že to s nimi myslí vážně, častěji. Zprvu s ním nechtěly ani na čtrnáctidenní dovolenou, nevzpomínaly si, že by nadužíval alkohol, nebo užíval drogy, opatrovnický soud po provedení jejich výslechů doporučil výlučnou péči matky. V rámci opatrovnického řízení manželka při ústním jednání dne 15. 4. 2021 uvedla, že již nemá podezření, že by otec nadužíval alkohol nebo jiné návykové látky. Při dalším výslechu v opatrovnickém řízení dne 17. 6. 2021 nezl. syn účastníků uvedl, že vztah k otci se nezlepšil, že situace se zhoršila s tím, že otec dětem vštěpuje, že problémy vznikly kvůli matce, děti i nadále chtěly zůstat u matky, syn vyjádřil názor, že se s otcem stýkat nechce, s otcem by se stýkal, jen proto, kdyby ho o to požádala matka. Opatrovnický soud při výslechu nezl. dětí obezřetně prověřoval, zda výslechy dětí nebyly zmanipulované a dospěl k závěru o jejich věrohodnosti. Manželka při svém výslechu uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené, že problémy nastaly v souvislosti se skutečností, že manželé po dlouhou dobu užívali oddělené ložnice, že v zásadě veškerou péči o děti zajištovala sama, manžel se neúčastnil oslav narozenin dětí nebo rodinného focení, byl velmi časově zaneprázdněný s ohledem na svoje podnikání, rodinu zajištoval převážně finančně, přicházelo jí v této souvislosti na účet cca 180 000 Kč měsíčně, manžel se však choval majetnicky a žárlivě, nabyla dojmu, že užíval kokain. K synovi se choval velmi hrubě v souvislosti s provozováním tenisu, měl na něj vysoké nároky a syn toto jednání těžce nesl. Pro manželku i děti byla situace neúnosná a vyústila v její odstěhování i s dětmi ze společné domácnosti. Potvrdila, že v průběhu manželství navázala vztah s jiným mužem, který stále trvá. Manžel v rámci svého výslechu manželství popsal jako harmonické a funkční, uvedl, že péče o rodinu byla zajištěna rovnoměrně, že se účastnil aktivit dětí, věnoval se hlavně synovi v souvislosti s provozováním tenisu, manželce i dětem poskytoval dostatek finančních prostředků cca 200 000 Kč měsíčně. Problémy nastaly až, když si manželka našla vážnou známost, nechal ji v této souvislosti sledovat detektivem. Poté co tuto skutečnost zjistil, jí na radu psychologa navrhl, aby měli otevřené manželství, tj. podle jeho slov, aby ona si ujasnila priority a zjistila, co je pro ni důležité. V tomto období měl dva kontakty s jinými ženami, později měl také kratší známost, která již skončila. Poté co se v prosinci 2020 manželka i s dětmi odstěhovala ze společné domácnosti, se o ně starala manželka, s otcem se nevídaly, v tu dobu se s ním nechtěly vidět, protože byly zmanipulované matkou. Po určitou krátkou dobu poté také od něj nedostávala žádné finance. Byl toho názoru, že u dětí šlo ve vztahu k němu o syndrom zavrženého rodiče. Doplnil, že později se jeho vztah se synem významně zlepšil, neboť syn u něj začal bydlet, bydlí spolu na adrese [adresa], dcerou vídá pouze po domluvě ve škole. Alkohol konzumuje v normálním množství jako každý jiný člověk. Manželství již obnovit nechtěl, jeho úmyslem bylo, aby manželství bylo rozvedeno. Manžel předložil několik lékařských zpráv za období od ledna 2021 do dubna 2021, podle kterých byl v tomto období negativní na THC a kokain 12. Oba manželé navrhli řadu dalších důkazů, a to manželka kamerové záznamy, týkající se styků manžela s jinými ženami, komunikace manžela v aplikaci Tinder za rok 2020, na které se ním přes falešný účet měl spojit jeho syn, kartu řidiče a přestupkový spis týkající se zákazu řízení motorových vozidel, manžel pak navrhl k důkazu zprávu detektiva [jméno a příjmení]. [příjmení], řadu fotografií zachycujících manželku s jejím novým partnerem, znalecký posudek, že s fotografiemi nebylo manipulováno, obsah manželčina účtu gmail a výslech IT specialisty ve vztahu ke kopii tohoto účtu.

13. S ohledem na zásadu hospodárnosti soudního řízení, výsledky dosud provedeného dokazování a záměr obou manželů dosáhnout rozvodu manželství a také s ohledem na judikaturu týkající se významu příčin rozvratu manželství a právní závěry podrobně popsané níže, považoval soud všechny tyto další důkazní návrhy za zcela nadbytečné, s tím, že o shodném návrhu manželů na rozvod manželství bylo možné rozhodnout již na základě dosud v řízení provedených důkazů.

14. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

15. Dle ust. § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

16. Dle ust. § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013:„ Podle závěrů soudní praxe platí, že vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění manželů nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 2921/2005, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2007, č. 15, str. 569 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. května 2007, sp zn. 22 Cdo 1112/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5060). Platné právo již neumožňuje vyslovit„ vinu“ manžela na rozvodu, i když ukládá soudu přihlédnout k příčinám rozvratu. Jde mnohdy o těžko postihnutelné příčiny, mající původ v intimní sféře, a i zdánlivě jasné příčiny rozvratu (v daném případě navázání mimomanželského vztahu) mají své příčiny. Proto nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah. Není ovšem vyloučeno, aby nevěra jednoho z manželů ve spojení s dalšími skutečnostmi vedla soud k úvaze o disparitě podílů, a to např. tehdy, pokud by vedla k výrazně snížené péči o děti a rodinu, měla za následek negativní promítnutí na hospodaření se společným majetkem nebo by se jednalo o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl. Samotné příčiny rozvratu manželství nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném společném jmění významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči rodinu (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. srpna 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010, uveřejněný pod č. 35/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Uvedené rozhodnutí odráží úvahu, podle níž negativní dopad příčin rozvratu se musí promítat do majetkového aspektu společného jmění nebo do péče o rodinu.“ 18. Mezi účastníků nebylo sporu o tom, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a již ho nelze obnovit, je mezi nimi dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství (§ 755 odst. 1 o. z.). Nesporným bylo také to, že manželka se v prosinci 2020 odstěhovala ze společné domácnosti, že účastníci spolu nežijí, nehospodaří spolu, intimně se nestýkají a oba mají na rozvodu manželství zájem. Manželství účastníků řízení je tak z pohledu soudu pouze formálním svazkem a již nemá kvalitu funkčního manželského svazku založeného ve smyslu ust. § 655 občanského zákoníku na vzájemné podpoře a pomoci. Příčinu rozvratu manželství ve smyslu ust. § 756 občanského zákoníku pak soud spatřuje ve skutečnosti, že došlo k nevratnému citovému odcizení manželů v důsledku dlouhodobé nedostatečné péče o vztah (neshody v partnerské a intimní oblasti), jak bylo vyjádřeno ve zprávě psychologa [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [anonymizováno], ze dne 1. 8. 2021, manželka se v manželství cítila nespokojená, měla rozdílné nároky na povahu rodinného a partnerského soužití, v rodině postupně docházelo ke konfliktům na úrovni manželské i rodičovské, které vyústily jednak v navázání mimomanželského vztahu manželky a také k jejímu odstěhování i s dětmi v prosinci 2020 ze společné domácnosti, přičemž také manžel měl mimomanželské kontakty s jinými ženami. V uvedeném směru soud poukazuje na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1683/2013, a to zejména na pasáž o tom, že:„ i zdánlivě jasné příčiny rozvratu (v daném případě navázání mimomanželského vztahu) mají své příčiny“. Pro účely rozvodu manželství, který si přejí oba manželé, tak bylo zcela nadbytečné provádět jakékoliv další důkazy. Pro případné řízení o vypořádání společného jmění manželů pak soud rovněž odkazuje na shora uvedený judikát. Manželé se shodli, že manželství již nelze obnovit. Manželství účastníků je již trvale a hluboce rozvráceno a nelze ve smyslu ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku očekávat jeho obnovu. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, jak je patrno z výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z. ř. s .