21 C 390/2020
č. j. 21 C 390/2020-47
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2 § 1970 § 2048 § 2395 § 2399
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 78 § 86 § 87
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 28 348 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku ve výši 21 929 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 21 929 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 21 929 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně,</b> <b>b) částku 3 150 Kč,</b> <b>c) částku 300 Kč,</b> <b>d) částku 1 497 Kč,</b> <b>e) částku 953 Kč,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku</b> <b>a) částku ve výši 500 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 500 Kč od</b> <b>26. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 500 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a</b> <b>b) částku ve výši 19 Kč,</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 045,18 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2020, ve znění doplnění ze dne 10. 3. 2021, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 28 348 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 27. 8. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] poté, co řádně prozkoumala úvěruschopnost žalované, na základě které poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, přičemž částka ve výši 28 000 Kč byla poskytnuta na účet žalované a částka ve výši 2 000 Kč představovala provizi zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala úvěr společně s úroky ve výši 21,05 % ročně, tj. částku ve výši 42 000 Kč, splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž splatnost 1. splátky byla sjednána na den 20. 9. 2019. Žalovaná porušila svoji povinnost splácet úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, což učinila odesláním oznámení o zesplatnění úvěru žalované dne 25. 9. 2020 (čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy). Žalobkyně zaslala žalované celkem 3 upomínky, a to upomínku ze dne 21. 7. 2020, ze dne 25. 8. 2020 a zesplatnění ze dne 25. 9. 2020, jehož součástí byla i předžalobní výzva. Žalované tak vznikla za každou odeslanou upomínku povinnost uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tj. částku v celkové výši 300 Kč (čl. IV bod 4 písm. b) smlouvy). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky v celkové výši 25 579 Kč představované zbývajícími dlužnými splátkami č. 11, č. 12 a č. 13 po 1 050 Kč v celkové výši 3 150 Kč a neuhrazenou zbývající jistinou úvěru po zesplatnění ve výši 22 429 Kč Vedle zaplacení uvedených částek pak žalobkyně po žalované požadovala také zaplacení smluvní pokuty, a to za včasné neuhrazení tří měsíčních splátek č. 11, č. 12 a č. 13 do okamžiku zesplatnění úvěru (25. 9. 2020), tj. 3 x 499 Kč, v celkové výši 1 497 Kč (čl. IV bod 2 písm. e) smlouvy). Zároveň žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (čl. IV bod 2 písm. a) smlouvy), tj. z částky 25 579 Kč, za dobu od 26. 9. 2020 do 2. 11. 2020 ve výši 972 Kč Vedle zaplacení uvedených částek se pak žalobkyně po žalované domáhala také zaplacení úroku z jistiny pohledávky ve výši 22 429 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 22 429 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v podání doručeném soudu dne 18. 12. 2020 s tím, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 8. 2019 je neplatná, neboť žalobkyně při jejím uzavření porušila povinnost řádně prověřit její úvěruschopnost stanovenou v ust. § 86 odst. 1 a ust. § 78 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se tak na žalované může domáhat pouze zaplacení jistiny pohledávky, žalované však nebyla poskytnuta celá částka ve výši 30 000 Kč, neboť částka ve výši 2 000 Kč byla provizí zprostředkovatele. Žalovaná navíc na poskytnutou jistinu pohledávky uhradila částku v celkové výši 13 495 Kč, a to dne 16. 9. 2019 částku ve výši 1 050 Kč, dne 15. 10. 2019 částku ve výši 1 050 Kč, dne 18. 11. 2019 částku ve výši 1 050 Kč, dne 8. 1. 2020 částku ve výši 1 050 Kč, dne 6. 2. 2020 částku ve výši 1 050Kč, dne 17. 2. 2020 částku ve výši 1 050 Kč, dne 6. 5. 2020 částku ve výši 1 050 Kč, dne 1. 6. 2020 částku ve výši 100 Kč, dne 1. 6. 2020 částku ve výši 2 495 Kč, dne 1. 6. 2020 částku ve výši 2 500 Kč a dne 1. 6. 2020 částku ve výši 1 050Kč. Žalované by tak mělo být uloženo pouze zaplacení zbývající poskytnuté částky, tj. částky ve výši 14 505 Kč s úrokem z prodlení od 26. 9. 2020 do zaplacení a ve zbytku by měla být žaloba zamítnuta.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná dne 27. 8. 2020 podepsala s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 28 000 Kč.
4. Z provedených důkazů při ústním jednání dne 10. 8. 2021 soud zjistil následující skutečnosti:
5. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 11. 12. 2019 jsou jednateli žalobkyně pan [jméno] [jméno] a pan [jméno] [jméno].
6. Podle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 9. 6. 2020 má žalovaná má povolenu činnost spočívající v poskytování spotřebitelského úvěru jiného, než na bydlení.
7. V čestném prohlášení žalované ze dne 27. 8. 2019 žalovaná prohlásila, že proti ní není vedeno žádné exekuční řízení, nebyl vydán žádný exekuční příkaz a není v hrozícím úpadku.
8. Z čestného prohlášení týkajícího se výdajů spotřebitele ze dne 27. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná měla výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč, splátky jiných úvěrů ve výši 6 380 Kč, další běžné pravidelné měsíční výdaje ve výši 5 150 Kč a příjmy ve výši 20 000 Kč.
9. Podle výplatní pásky od Obvodního soudu pro Prahu 5 za červen 2019 měla žalovaná čisté příjmy v tomto období ve výši 18 740 Kč a byla zaměstnána v administrativě.
10. Podle výplatní pásky žalované od Obvodního soudu pro Prahu 5 za červenec 2019 měla žalovaná čistý příjem za toto období ve výši 19 008 Kč.
11. Podle výpisu z internetového bankovnictví žalované s datem 6. 4. 2019, 6. 3. 2019 a 6. 2. 2019 dne 6. 2. 2019 měla žalovaná příjem od Obvodního soudu pro Prahu 5 ve výši 15 327 Kč, dne 6. 3. 2019 ve výši 26 997 Kč a dne 6. 4. 2019 ve výši 17 739 Kč.
12. Z listiny„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo]“ soud zjistil, že žalovaná byla posouzena tak, že jí je možné spotřebitelský úvěr poskytnout.
13. Podle výsledku vyhledání v centrální evidenci exekucí u žalované nebyl nalezen žádný záznam.
14. Podle listiny označené jako„ záznam o vložení dokumentu do systému ze dne 27. 8. 2019“ dokumenty do systému vložila paní [jméno] [příjmení].
15. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] označené jako žádost – smlouva o spotřebitelském úvěru, vyplývá, že jako úvěrovaný byla označena žalovaná, jejímž zaměstnavatelem byl Obvodní soud pro Prahu 5, jako poskytovatel byla označena žalobkyně. Za zprostředkování úvěru bude poskytnuta provize zprostředkovateli ve výši 2 000 Kč, byl zde uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši 20 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a na splátky dalších úvěrů ve výši 6 380 Kč. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 30 000 Kč, výše splátky 1 050 Kč měsíčně. Úvěr měl být zaplacen ve 40 měsíčních splátkách s tím, že první splátka měla být uhrazena 20. 9. 2019 a poslední 20. 12. 2022. Celková cena úvěru činila 42 000 Kč, RPSN 29 %. Úroková sazba 21,05 % ročně a splátky měly být poukazovány na bankovní účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem, kterým bylo číslo smlouvy [číslo] Smlouva byla podepsána 27. 8. 2019. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že zákazník žádal poskytovatele o poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši spotřebitelského úvěru uvedené v žádosti v souladu se smlouvou a zákazník se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit se sjednanou úrokovou sazbou. Splátky byly splatné vždy do 20. dne daného měsíce na bankovní účet poskytovatele uvedený v žádosti pod variabilním symbolem, kterým bylo číslo smlouvy. V čl. II písm. b) bylo uvedeno, že se jednalo o standardní neúčelový úvěr zprostředkovaný zprostředkovatelem s tím, že část celkové výše zprostředkovatelského úvěru, která byla rovna rozdílu celkové výše spotřebitelského úvěru v žádosti a provize měla být poskytnuta zákazníkovi do pěti pracovních dnů na účet zákazníka a zbytek částky, tedy provize, měla být poskytnuta do pěti pracovních dnů na účet zprostředkovatele. Poskytovatel byl u neúčelového úvěru nepřímého povinen na účet zprostředkovatele odeslat a převést částku ve výši provize zprostředkovatele, tj. 2 000 Kč, pokud byla celková výše spotřebitelského úvěru rovna nebo větší než 15 000 Kč a menší nebo rovna 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byli úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V čl. IV bodu 1 bylo domluveno, že úvěr či jeho část by se měla stát splatným v důsledku porušení povinnosti zákazníka dle smlouvy o úvěru tím, že by byl zákazník v prodlení s úhradou jedné splátky, nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Čl. IV bod 2 písm. a) upravoval smluvní pokutu v případě, že by se zákazník dostal do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, pak by zaplatil poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. V čl. IV bodu 2 písm. b) se zákazník poskytovateli zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a v čl. IV bodu 2 písm. c) se zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pokud by se dostal do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V čl. IV bodu 4 písm. b) byl obsažen sazebník poplatků, podle kterého za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek byla žalobkyně oprávněna účtovat 100 Kč. Totéž vyplývá i z čl. IV bodu 4 písm. d), ve kterém bylo uvedeno, že účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním za každou upomínku pro nesplácení splátek jsou vypočteny na základě skutečně provedených údajů, kdy výše nákladů byla stanovena na částku 100 Kč. V čl. IV bod 5 bylo uvedeno pořadí plateb s tím, že částky poukázané zákazníkem se mají uhrazovat v následujícím pořadí 1) upomínací náklady, 2) na úhradu smluvních pokut, 3) na nejstarší neuhrazenou splátku, 4) na úroky, 5) na úroky z prodlení a 6) na jistinu. V čl. VI. bodu 1 bodu 5.1 bylo uvedeno, že zákazník je povinen splácet závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. V čl. IX bodu 2 zákazník prohlásil a bral na vědomí, že pro posouzení jeho úvěruschopnosti je povinen poskytovateli předložit a poskytnout informace o jeho pravidelných příjmech a výdajích. Smlouva byla podepsaná 27. 8. 2019. Jako zprostředkovatel zde byla uvedena paní [jméno] [příjmení], [IČO], místo podnikání: [adresa], [obec a číslo].
16. Podle úvěrových podmínek se zprostředkovatelem rozumí samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru, který sjednává spotřebitelský úvěr pro poskytovatele, provize byla částka, která je uvedena v žádosti jako provize zprostředkovatele hrazená poskytovatelem na pokyn zákazníka přímo zprostředkovateli. Podle čl. X odst. 3 čerpáním úvěru vznikla zákazníkovi povinnost splatit z dlužné částky úroky, nedohodl-li se s poskytovatelem jinak, jakož i vzniklé poplatky.
17. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se jednalo o předsmluvní informace pro zákazníka, že zprostředkovatelem úvěru byla paní [jméno] [příjmení], že se jednalo o standardně účelový úvěr ve výši 30 000 Kč, že část úvěru by měla být poskytnuta na účet zákazníka do pěti pracovních dnů, a to část, která se rovná rozdílu celkové výše úvěru a provize zprostředkovatele a zbytek částky měl být poskytovatelem poskytnut na účet zprostředkovatele. Úvěr měl být splacen ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Datum první splátky měl být 20. den následujícího měsíce. Celková částka, kterou bylo třeba zaplatit, činila 42 000 Kč. Úroková sazba činí 21,05 % ročně, RPSN 29 %. Ze sazebníku poplatků vyplynulo, že za každou odeslanou upomínku byla žalobkyně oprávněna účtovat 100 Kč a že provize zprostředkovatele činila 2 000 Kč. Dále zde bylo uvedeno ustanovení o smluvní pokutě odpovídající ustanovení ve smlouvě. Formulář byl podepsán žalovanou dne 27. 8. 2019.
18. Podle potvrzení o provedení transakce na částku 2 000 Kč byla transakce zaúčtována dne 28. 8. 2019.
19. Podle potvrzení o provedení transakce částku 28 000 Kč byla transakce zaúčtovaná dne 28. 8. 2019.
20. Z listiny označené jako smlouva [číslo] vyplynulo, že se jedná o rozpis splátek, kdy celkově mělo být zaplaceno 40 splátek po 1 050 Kč, celková výše spotřebitelského úvěru byla 30 000 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná uhradit bylo 42 000 Kč.
21. Podle listiny označené jako bonita smlouvy žalobkyně uhradila 17. 9. 2019 částku ve výši 1 050 Kč, 19. 11. 2019 částku ve výši 1 050 Kč, 8. 1. 2020 částku ve výši 950 Kč, 7. 2. 2020 částku ve výši 950 Kč, 17. 2. 2020 částku ve výši 1 050 Kč, 6. 5. 2020 částku ve výši 850 Kč, 1. 6. 2020 částku ve výši 3 550 Kč, Celková dlužná částka činila 36 079 Kč a byla představována jistinou po splatnosti, tj. po 25. 9. 2020, ve výši 22 429 Kč a 13 nezaplacenými splátkami ve výši 1 050 Kč. Od této částky byla odečtena částka zaplacená žalovanou ve výši 10 500 Kč a výsledný rozdíl činil částku ve výši 25 579 Kč.
22. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 11. 12. 2020 žalovaná zaplatila na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem číslem smlouvy částku ve výši 1 050 Kč dne 16. 9. 2019.
23. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 15. 10. 2019 žalovaná uhradila na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy další částku ve výši 1 050 Kč dne 15. 10. 2019.
24. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 18. 11.2019 žalovaná uhradila na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy další částku 1 050 Kč dne 18. 11. 2019.
25. Podle potvrzení o potvrzené úhradě ze dne 8. 1. 2020 žalovaná na účet označený ve smlouvě uhradila pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy další částku ve výši 1 050 Kč.
26. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 6. 2. 2020 žalovaná uhradila na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy další částku ve výši 1 050 Kč dne 6. 2. 2020.
27. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 17. 2. 2020 žalovaná uhradila dne 17. 2. 2020 na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy další částku ve výši 1 050 Kč.
28. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 6. 5. 2020 žalovaná uhradila na účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvu další částku ve výši 1 050 Kč.
29. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 1. 6. 2020 žalovaná uhradila na účet uvedený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy částku ve výši 100 Kč.
30. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 1. 6. 2020 žalovaná uhradila na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši 2 495 Kč, avšak pod variabilním symbolem [číslo].
31. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 1. 6. 2020 žalovaná uhradila na účet uvedený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy částku ve výši 2 500 Kč.
32. Podle potvrzení o provedené úhradě ze dne 1. 6. 2020 žalovaná uhradila na účet uvedený ve smlouvě pod variabilním symbolem představujícím číslo smlouvy částku ve výši 1 050 Kč.
33. Z upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne 25. 8. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužné částky ve výši 2 100 Kč a upomínacích nákladů ve výši 200 Kč a z upomínky pro stejnou smlouvu ze dne 21. 7. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení částky ve výši 1 050 Kč a úhradu upomínacích nákladů ve výši 100 Kč.
34. Z čestného prohlášení ze dne 21. 7. 2020 [jméno] [jméno] soud zjistil, že uvedeného dne odeslal kromě jiného, i upomínku ke smlouvě [číslo] pro žalovanou.
35. Podle listiny označené jako přehled odeslaných dávek byla dne 21. 7. 2020 odeslána upomínka ke smlouvě [číslo] dne 25. 8. 2020 byla odeslaná další upomínka ke stejné smlouvě.
36. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 579 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 3 992 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč.
37. Z podacího lístku ze dne 25. 9. 2020 vyplynulo, že předžalobní výzva byla tohoto dne dána na poštu.
38. Z listiny označené jako„ klientská složka [číslo]“ soud zjistil, že byly odeslány celkem 3 upomínky, a to z 21. 7. 2020, 25. 8. 2020 a 25. 9. 2020.
39. Dle ust. § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
40. Dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 2 399 odst. 2 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
41. Dle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
42. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
43. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
44. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ 45. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ 46. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou ve smyslu ust. § 2 395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni následně vrátit částku ve výši 42 000 Kč. Soud tuto smlouvu považuje za platně sjednanou, neboť dle názoru soudu v souladu s výše uvedenými rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a v souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se žalobkyni podařilo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení neuhrazené části jistiny ve výši 22 429 Kč, přičemž žalovaná tvrdila, že již uhradila částku 13 495 Kč. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila pouze 11 000 Kč, neboť platba ze dne 1. 6. 2020 byla zaplacena pod jiným variabilním symbolem a nebyla tedy přiřazena ke smlouvě. Dle předpisu splátek a bonity smlouvy činila nesplacená jistina po zesplatnění částku 22 429 Kč a 13 neuhrazených splátek v celkové výši 1 050 Kč. Žalovaná potvrzeními o provedených platbách prokázala, že na splátkách do zesplatnění zaplatila částku 11 000 Kč, zbývající část jistiny tak činila 21 929 Kč, soud proto zamítl částku ve výši 500 Kč představující rozdíl od žalobkyní uplatňované částky ve výši 22 429 Kč. Soud přiznal žalobkyni mimo výše uvedené i další požadované nároky, a to nárok na zaplacení částky 3 150 Kč představující dluh na splátkách vzniklý před zesplatněním třemi nezaplacenými splátkami, tzn. ve výši třikrát po 1 050 Kč, a na zaplacení částky ve výši 300 Kč na základě čl. IV bodu 4 písm. b) smlouvy odpovídající odeslaným upomínkám žalované po 100 Kč ze dne 21. 7. 2020, 25. 8. 2020 a 25. 9. 2020. Žalobkyni také v souladu s ust. § 2 048 o. z. a čl. IV bodu 2 písm. c) smlouvy vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč odpovídající třem smluvním pokutám ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením měsíční splátky, v tomto případě se jednalo o splátku splatnou dne 20. 7. 2020, 20. 8. 2020 a 20. 9. 2020. Zároveň v souladu s ust. § 2 048 o. z. a čl. IV bodem 2 písm. a) smlouvy žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 25 579 Kč za dobu od 26. 9. 2020 do 2. 11. 2020 ve výši 972 Kč. V tomto ohledu však soud dospěl k závěru, že nárok na dlužnou částku vznikl za uvedenou dobu pouze z částky ve výši 25 079 Kč (tzn. jistina po zesplatnění ve výši 21 929 + 3 nezaplacené splátky ve výši 3 450 Kč), tj. na smluvní pokutu ve výši 953,00 Kč, a zamítl požadovaný nárok žalobkyně co do výše 19 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 21 929 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 21 929 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, tedy ode dne, kdy uběhla dodatečná lhůta k plnění stanovená žalobkyní, a zamítl úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 500 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 500 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.
47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 045,18 Kč, přičemž tato částka představuje 96,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,17 % a úspěchu žalované v rozsahu 1,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 134 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 348 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 612,80 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.