21 C 405/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa pro 15 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 7. 2020 do 11. 4. 2021 v částce 875 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 088,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 26. 10. 2020 a doplnění ze dne 22. 2. 2021, se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaní jsou vlastníky jednotky [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Žalobkyně reagovala na nabídku žalovaného č. 1 na pronájem pokoje v předmětném bytě za nájemné ve výši 9 500 Kč měsíčně. Účastníci si sjednali prohlídku bytu, která se uskutečnila dne 13. 7. 2020 za přítomnosti žalobkyně a žalovaného č.

1. Ještě před uskutečněním prohlídky si mezi sebou žalobkyně a žalovaný č. 1 sjednali výši jistoty ve výši 15 000 Kč, kterou žalobkyně na základě požadavku a instrukcí žalovaného č. 1 poukázala po prohlídce bytu bezhotovostní platbou na bankovní účet vedený na jméno žalované č.

2. Návrh nájemní smlouvy přislíbil žalovaný č. 1 zaslat žalobkyni obratem s tím, že poukázaná platba měla být vratnou kaucí. K uzavření nájemní smlouvy nakonec nedošlo, neboť žalobkyně zjistila, že nabízený pokoj k pronájmu je oproti informacím v nabídce průchozí. Na straně žalovaných tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které jsou žalovaní povinni žalobkyni vrátit, představované zaplacenou částkou ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně žádala vrácení předmětné platby po žalovaných několikrát, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce. Kromě žalované částky se žalobkyně domáhala také zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od 28. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Podáním ze dne 14. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny ve výši 15 000 Kč, neboť dne 12. 4. 2021 žalovaní uhradili žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 7. 2020 do 11. 4. 2021, který vyčíslila na částku ve výši 875 Kč.

2. Žalovaní se k žalobě nijak nevyjádřili.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z komunikace mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 vyplynulo, že se účastníci dohodli na prohlídce v předmětném bytě, který žalovaní nabízeli za 9 500 Kč měsíčně. Účastníci se shodli na zaplacení kauce ve výši 15 000 Kč. Následně žalovaný č. 1 oznámil žalobkyni, že kauce, kterou žalobkyně zaplatila, se měla stát vratnou kaucí až po uzavření nájemní smlouvy, do té doby sloužila jako záruka, že žalovaní byt neposkytnou třetí osobě, o čemž žalobkyně nevěděla (viz komunikace mezi žalobkyní a žalovaným č. 1, důkaz č. A5).

6. Dne 13. 7. 2020 převedla žalobkyně na účet žalované č. 2 částku 15 000 Kč (viz příkaz k úhradě ze dne 13. 7. 2020, důkaz č. A5).

7. Dne 28. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalované předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím své právní zástupkyně (viz předžalobní upomínka ze dne 24. 7. 2020 a podací lístek ze dne 28. 7. 2020, důkaz č. A2).

8. Dne 12. 4. 2021 byla na účet žalované připsána z účtu žalované č. 2 připsána částka ve výši 15 000 Kč (viz potvrzení o příchozí úhradě z účtu č. [bankovní účet] na č. l. 23 spisu).

9. Z výpisu z katastru nemovitostí u jednotky [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného a žalované], soud zjistil, že jako její vlastníci jsou uvedeni žalovaní (viz výpis z katastru nemovitostí k jednotce [číslo] ze dne 10. 8. 2020, důkaz A4).

10. Dle ust. § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), platí, že ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 téhož ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

11. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala žalovaným peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na účet žalované č. 2 jakožto jistotu k bytu ve smyslu ust. § 2254 o. z., k němuž měla být po prohlídce bytu uzavřena nájemní smlouva. Nájemní smlouva však nakonec uzavřena nebyla, ze strany žalovaných tak došlo k bezdůvodnému obohacení dle ust. § 2 991 o. z., které byli povinni žalobkyni uhradit, jak také učinili dne 12. 4. 2021 a s ohledem na tuto skutečnost vzala žalobkyně žalobu co do jistiny pohledávky zpět, proto soud řízení co do částky 15 000 Kč částečně zastavil usnesením ze dne 27. 4. 2021, č. j. 21 C 405/2020, které nabylo právní moci dne 2. 6. 2021. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky ve výši 875 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 7. 2020 do 11. 4. 2021. Tomuto nároku žalobkyně soud vyhověl jako co do úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu ode dne 28. 7. 2020, tedy ode dne odeslání předžalobní upomínky, do dne 11. 4. 2021, tedy do zaplacení předmětné pohledávky, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve vztahu k částečnému zastavení řízení dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. věty druhé a ve vztahu ke zbytku předmětu řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Částečné zastavení řízení zavinili žalovaní tím, že jistinu pohledávky zaplatili až po podání žaloby, ve zbytku předmětu řízení pak žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, písemné podání – částečné zpětvzetí návrhu) a z částky 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 438,50 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tak činí 9 088,50 Kč.