21 C 443/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonným údaje o zástupci pro 1 530 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení a částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení uvedené částky 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 8. 2021 při jízdě na lince metra B hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednáním, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný ani jeden z jeho rodičů na výzvu k vyjádření k žalobě nijak nereagovali.

4. Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 9. 8. 2021 při jízdě na lince metra C. Na výzvu kontrolora se však neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému je soudu známa z jeho úřední činnosti. Současně soud z opatrovnického spisu žalovaného vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 28 9 95/2012 zjistil, že usnesením ze dne 15. 3. 2018 byl žalovaný na dobu maximálně tří měsíců předán do Střediska výchovné péče. Na dotaz jaké jsou současné osobní a majetkové poměry žalovaného žalovaný ani jeden z jeho rodičů nijak nereagovali.

5. Dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

8. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

10. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila čtyřikrát jízdné a čtyřikrát přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný.

11. Pokud jde o svéprávnost žalovaného ve smyslu ust. § 15 odst. 2 o. z. a procesní způsobilost žalovaného ve smyslu ust. § 20 o. s. ř., kdy žalovaný v době, kdy cestoval bez platného cestovního dokladu a v době podání žaloby ještě nebyl zletilý, uvádí k tomu soud, že dle § 31 o. z. se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku. Pokud jde o procesní způsobilost (§ 20 o. s. ř.) mají nezletilí procesní způsobilost v tom rozsahu, v jakém jsou svéprávní. V době, kdy žalovaný cestoval bez platného cestovního dokladu, bylo žalovanému 15 let. Dle názoru soudu byl žalovaný v tomto věku schopen rozpoznat dopad jednání spočívajícího v cestování bez platného cestovního dokladu a tudíž i význam žaloby, která proti němu byla podána. V uvedeném směru soud poukazuje také na nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, podle kterého pravidlo obsažené v § 31 o. z. je třeba aplikovat i na způsobilost nezletilého k uzavření přepravní smlouvy a na usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 1019/08, ve kterém Ústavní soud uvedl, že dítě (v daném případě dvanáctileté), které je dostatečně rozumově vyspělé na uzavření přepravní smlouvy s dopravním podnikem, je zároveň dostatečně rozumově vyspělé nést odpovědnost (přirážku k jízdnému) v případě jízdy bez platné jízdenky.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.