21 C 459/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená soudem údaje o zástupci pro 23 362 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 23 362 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 210 Kč od 23. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 152 Kč od 24. 11. 2017 do zaplacení, b) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 501,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Ing. jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2020 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 23 362 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dodal žalované zboží (zejm. stavební materiál) a realizoval služby (především nákladní dopravu). Zboží bylo žalovanou převzato a žalobce vykonal sjednané služby, což žalobce následně vyúčtoval žalované fakturou č číslo ze dne 8. 11. 2017 na částku 16 210 Kč, splatnou dne 22. 11. 2017 a fakturou číslo ze dne 9. 11. 2017 na částku 7 152 Kč, splatnou dne 23. 11. 2017. Žalovaná však poskytnuté zboží a vykonané služby neuhradila. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 24. 9. 2020. Žalobce se vyjma dlužných částek domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Usnesením ze dne 13. 11. 2020, číslo jednací, ustanovil soud žalované opatrovníka z řad advokátů dle ust. § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná neměla osobu oprávněnou za ni jednat. Opatrovník žalované uvedl, že nelze vyloučit, že žalovaná plnila a je možné, že žalobce mohl nedopatřením platbu žalované nedohledat.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: žalobce pro žalovaného provedl dopravu ze Strakonic – obchodního centra ve dnech 23. 10. 2017, 24. 10. 2017, 25. 10. 2017, 27. 10. 2017, 31. 10. 2017, 1. 11. 2017, 2. 11. 2017 a 3. 11. 2017, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou číslo ze dne 8. 11. 2017 na částku v celkové výši 16 210 Kč, splatnou dne 22. 11. 2017 (viz faktura číslo na částku 16 210 Kč). Ve dnech 24. 10. 2017, 25. 10. 2017, 31. 10. 2017 1. 11. 2017 pak dodal žalobce žalovanému beton za částku v celkové výši 7 152, Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou číslo ze dne 9. 11. 2017, částka 7 152 Kč byla splatná dne 23. 11. 2017 (viz faktura číslo na částku 7 152 Kč). Dne 24. 9. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou (viz předžalobní upomínka ze dne 24. 9. 2020, Podací stvrzenka ze dne 24. 9. 2020).

5. Dle ust. § 2 079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Dle ust. § 2555 odst. 1 o. z. platí, že smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

7. Dle ust. § 1 970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dodal žalované zboží dle ust. § 2 079 odst. 1 o. z. a že provedl pro žalovanou dopravu ve smyslu ust. § 2555 odst. 1 o. z., na základě čehož vzniklo žalobci právo na zaplacení dodaného zboží a poskytnuté přepravy. Žalovaný však zboží ani přepravu nezaplatil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobci vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Žalobci zároveň také vznikl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 300 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů činí 9 501,80 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 3. 11. 2020, kterým se žalobce vyjadřoval k usnesení soudu ze dne 2. 11. 2020 tak, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V předmětném usnesení bylo stanoveno, že nevyjádří-li se účastník k usnesení, bude se mít za to, že účastník souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, vyjádření žalobce ze dne 3. 11. 2020 lze tudíž považovat za nadbytečné a nelze za něj přiznat náhradu nákladu řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.