21 C 459/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená soudem údaje o zástupci pro 23 362 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 23 362 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 210 Kč od 23. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 152 Kč od 24. 11. 2017 do zaplacení, b) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 501,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2020 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 23 362 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dodal žalované zboží (zejm. stavební materiál) a realizoval služby (především nákladní dopravu). Zboží bylo žalovanou převzato a žalobce vykonal sjednané služby, což žalobce následně vyúčtoval žalované fakturou č [číslo] ze dne 8. 11. 2017 na částku 16 210 Kč, splatnou dne 22. 11. 2017 a fakturou [číslo] ze dne 9. 11. 2017 na částku 7 152 Kč, splatnou dne 23. 11. 2017. Žalovaná však poskytnuté zboží a vykonané služby neuhradila. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 24. 9. 2020. Žalobce se vyjma dlužných částek domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Usnesením ze dne 13. 11. 2020, [číslo jednací], ustanovil soud žalované opatrovníka z řad advokátů dle ust. § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná neměla osobu oprávněnou za ni jednat. Opatrovník žalované uvedl, že nelze vyloučit, že žalovaná plnila a je možné, že žalobce mohl nedopatřením platbu žalované nedohledat.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: žalobce pro žalovaného provedl dopravu ze Strakonic – obchodního centra ve dnech 23. 10. 2017, 24. 10. 2017, 25. 10. 2017, 27. 10. 2017, 31. 10. 2017, 1. 11. 2017, 2. 11. 2017 a 3. 11. 2017, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 8. 11. 2017 na částku v celkové výši 16 210 Kč, splatnou dne 22. 11. 2017 (viz faktura [číslo] na částku 16 210 Kč). Ve dnech 24. 10. 2017, 25. 10. 2017, 31. 10. 2017 1. 11. 2017 pak dodal žalobce žalovanému beton za částku v celkové výši 7 152, Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 9. 11. 2017, částka 7 152 Kč byla splatná dne 23. 11. 2017 (viz faktura [číslo] na částku 7 152 Kč). Dne 24. 9. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou (viz předžalobní upomínka ze dne 24. 9. 2020, Podací stvrzenka ze dne 24. 9. 2020).

5. Dle ust. § 2 079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Dle ust. § 2555 odst. 1 o. z. platí, že smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

7. Dle ust. § 1 970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dodal žalované zboží dle ust. § 2 079 odst. 1 o. z. a že provedl pro žalovanou dopravu ve smyslu ust. § 2555 odst. 1 o. z., na základě čehož vzniklo žalobci právo na zaplacení dodaného zboží a poskytnuté přepravy. Žalovaný však zboží ani přepravu nezaplatil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobci vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Žalobci zároveň také vznikl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 300 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů činí 9 501,80 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 3. 11. 2020, kterým se žalobce vyjadřoval k usnesení soudu ze dne 2. 11. 2020 tak, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V předmětném usnesení bylo stanoveno, že nevyjádří-li se účastník k usnesení, bude se mít za to, že účastník souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, vyjádření žalobce ze dne 3. 11. 2020 lze tudíž považovat za nadbytečné a nelze za něj přiznat náhradu nákladu řízení.