21 C 47/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 35 148 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 6 960 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů, vždy však nejdéle do zaplacení jistiny pohledávky, b) kapitalizovaný úrok ve výši 4 423,48 Kč, c) částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 700 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů, vždy však nejdéle do zaplacení jistiny pohledávky d) kapitalizovaný úrok ve výši 4 999,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do a) částky 426,79 Kč, b) částky 5 141,21 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 532,77 Kč, d) úroku z prodlení z částky 5 568 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů, vždy však nejdéle do zaplacení jistiny pohledávky, e) částky 4 637,26 Kč, f) částky 9 282,74 Kč, g) kapitalizovaného úroku ve výši 7 992,38 Kč, h) úroku z prodlení z částky 13 920 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů, vždy však nejdéle do zaplacení jistiny pohledávky.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 35 148 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 21. 2. 2008 uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy pak poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč a byl povinen půjčku splatit v 53 týdenních splátkách po 256 Kč, poslední splátka pak byla splatná dne 26. 2. 2009. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku zaplatil 29. 4. 2008. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení celé dosud neuhrazené částky, tj. na jistině částky ve výši 7 386,79 Kč a na souhrnném poplatku částky ve výši 5 141,21 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně pak byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 17. 6. 2016. Ke dni 17. 6. 2016 činila celková dlužná částka 12 528 Kč Vedle uvedené částky pak žalobkyně po žalovaném také požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 12 528 Kč za dobu od 7. 5. 2008, tj. marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky, tj. do 17. 6. 2016 kapitalizovaných na částku 7 956 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů z částky 12 528 Kč za dobu od 18. 6. 2016 do zaplacení.

2. Právní předchůdkyě žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 18. 11. 2007 také smlouvu o půjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy pak poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč a byl povinen půjčku splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, poslední splátka pak byla splatná dne 23. 11. 2008. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku zaplatil 29. 4. 2008. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení celé dosud neuhrazené částky, tj. na jistině částky ve výši 13 337,26 Kč a na souhrnném poplatku částky ve výši 9 282,74 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně pak byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 17. 6. 2016. Ke dni 17. 6. 2016 činila celková dlužná částka 22 620 Kč Vedle uvedené částky pak žalobkyně po žalovaném také požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 22 620 Kč za dobu od 1. 12. 2008, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky, tj. do 17. 6. 2016, kapitalizovaných na částku 12 992,04 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 % bodů z částky 22 620 Kč za dobu od 18. 6. 2016 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: právnická osoba a žalovaným byla dne 21. 2. 2008 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí v souvislosti s poskytnutím půjčky právní předchůdkyni žalobkyně také poplatek ve výši 5 568 Kč. Celková dlužná částka tak činila 13 568 Kč. Žalovaný se ji zavázal zaplatit v 53 měsíčních splátkách po 256 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy (viz smlouva o půjčce číslo ze dne 21. 2. 2008). Dne 17. 6. 2016 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016), což bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně dne 17. 6. 2016 (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016). Žalobkyně pak vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce dne 22. 1. 2018 (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 22. 1. 2018). 6. právnická osoba a žalovaným byla dne 18. 11. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí v souvislosti s poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyni žalobkyně také poplatek ve výši 13 920 Kč. Celková dlužná částka tak činila 33 920 Kč. Žalovaný se ji zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná uplynutím jednoho týdne od uzavření data smlouvy (viz smlouva o půjčce číslo ze dne 18. 11. 2007). Dne 17. 6. 2016 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016), což bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně dne 17. 6. 2016 (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016). Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce dne 22. 1. 2018 (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 22. 1. 2018).

7. Dle ust. § 3 028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni uzavření smluv.

9. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Dle § 52 odst. 1 obč. zák. platí, že spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

12. Dle § 52 odst. 2 obč. zák. je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

13. Dle § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

14. Dle § 56 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Dle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 657 obč. zák. žalovanému na základě smlouvy ze dne 21. 2. 2008 peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem, tj. částku v celkové výši 13 568 Kč v 53 týdenních splátkách po 256 Kč. Souhrnný poplatek v daném případě představuje kapitalizovaný smluvní úrok, jedná se totiž o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. Z předložené smlouvy ani z tvrzení žalobkyně pak jiná funkce souhrnného poplatku neplyne. Souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč při přepočtu na roční úrokovou sazbu vzhledem k jistině ve výši 8 000 Kč představuje roční úrokovou sazbu ve výši zhruba 68 %. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, č. j. 21 Cdo 1484/2004 je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Dle informací zveřejněných Českou národní bankou sazba úroků u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti, tj. spotřebitele, činila v únoru 2008 13,02 %. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru o neplatnosti úroku sjednaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným z důvodu rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zák.. Žalobkyni tak nemohl vzniknout na jeho zaplacení nárok. Celková dlužná částka měla činit 13 568 Kč (jistina ve výši 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč), přičemž žalovaný uhradil 1 040 Kč, žalobkyně uhrazenou částku započetla na jistinu a souhrnný poplatek a požadovala zaplacení jistiny ve výši 7 386,79 Kč a zbytku souhrnného poplatku ve výši 5 141,21 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že však žalobkyni nemohl vzniknout nárok na zaplacení požadovaného úroku, nemohlo dojít k započtení zaplacené částky ve výši 1 040 Kč na úrok, tato částka měla být tedy započtena na jistinu, soud proto žalobu zamítl co do částky 426,79 Kč požadované na jistině, neboť ta již byla žalovaným zaplacena i se souvisejícím úrokem z prodlení, co částky 5 141,21 Kč, tj. zbývajícího úroku (souhrnného poplatku), kapitalizovaného úroku z částky 5 568 Kč od 7. 5. 2008 do 17. 6. 2016 ve výši 3 532,77 Kč a úroku z prodlení od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalovaný zbytek poskytnutých prostředků ve výši 6 960 Kč nevrátil řádně a včas do 53 týdnů ode dne podpisu smlouvy, tj. nejpozději do 26. 2. 2009, soud proto žalobě ve smyslu ust. § 657 obč. zák. vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka pak byla následně smlouvou dle ust. § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postoupena na žalobkyni.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 657 obč. zák. žalovanému na základě smlouvy ze dne 18. 11. 2007 také peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem, tj. částku v celkové výši 33 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Souhrnný poplatek i v tomto případě představuje kapitalizovaný smluvní úrok, jedná se totiž o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. Z předložené smlouvy ani z tvrzení žalobkyně pak jiná funkce souhrnného poplatku neplyne. Souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč při přepočtu na roční úrokovou sazbu vzhledem k jistině ve výši 20 000 Kč představuje roční úrokovou sazbu ve výši zhruba 68 %. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, č. j. 21 Cdo 1484/2004 je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Dle informací zveřejněných Českou národní bankou sazba úroků u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti, tj. spotřebitele, činila v listopadu 2007 13 %. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru o neplatnosti úroku sjednaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným z důvodu rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zák.. Žalobkyni tak nemohl vzniknou na jeho zaplacení nárok. Celková dlužná částka měla činit 33 920 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč), přičemž žalovaný uhradil 11 300 Kč, žalobkyně uhrazenou částku započetla na jistinu a souhrnný poplatek a požadovala zaplacení jistiny ve výši 13 337,26 Kč a zbytku souhrnného poplatku ve výši 9 282,74 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že však žalobkyni nemohl vzniknout nárok na zaplacení požadovaného úroku, nemohlo dojít k započtení zaplacené částky ve výši 11 300 Kč na úrok, tato částka měla být tedy započtena na jistinu, soud proto žalobu zamítl co do částky 4 637,26 Kč požadované na jistině, neboť ta již byla žalovaným zaplacena i se souvisejícím úrokem z prodlení, dále co do částky 9 282,74 Kč, tj. zbývajícího úroku (souhrnného poplatku), kapitalizovaného úroku z částky 4 637,26 Kč od 1. 12. 2008 do 17. 6. 2016 ve výši 7 992,38 Kč a úroku z prodlení z částky 4 637,26 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalovaný zbytek poskytnutých prostředků ve výši 8 700 Kč nevrátil řádně a včas do 53 týdnů ode dne podpisu smlouvy, tj. nejpozději do 23. 11. 2008, soud proto žalobě ve smyslu ust. § 657 obč. zák. vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka pak byla následně smlouvou dle ust. § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postoupena na žalobkyni.

18. O nákladech tohoto řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 35 148 Kč, přičemž žaloba byla zamítnuta co do částky 19 488 Kč. Co do přibližně 55,45 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do přibližně 45,55 % předmětu řízení žalobkyně, žalobkyně by proto měla uhradit žalovanému část jeho nákladů řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.