21 C 503/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 6 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná v období od 24. 9. 2018 do 29. 9. 2018 pobývala v zařízení žalované v nadstandardním pokoji při hospitalizační léčbě na [oddělení] [anonymizováno 6 slov] [obec] a v uvedené souvislosti žalovaná žalobkyni dne 1. 10. 2018 podepsala formulář pro platbu nadstandard. Za poskytnutou službu žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] na částku 6 000 Kč, splatnou dne 26. 2. 2019. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, a to i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 18. 8. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná dne 1. 10. 2018 podepsala formulář za platbu nadstandard, přičemž cena za nadstandardní pokoj činila 1 200 Kč za den, žalovaná na nadstandardním pokoji strávila pět dnů z důvodu její hospitalizace v zařízení žalobyně v období od 24. 9. 2018 do 29. 9. 2018. Žalobkyně jí na tomto základě vystavila fakturu [číslo] ze dne 12. 2. 2019na částku 6 000 Kč, splatnou dne 26. 2. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění upomínkou ze dne 23. 1. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2021.

6. Dle ust. § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

7. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V řízení bylo předloženými listinami prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované v souvislosti s její hospitalizací v období od 24. 9. 2018 do 29. 9. 2018 nadstandartní ubytování ve smyslu ust. § 2326 o. z., které žalované vyúčtovala výše uvedenou fakturou, žalovaná však poskytnuté nadstandardní ubytování neuhradila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.