21 C 57/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Janečkovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení, že nemovitosti jsou ve společném jmění manželů

I. Určuje se, že jednotka [číslo] vymezená v budově [č. p.], stojící na pozemku parc. [číslo] podíl na společných částech ve výši [anonymizováno] [číslo] na této budově a spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] na pozemku parc. [číslo]; to vše v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], [list vlastnictví] a na [list vlastnictví] vedených u [stát. instituce], [stát. instituce], jsou součástí společného jmění manželů žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa ].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 250 306 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou k soudu dne 12. 2. 2022 a vyjádřením ze dne 28. 2. 2023 (na č.l. 91) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že jednotka [číslo] byt, v budově [č. p.], na pozemku parc. [číslo] k níž náleží podíl na společných částech ve výši [anonymizováno] [číslo] na výše uvedené budově a spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] na pozemku parc. [číslo] dále spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] na pozemku parc. [číslo]; vše v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] (jednotka), [list vlastnictví] (budova a pozemek parc. [číslo]), [číslo] (pozemek parc. [číslo]) vedených u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“) jsou součástí společného jmění manželů – žalobce a žalované. Účastníci jsou manželé (manželství bylo uzavřeno dne [datum]) v zákonném režimu SJM. Za trvání manželství byly žalovanou z peněžních prostředků, které jsou součástí SJM pořízeny nemovitosti. Nemovitosti jsou v katastru nemovitostí nesprávně zapsány jako náležející do výlučného vlastnictví žalované, ačkoli jsou ve skutečnosti součástí SJM. Naléhavý právní zájem na určení spatřuje žalobce v tom, že toto určení má významný dopad do jeho majetkové sféry (je na tom závislá celková hodnota a rozsah SJM, závisí na tom, zda žalovaná může s nemovitostmi samostatně nakládat nebo potřebuje souhlas žalobce, a závisí na tom, zda žalobce může vykonávat svá práva vyplývající z vlastnictví). Dne 16. 6. 2021 uzavřela žalovaná kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla nemovitosti, dle katastru evidované jako náležející do jejího výlučného vlastnictví. Kupní cena činila 7 770 750 Kč. Právní účinky vkladu nastaly 7. 7. 2021. Za trvání manželství při absenci modifikace majetkového režimu ve spojení s absencí výjimek z nabývání věcí do SJM, nemohou být nemovitosti nabyty do výlučného vlastnictví žalované. Na koupi nemovitosti byly užity peněžní prostředky, které nabyli účastníci za trvání manželství společně, které byly uloženy na společném účtu a před koupí převedeny žalované. Nemovitosti byly zakoupeny za trvání manželství, SJM není modifikováno a nemovitosti tak mohly být nabyty jen do SJM.

2. Ve vyjádření ze dne 12. 4. 2022 (na č.l. 17) a ze dne 19. 9. 2022 (na č.l. 62) a dále při jednání soudu dne 7. 3. 2023 žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dne 24. 7. 1999 uzavřeli účastníci manželství, které dosud trvá, přičemž manželé spolu od léta 2021 nežijí. Žalovaná bydlí v bytě na [část obce], který je předmětem obdobné žaloby ze strany žalobce (vedeno u OS Praha 5 pod sp. zn. 18 C 91/2022). Žalobce bydlí v domě, který je v SJM. Již minimálně po dobu jednoho roku manželé vyjednávají podmínky rozvodu. Žalobu pokládá žalovaná za předčasnou s ohledem na probíhající vyjednávání a žalobu pokládá jen za nátlak. SJM účastníků nebylo dosud modifikováno. Na předmětném určení nemá žalobce dle žalované naléhavý právní zájem, protože na předmětné nemovitosti si nečiní nároky žádná třetí osoba, rovněž nedošlo k neplatnosti převodu na jinou osobu jen jedním z účastníků bez účasti druhého, přičemž toto riziko ze strany žalované ani nehrozí. Nemovitosti nespadají do SJM a i kdyby, žalovaná neplánuje prodej, tudíž právo žalobce není nijak ohroženo. Nemovitosti pak žalovaná nabyla do výlučného vlastnictví z peněz náležejících žalované z titulu dědictví po svém otci a rovněž se souhlasem svého manžela. Kupní cena nemovitostí činila 7 770 750 Kč Částku 2 104 690 Kč žalovaná nabyla z titulu dědictví, zaslala ji na účet vedený na jméno žalobce, z něhož byly peněžní prostředky zaslány na účet úschovy. Jako vlastník složených finančních prostředků je schovatelem označena žalovaná. Částka 200 000 Kč jako záloha na kupní cenu byla uhrazena ze společného účtu manželů, částka 670 750 Kč jako splátka také a částka 6 900 000 Kč jako splátka také. Uplatnění práva žalobce, že nemovitost spadá do SJM, je v rozporu s dobrými mravy, když věděl, že žalovaná hodlá nemovitost nabýt do svého výlučného vlastnictví a v roce 2021 mezi nimi probíhala snaha o vypořádání SJM s cílem uspokojit bytovou potřebu žalované, když tato byla nucena odejít ze společného bydliště, a s cílem případné investice do budoucna. Sám žalobce přitom podepsal smlouvu o advokátní úschově, která byla podepsána současně s kupní smlouvou, je tak evidentní, že byl i u podpisu kupní smlouvy a věděl, že žalovaná hodlá nemovitost nabýt do výlučného vlastnictví, s čímž dal souhlas. Žalobce zahájil rozchod se žalovanou v dubnu 2021, za tuto dobu se bez jejího souhlasu zbavil velkého množství majetku a odpustil dluhy třetím osobám. Na předmětnou nemovitost bylo vyplaceno 30 % z dědictví žalované a 70 % ze SJM. Podíl žalované na vlastnictví nemovitosti je tedy 65 %. Nemovitost nadto prošla rekonstrukcí a byt je nyní poškozen vodou. Žalobce k řešení škody nijak nepomohl. Žalobce působí škodu na SJM. Žalobce od počátku věděl a souhlasil s tím, že nemovitosti budou napsány na žalovanou. Žalovaná dále uvedla, že podala k Okresnímu soudu Praha-západ žalobu na zúžení SJM s tím, že první jednání ve věci je nařízeno na 30. 3. 2023 (předběžné opatření navrhované žalovanou bylo zamítnuto). Žalovaná argumentuje tím, že změnu zápisu v katastru nemovitostí pokládá za zcela zbytečnou, když nemovitosti patří do SJM ze zákona a není tedy důvod na katastru nic měnit. Žalovaná se domnívá, že žalobce chce být zapsaný v katastru jen proto, aby si vzal půjčku bez souhlasu žalované.

3. Z oddacího listu vydaného Městskou částí [obec a číslo] dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou bylo manželství uzavřeno dne [datum].

4. Z kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2021 bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela se třetími osobami, jako prodávajícími, žalovaná na straně kupující. Předmětem této smlouvy byla bytová jednotka [číslo] v budově [č. p.] v části [územní celek] na pozemku parcelní [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], a to včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [č. p.] v části [územní celek] na pozemku parcelní [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. A dále spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na pozemku parcelní [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. A spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na pozemku parcelní [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. To vše bylo zapsána v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] na listech vlastnictví [číslo] [číslo] [číslo] Touto smlouvou prodávající převedl na žalovanou vlastnické právo k předmětným nemovitostem za kupní cenu 7 770 750 Kč Součástí smlouvy je prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem.

5. Z výpisu z [list vlastnictví], [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako vlastnice předmětných nemovitostí včetně podílů na ní tak, jak jsou vymezeny v tomto řízení.

6. Ze smlouvy o advokátní úschově ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že tato smlouva je mimo jiné podepsána žalovanou a žalobcem.

7. Soud zamítl provedení důkazů navrhovaných žalobcem (výpisem z Centrální evidence manželských smluv vedené notářskou komorou a výpisem z centrální evidence účastníků) pro nadbytečnost, neboť mezi účastníky je nesporné, že jejich manželství trvá a že dosud nedošlo ke změně tzv. zákonného režimu SJM. Soud dále zamítl provedení dalších důkazů navrhovaných žalovanou (potvrzením o bankovní transakci ve výši 2 104 690 Kč, evidencí skutečného vlastníka finančních zdrojů složených do advokátní úschovy, potvrzením o bankovní transakci ve výši 200 000 Kč, ve výši 670 750 Kč a ve výši 6 900 000 Kč, potvrzením o bankovní transakci ve výši 1 949 152 Kč a ve výši 5 429 886 Kč, fotografiemi poškozeného bytu (nemovitosti), nabídkami na dohodu od právního zástupce žalobce, vyčíslením škody způsobené žalované žalobcem, nahrávkou zástupce žalobce (dle níž měl tento žalovanou vydírat), zprávami od zubních lékařů, vyčíslením částek darovaných žalobcem třetím osobám, vyčíslením škody v důsledku ušlého nájemného, spisem Obvodního soudu pro Prahu 5). Potvrzení o bankovních transakcích a výpisy z účtu mající prokázat, jak byla hrazena kupní cena, považuje soud za nadbytečné, když žalovaná sama uznává, že z jejího dědictví byla hrazena pouze část kupní ceny a další část byla hrazena z prostředků ze SJM. Obdobně nemá pro posouzení věci význam ani evidence skutečného vlastníka finančních prostředků pro účely advokátní úschovy, když žalovaná nepopírá, že užila též prostředky ze SJM. Co se týče dalších žalovanou navržených důkazů, pak tyto soud pokládá za zcela nadbytečné, neboť s předmětným sporem nesouvisí. Pro určení vlastnictví k nemovitostem nemá význam, v jakém jsou stavu, kolik z jiného majetku ze SJM případně užil žalobce, jaký je zdravotní stav žalované, ani průběh jednání o možné dohodě, k níž nedošlo. Co se týče sporu mezi účastníky vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 91/2022, jehož předmětem bylo určení vlastnictví k jiné nemovité věci, pak tento spor s předmětným řízením nesouvisí.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu a mezi účastníky je nesporné, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a stále trvá. Režim SJM účastníků nebyl dosud (tedy ani v době koupě nemovitostí) nijak modifikován (žalovaná pouze namítá, že žalobce souhlasil s tím a podepsal dohodu, že nemovitosti budou napsány pouze na ni a toto si následně rozmyslel). Nemovitosti žalovaná koupila za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2021 za kupní cenu 7 770 750 Kč. V katastru nemovitostí je žalovaná zapsána jako výlučná vlastnice nemovitostí.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

10. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Dle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

12. Dle § 708 odst. 2 o. z. společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

13. Dle § 709 odst. 1 o. z. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a. slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

14. Ve smyslu § 716 odst. 1 o. z. si manželé mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Dle § 716 odst. 2 o. z. smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

15. Dle § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

16. Dle § 739 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

17. Nejprve se soud zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na předmětném určení v souladu s ust. § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez toho určení stalo jeho právní postavení nejistým.

18. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť podle tvrzení žalobce stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá stavu faktickému, když žalobce má za to, že nemovitosti jsou v SJM, ale v příslušné evidenci katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník zapsána pouze žalovaná, a bez rozhodnutí soudu, jímž bude vlastnické právo deklarováno, nelze odstranit žalobcem tvrzený rozpor zapsaného stavu se stavem skutečným (nelze například v řízení o vypřádání SJM, když toto dosud nezaniklo, tudíž není co vypořádávat).

19. Soud se proto nadále zabýval otázkou, zda nemovitosti byly nabyty do výlučného vlastnictví žalované nebo do SJM, případně zda není naplněna zákonná výjimka pro nabývání majetku do SJM dle § 709 odst. 1 o. z.

20. Je nesporné, že bylo uzavřeno manželství, manželství stále trvá a že za jeho trvání nabyla žalovaná do svého výlučného vlastnictví nemovitost. Dále je nesporné, že SJM nebylo nijak modifikováno a podléhá tzv. zákonnému režimu.

21. Úprava režimu SJM (např. jeho zúžení) vyžaduje zákonem předpokládanou formu. Případná žalovanou tvrzená dohoda mezi účastníky nemůže obstát, neboť i kdyby mezi stranami byla uzavřena dohoda o vypořádání SJM, byla by účinná až ke dni, kdy SJM bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo. K žádné z těchto skutečností nedošlo a nebylo tedy ani co vypořádávat.

22. Bylo tak na žalované, aby prokázala zákonnou výjimku nabývání do SJM. V opačném případě je nemovitost součástí SJM. V tomto směru žalovaná namítala pouze to, že část kupní ceny (cca 30 %) uhradila ze svého dědictví. Tato námitka žalované, že část kupní ceny uhradila ze svých výhradních prostředků a má být tedy vlastnicí 65 % nemovitostí není relevantní, neboť v režimu SJM nelze určovat vlastnické podíly manželů, ale své podstatě se jedná o vlastnictví bezpodílové. Uvedené může mít význam až v případě vypořádání SJM.

23. Prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba společně za trvání manželství, má se za to, že taková věc je součástí SJM. Důkazní břemeno ohledně případného splnění podmínek pro nezařazení věci do SJM nese ten z manželů, který tvrdí, že takové podmínky jsou splněny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3070/2021). V předmětné věci žalovaná nejen že zákonnou výjimku neprokazuje, ale ani netvrdí, že by byla dána a sama žalovaná uvádí, že nemovitosti jsou součástí SJM. Skutečný stav tedy neodpovídá zápisu v katastru nemovitostí. Argumentace žalované, že dle ní nejsou práva žalobce nijak ohrožena, když žalovanou není zamýšlen převod nemovitostí, není relevantní. Vzhledem k uvedenému nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečností je postavení žalobce právně nejisté.

24. Postup žalobce nelze ani považovat za rozporuplný s dobrými mravy, když se tento pouze domáhá uvedení v katastru zapsaného stavu do souladu se skutečností.

25. Mezi stranami není sporu o tom, že nemovitosti žalovaná koupila i ze společných prostředků manželů, a proto je účastníci nabyli do SJM. Soud proto žalobě vyhověl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 250 306 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 770 750 Kč (hodnota nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2021) sestávající z částky 39 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 39 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 39 420 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. a z částky 78 840 Kč (2 x 39 420 Kč) za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 198 600 Kč ve výši 41 706 Kč.