21 C 64/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa b) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o: slevě z nájemného z bytu <b>I. Žaloba s tím, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen poskytnout žalobcům slevu z nájemného ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, a to do doby odstranění vad bytu [číslo] nacházejícího se v budově [č. p.], na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Žižkov, v obci [obec a číslo], v Cimburkově ulici v [obec a číslo], zapsané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví] spočívajících ve</b> <b>a) vlhkosti a plísni,</b> <b>b) zatékání vody z bytu situovaného nad bytem [číslo]</b> <b>c) nefunkčnosti rozvodů teplé vody</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 039,50 Kč Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 039,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2019 ve znění všech pozdějších doplnění se žalobci původně domáhali, aby soud rozhodl, že měsíční nájemné z bytu [číslo] v domě původního žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ původní žalovaný“) [č. p.] stojícím na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], nacházejícím se v [adresa] [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ byt“ nebo„ předmětný byt“) se snižuje na dobu čtyř kalendářních měsíců od právní moci rozsudku o částku ve výši 5 000 Kč měsíčně. V odůvodnění žaloby uvedli, že jsou nájemci předmětného bytu na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřeli s právním předchůdcem původního žalovaného, přičemž nejdříve bylo sjednáno nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně a zahrnovalo i zálohy na služby. Následně byla uvedená částka snížena o 900 Kč, na základě dohody stran ze dne 19. 2. 2019, podle které si měli žalobci sami platit odběr elektřiny. Posléze bylo nájemné sníženo o další částku 2 500 Kč měsíčně na základě smlouvy o zajištění úklidu domu, přilehlých chodníků a domovnictví, na základě které se uvedené služby zavázal zajištovat pro původního žalovaného žalobce a), přičemž odměna za ně ve výši 2 500 Kč měla být započítávána proti původnímu nájemnému. Nájemné tak ve výsledku činilo 5 600 Kč měsíčně a zahrnovalo i zálohy na služby, které se nevyúčtovávají. Původní žalovaný v bytě nevykonával potřebnou údržbu, do bytu trvale zatéká z bytu umístěného nad ním, v bytě není přes opakované nahlášení závadného stavu několik let funkční rozvod vody. Žalobkyně proto dne 29. 10. 2017 uplatnila u žalovaného slevu z nájmu ve výši 2 800 Kč měsíčně. V bytě je dlouhodobě od roku 2015 nadlimitní vlhkost, není umožněn příjem TV ani rádia, žalobci nemají přístup na dvůr ani na pozemek, do sklepa ani na půdu. Celková výše slevy 20 000 Kč by pro žalovaného měla být zejména motivační, aby konečně řešil havarijní stav bytu. V doplnění žaloby ze dne 21. 1. 2020 (č. l. 36-37 spisu) pak žalobci upřesnili, že současné nájemné činí částku ve výši 8 100 Kč měsíčně, neboť žalobce přestal pro žalovaného vykonávat domovnické služby a navrhli, aby nájemné bylo sníženo o částku ve výši 3 000 Kč bez časového limitu, a to z důvodu snížení kvality bydlení a dlouhodobě neřešených oprav. Při ústním jednání dne 21. 1. 2020 žalobci doplnili, že není funkční rozvod vody, neboť při opravě vedlejší bytové jednotky byl porušen domovní rozvod vody, v další bytové jednotce chybí okno, tzn., celým domem proniká studený vzduch a předmětný byt působí jako tepelný práh, v bytě není zřízen rozvod elektřiny, nájemnice, která bydlela v bytě o několik pater výš, odšroubovala bojler ve svém bytě, v důsledku čehož natekla voda do bytu žalobců a jejich bojler následně explodoval. V doplnění žaloby ze dne 4. 2. 2020 (č. l. 49-50 spisu) žalobci uvedli, že nemají přístup na dvůr a pozemek včetně sklepa a půdy, nemohu tak například sušit prádlo na půdě, ale musí je sušit v bytě, čímž se v bytě zvyšuje vlhkost a plíseň. Nepřiznání slevy z nájmu by bylo v rozporu s dobrými mravy. Ani společné prostory nejsou užívány ve způsobilém stavu, na schodišti vedle bytu žalobců je dlouhodobě neopravená okenní tabule, do domu proto proudí studený vzduch a dochází k nadměrnému ochlazování bytu žalobců. V doplnění žaloby ze dne 28. 7. 2020 (č. l. 79-80 spisu) pak žalobci uvedli, že předmětný byt vznikl rozdělením jednoho bytu na dvě malometrážní jednotky, což mělo za následek nedostatečnému odvětrávání, které není provedeno podle stavebního projektu. Byt má kompletně nefunkční rozvod teplé vody z důvodu závady na potrubí ve stěně se sousedním bytem, z důvodu vlhkosti jsou poškozovány elektrické rozvody, zásuvky, spotřebiče, vše koroduje včetně plynových rozvodů a zařízení a plesniví. U žalobkyně se již projevují zdravotní problémy. Přes opakované žádosti žalobců dosud nedošlo k nápravě stavu ze strany žalovaného po několik let. Při ústním jednání dne 11. 8. 2020 žalobci upřesnili, že slevu z nájmu uplatňují pouze z důvodu tří vad, a to z důvodu vlhkosti a plísní, zatékání vody z bytu situovaného nad bytem [číslo] nefunkčnosti rozvodu teplé vody, ke kterým uvedli, že se o nich dozvěděli v lednu 2016 a prostřednictvím e-mailu z 23. 1. 2019 je uplatnili u žalované. K nefunkčnosti rozvodu teplé vody mělo dojít okolo 20. 1. 2016, zatékání vody z bytu situovaného na předmětným bytem nedocházelo kontinuálně, ale v lednu 2016 a opětovně v roce 2017, což bylo vytčeno žalobkyní b) původnímu žalovanému dne 29. 10. 2017. Nefunkční rozvod teplé vody byl uplatněn u původního žalovaného emailem dne 23. 1. 2016 a došlo k tomu tak, že byly prováděny úpravy v sousedních bytech a přitom došlo k převrtání rozvodů teplé vody. Při ústním jednání dne 13. 7. 2021 obecný zmocněnec žalobce a) uvedl, že žalobce a) předmětný byt opustil v únoru 2021 a fakticky v tomto bytě již nebydlí od února 2021 a že jeho nájem již netrvá.

2. Původní žalovaný k žalobě při ústním jednání dne 21. 1.2020 uvedl, že není zřejmé, jaká je přesná výše nájemného, neboť k dispozici je pouze smlouva s jeho právním předchůdcem s nájemným ve výši 9 000 Kč měsíčně, které zahrnovalo i služby. Podle SIPA z roku 2017 tak čisté měsíční nájemné činí částku ve výši 7 364 Kč, k níž navíc původní žalovaný účtoval zálohy na služby ve výši 1000 Kč měsíčně. V daném případě by naopak mělo dojít ke zvýšení nájemného podle § 2249 občanského zákoníku o 20 %, zvýšení nájemného uplatnil původní žalovaný u žalobců dopisem ze dne 27. 10. 2017. Současné tržní nájemné by k bylo určitě o 100 % vyšší. Se snížením nájemného proto původní žalovaný nesouhlasil. Dne 27. 10. 2017 navrhl původní žalovaný žalobcům zvýšení nájemného na částku 7 364 Kč + zálohy, které by měly činit 500 Kč na osobu, tzn. částku 1 000 Kč. Na to pak reagovali žalobci tím, že navrhli slevu z nájmu. Celkový dluh žalobců na nájemném k 17. 10. 2018 činil částku ve výši 40 240,89 Kč. Žalobci nezajišťují běžné opravy v bytě. Smlouva o zajištění domovnických služeb byla žalovaným vypovězena, neboť úklid nebyl několik let řádně zajišťován.

3. Při ústním jednání dne 21. 1. 2020 soud dle ust. § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) připustil změnu žaloby uplatněnou žalobci v podání ze dne 21. 1. 2020 spočívající v tom, že žalobci se domáhají, aby soud rozhodl tak, že měsíční nájemné z bytu [číslo] se snižuje bez časového limitu o 3 000 Kč.

4. Usnesením ze dne 14. 6. 2021, č. j. 21 C 64/2019-189, které nabylo právní moci dne 1. 7. 2021, soud na návrh žalobců rozhodl dle ust. § 107a o. s. ř., že v řízení bude nadále pokračováno na straně žalovaného s Bytovým družstvem [ulice a číslo], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. V uvedené souvislosti soud z Informace o pozemku ze dne 6. 11. 2020 zjistil, že stavba [č. p.], ve které se nachází předmětný byt, nacházející se na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], obci [obec] je nadále ve vlastnictví Bytového družstva [ulice a číslo], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo].

5. V podání doručeném soudu dne 9. 7. 2021 pak žalobci uvedli, že požadují slevu z nájmu pouze do doby odstranění vad bytu, soud proto v uvedeném směru připustil změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 o. s. ř.

6. Nový žalovaný při ústním jednání dne 13. 7. 2021 vznesl námitku promlčení podle § 2265 odst. 3 o. z., neboť vady nebyly uplatněny bez zbytečného odkladu. Dále uvedl, že má za to, že se nejedná o podstatné vady, a že tyto vady vznikly v důsledku porušení povinnosti řádně užívat byt, a proto by žaloba měla být zamítnuta.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou nájemci předmětného bytu a současný žalovaný je jeho vlastníkem a je vůči nim v postavení pronajímatele.

8. Žalobkyně b) se k ústnímu jednání nařízenému na den 13. 7. 2021 bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

10. Původně byl vlastníkem domu, ve kterém se nachází předmětný byt [titul]. [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (viz informace o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [č. p.], na adrese [ulice a číslo], vše zapsáno pro kat. úz. [část obce], obec Praha Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy] [obec] na [list vlastnictví] - č. l. 86 spisu).

11. Žalobci uzavřeli smlouvu o pronájmu předmětného bytu s dřívějším vlastníkem [jméno] [příjmení], původně na dobu určitou od 10. 7. 2007 do 10. 7. 2008, žalobci se zavázali za užívání bytu platit částku ve výši 9 000 Kč zahrnující nájemné a služby (vodné, stočné, elektřinu a plyn). V ceně nájmu nebyla zahrnuta cena za případné užívání pevné telefonní stanice (viz smlouva o pronájmu).

12. Dodatkem ke smlouvě o pronájmu ze dne 6. 2. 2008 bylo sjednáno, že nájem je sjednán na dobu neurčitou.

13. V čestném prohlášení ze dne 19. 2. 2009 se [titul]. [jméno] [příjmení] a žalobci dohodli, že elektřinu bude nadále hradit žalobkyně b) s tím, že ze sjednaného nájemného bude odečtena částka 900 Kč měsíčně.

14. Dne 1. 2. 2008 se žalobce a) dohodl s [titul]. [jméno] [příjmení], že bude zajišťovat úklid domu, ve kterém se byt nachází, včetně přilehlých chodníků a služeb domovnictví za částku 2 500 Kč měsíčně, která měla být žalobcům započtena proti sjednanému nájemnému (viz smlouva o zajištěné úklidu domu, přilehlých chodníků a domovnictví ze dne 1. 2. 2008 a příloha č. 1 smlouvy o zajištění úklidu domu, přilehlých chodníků a domovnictví, obsahující rozsah úklidových služeb a domovnictví).

15. Dne 29. 10. 2017 navrhla žalobkyně b) [titul]. [jméno] [příjmení] snížení nájemného z důvodu dlouhodobých závad bytu, ve kterém zrekapitulovala, že původně bylo sjednáno nájemné ve výši 9 000 Kč, měsíčně, následně bylo sníženo o částku 900 Kč, v důsledku převodu úhrad za dodávku elektřiny na žalobkyni b) a následně na částku 5 600 Kč v důsledku zajišťování domovnických služeb pro žalovaného žalobcem a). V návrhu rovněž uvedla, že již před rokem žalobce a) urgoval závady v předmětném v bytě u žalovaného i u správce nemovitosti, přičemž závady měly spočívat v nefunkčnosti elektrického boileru a rozvodu teplé vody v bytě a s tím související závadou trvalého prosakování vody stropem do bytu a vznikem plísní na stěnách i na stropu, přes několikeré urgence však k odstranění závad nedošlo, a proto žalobkyně b) navrhla se souhlasem žalobce a) slevu z nájemného ve výši 2 800 Kč měsíčně, a to od 1. 11. 2017. Dále uvedla, že v nájemném jsou zahrnuty i veškeré služby kromě dodávky elektřiny (viz návrh na snížení nájemného z 29. 10. 2007).

16. Z podacího lístku z 20. 12. 2017 a doručenky s datem 21. 12. 2018 soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

17. Z fotografie na č.l. 38 spisu vyplývá, že v bytě je bojler a na stěně za ním se vyskytuje vlhkost.

18. Dne 27. 10. 2017 [titul]. [jméno] [příjmení] učinil výpověd smlouvy o zajištění úklidu domu ze dne 1. 2. 2008, (č. l. 39 spisu), neboť úklidové práce v domě již minimálně více než 1 rok nebyly žalobcem a) vykonávány a nebyla ani poskytovány jiné služby, které by poskytovány být měly. Vzhledem k tomu, že žalobce a) požadované služby neprováděl, přestože si odměnu za něj strhával z nájemného, byl vznesen požadavek na vrácení odměny za období 1 roku minimálně ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný by byl ochoten akceptovat snížení dlužné částky spolu s běžným nájmem, zároveň byl žalobci a) zasílán dopis týkající se výše nájemného a záloh za služby.

19. Z listiny Platba nájmů [označení] ke dni 17. 10. 2018 založené do spisu [titul]. [jméno] [příjmení] (č. l. 40 spisu) soud zjistil, že obsahuje vyčíslení dluhu žalobců, že dne 23. 11. 2017 bylo zasláno nájemné ve výši 5 600 Kč, dne 30. 11. 2017 nájemné ve výši 2 764 Kč jako doplatek nájemného. Nájemné mělo činit 7 364 Kč a poplatek za služby částku ve výši 1 000 Kč, celková předepsaná částka tak měla činit 8 364 Kč. V období od prosinec 2017 do září 2018 byla žalobci zasílána měsíčně pouze částka 5 600 Kč. Celkový dluh na nájemném k 17. 10. 2018 tak měl činit 36 704 Kč a nedoplatek na službách za rok 2017 částku ve výši 3 536,89 Kč a byl splatný do konce července. Celkový dluh žalobců měl činit 40 240,89 Kč.

20. Žalobce a) navrhl [titul]. [příjmení] listinou - ukončení smlouvy o zajištění úklidu domu a domovnictví dohodou ze dne 22. 5. 2019 k 31. 5. 2019 (č. l. 57 spisu). Listina byla původnímu žalovanému doručována žalovanému dne 26. 5. 2019 (kopie obálky z 26. 5. 2019 – čl. 57 spisu), nebyla však vyzvednuta, ze které vyplývá, že listina nebyla vyzvednuta (kopie dodejky s datem podání 26. 5. 2019 č. l. 58 spisu).

21. Emailem ze dne 23. 1. 2016 (od [jméno] [příjmení] – alias žalobce - adresovaného [jméno] [jméno]) žalobce a) připomínal poškozené vestavby v bytech převrtané a popraskané plynaři a občasné průsaky z patra nad předmětným bytem, o kterých měl s [jméno] [jméno] hovořit. [jméno] [jméno] žalobci odpověděl e-mailem ze dne 23. 1. 2016 že dne 3. 2. se bude konat domovní schůze i kontrolní den se stavební firmou s tím, že tyto problémy bude probírat s [titul]. [příjmení] a elektrikáři.

22. V emailu ze dne 19. 9. 2017 žalobce a) sdělil [jméno] [příjmení], správkyni domu, že z horních pater protéká voda, a že když se vrátil předchozí týden po 3 dnech, visely v bytě mokré cáry omítky ze stropu, nicméně po důkladném prověření šachet nic nenalezl, současně uvedl, že předchozího dne začal strop i zdi znovu vlhnout.

23. Emailem ze dne 17. 10. 2017 sdělil žalobce [jméno] [příjmení], že v neděli ráno nešlo v domě osvětlení, pravděpodobně z důvodu úniku vody stropem s tím, že světlo nad rozvaděčem zůstalo mokré. Světlo dle možností vysušil a vyhořelou žárovku vyměnil, za poslední dva měsíce se to mělo stát již po čtvrté. Příčinou bylo pronikání vody stropem.

24. Emailem ze dne 17. 11. 2016 sdělil žalobce [jméno] [příjmení], že dne 3. 10. 2017 ji pozval do bytu k jeho prohlídce bytu a podruhé opětovně, když se s [titul]. [příjmení] bavil o korespondenci a kamerách s tím, že paní [příjmení] se v předmětném bytě nenacházela, neboť odešla za osobou provádějící revizi. Dále uvedl, že nikdo dosud o stav bytu neprojevil zájem, přestože na něj žalobce a) již dlouhodobě upozorňoval, např. 9. 6., 19. 9. a 17.

10. Dále navrhl paní [příjmení], že má čas dne 21. 11. a/nebo 22. – 23. 11. na jednání ohledně závad v bytě.

25. V emailu z 16. 11. 2017 sdělila [jméno] [příjmení] žalobci a), že [titul]. [příjmení] žalobce a) do bytu nezval, že u toho byla přítomna, což je škoda, neboť na opravách se již mohlo začít pracovat, na to odpověděl žalobce a) rovněž e-mailem z 16. 11. 2017, ve kterém sdělil paní [příjmení], že pokud jde o závady, zval žalovaného do bytu, aby se podíval, což žalovaný odmítl.

26. Z Předání oznámení změny v počtu nájemníků ze dne 19. 2. 2021 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně b) žalovanému sdělila, že žalobce a) od samého počátku uzavření nájemní smlouvy byt neužíval k trvalému bydlení, čemuž bránila rozloha bytu, v bytě i nyní umístěno pouze jedno lůžko, které užívá sama žalobkyně b). V listině bylo obsaženo Oznámení změny v počtu nájemníků ze dne 19. 2. 2021, ve kterém uvádí žalobkyně b), že předmětný byt užívá nyní sama, protože žalobce a) ho od počátku února 2021 již neužívá a odstěhoval se, důvodem byla i skutečnost, že se nepodílel na úhradě nájemného.

27. Ostatní důkazní návrhy soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti soudního řízení zamítl.

28. Dle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.„) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních pedpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

29. Dle ust. § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Dle komentářové literatury k tomuto ustanovení:„ Na nového pronajímatele nepřecházejí peněžité pohledávky a dluhy, které vznikly před změnou vlastnictví a které nesledují právní osud nájemního vztahu, tj. nezanikají se zánikem nájmu (tzv. samostatné pohledávky a dluhy). Jde např. o dluh nájemce na nájemném vůči bývalému pronajímateli, právo na poskytnutí slevy na nájemném vůči bývalému pronajímateli, právo nájemce na náhradu škody vůči bývalému pronajímateli. Uvedené pohledávky a dluhy nepřecházejí na nabyvatele věci a existují i nadále mezi osobami, mezi kterými vznikly (tj. mezi nájemcem a původním pronajímatelem - bývalým vlastníkem).“ (viz Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část – komentář k § 2221 bod 13).

30. Dle ust. § 2264 odst. 1 o. z., zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.

31. Dle ust. § 2265 odst. 1 o. z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.

32. Dle ust. § 2265 odst. 2 o. z., neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.

33. Dle ust. § 2265 odst. 3 o. z., neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

34. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

35. Žalobce a) podle svého vlastního tvrzení předmětný byt trvale opustil s úmyslem se v něm již nadále nezdržovat v únoru 2021, ve vztahu k němu lze tedy nájem považovat ve smyslu ust. § 2292 bez jakýchkoli pochybností za skončený. Vzhledem ke skutečnosti, že podanou žalobu se domáhal uplatnění slevy z nájmu do budoucna, aniž by však měl v úmyslu nadále předmětný byt užívat, není k uplatnění nároku na slevu z nájmu aktivně věcně legitimován, soud proto ve vztahu k němu žalobu zamítl. Také žalobkyně b) uplatňuje slevu z nájmu do budoucna, přičemž mezi účastníky řízení není sporu o tom, že novým vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt je současný žalovaný, tj. [název žalované]. Z logiky věci tak na žalobkyni b) bylo, aby doplnila tvrzení, kdy a jak konkrétně uplatnila vůči novému pronajímateli slevu z nájmu do budoucna spočívající ve: a) vlhkosti a plísni, b) zatékání vody z bytu situovaného nad předmětným bytem, c) nefunkčního rozvodu teplé vody a současně, aby k prokázání doplňujících tvrzení označila veškeré důkazy, neboť nový vlastník předmětu nájmu musí mít šanci případný nevyhovující stav předmětu nájmu vzhledem k tomu, že se jedná o slevu do budoucna, napravit v přiměřené době ve smyslu ust. 2265 o. z. Tím, že se žalobkyně b) bez omluvy k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, zbavila se možnosti být o uvedených procesních povinnostech poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a neunesla tak ve vztahu k předmětu řízení břemeno tvrzení. Soud proto nemohl posoudit oprávněnost jejího nároku ve vztahu k novému pronajímateli ve smyslu ust. § 2264 a 2265 o. z., a proto mu nezbylo než žalobu vůči ní také zamítnout.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný zvlášť proti žalobci a), který již není společným nájemcem s žalobkyní b) a zvlášť proti žalobkyni b). Tyto náklady sestávají u každého z žalobců z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 3 písm. e), § 6 a § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) a. t. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 21. 1. 2020, účast na jednání dne 13. 7. 2021), odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. e), § 6 a § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ve výši 1 250 Kč za jeden úkon právní služby (návrh na přerušení řízení ze dne 30. 4. 2021) a paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za 4 úkony právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 2 089,50 Kč dle § 137 o. s. ř. Kč. Soud žalovanému přiznal odměnu a paušální náhradu pouze za jedno převzetí a přípravu zastoupení, neboť pouze jedno převzetí a přípravu zastoupení lze považovat za náklad potřebný k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci došlo k procesnímu nástupnictví na straně žalované, současně soud nepřiznal žalovanému náklady požadované za písemné vyjádření právní zástupkyně předchozího žalovaného z roku 2019, neboť ta se k věci nijak písemně nevyjádřila, ani za účast na jednání dne 11. 8. 2020, neboť právní zástupkyně předchozího žalovaného se tohoto jednání nezúčastnila. Soud také také nepřiznal žalovanému náklady řízení za porady s klientem, které se měly konat dne 23. 11. 2020, dne 14. 12. 2020, dne 11. 1. 2021 a dne 13. 5. 2021, neboť jejich konání soudu nebylo nijak doloženo. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH ve vztahu ke každému z žalobců tak činí částku ve výši 12 039,50 Kč 37. Soud zároveň dle ust. § 164 o. s. ř. opravil ve výroku II. a III. rozsudku zjevnou nesprávnost spočívající v tom, že v těchto výrocích bylo dvakrát uvedeno, že náhrada nákladů řízení má být uhrazena„ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (viz protokol o jednání ze dne 13. 7. 2021), soud proto uvedené výroky opravil tak, že z nich jedno nadbytečné slovní spojení„ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“ vypustil. Vzhledem ke skutečnosti, že však touto opravou nedošlo k žádné obsahové změně uvedených výroku z hlediska jejich práv a povinností, uvedená oprava nemá za následek jiný běh lhůty k podání odvolání ve smyslu ust. § 204 odst. 1 o. s. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2342/2010)