21 C 85/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 5 585 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 5 585 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 322,21 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 5 585 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla dne 25. 6. 2019 vyzvána jako odběratelka elektřiny k hrazení rozhlasového poplatku s tím, že v případě, že není vlastníkem rozhlasového přijímače, aby tuto skutečnost oznámila čestným prohlášením do 30 dnů. Pokud tak neučiní, bude považována za poplatníka rozhlasového poplatku, což se také stalo. Žalovaná tak byla povinna hradit rozhlasový poplatek ve čtvrtletní periodicitě při poplatku 45 Kč měsíčně. Vedle dlužné částky za rozhlasové poplatky za dobu od 1. 9. 2019 do 1. 9. 2020 žalobkyni vzniklo právo na zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 585 Kč za období od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 322,21 Kč. Žalovaná i přes výzvu k plnění dosud neuhradila ničeho.

2. Ve vyjádření k žalobě ze dne 15. 2. 2021 žalovaná uvedla, že služby žalobkyně nevyužívala, navíc nevlastní a nikdy ani nevlastnila žádný rádio či televizní přijímač.

3. Žalobkyně k výše uvedenému sdělení žalované ve vyjádření ze dne 7. 4. 2021 uvedla, že dne 25. 6. 2019 žalované zaslala jako odběrateli elektřiny výzvu k hrazení rozhlasového poplatku nebo k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo neužívá rozhlasový přijímač, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva mimo jiné obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka nebo nedoručení čestného prohlášení. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, žalobkyně jí k datu 31. 8. 2019 považovala za poplatníka rozhlasového poplatku, kterému vzniká povinnost platit rozhlasové poplatky od září 2019 v zákonem stanovené výši. Žalované byla žalobkyní dále uložena přirážka ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti. Žalobkyně zaslala dne 28. 1. 2020 žalované oznámení o udělení této přirážky společně s předžalobní upomínkou. K tvrzení žalované o nevyužívání jejích služeb žalobkyně uvedla, že je dle zákona oprávněna získávat data o odběratelích elektřiny a tato data následně využívat pro oslovení poplatníků výše uvedenou výzvou, která byla žalobkyni zaslána, a protože žalovaná nesplnila svou oznamovací povinnost po obdržení výzvy, žalobkyně ji oprávněně považovala za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností hradit rozhlasové poplatky stejně jako přirážku ve výše uvedené výši. K tvrzení žalované, že nevlastní ani nevlastnila žádný rádio či televizní přijímač žalobkyně uvedla, že žalovaná měla možnost splnit svou zákonnou oznamovací povinnost ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy a mohla se tak vyhnout vyvratitelné právní domněnce, že se má za to, že žalovaná vlastní, drží nebo užívá rozhlasový přijímač. Žalovaná se tedy dle žalobkyně stala v souladu se zákonem poplatníkem rozhlasového poplatku, a to právě na základě vyvratitelné právní domněnky, žalobkyni tedy vznikl nárok jak na úhradu dlužného rozhlasového poplatku za období od září 2019 do září 2020 ve výši 585 Kč, tak na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala, a dále na zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč.

4. Při ústním jednání konaném dne 14. 9. 2021 žalovaný sporoval, že by odebíral elektřinu na adrese [adresa], poukázal na skutečnost, že dne 1. 11. 2018 žalovaná přemístila svoje sídlo na adresu [adresa žalované], současně se nemohl přesně vyjádřit k tomu, zda odebíral elektřinu na druhé adrese označené žalobkyní, tj. na adrese [adresa], neboť má řadu zaměstnanců, jimž poskytuje ubytování.

5. Žalobkyně se k ústnímu jednání nařízenému na den 14. 9. 2021 nedostavila, soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

6. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

7. Po provedeném dokazování na ústním jednání dne 14. 9. 2021 soud zjistil následující skutkový stav:

8. Ve výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020 adresovaného žalované žalobkyní bylo uvedeno, že poplatková povinnost měla vzniknout dne 31. 8. 2019 a že výše poplatku činila 45 Kč měsíčně, zároveň, zde bylo upozornění, že je třeba oznamovat změny v evidenci poplatníka, dále zde bylo uvedeno, že vznikl nárok na poplatky za období od září 2019 do září 2020 ve výši 45 Kč měsíčně a současně měla být zaplacena přirážka ve výši 5 000 Kč (viz výpis z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020).

9. Ve výzvě odběrateli elektřiny ze dne 25. 6. 2019 bylo uvedeno, že v databázi dodavatele elektřiny byla uvedena [právnická osoba], [anonymizováno] ([IČO]), evidovaná jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě. V evidenci poplatníků však šlo o nepřihlášeného poplatníka. Žalovaná byla vyzvána, aby splnila svou oznamovací povinnost a zaslala Českému rozhlasu přihlášku nebo čestné prohlášení, pokud nevlastnila, nedržela či neužívala rozhlasový přijímač, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Řádně vyplněnou přihlášku nebo čestné prohlášení měla zaslat jedním z uvedených způsobů žalobkyni. V případě, že by žalovaná nesplnila oznamovací povinnost, považovala by se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky. Nesplnění oznamovací povinnosti by mělo za následek vystavení zákonné přirážky k poplatkům ve výši 5 000 Kč (viz výzva odběrateli elektřiny ze dne 25. 6. 2019).

10. Z doručenky datové zprávy výzvy odběrateli elektřiny vyplývá, že výzva odběrateli elektřiny byla žalované zaslána dne 25. 6. 2019 a doručena dne 26. 6. 2019 (viz doručenka odeslané zprávy – výzvy odběrateli elektřiny ze dne 25. 6. 2019).

11. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že marně uplynula lhůta ke splnění oznamovací povinnosti, a proto se žalovaná začala považovat za poplatníka od 31. 8. 2019 s povinností platit rozhlasové poplatky od září 2019, a proto, že nesplnila zákonnou oznamovací povinnost, vznikla jí povinnost platit přirážku ve výši 5 000 Kč. Dále v ní byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku za září až prosinec 2019 ve výši 180 Kč a přirážky ve výši 5 000 Kč na účet žalobkyně do 21 dnů od předžalobní výzvy a k pravidelnému hrazení rozhlasových poplatků pod výše přiděleným variabilním symbolem na uvedený bankovní účet v částce 135 Kč za jedno čtvrtletí, což je 45 Kč měsíčně a dále jí byl zaslán evidenční formulář s informací o aktuálním počtu rozhlasových přijímačů a zvolené četnosti hrazení rozhlasových poplatků (viz předžalobní výzva ze dne 27. 1. 2020 a formulář pro odběratele elektřiny ze dne 25. 6. 2019).

12. Z datové zprávy ze dne 28. 1. 2020 vyplývá, že předžalobní výzva byla doručena 29. 1. 2020 do datové schránky žalované (viz doručenka datové zprávy ze dne 28. 1. 2020).

13. Z listiny obsahující výtah z tabulky z evidenci žalované soud zjistil, že žalovaná byla evidována na adrese [adresa] [a adrese] [adresa] [obec] (viz výtah z tabulky evidence žalované).

14. Z úplného výpisu žalované z obchodního rejstříku pořízeného dne 14. 9. 2021 vyplynulo, že sídlo žalované na adrese [adresa], bylo zapsáno dne 21. 6. 2016 a vymazáno dne 1. 11. 2018 s tím, že dne 1. 11. 2018 byla zapsána jako sídlo adresa [adresa žalované] (viz úplný výpis žalované z obchodního rejstříku pořízeného dne 14. 9. 2021).

15. Dle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále také jen„ cit. zákon“) platí, že jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

16. Dle ust. § 5 odst. 4 cit. zákona poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače.

17. Dle ust. § 6 cit. zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

18. Dle ust. § 8 odst. 10 cit. zákona dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9.

19. Dle ust. § 7 odst. 3 cit. zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

20. Dle ust. § 9 odst. 1 písm. a) cit. zákona poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek.

21. Dle ust. § 10 cit. zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

22. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná byla jako odběratelka elektřiny výzvou ze dne 25. 6. 2019 vyzvána k provedení přihlášky, popř. k čestnému prohlášení, že není držitelkou rozhlasového přijímače s upozorněním, že pokud tak neučiní do 30 dnů, bude považována za rozhlasového poplatníka se všemi důsledky. Žalobkyně požadovala, aby žalovaná uhradila na rozhlasových poplatcích za období od září 2019 do září 2020 částku ve výši 5 585 Kč zahrnující přirážku ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná byla o úhradu vyzývána předžalobní upomínkou ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně výše uvedené požadovala s tím, že žalovaná je odběratelkou elektřiny na [adresa] [a na adrese] [adresa. Žalovaná měla od června 2016 do listopadu 2018 sídlo v ulice, od listopadu 2018 na] adrese [adresa žalované]

23. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů s tím, že žalobkyni se předloženými listinami v rámci řízení nepodařilo prokázat, že by žalovaná v odběrných místech uvedených ve výtahu z tabulky evidence žalobkyně, tedy na adrese [adresa a] adrese [adresa] [obec] odebírala elektřinu a byla tak odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila pouze dvouřádkovou tabulku s uvedením názvu obchodní firmy žalované, jejího identifikačního čísla a dvěma adresami, nebylo však patrné, o součást jaké tabulky se má jednat, ani jakým způsobem žalobkyně získala data v ní uvedená, navíc bylo prokázáno, že žalobkyně na jedné z uvedených adres v době, za kterou jí byly vyúčtovány rozhlasové poplatky, již nesídlila. O správnosti informací uvedených na předložené tabulce, tak vznikly zásadní pochybnosti a bylo na žalobkyni, aby v uvedeném směru řádně doplnila tvrzení, respektive poskytla vysvětlení, jak uvedené údaje do svojí evidence opatřila a označila důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná skutečně byla odběratelem elektřiny na adresách v tabulce uvedených. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, zbavila se možnosti být o uvedených procesních povinnostech poučena soudem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalovaná elektřinu v uvedených odběrných místech odebírala, nebylo možné ani dojít k závěru, že by se žalovaná měla stát poplatníkem rozhlasového poplatku ve smyslu ust. 3 odst. 4 shora uvedeného zákona, že by jí tudíž měla vzniknout povinnost platit rozhlasový oplatek dle ust. § 5 odst. 1 a § 6 shora uvedeného zákona, a že by byla povinna platit přirážku ve smyslu ust. § 9 odst. 1 písm. a) shora uvedeného zákona. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. příprava účasti na jednání a účast na jednání.